Proč se nedává citrusová kůra do kompostu?

Obecně se dá říct, že do kompostu můžete přidat jakýkoliv organický odpad. Existuje ale jeden bioodpad, který mezi zahrádkáři budí velké vášně. Řeč je o slupkách z citrusového ovoce.

Mnozí tvrdí, že do kompostu slupky z citrusů rozhodně nepatří, další jsou přesvědčeni, že naopak mohou být velkým přínosem. Teď v zimě jde v mnoha domácnostech na odbyt různé citrusové ovoce, ať už jde o pomeranče, grepy, mandarinky nebo citrony. A hodně lidí pak řeší, jak naložit s citrusovými slupkami.

Někdo je dá rovnou do odpadkového koše, další do kompostu či hnědé popelnice na bioodpad. Odpůrci citrusových slupek v kompostu tvrdí, že toto exotické ovoce je často napuštěno jedovatými chemikáliemi, tudíž je ke kompostování nevhodné. Týká se to ale nejen citrusů, ale i dalšího exotického ovoce, třeba banánů.

Vše je ale trochu jinak. Citrusové plody se převážně ošetřují organickými fungicidy, aby nebyly při transportu napadeny houbami. Tyto fungicidy se však při procesu kompostování bez problému rozkládají.

Zastánci kompostování citrusových slupek poukazují na to, že jsou slupky vynikajícím zdrojem dusíku, fosforu a draslíku. Pokud je tedy do kompostu přidáte, dopřejete mu pořádnou dávku živin. Radí však slupky před vložením do kompostu nakrájet na menší kousky, aby se proces kompostování urychlil.

Čtěte také: Důvody, proč je příroda lepší než město

Ekologický institut Veronica rovněž tvrdí, že slupky z tropického ovoce lze kompostovat, ale raději jen v menším množství v kombinaci s jiným rostlinným materiálem.

Přesto někteří odborníci poukazují na to, že v případě citrusových plodů jde o biologicky nepůvodní materiál, a tak nejsou moc nakloněni tomu, dávat je do přírodního domácího kompostu. Lepší je podle nich volit hnědé kontejnery na bioodpad.

Bioodpad z hnědých kontejnerů je kompostován průmyslově a výsledný produkt je používán zejména na rekultivace. Se slupkami z citrusů si tak v kompostárně hravě poradí.

Je ale možné přinést článek plný konkrétní inspirace lidí z praxe. Redakce Ekolistu oslovila řadu ekologických organizací a odborníků s žádostí o tipy a doporučení, jak se vyhnout odpadům. Z mého pohledu je nejlepší, když odpad vůbec nevznikne, zaměřuji se tedy na to, jak jeho vzniku předcházet a to může opravdu každý z nás.

Jedná se například o praktické plánování nákupů všeho, co v domácnosti potřebujeme ke svému životu a také rozumná úvaha „kam s tím“ u výrobků, které již nejsou potřebné, zbyly nebo dosloužily. Nákupy, ať už pravidelné u potravin, tak i různého spotřebního zboží, je dobré předem řádně promyslet, zejména ve smyslu „potřebuji to, kolik toho spotřebuji, jak dlouho mi nakoupený výrobek vydrží“.

Čtěte také: Ekologické zemědělství v ČR: Vývoj

Tím přispěji k tomu, že odpad nevznikne. Pokud už mi výrobek doma zbude, tak jeho vyhození do směsných odpadů by mělo být až na posledním místě. Zaměřuji se tedy na postup, že když mi něco takto přebývá, předám to dál k přímému využití nebo recyklaci. Třídíte odpady? A víte, že jsou na světě mnohem důležitější věci?

U velkých výrobků s trvalou dobou použitelnosti, jako je např. nábytek, je třeba přednostně zvážit jeho prodej nebo darování v rámci rodiny, přátelům, charitě, bazaru. Také existují projekty na opravu těchto produktů (Zdrojovna, Oprakavárna a další). Prostřednictvím charitativních organizací je možné předat k dalšímu využití předat potřebným i nádobí a hračky.

Tohle úplně jednoduše nemusí být odpad. Stačí to místo do popelnice dát na kompost. nosím si svoji láhev na vodu nebo termosku na čaj, nekupuji nápoje v PET láhvi. ovoce a zeleninu se snažím nakupovat na trhu, kde není vše baleno, tak jako v komerčních obchodech, kde je každá single paprika či okurka zabalena do plastu.

kovy (plechové konzervy, víčka od sklenic, alu folie, občasný dílenský a údržbářský odpad) mají v domě několik "kontejnerů" - kýbl za domem, v garáži, v dílně, krabice pod dřezem se vynáší do přístěnku pod schody; jednou za pár let (t.č. Skořápky od vajec na kompost nedávejte, trvá dlouho, než se rozloží. Dejte je někomu, kdo chová slepice.

biopařeniště je ideální věc na kompletní recyklaci větví, listí a veškerého zahradního odpadu; pracné, ale úžasný generátor zeleniny; větve ze zahrady nemusíte pálit (na čarodějnice :-) ) každoročně, ale jednou za pár let si můžete udělat biopařeniště (kvalitní popis je k nalezení uvádí např.

Čtěte také: Ekologické a ekonomické aspekty obnovitelných zdrojů

kolik krabic/pytlů v kuchyni? 10. to je tedy dost. :-) pod dřezem 7 (od největší po nejmenší: spalitelné (papír, košovina), plast, sklo, kov, komunální směsný, vícevrstevné, baterie), v lince 3 (vaječné skořápky, chleba, kůra citrusových plodů - usušenou chem.

opravujte, co můžete; nový stroj (trend od 90. pneumatiky si pořiďte jen zimní, neujedete-li za sezonu více než 10.000 km; ušetříte práci (a peníze) s přezouváním a nezestárnou a neztvrdnou; i když nechat je třeba ob sezónu vyvážit se asi bude hodit... a budete mít víc místa (místo druhé sady pneumatik/kol) třeba na odpadové hospodářství...

Všechno jde, když se chce, a není třeba se nijak zásadně omezovat - stačí si jen více uvědomovat a mít chuť objevovat nové cesty. Předcházení vzniku odpadu se v rámci konceptu Zero Waste dá popsat těmito body, tzv. 6 R´s - převzato z angličtiny.

REFUSE = Odmítnout to, co není potřeba. Nahraďte jednorázové věci těmi na opakované použití, váš život bude bohatší, sami poznáte ten pocit radosti z vymanění se z jednorázového používání. Co tím myslím? Odmítněte brčko, třásně, píchátka apod. do nápoje, dejte si zmrzlinu do kornoutku (i když ho pak nadrobíte ptákům, vyhnete se tak ale malým lžičkám a kelímkům), noste si svoje nákupní tašky, sáčky (ano i sáčky), svoje krabičky (když jdete pro zákusky, chlebíčky), noste si svůj příbor (doporučuji „spork“ v látkovém obalu), osvojte si látkové sáčky na pečivo, ale i třeba na svačinu pro dítě do školy.

Noste si vlastní láhev na pití, džusy a sycené limonády jsou stejně jen drahá sladká voda. Nalepte si na schránku samolepku, nebo vlastní štítek s nápisem „Děkujeme, že nevhazujete reklamní a propagační materiály“ a řekněte tak ne plýtvání papírem. Ohledně denní hygieny i zde to jde jinak, já si vystačím s olivovým olejem s esencí z levandule, vyrábím si vlastní zubní pastu, vlasy si myji kuchyňskou sodou a octem, maluji se jen příležitostně „bio eko“ kosmetikou a zamilovala jsem si krátkou studenou sprchu (v zimě teplé neodolám, ale ta přijde až za půl roku).

Dámy, seznamte se. Toto je menstruační kalíšek. Používá se opakovaně. Pro dámy: Z vlastní praxe, vzdala jsem se všech dámských hygienických jednorázových propriet a můj život je hned krásnější. Doporučuji používat menstruační kalíšek, látkové vložky (jsou v super barvách), látkové intimky, odličovací tamponky z celulózy, dále si také uvědomit všechnu tu kosmetiku, kterou zatěžujeme svou peněženku, pleť, životní prostředí, čistírnu odpadních vod a odpadkový koš.

Sama se zamysli, co vše si můžeš vyrobit, jsou mraky návodů na domácí kosmetiku i úklidové prostředky. Zaveďte si doma úsporná opatření - toto se týká hlavně energií, pořiďte si úsporky na vodu (česká firma Watersavers vyrábí kvalitní spořiče pro domácnosti i kanceláře). Dopřejte si krátkou i třeba studenou sprchu. Splachujte wc jen takovým množstvím vody, které je opravdu potřeba. Zvažte úsporná osvětlení dle potřeby. Nerozsvěcujte, když je šero a potřebujete se jen obout v chodbě nebo jdete do koupelny, bystřete svůj zrak, opravdu nemusíme pořád svítit. Nepřetápějte svou domácnost, raději se zaměřte na izolaci oken, dveří a v zimě noste teplé ponožky i doma.

o Dá se věc použít k původnímu účelu? o Může se někomu hodit? Opakovanému použití „někým jiným“ hrají do noty všechny bazary, hrabárny, second handy, půjčovny, dobročinné obchody, výměny věcí apod. V těchto obchodech člověk najde spoustu překvapení ale také to, co hledal a za mnohem nižší cenu. Sama jsem ve skupině na FB: Letenská parta, Letenský bazar, Sousedská výpomoc na Letné, Sousedské vaření na Letné... Prostě se nejdřív zeptám, jestli se někdo nechce zbavit toho, co já potřebuji, nebo naopak nabízím pro mě nepotřebné věci. Funguje to skvěle a ještě u toho poznávám sousedy.

o Můžu věc použít na něco jiného, aby nebyla odpadem? Už roky mám stojánek na tužky z kelímku od kávy, používám skleněné obaly (od okurek, marmelád apod.) na suroviny a organizaci věcí v kuchyni. Z některého nenošeného oblečení mám úklidové hadry, z kelímků od jogurtů jsou zas květináče na sazeničky apod. Příkladů je spousta, myšlenka je však jasná, prodloužit dané věci dobu jejího užívání, než dojde k jejímu vytřídění do koše. Možná to není potřeba hned vyhodit.

Přístup k opravě věci začíná už při jejím vybírání - ne vždy jsou výrobky dělány tak, aby dlouho vydržely a šly opravit. Je dobré si vybírat takové, které umožňují rozebrání a výměnu součástek. Sama s tím moc zkušenost nemám, žiji v domácnosti bez televize, myčky, nepoužívám fén ani kulmu apod. Mám vysavač s nádobkou na smetí, vymývám filtry a snažím se s ním zacházet tak, aby dlouho vydržel. Například i u lednice či rychlovarné konvice je důležitá údržba, s opravou pak pomůžou domácí kutilové (sousedi) i odborníci z opraváren.

Pokud pro věc nenajdeme využití a je již odpadem, dáme ji ještě šanci skrze nový výrobek díky recyklaci. K recyklaci pomůžeme tříděním: plastu, papíru, kovu, textilu, baterií, zářivek, elektroodpadu, olejů, nápojových kartonů, skla a bioodpadu (doporučuji domácí vermikompostování či kompost na zahrádce). Realita recyklace není tak růžová jak si možná myslíte, na dotřiďovací lince jde kolem 40% někdy i 60% odpadu do výmětu, který putuje do cementáren, na skládku či do spalovny. Důvodem je to, že ne všechen plast či papír se dá ještě recyklovat či zobchodovat. Nicméně třiďte dál, věřím, že postupně přijdou technologie, které si poradí s větším spektrem plastů či papírů než teď.

tags: #proč #se #nedává #citrusová #kůra #do

Oblíbené příspěvky:

• Studie o vlivu klimatu na vodu
• Tipy na výlet v okolí Brandýsa
• Fascinace přírodou
• Vlastnosti ekologických karosářských tmelů
• Ochrana ovzduší