Projekt Ostravské univerzity se zaměřením na přírodu: Podrobnosti

Před Vánocemi byly vyhlášeny výsledky programu Prostředí pro život 2, ve kterém se společný projekt Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka (VÚV), Ostravské univerzity (PdF OU) a centra ACCENDO - Centra pro vědu a výzkum, z. s. r. o. umístil mezi úspěšnými.

Cíle a zaměření projektu

Cílem projektu je propojení vědců, pedagogů a praktiků k řešení klimatických problémů na konkrétním území. Environmentální výchova a výuka je nesmírně důležitá pro současný vývoj stavu životního prostředí, proto jsou aktivity cíleny také na předávání znalostí mladším generacím. Na Katedře sociální pedagogiky patří téma sociálních aspektů výchovy k udržitelnému rozvoji mezi novější.

Spolupráce multidisciplinárně složeného týmu je skvělý základ. Klíčovým úkolem PdF bude realizace pedagogického experimentu na vybraných základních a středních školách. Ten zahrnuje výběr a implementaci vhodných pedagogických metod, které posilují interní „locus of control” u žáků, a také přípravu kurzů pro pedagogy.

Výzkumný ústav se zabývá dlouhodobě sociologickými výzkumy, které využívá při evaluaci politiky, operačních programů nebo strategií. Na základě těchto výzkumů doporučuje ministerstvům změny legislativy, nastavení celostátních metodik nebo strategií. Tyto poznatky budou využity při testování i formulování výsledných doporučení pro Ministerstvo životního prostředí, které je aplikačním garantem projektu.

Klíčové principy a metody

Základem je naučit se kriticky pracovat s aktuálními a ověřenými informacemi. Tyto informace je pak nutné vnímat v kontextu prostředí, ve kterém lidé žijí, a hledat způsoby, jak se zapojit do konkrétních aktivit. Důležité je také podporovat aktivity, které přímo ovlivňují prostředí, ve kterém žijeme. Samozřejmě budeme využívat i konkrétní metody.

Čtěte také: Jak Správně Vyplnit Bilanci Odpadu?

Zapojené školy a evaluační výzkum

Zapojí se tři základní školy v Rožnově pod Radhoštěm, základní škola v Zátoře a tři základní školy v Ostravě, jejichž výběr je zatím v procesu upřesňování. Na každé základní škole budou do projektu zapojeni tři pedagogové. Všichni budou vyučovat stejnou 7. třídu, každý v jiném předmětu. Do projektu budou zapojeny i střední školy. Ve třech bude probíhat experiment u žáků 2. ročníků a jedna střední škola bude kontrolní.

Evaluační výzkum na 10 pilotních školách (ZŠ a SŠ), složený z pretestu a posttestu, má za cíl posoudit účinnost pedagogického experimentu. Bude zde potřeba aktivní spolupráce se školami, abychom ověřili dopady projektu.

Výzvy a motivace

• Splnit všechny slíbené závazky.
• Zajistit výzkum a porovnání škol, kde projekt bude realizován s ostatními školami v rámci ČR.
• Úspěšné a včasné dokončení celého projektu.

Aktuální téma, které reaguje na současné výzvy, spolupráce mezi různorodými institucemi a propojení odborníků z oblasti přírodních a společenských věd. Motivací je i snaha o propojení teorie s praxí. To vše činí tento projekt mimořádně zajímavým i náročným. Těším se na možnost společně hledat nové cesty a nová řešení.

Nejvíce mě budou zajímat výsledky samotného testování na školách. Největší motivací je pak skutečnost, že naši vědeckou práci, která se dotýká zásadního a aktuálního globálního problému, můžeme díky kolegům z pedagogického prostředí předat žákům a studentům.

Jedná se o smysluplný aplikovaný výzkum, který je hned převedený do praxe. Projekt je obtížný, ale je řešen týmem lidí, kteří se nebojí pracovat a mají mezi sebou dlouhodobé přátelské vazby. Těším se na plodnou spolupráci s předními experty v ČR, která je vždy vzájemně inspirující.

Čtěte také: Fond ohrožených dětí a Klokánek

Osobnosti projektu

• Mgr. Bohdana Richterová, Ph.D.: Působí na Katedře sociální pedagogiky Pedagogické fakulty Ostravské univerzity od roku 2013, od roku 2021 jako vedoucí katedry.
• Ing. Robert Kořínek, Ph.D.: Od roku 2002 je vědeckým pracovníkem Výzkumného ústavu vodohospodářského, T. G. Masaryka, v. v. i.
• Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D.: Sociolog, který se zabývá prostorovým plánováním a rozvojem území s využitím statistických metod. V současnosti je ředitelem výzkumného ústavu ACCENDO.

Projekt CLAIRO a ochrana ovzduší

Projekt CLAIRO testoval inovativní způsob výsadby zeleně v městském prostředí s cílem maximalizovat záchyt znečištění z ovzduší. Projekt umožnil propojení výzkumných aktivit tří nejvýznamnějších regionálních univerzit (Vysoká škola báňská v Ostravě, Slezská univerzita v Opavě a Univerzita Palackého v Olomouci) a spolupráce veřejných a neziskových institucí se zapojením místních stakeholderů a široké veřejnosti.

Vědci z VŠB-TUO v místě výsadby zeleně v Radvanicích a Bartovicích nainstalovali měřící sensory monitorující aktuální stav ovzduší. Model výsadby se zastoupením odolnějších druhů rostlin schopných dlouhodobě zachytávat více prachových částic navrhli odborníci ze Slezské Univerzity. Inovativní přípravek na přírodní bázi je výsledkem víc než 20tiletého výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci.

Vysázeno bylo celkem 442 nových stromů, 1 867 keřů a 14 700 m² trávníku, a to na území o rozloze 20 tisíc m². Celková plocha vegetace na obou lokalitách v Radvanicích a Bartovicích za rok 2021 zachytila 60,4 kg NOx, 32,2 kg PM10 a 80 kg O3.

Výstupy projektu CLAIRO

• Dvě odborné publikace, manuál a metodika.
• Databáze rostlin s prokazatelným vlivem na snížení znečištění z ovzduší (více než 150 druhů dřevin).
• Odborná studie o vnímání ovzduší obyvateli kraje a jejich ochotě měnit vlastní chování.

Konference a workshopy projektu CLAIRO

O výsledky výzkumu a naše zkušenosti s realizací projektu jsme se podělili na workshopech a dvou konferencích pro odbornou i laickou veřejnost a zástupce měst. Funkční a dobře udržovaná zeleň odolná vůči vnějším klimatickým podmínkám je pro dnešní města extrémně důležitá. Projekt CLAIRO umožnil otestovat komplexní řešení pro zlepšení kvality ovzduší ve městech postižených průmyslovou či dopravní zátěží.

Stipendijní program Příroda bez hranic (PBH)

Příroda bez hranic je speciální stipendijní program, kterým se snažíme vytvářet prostor pro nápady i studentské aktivity. PBH je pro nadšence, kteří mají nápady a chtějí jim dát reálnou podobu. Zelenou u nás mají studenti naší Přírodovědecké fakulty, kteří se zajímají o věci kolem sebe a studium pro ně není jen cestou za titulem.

Čtěte také: IPPC v České Republice

Podmínky pro získání stipendia

• Návrh aktivit, na které se chcete díky našemu stipendijnímu programu PBH zaměřit pro období 1. ledna - 31. prosince 2025.
• Odhad nákladů na jednotlivé aktivity i specifikace položek u vámi navrhovaného rozpočtu (jeho minimální výše je pro jeden projekt 40 tisíc Kč).

Seznam podpořených projektů bude zveřejněn na Univerzitním portálu Ostravské univerzity.

Nový kampus Ostravské univerzity

Kampus Ostravské univerzity na Černé louce je spolufinancován Evropskou unií prostřednictvím Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Pozemky v hodnotě 41,7 milionu korun darovalo univerzitě statutární město Ostrava. S certifikovaným gymnastickým sálem nebo halou pro míčové sporty o velikosti tří basketbalových hřišť bude příležitostí sem zavítat určitě mnoho.

Historie Ostravské univerzity

Ostravská univerzita v Ostravě byla založena 28. září 1991. V současné době Ostravskou univerzitu v Ostravě tvoří Fakulta sociálních studií, Fakulta umění, Filozofická fakulta, Lékařská fakulta, Pedagogická fakulta a Přírodovědecká fakulta.

tags: #projekt #priroda #ostravska #univerzita #podrobnosti

Oblíbené příspěvky:

• Recyklace asfaltových kusů
• Česká republika a znečištění prachem
• Tlející dřevo v Národním parku Šumava
• Odpadkový koš Roll Top – recenze
• Obnova Českého Švýcarska