Podmínka za obecné ohrožení: Co to je?

Tento článek se zaměřuje na vysvětlení pojmu obecné ohrožení v kontextu českého trestního práva. Podíváme se na to, co tento termín znamená, za jakých podmínek může být čin klasifikován jako obecné ohrožení, a jaké faktory soudy berou v úvahu při rozhodování o trestu.

Co je obecné ohrožení?

Obecné ohrožení je trestný čin, který spočívá v jednání, které ohrožuje život nebo zdraví lidí, nebo majetek ve velkém rozsahu. Podle zákona České republiky se posuzuje též trestnost činu, který byl spáchán mimo území České republiky na palubě lodi nebo jiného plavidla, anebo letadla nebo jiného vzdušného dopravního prostředku, které jsou registrovány v České republice. Místo spáchání takového činu se posuzuje obdobně podle § 4 odst.

Podmínky spáchání trestného činu

Čin je spáchán v době, kdy pachatel nebo účastník konal nebo v případě opomenutí byl povinen konat. Pachatelem trestného činu je i ten, kdo k provedení činu užil jiné osoby, která není trestně odpovědná pro nedostatek věku, nepříčetnost, omyl, anebo proto, že jednala v nutné obraně, krajní nouzi či za jiné okolnosti vylučující protiprávnost, anebo sama nejednala nebo nejednala zaviněně. Jednání, které záleží v úmyslném vytváření podmínek pro spáchání zvlášť závažného zločinu (§ 14 odst.

Trestní sankce a faktory ovlivňující rozhodování soudu

Pachateli nelze uložit kruté a nepřiměřené trestní sankce. Při stanovení druhu trestu a jeho výměry soud přihlédne k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, k osobním, rodinným, majetkovým a jiným poměrům pachatele a k jeho dosavadnímu způsobu života a k možnosti jeho nápravy; dále přihlédne k chování pachatele po činu, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu; přihlédne též k jeho postoji k trestnému činu v trestním řízení, zda sjednal dohodu o vině a trestu, prohlásil svou vinu nebo označil rozhodné skutečnosti za nesporné, a pokud byl označen jako spolupracující obviněný, též k tomu, jak významným způsobem přispěl k objasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny.

Povaha a závažnost trestného činu jsou určovány zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou, záměrem nebo cílem. Při stanovení druhu trestu a jeho výměry soud přihlédne k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem (§ 41 a 42), k době, která uplynula od spáchání trestného činu, k případné změně situace a k délce trestního řízení, trvalo-li nepřiměřeně dlouhou dobu. K okolnosti, která je zákonným znakem trestného činu, včetně okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby, nelze přihlédnout jako k okolnosti polehčující nebo přitěžující.

Čtěte také: Právní aspekty obecného ohrožení

Získal-li nebo snažil-li se získat pachatel trestným činem majetkový prospěch, přihlédne k tomu soud při stanovení druhu trestu a jeho výměry; jestliže to nevylučují jeho majetkové nebo osobní poměry, uloží mu s přihlédnutím k výši takového majetkového prospěchu některý z trestů, který ho postihne na majetku (§ 66 až 72), a to jako trest samostatný nebo vedle jiného trestu.

Odsuzuje-li soud pachatele za dva nebo více trestných činů, uloží mu úhrnný trest podle toho ustanovení, které se vztahuje na trestný čin z nich nejpřísněji trestný; jde-li o vícečinný souběh většího počtu trestných činů, může soud pachateli uložit trest odnětí svobody v rámci trestní sazby, jejíž horní hranice se zvyšuje o jednu třetinu; horní hranice trestní sazby odnětí svobody však nesmí ani po tomto zvýšení převyšovat dvacet let a při ukládání výjimečného trestu odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let nesmí převyšovat třicet let. Vedle trestu přípustného podle takového ustanovení lze v rámci úhrnného trestu uložit i jiný druh trestu, jestliže jeho uložení by bylo odůvodněno některým ze souzených trestných činů. Jsou-li dolní hranice trestních sazeb odnětí svobody různé, je dolní hranicí úhrnného trestu nejvyšší z nich.

Soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených v odstavci 1, když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo tímto zrušením, pozbyla podkladu. Souhrnný trest nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším.

Odsuzuje-li soud pachatele za dílčí útok u pokračování v trestném činu (§ 116), za jehož ostatní útoky byl odsouzen rozsudkem, který již nabyl právní moci, zruší v tomto dřívějším rozsudku výrok o vině o pokračujícím trestném činu a trestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu, celý výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad, a znovu při vázanosti skutkovými zjištěními v zrušeném rozsudku rozhodne o vině pokračujícím trestným činem, včetně nového dílčího útoku, popřípadě trestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu, o společném trestu za pokračující trestný čin, který nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším, a případně i o navazujících výrocích, které mají ve výroku o vině svůj podklad.

Soud může upustit od potrestání i tehdy, jestliže pachatel spáchal trestný čin ve stavu zmenšené příčetnosti nebo ve stavu vyvolaném duševní poruchou, a soud má za to, že ochranné léčení (§ 99), které zároveň ukládá, zajistí nápravu pachatele a ochranu společnosti lépe než trest. Za podmínek uvedených v § 46 odst. Soud upustí od potrestání pachatele označeného jako spolupracující obviněný, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 178a odst. 1 a 2 trestního řádu a podal-li spolupracující obviněný jak v přípravném řízení, tak v řízení před soudem úplnou a pravdivou výpověď o skutečnostech, které jsou způsobilé významně přispět k objasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny; ustanovení § 48 odst. 1 tím není dotčeno.

Čtěte také: Ohrožení na závodech

Stanoví-li trestní zákon za některý trestný čin několik trestů, lze uložit každý tento trest samostatně nebo i více těchto trestů vedle sebe. Vedle trestu, který stanoví trestní zákon za některý trestný čin, lze uložit i jiné tresty uvedené v § 52.

Výjimečným trestem se rozumí jednak trest odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let, jednak trest odnětí svobody na doživotí. Trest odnětí svobody na doživotí může soud uložit pouze pachateli, který spáchal zvlášť závažný zločin vraždy podle § 140 odst. 3, nebo který při spáchání zvlášť závažného zločinu obecného ohrožení podle § 272 odst. 3, vlastizrady (§ 309), teroristického útoku podle § 311 odst. 3, teroru (§ 312), genocidia (§ 400), útoku proti lidskosti (§ 401), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje podle § 411 odst. 3, válečné krutosti podle § 412 odst. 3, perzekuce obyvatelstva podle § 413 odst. 3 nebo zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků podle § 415 odst.

Za trestné činy, u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody nepřevyšuje pět let, lze uložit nepodmíněný trest odnětí svobody jen za podmínky, že by vzhledem k osobě pachatele uložení jiného trestu zjevně nevedlo k tomu, aby pachatel vedl řádný život. Za trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 196 odst.

Pachateli, který znovu spáchal zvlášť závažný zločin (§ 14 odst. Soud může snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby též tehdy, jestliže odsuzuje pachatele za přípravu k trestnému činu nebo za pokus trestného činu nebo za pomoc k trestnému činu a má vzhledem k povaze a závažnosti přípravy nebo pokusu nebo pomoci za to, že by použití trestní sazby odnětí svobody tímto zákonem stanovené bylo pro pachatele nepřiměřeně přísné a že lze dosáhnout nápravy pachatele i trestem kratšího trvání. Soud sníží trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby také pachateli označenému jako spolupracující obviněný, jsou-li splněny podmínky stanovené v § 178a odst. 1 trestního řádu a podal-li spolupracující obviněný jak v přípravném řízení, tak v řízení před soudem úplnou a pravdivou výpověď o skutečnostech, které jsou způsobilé významně přispět k objasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny; přitom vezme v úvahu povahu trestného činu uvedeného v jeho doznání v porovnání se zločinem spáchaným členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny, k jehož objasnění přispěl, dále význam takového jeho jednání, osobu pachatele a okolnosti případu, zejména zda a jakým způsobem se podílel na takovém zločinu, k jehož objasnění se zavázal, a jaké následky svým jednáním případně způsobil.

Soud může snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby také tehdy, jestliže pachatel jednal v právním omylu, ale mohl se tohoto omylu vyvarovat (§ 19 odst. 2), spáchal trestný čin odvraceje útok nebo jiné nebezpečí, aniž byly zcela splněny podmínky krajní nouze (§ 28) nebo nutné obrany (§ 29), anebo překročil meze přípustného rizika (§ 31) nebo meze jiné okolnosti vylučující protiprávnost.

Čtěte také: Zajišťování ochrany přírody

Horní hranice trestní sazby trestu odnětí svobody může po zvýšení podle odstavce 1 převyšovat dvacet let. Soud stanoví časové období, ve kterém je odsouzený povinen se zdržovat v určeném obydlí nebo jeho části, v pracovních dnech, ve dnech pracovního klidu a pracovního volna s přihlédnutím zejména k jeho pracovní době a k času potřebnému k cestě do zaměstnání, k péči o nezletilé děti a k vyřizování nutných osobních a rodinných záležitostí, aby při zajištění všech nezbytných potřeb odsouzeného a jeho rodiny ho přiměřeně postihl na svobodě. Soud může uložit pachateli na dobu výkonu tohoto trestu přiměřená omezení nebo přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. Jde-li o pachatele ve věku blízkém věku mladistvých, může soud v zájmu využití výchovného působení rodiny, školy a dalších subjektů uložit, a to samostatně nebo vedle přiměřených omezení a přiměřených povinností uvedených v § 48 odst.

Ukládá-li soud trest domácího vězení, stanoví pro případ, že by se pachatel vyhýbal nástupu výkonu tohoto trestu, bez závažného důvodu porušil sjednané podmínky jeho výkonu, zaviněně nevykonával ve stanoveném časovém období uložený trest či jinak mařil výkon tohoto trestu nebo nevedl řádný život, náhradní trest odnětí svobody až na jeden rok; náhradní trest odnětí svobody nesmí přesahovat horní hranici trestní sazby trestu odnětí svobody. stanovit odsouzenému na dobu výkonu trestu nebo jeho zbytku dosud neuložené přiměřené omezení nebo přiměřenou povinnost podle § 48 odst. stanovit odsouzenému na dobu výkonu trestu nebo jeho zbytku některé z výchovných opatření podle § 60 odst.

Soud trest obecně prospěšných prací zpravidla neuloží, jde-li o pachatele, kterému byl trest obecně prospěšných prací v době tří let předcházejících uložení tohoto druhu trestu přeměněn na trest odnětí svobody podle § 65 odst. Trest obecně prospěšných prací spočívá v povinnosti odsouzeného provést ve stanoveném rozsahu práce k obecně prospěšným účelům ve prospěch poskytovatele obecně prospěšných prací, kterým může být stát, kraj, obec nebo právnická osoba, která se zabývá vzděláním a vědou, kulturou, školstvím, ochranou zdraví, požární ochranou, ochranou životního prostředí, podporou a ochranou mládeže, ochranou zvířat, humanitární, sociální, charitativní, náboženskou, tělovýchovnou a sportovní činností a která tuto činnost vykonává k veřejně prospěšnému účelu.

Soud může uložit pachateli na dobu trestu i přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. Jde-li o pachatele ve věku blízkém věku mladistvých, může soud v zájmu využití výchovného působení rodiny, školy a dalších subjektů uložit, a to samostatně nebo vedle přiměřených omezení a přiměřených povinností uvedených v § 48 odst. Při ukládání trestu obecně prospěšných prací přihlédne soud ke stanovisku pachatele, k jeho zdravotnímu stavu a k možnosti uložení tohoto trestu.

Obecně prospěšné práce je odsouzený povinen vykonat osobně a bezplatně ve svém volném čase nejpozději do jednoho roku ode dne stanoveného jako den nástupu výkonu tohoto trestu. stanovit odsouzenému na dobu výkonu trestu nebo jeho zbytku dosud neuložená přiměřená omezení nebo přiměřené povinnosti uvedené v § 48 odst. stanovit odsouzenému na dobu výkonu trestu nebo jeho zbytku některé z výchovných opatření podle § 63 odst. Propadlý majetek připadá státu.

Počet denních sazeb soud určí s přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu. Dvojnásobek počtu denních sazeb nesmí však ani spolu s uloženým trestem odnětí svobody a náhradním trestem odnětí svobody za trest domácího vězení přesahovat horní hranici trestní sazby trestu odnětí svobody. Výši jedné denní sazby peněžitého trest

Případová studie: Pokus o obecné ohrožení v Českých Budějovicích

České Budějovice - Josef S. (47) loni 14. července po dvacáté hodině polil v Novohradské ulici v krajském městě více než patnáct metrů chodníku při obvodu domu naftou přinesenou v kanystru. Manipuloval se zapalovačem v ruce a hrozil, že „to zapálí". Okresní soud v Č. Budějovicích mu za zločin obecného ohrožení ve stadiu pokusu uložil dva a půl roku do věznice s dozorem a ochranné léčení ambulantní. Osm obyvatel domu odkázal s požadavkem na náhradu škody na řízení občanskoprávní - každý požadoval 100 000 korun.

Josef S. řekl, že si své jednání nedokáže vysvětlit. Rozhodně prý dům zapálit nechtěl. Chodník se prý rozhodl polít, aby přehlušil zápach, který zde panoval. Předtím vypil pár piv a becherů. Pak se vydal koupit si cigarety a proč pro ně šel na benzinku, neví. Když poléval chodník, s nikým nemluvil, nikomu nevyhrožoval. Ví, že v domě bydlí romské rodiny, ale i další lidí. Nikoho z nich neznal, občas tu jen okřikl děti, když lezly přes plot. Nehovořil o úmyslu hořlavinu zapálit. S Romy prý nikdy problém neměl, nesympatizuje s hnutími propagujícími rasovou nesnášenlivost. Ve střízlivém stavu by něco takového neudělal.

Svědkyně z domu uvedla, že cítili zápach a viděli rozlitou tekutinu. Obžalovaný říkal něco o tom, že mu zbili nebo zabili dítě, škrtal zapalovačem, viděla jeho plamínek, a rozběhl se k domu. Pumpař vypověděl, že dotyčný si přišel pro benzín, ale čerpal naftu.

Znalec psycholog konstatoval u obviněného specifickou poruchu osobnosti a známky dlouhodobého nadužívání alkoholu. Ze zkoumání nevyplynuly žádné rasové averze, jeho postoj k romskému etniku globálně není pozitivní, ale ve srovnání s běžnou českou populací je příznivější, řekl znalec. Velmi pravděpodobně čin neměl etnický podtext. Chtěl prý zjednat pořádek v domě, se kterým jsou problémy, chtěl být prospěšný lidem v okolí. Podle psychiatra obviněný trpí syndromem závislosti na alkoholu.V době činu měl 2,77 promile.

Okresní soud měl za prokázané, že obviněný zakoupil motorovou naftu, donesl ji k domu, manipuloval zapalovačem a snažil se dostat k politým místům. Již rozlitím kapaliny začal realizovat svůj záměr a dalším počínáním jej rozvíjel. Sděloval, že hořlavinu hodlá zapálit. Jeho úmyslem bylo zakoupit benzín. Útočil na bezbranné osoby, z nichž většina se provinila jen tím, že jim sociální situace neumožňuje pořídit si lepší bydlení, řekl soud. Vyvolal v nich strach, projevil naprostou bezcitnost a neúctu k hodnotám, jednal nesmyslně a podle vůči lidem.

Obhájce zdůrazňoval, že jeho mandant neměl v úmyslu dům zapálit, jeho vyjádření v opilosti zaznamenaná svědky ani podle znalce nebyla relevantní. Kdyby chtěl dům zapálit, vybral by jinou hořlavinu než naftu, o níž se ví, že zapálit nelze, nabral by jí víc a necákal by ji na chodník, ale třeba ji vhodil oknem dovnitř - nic mu nebránilo ji použít jinak. Svědkové vypověděli, že po rozlití kapaliny z místa odcházel a vracel se za známým, s nímž se bavil. To svědčí verzi obhajoby, že až ona konverzace gradovala k jeho „holedbání se" a vykřikování hrozeb. I kdyby chtěl zapálit rozlitou hořlavinu, neznamená to, že chtěl podpálit celý dům, pokračoval. Nejspíš chtěl v opilosti provokovat, případně vyvolat pozdvižení, šarvátku. Jeho jednání bylo nevhodné, ale šlo spíše o výtržnictví nebo násilí proti skupině obyvatel. Čin vzbudil velkou nevoli, ale nikomu z poškozených objektivně nemohl způsobit újmu, nešlo o obecné ohrožení.

V odkazu na odůvodnění rozsudku obhájce mínil, že podle, zákeřně by jeho mandant jednal, kdyby čin připravoval, ale on jednal v těžké intoxikaci. Přitom nekonzumoval alkohol „na kuráž", nebylo to promyšlené jednání, spíše hloupé, řekl obhájce. Dodal, že Josef S. docházel k léčení a již zcela abstinuje, má nové zaměstnání, vede spořádaný život, v jeho prospěch intervenují místní sportovní klub, občané. Trest byť pod spodní hranicí sazby je každopádně nepřiměřeně přísný.

Zmocněnec poškozených Markus Pappe přišel s míněním, že nemajetková újma se neprokazuje. Matka Josefa S. v závěru přednesu svého odvolání uvedla, že syn má po létech práci, zaměstnavatel si ho chválí, angažuje se ve sportu. „Až by se vrátil z výkonu trestu, bude zase bez práce a nikdo ho nevezmou, a co já v pětasedmdesáti letech?! Co budu dělat?! A výrok odvolacího soudu ji potěšil až k slzám. Senát totiž zrušil výrok o trestu Jiřího S. a při nezměněném výroku o vině zločinem obecného ohrožení ve stadiu pokusu mu uložil dva a půl roku s výkonem podmíněně odloženým na čtyři léta. Musí absolvovat ochranné protialkoholní léčení ambulantní.

„Soud prvního stupně učinil správná skutková zjištění a správně je hodnotil - obžalovaný jednoznačně v opilosti projevil úmysl rozlitou hořlavinu zapálit, jeho jednání směřovalo k obecnému ohrožení," řekl předseda senátu. Zvolil k tomu ale nezpůsobilé prostředky a k takovému ohrožení nezpůsobilý objekt. Je zřejmé, že činu lituje. Odnětí svobody by při přihlédnutí k okolnostem bylo nepřiměřeně přísné. Odvolání zmocněnce poškozených soud zamítl s tím, že pokud by mělo být pravdou, že se nemajetková újma neprokazuje, nastala by v přiznávání nároků naprostá benevolence a libovůle. A zjišťovat konkrétní škodu obyvatel domu způsobenou Josefem S.

tags: #podmínka #za #obecné #ohrožení #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické důsledky války na Ukrajině
• Aktivity v přírodě
• Psychologie barev
• Stanoviště kontryhele obecného
• Studie o vlivu klimatu na vodu