Přístupy k dětem ohroženým násilím: Studie o adverzních zkušenostech

Naše životní zkušenosti zásadně ovlivňují to, kým jsme a jak se vztahujeme k ostatním lidem. Slovy neurobiologa Erica Kandela: „Náš mozek neustále vytváří, ukládá a reviduje záznamy v paměti. Používá je k tomu, aby nám svět dával smysl.

Německý pediatr C. Henry Campe (1922-1984) v šedesátých letech 20. století jako jeden z prvních rozpoznal a pojmenoval jev zvaný „týrání a zneužívání dětí“. Popsal, že se jedná o fyzické nebo psychologické týrání člověkem, na němž je dítě závislé a má k němu vztah založený na důvěře. Toto chování může být namířeno přímo na dítě nebo jde o situace, kdy je dítě vystaveno domácímu násilí, zažívá týrání svých blízkých a podobně. V každém případě dítě nejvíce ovlivňuje a potenciálně ohrožuje chování jeho nejbližších, se kterými žije, kteří se o ně starají po většinu času, a s nimiž má blízký vztah. Musíme si uvědomit, že dítě je v období intenzivního fyzického a sociálního vývoje a rodiče nebo primární pečovatelé jsou jeho dominantním sociálním prostředím. Dítě je na nich závislé.

ACE Studie a její význam

V roce 1995 američtí lékaři Vincent J. Felitti a Robert F. Anda publikovali vědecký článek o ACE (Adverse Childhood Experiences). Studie je proslulá jako takzvaná „ACE Study“ a stala se východiskem pro další výzkumy. Když lékaři Vincent Felitti a Robert Anda publikovali vědecký článek o ACE, očekávali, že způsobí stejné prozření u lékařů a psychologů, jaké zažili oni sami, když zjistili výsledky své studie. Význam traumatické historie a dopad adverzit z dětství na další život a zdraví byl pro ně jednoznačným kauzálním výstupem, který by měl podnítit nový přístup k pacientům a ovšem k péči o děti. K jejich překvapení se vědomí o dětských adverzních zkušenostech dostávalo do obecného povědomí pomalu a stále řada profesionálů o ACE běžně u svých pacientů neuvažuje. Na druhou stranu se pojem ACE stal zastřešujícím termínem pro těžké dětské zkušenosti jak v oblasti fyzické, ale také v oblasti emocionální.

Výsledky ukázaly, že adverzní zkušenosti jsou běžné i v americké střední třídě a mají významný podíl na rozvoji sociálních problémů a poškození duševního a celkového zdraví. Pokud člověk zažil více ACE (adverzit), zvyšuje se u něj riziko negativních následků, jako jsou problémy s alkoholem a kouřením, zneužívání drog, potíže se studiem a zaměstnáním, nadváha, diabetes, srdeční onemocnění, deprese, úzkosti a další. Tyto obtíže se často objevují až později v životě (Felitti et al., 1998; Winnette, P., 2019; Flaherty et al., 2013).

Vědci se začali ptát: Záleží na tom, kdy dítě zažilo adverzity a jak dlouho trvaly? Mají různé adverzity dopad na jiné časti vyvíjejícího se mozku? Vědci se v současné době shodují, že adverzní zkušenosti mají významný negativní dopad na další život člověka zejména tehdy, když byly zažívány během citlivých a kritických období raného vývoje mozku.

Čtěte také: Krajinná ekologie - přístupy

Vliv adverzit na vývoj mozku

Dětské adverzní zkušenosti odporují zdravému vývoji, a to zejména zdravému vývoji mozku. Typicky dítě bohužel nezažije jen jednu krátkodobou adverzní zkušenost. Naše příklady ukazují, že termín „adverzita“ je používán pro dosti široké spektrum zkušeností a situací, jež se liší svojí povahou, délkou trvání a dobou, kdy byly zažívány.

Charles A. Nelson a Laurel J. Boersma, G. J., Bale, T. L., Casanello, P., Lara, H. E., Lucion, A. B., Suchecki, D., & Tamashiro, K. L. (2014). Felitti, V. J., & Anda, R. F. (2010). Felitti, V. J., Anda, R. F., Nordenberg, D., Williamson, D. F., Spitz, A. M., Edwards, V., ... & Marks, J. S. (1998). Flaherty, E. G., Thompson, R., Dubowitz, H., Harvey, E. M., English, D. J., Proctor, L. J., & Runyan, D. K. (2013). Kessler, R. C., McLaughlin, K. A., Green, J. G., Gruber, M. J., Sampson, N. A., Zaslavsky, A. M., ... & Williams, D. R. (2010). McLaughlin, K. A., & Sheridan, M. A. (2016). Nelson, C. A., & Gabard-Durnam, L. J. (2020). Tan, S. M., Nor, N. K., Fong, L. S., Wahab, S., Marimuthu, S., & Fong, C. L. (2012). Thimm, J. C. (2010). Tottenham, N. (2020). Winnette, P. (2019). Co to je ACE? Almanach dětech a lidech pro rok 2019.

Pokud matka před otěhotněním požívala některé chemické látky, například v době těhotenství kouřila a požívala alkohol, mohlo být dítě nedostatečně živeno. Těmto chemickým látkám bylo také vystaveno. Jinak na dítě negativně působí stres vytvořený adverzitami v sociálním prostředí a blízkých vztazích. Nedostatečná péče matky nebo primárního pečovatele, chybějící sociální kontakt a vztahová konstanta, specifické chování matky nebo primárního pečovatele v blízkém attachmentovém vztahu, to vše vede u dítěte ke stresu. Dnes víme, že podobné adverzity vždy ovlivňují vývoj mozku.

Můžeme si například představit Alenku, dítě matky, která v těhotenství požívala alkohol a měla omezenou výživu. Po narození matka věnovala Alence malou péči, zanedbávala její potřeby, opouštěla ji. Šla z ruky do ruky - babiček, kamarádek, a nakonec i na několik měsíců do zařízení pro děti. Střídání pečovatelů a nejistá přítomnost matky způsobují stres, ale také chybějící zkušenost se stálým blízkým vztahem v citlivém období. Alence zároveň chybí prostředí, které by rozvíjelo jazyk, objevování a chápání světa. Nakonec ji ale potkalo štěstí. Ve věku tří let ji adoptovali milující rodiče.

Pepík se narodil matce s podobnými problémy, jako Alenka. Nakonec zůstal v rodině a vyrůstá se svou biologickou matkou. Matka však bohužel nadále občas pije, střídá partnery. Narodily se jí další děti. Doma se odehrává domácí násilí. Na Pepíka nikdo nemá čas. Pepík se stará o mladší sourozence. Jinak je odkázaný sám na sebe.

Čtěte také: Primární škola: příroda a kultura

Typy adverzit a jejich vliv

Typ adverzity: popisuje vliv adverzity na vývoj dítěte a prožívaný stres:

• (a) Negativně ovlivní vývoj, ale nezpůsobuje stres. Některé adverzity negativně ovlivňují vývoj, ale nezpůsobují stres.
• (b) Způsobuje stres, ale neovlivní negativně vývoj. Například když se dítě učí chodit, často padá, cítí se nejisté, někdy i pláče, ale s podporou rodičů to překoná.

Čas: věk, kdy dítě adverzitu zažilo, a jak dlouho trvala. Mozek během raného i pozdějšího vývoje otevírá „okna“, kdy je citlivý pro určitý druh učení. V této době jsou mozková centra velmi plastická a ovlivnitelná, takže prostředí má na ně výrazný vliv. Například pro vývoj jazyka jsou citlivým obdobím první tři až čtyři roky života. V této době se dítě bez problémů naučí i dvěma různým jazykům tak, že je bude používat bez námahy jako rodilý mluvčí po celý další život.

Různé typy adverzit ovlivňují mozek různým způsobem. Například zkušenost s nedostatečnou zanedbávající péčí matky má odlišný dopad na sociální učení, než zcela chybějící pečovatel v raném věku . Rané adverzní zkušenosti, které dítě zažívá ve vztahu se svými nejbližšími, představují zvláštní typ. Jedná se totiž o rané zkušenosti s blízkým vztahem, kde se vytváří pouto a dítě se učí bezpečně na někom záviset, následovat někoho, patřit k někomu. Pro dítě jsou rané nejbližší vztahy po řadu let v podstatě exkluzivní. Probíhá v nich intenzivní učení a tvoří dominantní zkušenost dítěte v sociálním fungování. Předjímají jak tvořit, udržovat a prožívat blízké vztahy během celého života. Toto rané učení také ovlivňuje, jak vnímáme sami sebe ve vztahu k ostatním. Není proto divu, že právě rané vztahy a raný sociální vývoj mají zásadní vliv na duševní zdraví.

Adverzní zkušenosti ve vztahu s rodiči nebo primárními pečovateli představují riziko pro rozvoj duševních poruch a onemocnění. Rané učení probíhá na implicitní úrovni a podléhá dětské amnézii. Rané adverzity v nejbližších vztazích vytvářejí paměťové záznamy a schémata, které pak řídí fungování člověka ve vztazích v dospělosti (Thimm, 2010). Tato paměťová schémata mozek používá jako „klíče“ k významu dalších přicházejících zkušeností.

Čtěte také: Odpadkové koše a dětská bezpečnost

tags: #pristupy #k #detem #ohrozenych #nasilim #studie

Oblíbené příspěvky:

• Služby likvidace odpadu ve Slaném
• Etická výroba metráže
• Uhlíkové izotopy
• Objevte svět zvířat s kartičkami
• Zinkové odpady a recyklace