Emise oxidu uhličitého u výrobců letadel: Cesta k udržitelnějšímu letectví

Evropská unie plánuje vytvořit nový systém hodnocení letů a letadel podle jejich uhlíkové stopy. Letadla i lety by tak měly mít svou ekoznačku podobnou té, jakou mají třeba televizory nebo pračky. Informuje o tom německý týdeník Welt am Sonntag.

Cílem projektu je poskytnout zákazníkům "spolehlivé, srovnatelné a ověřitelné informace", které jim pomohou činit udržitelná rozhodnutí, cituje list dokumenty s informacemi o novém systému, které má k dispozici.

Než ale první letadlo nebo letecká společnost obdrží ekologické hodnocení, bude to ještě chvíli trvat. Technické podrobnosti k udělování značek mají být stanoveny do konce roku 2022.

Výrobce letadel Airbus má za cíl uvést do roku 2035 letadlo bez emisí, jako palivo bude místo kerosinu používat vodík. Plány EU jdou ale mnohem dál. Ekologická značka by měla zohledňovat řadu dalších věcí, které ohrožují klima, nejen emise oxidu uhličitého z motorů.

Některá letiště už počítají poplatky za vzlet a přistání podle hluku a množství oxidů dusíku a CO2, které vypouštění motory letadel. Podle mezinárodní studie, na které pracovalo německé centrum pro letectví a kosmonautiku, přispívá letecký provoz ke globálnímu oteplování zhruba 3,5 procenta.

Čtěte také: Přehled garantovaných tarifů pro výrobce energie

Snahy o snížení emisí z letecké dopravy

Emise z létání jde snížit snadno. K podstatnému snížení emisí z létání mohu vést jednoduché kroky a nemusí jít o úžasné nové technologie či úplné škrtnutí cest letadlem. K snadnějším možnostem patří třeba zrušení byznys a první třídy, pomalejší cestou je více obsazovat letadla a mít v provozu jen novější typy.

Letecký průmysl je zodpovědný za přibližně čtyři procenta globálních emisí skleníkových plynů. Diskuse o tom, jak tyto emise snížit, se často zaměřují na nové a nejisté technologie, jako jsou elektrická letadla, vodík a udržitelná letecká paliva.

Nová analýza výzkumného týmu pod vedením Stefana Gösslinga, profesora na Linnaeus University ve švédském Kalmaru, navrhuje tři strategie zlepšení palivové účinnosti leteckých společností. Analýza ukazuje, jak podstatně snížit emise, aniž by bylo nutné čekat na nové technologie nebo omezovat možnost lidí létat.

„Předpokládal jsem, že letecká doprava je již efektivní, jak často tvrdí letecké společnosti,“ uvedl Gössling.

Gössling a jeho spolupracovníci analyzovali obrovské množství dat o více než 27 milionech komerčních letů, jimiž se v roce 2023 přepravily téměř 3,5 miliardy cestujících. Zjistili přitom, že přeprava jednoho leteckého pasažéra na vzdálenost jednoho kilometru letadlem vyprodukuje v průměru 84,4 gramu emisí oxidu uhličitého.

Čtěte také: Rotho koše - zhodnocení

Lety mezi některými městy způsobují emise oxidu uhličitého ve výši téměř 900 gramů na kilometr na jednoho cestujícího, zatímco jiné trasy vyprodukují jen něco přes 30 gramů. Na základě analýzy autoři předkládají tři různé strategie, které by pomohly snížit emise z letecké dopravy.

Za druhé experti zvážili přeskupení sedadel v letadlech. „Letecká doprava je neefektivní zejména proto, že velká část prostoru v letadle je věnována velmi malému počtu sedadel v prémiové třídě,“ říká Gössling. Sedadla v byznys a první třídě jsou až pětkrát uhlíkově náročnější než sedadla v ekonomické třídě.

Roli hraje samozřejmě také obsazenost letadel. Ta průměrná se dnes pohybuje na 79 procentech.

Analytici americké investiční banky Jefferies spočítali, že snížit spotřebu paliva, a tím pádem i emise CO2 z letu, může i rozmach léků na hubnutí. První z nich (GLP-1 od společnosti Novo Nordisk) je nyní na americkém trhu nově k dispozici i ve formě tabletek, a to by mělo umožnit jejich větší šíření. „Štíhlejší společnost rovná se nižší spotřeba paliva. Zájem leteckého průmyslu o hmotnost letadel a jejich obsahu je dlouhodobý a dobře zdokumentován.

Alternativní paliva a technologie

Letecká doprava podle Mezinárodní rady pro čistou dopravu (ICCT) i údajů Evropské komise (EK) produkuje 2,5 procenta celosvětových emisí CO2. Do této statistiky nejsou zahrnuty vnitrostátní lety včetně soukromých. Podle vědců však letecká doprava zatěžuje životní prostředí i jinými vlivy, například negativně ovlivňují ozónovou vrstvu. Celkově se doprava podílí podle Evropské agentury pro životní prostředí na celosvětových emisích z 25 procent. Z toho 72 procent tvoří silniční doprava, 14 procent lodní doprava, 11 procent letectví.

Čtěte také: Granulovaný kompost

Letecké společnosti podle Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) očekávají, že v letošním roce přepraví po celém světě asi 4,35 miliardy cestujících, což se blíží rekordu 4,54 miliardy cestujících z roku 2019, tedy z doby těsně před začátkem pandemie covidu-19. Očekává se, že do roku 2050 se objem letecké dopravy zdvojnásobí, proto panují obavy, že se emise oxidu uhličitého a dalších škodlivých látek v letecké dopravě budou zvyšovat.

Velká pozornost je tak upřena k tzv. alternativním či udržitelným palivům (SAF). Evropský parlament (EP) loni přijal vyjednávací stanovisko k návrhu nařízení, jehož cílem je snížit uhlíkové emise v letecké dopravě prostřednictvím zvyšování role náhražek za fosilní paliva. Takzvaná udržitelná paliva by podle EP měla k roku 2050 tvořit 85 procent dodávek na unijních letištích.

Chystané nařízení by nutilo dodavatele leteckých paliv od roku 2025 začít do svého mixu postupně zahrnovat alternativní pohonné hmoty, jako jsou syntetická paliva či biopaliva, případně i vodík.

Vodíkový pohon je považován za jednu z nejslibnějších technologií k dosažení uhlíkově neutrálních komerčních letů. Je ale drahý a problematičtější pro skladování na palubě. Rovněž potrvá léta, než se podaří vyvinout letadla a vybudovat pro ně infrastrukturu, jako je například zařízení pro doplňování paliva na letištích.

Zatímco elektrický pohon je pro komerční letadla nemyslitelný, přidání elektromotoru poháněného vodíkovým palivovým článkem by mohlo zajistit zpočátku alespoň energii potřebnou pro vzlet a přistání.

Další cestou ke snížení emisí skleníkových plynů - podle agentury AFP jde o snížení až o 34 procent - jsou technologická zlepšení.

Největším znečišťovatelem v letecké dopravě jsou soukromá letadla, která jsou v přepočtu na jednoho cestujícího pětkrát až čtrnáctkrát více znečišťující než komerční lety a padesátkrát více než vlaky, vyplývá ze studie neziskové organizace Transport & Environment’s (T&E).

Moderní letadla vypouštějí méně uhlíku než ta starší. Jejich výrobci do toho investují značné zdroje, ale tyto letouny přesto mohou více přispívat ke změně klimatu prostřednictvím kondenzačních stop. Tvrdí to studie vědců z britské Imperial College v Londýně.

Současně tento výzkum poukázal na nadměrný dopad soukromých tryskáčů na klima: produkují totiž více kondenzačních stop, než se dříve předpokládalo.

Vliv kondenzačních stop

Kondenzační stopy, jimž se také říká kondenzační pruhy nebo contrails, jsou tenké pruhy oblaků vytvářené výfukovými plyny letadel. Ke globálnímu oteplování přispívají tím, že zadržují teplo v atmosféře.

Přestože jejich přesný vliv na oteplování není zatím dokonale popsaný, vědci se domnívají, že je větší než oteplování způsobené emisemi uhlíku z leteckého paliva.

Vědci pro tento výzkum využili umělou inteligenci, které dali za úkol analyzovat víc než 64 tisíc snímků kondenzačních stop z různých letadel nad severním Atlantikem.

Aby se snížila spotřeba leteckého paliva, jsou moderní letadla konstruována tak, aby létala ve výškách, kde je vzduch řidší, a má tedy menší aerodynamický odpor ve srovnání se staršími komerčními letadly, která obvykle létají v o něco níže v „pouhých“ jedenácti kilometrech.

To znamená, že moderní stroje produkují méně emisí uhlíku na jednoho cestujícího, ale současně vytvářejí kondenzační stopy, jejichž rozptýlení trvá déle. A to vytváří oteplovací efekt po delší dobu.

„Všeobecně se už ví, že létání není pro klima dobré,“ komentuje výsledky Edward Gryspeerdt, který výzkum vedl. „Většina lidí si ale neuvědomuje, že contrails a emise uhlíku z leteckého paliva způsobují oteplování klimatu rovnou dvěma způsoby.“

Podle něj jsou výsledky jeho výzkumu pro letecký průmysl krajně nepříznivé.

„Novější letadla létají stále výše v atmosféře, aby zvýšila účinnost paliva a snížila emise uhlíku. Nezamýšleným důsledkem toho ale je, že tato letadla létající nad severním Atlantikem nyní vytvářejí více kondenzační stopy s delší životností, které zachycují další teplo v atmosféře a zvyšují dopad letectví na klima,“ vysvětluje vědec. „To neznamená, že efektivnější letadla jsou špatná - to zdaleka ne, protože mají nižší emise uhlíku na jeden kilometr. Naše studie ale odráží problémy, kterým letecký průmysl čelí při snižování svého dopadu na klima.“

Řešením je méně sazí

Studie potvrdila, že ke zkrácení životnosti kondenzačních stop pomůže ještě více snížit množství sazí vypouštěných z leteckých motorů, které vznikají při neefektivním spalování paliva. Moderní letecké motory jsou konstruovány tak, aby byly čistější a obvykle vypouštěly méně částic sazí, což zkracuje životnost kondenzačních pruhů.

Zatímco jiné studie s využitím modelů tento jev předpověděly, nově zveřejněná práce je první, která ho potvrdila na základě pozorování v reálném světě. To znamená, že tento jev v praxi velmi dobře funguje - a pokud by se používala ještě čistější paliva v ještě kvalitnějších motorech, mělo by se to na rozměrech contrails odrazit.

„Z jiných studií víme, že počet částic sazí ve výfukových plynech letadel hraje klíčovou roli ve vlastnostech nově vznikajících contrails. Předpokládali jsme, že to bude mít vliv i na to, jak dlouho budou tyto čáry existovat. Naše studie přináší první důkaz, že emise menšího počtu částic sazí vede k tomu, že tyto pruhy mizí z oblohy dříve než ty ze starších, špinavějších motorů,“ doplňují autoři.

Problém soukromých tryskáčů

Zásadní je podle vědců ještě jeden poznatek, který se týká malých soukromých tryskáčů. Ty totiž vytvářejí kondenzační stopy ještě častěji, než se dosud předpokládalo.

I když jsou soukromá letadla menší a spotřebovávají tedy logicky méně paliva než velké stroje, vytvářejí podobné stopy jako mnohem větší komerční letouny. Je to tím, že létají výše, kde je menší letecký provoz. Ale podobně jako moderní komerční letadla vytvářejí více contrails ve srovnání se staršími typy, které se pohybují níže.

„Přesto, že mají tyto tryskáče menší rozměry, vytvářejí kondenzační pruhy stejně často jako mnohem větší letadla. Už víme, že vytvářejí obrovské množství emisí uhlíku na jednoho cestujícího, aby superbohatí lidé mohli pohodlně létat.

tags: #výrobci #letadel #emise #oxidu #uhličitého

Oblíbené příspěvky:

• Emisní povolenky v EU
• Výlety do přírody ČR
• Průvodce ekologickou zátěží
• Katalog odpadů v ČR
• Odpady v Přírodě: Problém, Který Musíme Řešit