14 Let Ekologie v Českém Švýcarsku: Obnova, Výzvy a Švýcarský Příspěvek

21.03.2026

Lesy v Národním parku České Švýcarsko se po požáru v roce 2022 obnovují neuvěřitelnou rychlostí. Vědci Botanického ústavu Akademie věd tuto obnovu detailně zaznamenali pomocí časosběrných videí. Díky desítkám výzkumných ploch, které vědci sledují 15 let, získali unikátní poznatky o dynamice lesa.

Požár v Národním Parku České Švýcarsko

Lesní požár, který propukl v národním parku České Švýcarsko dne 23. července 2022, postihl více než 1600 hektarů. Na některých místech zmizela celá vrstva organické hmoty, tvořící svrchní část půdy, a po požáru tak zůstal jenom písek s popelem. Oheň spálil také třicet výzkumných ploch, která vědci Botanického ústavu Akademie věd dlouhodobě sledují.

Rychlá Obnova Vegetace

Když plameny dohořely, výzkumníci se do národního parku vrátili s vybavením a začali stejná místa monitorovat znovu. „Během monitoringu vývoje vegetace jsme na dvě shořelé plochy na začátku vegetační sezony 2023 umístili kamery s časosběrným záznamem. Rychlost kolonizace požárem postiženého území mechorosty, bylinami a pionýrskými dřevinami je fascinující,“ uvedl Matěj Man z Oddělení geoekologie.

Časosběrná videa zachycují dvě výzkumné plochy. První podrobně zobrazuje vývoj vegetace na malé ploše nedaleko obce Mezní Louka, kde byla intenzita požáru velmi vysoká.

Druhé video, pořízené nedaleko obce Mezná, zachycuje zblízka výzkumnou plochu vybavenou mikroklimatickými čidly a v širší perspektivě nabízí pohled na protější svahy Křídelních stěn.

Čtěte také: České odpadové hospodářství po roce 1990

Jsou sestavená z několika stovek fotografií automaticky pořízených vždy v poledne v období od dubna do listopadu 2023. Vizuálně se začaly plochy zelenat už na jaře 2023 - první se objevily mechorosty, konkrétně porostnice mnohotvárná či zkrutek vláhojevný.

„Později se objevily byliny (hasivka orličí, bezkolenec modrý či náprstník červený). Z dřevin se první ukázaly semenáčky bříz, které velmi rychle kolonizovaly obnažený substrát a posléze zcela dominovaly,“ uvedl Botanický ústav.

Podle Mana je nejpůsobivější rychlý růst. Ty vyklíčily z drobného semínka za jediný rok výšky kolem jednoho metru. Rostliny mají různé strategie, jak zvládnout požár

„Na spáleništi můžeme názorně pozorovat dvě zcela odlišné strategie rostlin, jak se vyrovnávají s tak velkým narušením svého stanoviště, jakým byl požár.

Spokojenost Místních Obyvatel

Dva roky po ničivém požáru v Národním Parku České Švýcarsko zjišťoval názory místních obyvatel v reprezentativním výzkumu Institut 2050. Místní obyvatelé oceňují nejen existenci Národního parku České Švýcarsko, ale i jeho práci na ochraně přírody nebo vstřícnou komunikaci správy parku.

Čtěte také: Ochrana přírody v Anglii: Co se změnilo za 30 let?

„Je to dva roky, co Národní park České Švýcarsko postihl ničivý požár, s jehož následky se budeme ještě nějakou dobu potýkat. Od začátku se snažíme najít rovnováhu mezi obnovou a ochranou přírody v národním parku a životem tamních obyvatel, podnikatelů i turistů a jejich bezpečností. Jsem proto opravdu rád, že podle průzkumu je naprostá většina tamních obyvatel s národním parkem spokojena a přes osmdesát procent lidí říká, že by zdejší region byl poškozen, pokud by se národní park zrušil. Přiznám se, že takto silná podpora parku, jeho správy a ochrany přírody mě překvapila a jsem za ni opravdu rád. Potvrdilo se, že Češi považují svoji přírodu za důležité bohatství,“ komentuje ministr životního prostředí Petr Hladík.

„Veřejnou debatu v regionu sledujeme s týmem Institutu 2050 mnoho let a opakovaně jsme si říkali, jak v médiích chybí kvalitní reprezentativní data o skutečných názorech lidí z regionu. Sběr dat ve všech devíti obcích národního parku realizovala tazatelská síť sociologické agentury PPM Factum v období 18. dubna až 3. Celkem 80 % dotazovaných je spokojeno s tím, že je v Českém Švýcarsku národní park - a z toho většina dokonce rozhodně, konkrétně 56 % zúčastněných. Nespokojeno je pak 10 %. Podle 77 % dotazovaných správa národního parku chrání místní přírodu, že ji poškozuje se domnívá 8 %. Správu pak 74 % považuje za dobrého souseda pro místní obyvatele, a 9 % za špatného,“ přibližuje výsledky výzkumu Tomáš Chabada, sociolog Institutu 2050.

Výzkum také zjišťoval názory na turistický ruch v regionu. Z dotazování vyplynulo, že většina obyvatel obcí národního parku je spokojena s tím, kolik cest je v současné době otevřeno. Podle 53 % tak akorát, podle 22 % dostatek, podle 14 % nedostatek. Národní park také podle 54 % místních obyvatel zvyšuje turistickou návštěvnost v regionu, zatímco opačný názor vyjádřilo jen 16 % dotázaných. Označení národní park sem přivádí více turistů dokonce podle 70 % veřejnosti. „Většina, konkrétně 60 %, by si přitom přála, aby turistická návštěvnost v jejich obcí zůstala na loňské úrovni, 25 % by si přálo větší a 15 % menší návštěvnost. Podle 68 % může krajina po požáru přitáhnout mnoho turistů,“ doplňuje vedoucí výzkumného týmu Jan Krajhanzl.

A ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko Petr Kříž k tomu dodává: „Výzkum přináší pro naši práci celou řadu povzbudivých zjištění a ukazuje velkou podporu národního parku u místní veřejnosti. Názory obyvatel považuji za dobrou zprávu pro celý náš tým, který se od požáru intenzivně věnuje nejen ochraně přírody, ale také protipožární prevenci a podpoře udržitelného turismu v regionu. Jsem rád, že to obyvatelé obcí národního parku oceňují. Zároveň samozřejmě přemýšlím, co můžeme v naší práci zlepšit: cestu vidím ve vytváření dalších příležitostí pro osobní setkávání s lidmi v regionu, klíčové informace o dění v národním parku musí směřovat přímo do jejich schránek, abychom cíleněji dokázali vysvětlovat postupy v ochraně místní přírody a ještě lépe ukazovali hodnoty, které v Českém Švýcarsku zachováváme.“

Institut 2050 designoval metodiku tohoto šetření, realizoval datové kontroly nezávislého dotazování ze strany tazatelů a připravil analýzu dat. Zvláštní důraz byl kladen na neutrální formulace otázek, připravené tak, aby spolehlivě podchytily oceňující i kritické hlasy z regionu.

Čtěte také: Environmentální pohromy minulého století

Odvolání Pavla Bendy z Funkce Ředitele

Pavel Benda vedl Národní park České Švýcarsko 14 let. Celý jeho profesní život je spjatý s ochranou přírody, působil buď na Správě Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce nebo v Národním Parku České Švýcarsko, a to jako zoolog, vedoucí Správy CHKO nebo vedoucí odboru ochrany přírody národního parku. Vystudoval zootechniku na Vysoké škole zemědělské v Praze a doktorské studium ekologie na České zemědělské univerzitě.

Pavel Benda byl na konci září odvolán z funkce ředitele Národního Parku České Švýcarsko. Tehdejší ministryně Anna Hubáčková odvolání zdůvodnila tím, že nedostatečně komunikoval s obcemi a nezvládl krizové řízení během obrovského lesního požáru v národním parku. S Pavlem Bendou jsme hovořili o tom, jak své poměrně překvapivé odvolání chápe on.

Ministryně nebo ministr má právo odvolat ředitele rezortní organizace, a to i bez udání důvodu. Procedurálně je to tedy v pořádku. Podle mě není úplně v pořádku mluvit o selhání krizového řízení v souvislosti s požárem. Krizový štáb v průběhu požáru řídí hasiči. A jak někteří dobrovolní, tak profesionální hasiči se mi po mém odvolání ozývali s tím, že s důvodem odvolání nesouhlasí, že je to jen účelové zdůvodnění a že si velmi cení spolupráce, kterou jsme měli.

Ke komunikaci s obcemi: paní ministryně měla s obcemi několik jednání, já také několik. A upřímně řečeno, když jsem byl odvolán, z řady obcí se mi ozvali starostové s vyjádřením podpory. Nevím, z jakých skutečných důvodů mě paní ministryně odvolala. Ale opakuji, ministryně mě může odvolat i bez udání důvodu. Uvedené důvody však podle mého názoru nebyly zcela relevantní.

Jednání s ministryní k tomuto jsem měl jen jedno, kde mi pouze sdělila své rozhodnutí, že mě odvolává kvůli tomu, že je nutné s obcemi navázat lepší spolupráci. Další důvod, tzn. krizové řízení během požáru, nezmínila. To jsem se dozvěděl až z médií. Odvolán jste nicméně byl. Já jsem vnímal tlak na své odvolání ze strany některých politiků tady v regionu. A paní ministryně tomuto tlaku zřejmě vyhověla.

Přitom ten tlak vytvářeli spíše jednotlivé osoby, které dlouhodobě práci národního parku kritizují. Nejednalo se o nic plošného.

Při ohlédnutím zpět mi přijde, že snad téměř úplně za všechno. Často podle principu, že když uděláte A, tak je to špatně a měli jste udělat B, ale když uděláte B, tak je to špatně, protože jste měli udělat A. Někdy to byly i zjevné lži a účelové manipulace. Samozřejmě musím říci, že ne vždy se všechny věci správě národního parku povedly udělat tak, jak si představovala. Je ale také nutno zdůraznit, že činnost Správy NP je vázána národní a evropskou legislativou a také tím, že všechna důležitá rozhodnutí podléhají schválení ministerstva životního prostředí, což je v mnoha případech běh na dlouhou trať.

Dá se tedy říci, že průběh požáru byl spíše záminka než důvod vašeho odvolání? To se musíte zeptat paní ministryně. Já si spíš myslím, že to byla záminka. S většinou obcí máme vztahy velmi korektní a slušné. A jsou samozřejmě jednotlivé obce, se kterými jsou vztahy komplikovanější. Žádný národní park nemůže říct, že má vztahy s obcemi perfektní, nebo naopak úplně špatné. Vždy je tam část obcí, se kterými máte vztahy velmi dobré, část obcí, které jsou neutrální, a také ty, se kterými jsou vztahy horší. Ale to je problém všech národních parků. Obce nejsou monolit, ani tady, ani v Podyjí nebo v Krkonoších a na Šumavě.

Pokud tedy nějaké obce mají k Národnímu parku České Švýcarsko výhrady, čeho se týkají? Já myslím, že to je všechno dohromady. Některé obci vadí, že se v národním parku nezasahovalo proti kůrovci. Těch problémů je několik, a každou obec může trápit něco jiného, a to i protichůdně.

Je nějaká obec, se kterou správa národního parku nebyla na jedné lodi? Dlouhodoběji pouze město Krásná Lípa. Víte, co by si Krásná Lípa v národním parku představovala? Více turistických tras, více turistických atrakcí, výrazně větší zpřístupnění národního parku pro turisty. Jiným obcím ale turistický ruch související s národním parkem zase spíše vadí. S dalším rozvojem turismu si spojují více problémů než přínosů. Vybalancovat rozdílné zájmy je tedy velmi těžké. Proto říkám, že nelze obecně říci, že obce kritizují národní park.

Zrovna zastupitel Krásné Lípy Richard Nagel se přihlásil i do výběrového řízení na nového ředitele. Kolega Richard Nagel je zaměstnanec parku, byl to můj náměstek. Jako zastupitel je s dalšími zastupiteli města v kontaktu, ale nemyslím, že by se tím hroty obrousily.

Situace okolo parku pro mě byla už dost vyčerpávající. Tak jsem se rozhodl, že už se hlásit nebudu. A působilo by to i divně, když jsem byl odvolán. Odcházím do soukromého sektoru.

Zmiňoval jste, že letošní požár byla pro národní park opravdu zásadní věc. Jak ho správa národního parku podle vás zvládla? Z mého pohledu velmi dobře. Byl to obrovský zápřah pro všechny zaměstnance, a to bez ohledu na pracovní dobu, soboty či neděle a musím říci, že jsem na všechny kolegy velmi hrdý a moc jim děkuji.

V současné době probíhají studie, které by měly dát odpověď na to, jak požár vznikl, jak se šířil, jaké měl fáze, co přispělo k tomu, že byl tak katastrofální. Problematiku požárů jsme už několik let konzultovali s hasičským záchranným sborem. Na základě toho máme systém cest pro složky Integrovaného záchranného systému, které byly předány hasičům. Mapu těchto cest dostaly i jednotky dobrovolných hasičů v našem okolí. Nikdo se neozval, že by cestní síť byla nedostatečná nebo špatně průjezdná.

Co se týká hašení požáru, tak jsme dělali věci, které jsme udělat měli a o které jsme byli požádáni. Hašení požáru řídí profesionální hasiči, my jsme s nimi spolupracovali, a snažili jsme se to dělat co nejefektivněji, a myslím, že ze strany hasičů to bylo velmi dobře hodnoceno.

Kritika správy parku během požáru a po něm se točila kolem ponechání kůrovcového dřeva v lese. Ale musíme si uvědomit dvě věci. Ponechání dříví je velmi důležitá věc pro následnou obnovu lesa a pro další složky ekosystému. A jsme na území národního parku, kde prim má hrát příroda, resp. Za druhé: v Českém Švýcarsku je většina lokalit velmi obtížně přístupná, a odvážet z nich dříví někdy ani není v lidských silách.

Požár velkou rychlostí proletěl i přes místa, kde jsme se cca před 5 lety snažili kůrovce zastavit, zejména v okolí Hřenska, kde na některých místech nebylo mrtvé dřevo prakticky žádné, protože bylo odvezeno. Náš předběžný úsudek je, že největší problém byl pravděpodobně v množství biomasy v hrabance, ve vrstvě opadaného jehličí a listí. To zřejmě v kombinaci s větrem přispělo k šíření požáru. Ale jak říkám, to je naše teorie.

Jak podobným požárům předcházet? Naprostá většina požárů je zaviněná lidmi, kvůli neuhašeným ohníčkům, odhozeným cigaretovým nedopalkům, pohozeným skleněným lahvím a tak podobně. Zejména noční táboření spojené s ohýnky je zásadní problém. Při obrovské návštěvnosti národního parku se vždy najde určitá skupina lidí, která nebude dodržovat žádná pravidla. Klíčovým opatřením by mělo být posílení strážní služby. Dále je možné využívat sofistikované systémy, které zjistí požár již v počáteční fázi, např. čidla, která zaznamenají kouř v území a využití satelitních družic.

Předcházení požárů je tedy kombinací represe a preventivního monitoringu.

Posílit strážní službu potřebují nejen národní parky, ale všechna chráněná území. Národní park České Švýcarsko navštíví asi 1,5 milionu lidí za rok. Mít na tohle množství lidí šest nebo sedm strážců je naprosto nevyhovující. Strážci musí být v parku soboty, neděle, od rána do večera. Při takovémto zoufale malém počtu strážců není možné území parku ohlídat. Na to upozorňujeme ministerstvo již několik let. Bohužel bez odezvy.

V jakém stavu teď Národní park České Švýcarsko je? Žádný národní park neprošel tolika přírodními disturbancemi jako České Švýcarsko. Kůrovcová kalamita, kterou nebylo možno zastavit, jako se to dosud nepovedlo nikde v České republice. Můj nástupce bude v první fázi asi řešit zabezpečení turisticky značených cest, které jsou kvůli požáru a kůrovcové kalamitě nepřístupné, tak aby se mohly v co nejbližší době znovu otevřít veřejnosti.

Jste byl ředitelem parku 14 let. Možná to bude znít v kontextu mého odvolání podivně, ale většinu svého působení ve funkci ředitele jsem měl radost z velmi slušného a korektního jednání s obcemi. Naprostá většina obcí si na spolupráci s národním parkem nemůže stěžovat. Podařilo se nám na správě vytvořit velmi dobrý tým. My jsme relativně malý kolektiv. A problémů, které národní park musel řešit, bylo hodně a troufám si říci, že ve srovnání s ostatními národními parky asi nejvíce. Tímto bych chtěl kolegům poděkovat, že to ještě zvládají i za cenu, že pracují pod obrovským stresem, o sobotách a nedělích, bez ohledu na pracovní dobu. To se však nedá dlouhodobě vydržet.

Z mého pohledu považuji za úspěch také to, že se povedlo sloučit Správu Národního Parku České Švýcarsko a Správu Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce pod jednu organizaci, a to správu národního parku. Tyto dvě organizace působily do té doby jako dvě nezávislé, ačkoliv spravovaly jednu geografickou oblast Labské pískovce. Myslím, že se také povedlo nastavit dlouhodobou a velmi efektivní spolupráci s kolegy ze Saska (NP a CHKO Saské Švýcarsko - NP a LSG Sächsichse Schweiz).

Tím hlavním je právě zásadní personální poddimenzovanost. Musíme si uvědomit, že na naše národní parky jsou obrovská očekávání a jsou pod různými, a to i protichůdnými tlaky. Na jednu stranu se očekává, že lidé v nich budou zasahovat co nejméně a nechají zde probíhat přírodní procesy, na stranu druhou, že budou „zachraňovat“ biodiverzitu i za cenu intenzivních managementových opatření, dále že budou turistickým superlákadlem, ale zase na stranu druhou, že budou poskytovat domov vzácným a ohroženým druhům, zejména těm, které jsou citlivé na rušení… To jde na tak malých územích jako jsou naše národní parky, zejména NP České Švýcarsko, jen těžko skloubit a je velmi těžké tyto věci citlivě vybalancovat.

A musím říct, že ve spoustě věcí, kde bychom potřebovali podporu ministerstva, jsme ji neměli. V některých případech ministerstva a v některých ministra.

Když byste mohl, dělal byste ve vedení parku něco jinak? Já myslím, že jsem nějakým způsobem založený, takže jsem se věci snažil řešit spíše nekonfliktně, i když v některých případech se člověk konfliktům nemohl vyhnout. Asi bych se choval pořád stejně. Myslím si, že jsme znovu na křižovatce, kde se bude rozhodovat, jakým směrem nejen národní parky půjdou. Tlak na omezení ochrany přírody je teď obrovský, a to se netýká jen národních parků.

V jakých oblastech bude podle vás větší tlak na národní parky? Asi aby obce více zasahovaly do dění v národních parcích. Což si myslím, že je špatně, protože správa národního parku má za to území přímou zodpovědnost, a to nejen odbornou, ale i finanční, právní a trestní. Podle mého názoru nemůže být činnost správy limitována zadáním z obcí. Tím neříkám, že by spolupráce s obcemi neměla být velmi intenzivní a korektní. Na stranu druhou je potřeba říci, že žádná jiná organizace v ČR nevtahuje obce do dění tak jako správy NP, zejména prostřednictvím Rady národního parku.

Naprostá většina problémů národního parku pramení z tlaku na větší a intenzivnější turistické využívání národních parků. Tlaky z tohoto směru jsou opravdu mimořádné a tento konflikt tu bude i do budoucna. Já to nechci dramatizovat, ale mám strach, aby se z některých národních parků nestal spíš lunapark se značkou národního parku.

Švýcarský Příspěvek k Udržitelnému Turismu a Posílení Biodiverzity

Ministerstvo životního prostředí je v rámci druhého švýcarského příspěvku Zprostředkovatelem programu zaměřeného na oblast ochrany životního prostředí s názvem „Udržitelný turismus a posílení biodiverzity“.

Cíl Programu

Cílem programu „Udržitelný turismus a posílení biodiverzity“ (dále také Program) je řešení dvou hlavních příčin poklesu biologické rozmanitosti: zásahy člověka do ekosystémů (např. fragmentace krajiny) a nadměrné využívání ekosystémů (např. nadměrný turismus) s cílem snížit tlak na funkci ekosystému.

Struktura a Alokace Programu

Pro program „Udržitelný turismus a posílení biodiverzity“ bylo alokováno 38,4 mil. CHF s národním kofinancováním 6,78 mil. CHF (celkem 45,18 mil. CHF, tedy cca 1 084 mil. Kč) s realizací projektů do 31. 12. 2028 (resp. do 31. 10. 2028 pro projekty v malém grantovém schématu).

Rozdělení alokace:

Velké projekty v hodnotě nad 70. mil Kč ve dvou hlavních pilířích
- Posílení biodiverzity - 300 mil. Kč
- Udržitelný turismus - 660 mil. Kč
Projekty v tzv. Malém grantovém schématu (dále MGS) v hodnotě 500 tisíc Kč až 5 mil. Kč
- MGS podávány pro oba pilíře společně - 106 mil. Kč