Přístupy ke studiu recyklace urbánního prostoru

18.04.2026

Projekt se zabýval problematikou recyklace nevyužívaného urbánního prostoru v postsocialistickém kontextu. V našem případě nazírání recyklace prostoru, jako mobilizaci sítě. aktéra-sítě. ustavených pravidel.

Urbánní obnova a její dopady

Obnova urbánního prostoru jako cesta k sociálně spravedlivým mobilitám? Projekt zkoumá mnohostranné dopady urbánní obnovy na běžnou městskou mobilitu. Cílem projektu je analyzovat nerovnoměrné důsledky sociálně-prostorové transformace na pravidelné dojíždění, dostupnost základních městských funkcí a individuální každodenní mobilitu. Projekt je teoreticky rámován výzkumem urbánních mobilit a prostorovými plánovacími narativy polyfunkční urbánní obnovy zaměřené na zmírnění nadměrné mobility. kombinuje projekt kvantitativní a kvalitativní metody sociálně-geografického výzkumu.

Koncepty kompaktního a polycentrického města

Kompaktní a polycentrické urbánní formy: Konflikt prostorových imaginací? Koncepty kompaktního a polycentrického města jsou v rámci urbánní teorie a praxe prosazovány za účelem zmírnění negativních efektů nekoordinovaného prostorového růstu měst a za účelem podpory udržitelného rozvoje. Ačkoliv oba prostorové plánovací koncepty používají urbánní morfologii a prostor toků jako základní pracovní kategorie pro popis vícevrstevnatých urbánních procesů, vychází z odlišných teoretických perspektiv.

Významy a dvojznačné definice těchto konceptů vyplývají z jejich závislosti na zvoleném měřítku a z rozdílného vyhodnocování časoprostorových urbánních konfigurací. plánovacích imaginací a do praxe urbánního plánování, kde je kombinované prosazování obou prostorových vizí doprovázeno nepochopením, nesrozumitelnou terminologií a procesními komplikacemi. zejména kvantitativních metod je cílem analýza složitého vztahu obou konceptů. Výsledný interpretační rámec by měl osvětlit zásadní principy konceptů kompaktního a polycentrického města a možnosti jejich vzájemné integrace.

Sociální konflikty a využití území

Rostoucí tlak na území vyvolává hodnotové a argumentační střety, které mohou vyústit v sociální konflikty o využití území. Ty představují celosvětově zásadní dilema pro rozhodovací sféru. socio-geografických přístupů pro pochopení lokálních konfliktů o využití území - tj. situací, v nichž obecnější strategie a politiky narážejí na rozdílné perspektivy v lokální úrovni.

Čtěte také: Krajinná ekologie - přístupy

Zaměřujeme na rozdílné priority (regenerace brownfieldů, energetická soběstačnost, povodňový management a rozvoj venkova), které jsou často naplňovány ve shodných územích a ústí v konfliktní situace. bude na celostátní úrovni kvantitativně hodnocen rozsah konfliktních změn využití území. rozhovory se stakeholdery a dotazování v lokálních komunitách s cílem zmapovat argumentace vedoucí k rozhodnutí o využití území. ukotvené principy pro jejich adaptivní management.

Brownfields a jejich regenerace

Rozsáhlá území, která původně sloužila vojenským, těžebním nebo komerčním účelům, jsou často zamořena vysokým stupněm komplexní kontaminace. se stalo plochami brownfields, které ohrožují rozvoj okolních obcí. V Evropě je přes 20 000 takto rozsáhlých a znečištěných ploch. představují také hrozbu pro přírodu i lidské zdraví, stejně jako zvýšené ekonomické a sociální náklady. pomocí rozvíjení a poskytování speciálně upravených a cílených balíčků technologií, přístupů a řídících nástrojů určených k plánování obnovy a oživení tzv. megasites.

Cukrovarnická krajina jako specifické dědictví

Průmyslová revoluce přinesla mnohé změny do té doby nerušené přírodní a kulturní krajiny. Změny v industriálním období znamenaly výrazný zásah do krajiny a její následnou přeměnu a změnu funkcí. Jedním z takových výrazných zásahů byl rozvoj cukrovarnictví, potažmo cukrovarnického průmyslu, spojený s pěstováním cukrové řepy. Rozvoj tohoto odvětví v českých zemích se datuje do 30. let 19. století. klimatické a půdní podmínky a iniciace odvětví v předchozí době napoleonských válek. Následoval impozantní boom odvětví, který nepřetržitě trval téměř 150 let.

Doprovázela jak příslušná infrastruktura, tak polnosti s charakteristickou terénní lokalizací, rozměry, polohou vůči cukrovaru a prostorovou strukturou. cukru na světě, a tyto - veřejnosti ovšem neznámé - stopy nese dodnes. přeměněných na brownfields. od druhé poloviny 19. století do doby druhé světové války a podpora široké informovanosti veřejnosti o tomto specifickém krajinném přírodně kulturním dědictví.

Volba a aplikace vhodných způsobů informovanosti veřejnosti o hodnotách cukrovarnické krajiny (interaktivní mapa s připojenou databází, putovní specializovaná výstava, odborná monografie).

Čtěte také: Děti ohrožené násilím

Čtěte také: Primární škola: příroda a kultura

tags: #přístupy #ke #studiu #recyklace #urbánního #prostoru