Úbytek Přírody Kolem Nás: Příčiny, Důsledky a Řešení

Zhruba milionu druhů živočichů a rostlin hrozí vyhynutí, mnoho z nich přitom může vymizet už v příštích desetiletích, varoval v rozsáhlé zprávě mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES).

Příčiny Úbytku Přírody

"Příroda ubývá rychlostí, kterou nikdy předtím nezažila. Naše zvyšující se spotřeba potravin a energií je hlavní hnací silou," cituje server BBC vědce.

Odborníci podle AFP stanovili pět hlavních příčin poškozování ekosystémů:

• Využívání půdy (zemědělství, odlesňování)
• Přímé využívání zdrojů (rybolov, lov)
• Změna klimatu
• Znečištění
• Invazivní druhy

Lidé podle odborníků využívají a znečišťují přírodu nejvíce v historii, přičemž světová populace se od roku 1970 zdvojnásobila, světová ekonomika vzrostla čtyřnásobně, zatímco mezinárodní obchod se zvýšil více než desetkrát.

Mezi lety 1980 a 2000 bylo ztraceno 100 milionů hektarů tropických lesů, zejména kvůli chovu skotu v Jižní Americe a plantážím palmového oleje v jihovýchodní Asii. Daleko hůře než lesy jsou na tom však mokřady.

Čtěte také: Boží Dar: Nesouhlas s vymezením CHKO

Studie rovněž zaznamenala, že kvalita půdy se zhoršila jako nikdy předtím. Tím se snížila produktivita 23 procent povrchu země. "Naše nenasytné chutě produkují horu odpadů.

Podle globálního hodnocení je nyní přímo ohroženo v průměru asi 25 procent zvířat a rostlin. "Zaznamenali jsme opravdu nebývalý pokles biologické rozmanitosti a přírody.

Důsledky Úbytku Přírody

Někteří vědci už dříve uváděli, že planeta je na prahu šestého hromadného vymírání. "Během pěti předchozích hromadných vyhynutí (před stovkami milionů let) jsme přišli o 75 procent druhů," uvedl Watson.

Během posledních 500 let planeta podle něj ztratila asi dvě procenta druhů, což je uvedenému prahu vzdálené. Tempo vymírání druhů je ale podle zprávy IPBES několiksetkrát rychlejší než průměr uplynulých deseti milionů let.

K vymírání živočišných druhů přispívá i Česko, a to zastavováním bezzásahových ploch v přírodě a ničením divočiny, ze které má užitek. "Dochází k drastickému vymírání druhů, které nemá za milion let obdoby. Pokud se něco neprovede, je ohroženo milion druhů živočichů ze zhruba osmi milionů," řekl Kindlmann.

Čtěte také: Oslava Přírody: Počátky

Podle něj vymřou druhy, které jsou už dnes vzácné a zůstanou hlavně živočichové, které pro člověka nemají velký význam. Vymření druhů ovlivní podle vědců také kvalitu lidského života.

"Asi čtvrtina léčiv pochází nějakým způsobem z přírody. Sedmdesát procent léků, které slouží na rakovinu, jsou buď v přírodě nebo tam mají základ," řekl Kindlmann. Dalším důsledkem by, jak tvrdí Kindlmann, mohla být ztráta úrody.

"Potřebujeme například jablka. Ale aby plodila, potřebujeme opylovače. Lidé podle zprávy drasticky redukují místa, která nebyla ovlivněna člověkem a přírodní procesy tam probíhaly přirozeně.

Podle Kindlmanna tato stanoviště lidem zdánlivě nepřináší peníze, tudíž existuje snaha přeměnit je například na pozemky pro rodinné domy. "Třeba obce na Šumavě neustále křičí po větším rozvoji a chtějí se více roztáhnout po divočině. A neuvědomují si, že díky ní mají své bohatství.

Řešení a Náprava

Autoři právě zveřejněné práce uvádí, že stále však není pozdě zabránit tomu nejhoršímu. Podle nich je však potřeba jednat okamžitě a globálně.

Čtěte také: Brněnská příroda: Kam na výlet?

Globální hodnocení stavu biodiverzity minulý týden na šestidenním plenárním zasedání v Paříži projednávali zástupci členských zemí IPBES. Klíčovým výsledkem tohoto setkání je zmíněná vědecká zpráva určená pro "rozhodující činitele".

Mnoho světových expertů v reakci na zprávu panelu OSN zveřejnilo otevřený dopis, nazvaný #Call4nature. Vyzývají v něm vlády, aby jednaly a zastavily financování aktivit vedoucích k destrukci přírody.

Jednou z důležitých věcí, jak situaci zlepšit, je podle Kindlmanna environmentální výchova, aby lidé neničili divočinu, ze které mají užitek. Dalším způsobem jsou podle vědců lepší daňové systémy a dotace. Fungovat by podle Kindlmanna mohl například společný fond obcí na opravu přírody.

Zpráva bude podle AV ČR vodítkem pro inovaci environmentální politiky ve více než 130 zemích. "Musí se rozšířit povědomí o zprávě, aby si lidé uvědomili, že to není legrace.

Je proto určitě dobré vodu v krajině zadržovat. V případě vsakování je to snad jednodušší. Protierozní opatření, remízky, mokřady, lepší kvalita půdy s dostatkem organické složky, to vše by mělo pomoci.

V souvislosti s usycháním lesů se dnes mluví o potřebě změny struktury lesů směrem k druhově bohatším a obecně víc listnatým porostům. Nestačí tedy jen zaměnit smrky za listnáče, ta změna přístupu ke krajině musí být komplexní. A když komplexní, tak po celém světě!

Bylo by tedy dobré zatáhnout za brzdu a celý proces "optimalizace zemědělské výroby" zgruntu přehodnotit. Voda je život.

Lesy samozřejmě transpirují, ale současně zabraňují odtoku vody z přírody a současně i pomáhají vsakování vody do spodních vod. Srážkovou činnost asi těžko změníme, ale ztrátu vody zalesněním ovlivnit můžeme. Z polí se odpaří spousta vody, ale v podstatě žádnou nezadrží.

Pokud jste byl někdy v lese zjistil byste, že je tam nejen chladněji, ale i vlhčeji. Lesy JSOU potřeba, ale toto riziko tu prostě je a je ho třeba zohlednit.

Některé změny se opravdu nedají předvídat, ale zalesňováním a podporou vsakování vody na polích asi těžko něco zkazíme.

Autor pochybuje o účelu lesa. Já ne, neboť les má funkci deštníku, který zabraňuje slunečním paprskům ohřívat povrch země a vysávat vlhkost ze země. Nedokážu změřit schopnost transpirace stromů, ale vím, že klima v lesním porostu je daleko lepší než na přímém slunci !

Každý by se měl zamyslet nad tím, jaký typ dopravy v konkrétních případech vybere.

Každý může hodně pomoci už jenom tím, že začne nakupovat biopotraviny. Pocházejí z farem, kde dodržují pravidla ekologického zemědělství. Vytvářejí ostrůvky života v intenzivní krajině.

Nebo můžeme nakupovat certifikované dřevo a papír z lesů, kde se dodržují pravidla zdravého hospodaření s certifikací FSC. A za druhé by se také v Česku mohlo stát dobrým zvykem stát se členem nebo drobným přispěvatelem nějaké ekologické organizace, byť naprosto pasivním.

Součástí developerských projektů by se třeba mohla rutinně stávat motýlí loučka nebo tůňka s vážkami. Hodně velkých podniků také v posledních letech začalo systematicky mapovat a snižovat ekologickou stopu svých dodavatelských řetězců. Postupně určují svým dodavatelům a dodavatelům svých dodavatelů standardy, jaké musí dodržovat. Nejspíš by se také české firmy měly začít tímto rozměrem zabývat.

Profesor Pavel Kindlmann z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, český spoluautor hodnotící zprávy IPBES, se domnívá, že by měl vzniknout „světový fond oprav divočiny“, kterým by se sanovaly největší škody. Velká část přírody mizí v nejchudších zemích světa. S ochranou bychom jim měli pomoci ze dvou důvodů.

Za prvé divoká příroda dejme tomu v Africe je také součástí našeho světa. Nechceme asi nechat jenom na Afričanech, jestli ho budeme nadále sdílet se slony, lvy nebo gorilami. Jenomže oni je buď budou chránit s naší pomocí, nebo je chránit nebudou. Sami na to nedokážou najít prostředky.

Za druhé neseme beztak nemalou část odpovědnosti, protože velkou stopou na tyto části světa došlapujeme i my sami. Takže ano, chtělo by to fond oprav, do kterého budou svorně přispívat všichni uživatelé.

Tabulka: Hlavní Příčiny Devastace Ekosystémů

tags: #prirody #kolem #nas #ubyva #priciny #dusledky

Oblíbené příspěvky:

• Kompletní informace o sběrných střediscích
• Magická podívaná v severní krajině
• Klimatické podmínky v Rožnově
• Podmínka za obecné ohrožení
• Náklady na demolici domu