Prioritní Oblasti Environmentální Politiky EU

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, stanoví strategii proti znečišťování vod. Tato strategie zahrnuje určení prioritních látek mezi těmi, které na úrovni Unie představují významné riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky stanoví v souladu se směrnicí 2000/60/ES normy environmentální kvality (NEK) pro 33 prioritních látek uvedených v rozhodnutí č. 2455/2001/ES.

Znečišťování povrchových vod chemickými látkami představuje ohrožení vodního prostředí účinky, jako jsou například akutní a chronická toxicita u vodních organizmů, akumulace znečišťujících látek v ekosystému a úbytek stanovišť a biologické rozmanitosti, jakož i ohrožení lidského zdraví.

V souladu s čl. 191 odst. 3 Smlouvy o fungování EU přihlédne Unie při přípravě politiky v oblasti životního prostředí k dostupným vědeckým a technickým údajům, podmínkám životního prostředí v různých regionech Unie, možnému prospěchu a nákladům plynoucím z činnosti nebo nečinnosti, jakož i k hospodářskému a sociálnímu rozvoji Unie jako celku a vyváženému rozvoji jejích regionů.

Vědecké, environmentální a socioekonomické faktory, včetně faktorů týkajících se lidského zdraví, je třeba zohlednit i při přípravě nákladově efektivní a přiměřené politiky v oblasti prevence a kontroly chemického znečištění povrchových vod, a to i v rámci přezkumu seznamu prioritních látek v souladu s čl. 16 odst. 4 směrnice 2000/60/ES.

Čtěte také: Quittova klasifikace (1971)

Revidované NEK pro stávající prioritní látky by měly být poprvé zohledněny v plánech povodí na období let 2015 až 2021. Nově určené prioritní látky a jejich NEK by měly být zohledněny při vytváření doplňujících monitorovacích programů a v předběžných programech opatření, které mají být předloženy do konce roku 2018.

S cílem dosáhnout dobrého chemického stavu povrchových vod by revidované NEK pro existující prioritní látky měly být splněny do konce roku 2021 a NEK pro nově určené prioritní látky do konce roku 2027, aniž je tím dotčen čl. 4 odst. 4 až 9 směrnice 2000/60/ES, kde jsou zahrnuta mimo jiné ustanovení o prodloužení lhůty, v rámci níž musí být dosaženo dobrého chemického stavu povrchové vody, nebo o plnění méně přísných environmentálních cílů u konkrétních vodních útvarů z důvodů neúměrných nákladů nebo socioekonomických potřeb, a to za předpokladu, že nedojde k dalšímu zhoršení stavu dotčených vodních útvarů.

Od přijetí směrnice 2000/60/ES bylo přijato mnoho aktů Unie, které v souladu s čl. 16 odst. 6 uvedené směrnice stanoví omezování emisí jednotlivých prioritních látek. Mnoho opatření na ochranu životního prostředí navíc spadá do oblasti působnosti jiných platných předpisů práva Unie.

Postupného snižování znečištění způsobeného prioritními látkami a zastavení nebo postupného odstranění vypouštění, emisí a úniků prioritních nebezpečných látek, jak je požadované směrnicí 2000/60/ES, může být často nejhospodárněji dosaženo prostřednictvím opatření Unie pro jednotlivé látky u zdroje stanovených například již v nařízeních (ES) č. 1907/2006, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 528/2012, nebo ve směrnicích 2001/82/ES, 2001/83/ES či 2010/75/EU.

Je proto třeba posílit soudržnost mezi těmito právními akty, směrnicí 2000/60/ES a dalšími příslušnými právními předpisy s cílem zajistit náležité uplatňování mechanismů omezování znečištění u zdroje.

Čtěte také: Africké klimatické oblasti

Od okamžiku, kdy byly odvozeny NEK pro 33 prioritních látek uvedených v příloze X směrnice 2000/60/ES, byla dokončena řada hodnocení rizik podle nařízení Rady (EHS) č. 793/93 ze dne 23. března 1993 o hodnocení a kontrole rizik existujících látek, později nahrazeného nařízením (ES) č. 1907/2006.

Pomocí postupů uvedených v čl. 16 odst. 2 směrnice 2000/60/ES byly určeny a podle priorit rozděleny další látky, které představují významné riziko pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím na úrovni Unie, a měly by být zařazeny do seznamu prioritních látek. Znečištění vody a půdy rezidui léčivých přípravků se stává novým ekologickým problémem.

Odvození NEK pro prioritní nebezpečné látky obvykle zahrnuje vyšší úroveň nejistoty, než je tomu v případě prioritních látek, ale NEK přesto stanoví referenční hodnotu k posouzení plnění cíle dobrého chemického stavu povrchových vod, jak je definován v čl. 2 bodu 24 a čl. 4 odst. 1 písm. a) bodech ii) a iii) směrnice 2000/60/ES. V zájmu zajištění odpovídající úrovně ochrany životního prostředí a lidského zdraví by však cílem mělo být zastavení nebo postupné odstranění vypouštění, emisí a úniků prioritních nebezpečných látek, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2000/60/ES.

Je známo více o tom, ve které složce vodního prostředí (vodě, sedimentu nebo biotě, dále jen „matrici“) je pravděpodobné, že se látka objeví, a tedy kde bude její koncentrace s největší pravděpodobností měřitelná. Pro takové látky by měly být stanoveny NEK v biotě.

Směrnice Komise 2009/90/ES ze dne 31. července 2009, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod, zavádí minimální pracovní kritéria pro metody analýzy používané při monitorování stavu vod. Tato kritéria zajišťují smysluplné a relevantní informace z monitorování tím, že vyžadují použití analytických metod, které jsou dostatečně citlivé, aby zajistily, že jakékoli překročení NEK lze spolehlivě zjistit a změřit.

Čtěte také: Integrovaný plán pro klima a energetiku

Provádění této směrnice s sebou nese výzvy, jako jsou například různé možnosti řešení vědeckých, technických a praktických otázek a neúplnost monitorovacích metod, jakož i omezené lidské a finanční zdroje.

Perzistentní, bioakumulativní a toxické látky (látky PBT) a další látky, které se chovají jako látky PBT, lze desítky let nacházet ve vodním prostředí v množstvích, která představují významné riziko, a to i v případě, že byla přijata rozsáhlá opatření ke snížení nebo odstranění emisí těchto látek. Některé tyto látky jsou také schopné dálkového přenosu a jsou v životním prostředí široce rozšířené. Některé z těchto látek patří mezi stávající a nově určené prioritní nebezpečné látky.

V čl. 10 odst. 3 směrnice 2000/60/ES se stanoví, že pokud jakostní cíl nebo norma kvality, které jsou stanoveny na základě uvedené směrnice, na základě směrnic uvedených v příloze IX směrnice 2000/60/ES, nebo na základě jakéhokoli jiného právního předpisu Unie, vyžadují přísnější podmínky, než které by vyplývaly z uplatnění čl. 10 odst. 2 uvedené směrnice, bude v souladu s tím stanoveno přísnější omezování emisí.

Pro hodnocení rizik, na základě kterých se určí nové prioritní látky, je zapotřebí vysoká kvalita údajů z monitorování a údaje o ekotoxikologických a toxikologických účincích látek.

Je zapotřebí zavést nový mechanismus, který by Komisi poskytoval cílené, vysoce kvalitní informace z monitorování o koncentracích látek ve vodním prostředí a byl by zaměřen na nové znečišťující látky a látky, u nichž nejsou dostupné údaje z monitorování dostatečně kvalitní pro účely hodnocení rizik. Nový mechanismus by měl usnadnit shromažďování těchto informací v povodích celé Unie a doplňovat údaje z monitorování z programů podle článků 5 a 8 směrnice 2000/60/ES a dalších spolehlivých zdrojů.

Pokud jde o znázornění chemického stavu v souladu s oddílem 1.4.3 přílohy V směrnice 2000/60/ES, členské státy by pro účely aktualizace programů opatření a plánů povodí prováděné v souladu s čl. 11 odst. 8 a s čl. 13 odst. 7 směrnice 2000/60/ES měly mít možnost předkládat odděleně informace o vlivu, který mají na chemický stav nově určené prioritní látky a stávající prioritní látky s revidovanými NEK, aby zavedení nových požadavků nebylo mylně pokládáno za ukazatel toho, že došlo ke zhoršení chemického stavu povrchových vod.

Je důležité, aby veřejnosti byly včas poskytnuty environmentální informace o stavu povrchových vod v Unii a úspěšných výsledcích strategií snižování chemického znečištění.

Přijetím tohoto návrhu a předložením své zprávy Evropskému parlamentu a Radě Komise dokončila svůj první přezkum seznamu prioritních látek, jak to vyžaduje článek 8 směrnice 2008/105/ES. Zahrnoval i přezkum látek v příloze III uvedené směrnice, z nichž některé byly určeny k zařazení mezi prioritní látky.

Za účelem toho, aby bylo možné včas reagovat na příslušný technický a vědecký pokrok v oblasti působnosti této směrnice, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o aktualizaci metod pro uplatňování NEK stanovených ve směrnici.

Za účelem zlepšení informační základny pro budoucí určování prioritních látek, zejména pokud jde o nově se objevující znečišťující látky, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o vypracování a aktualizaci seznamu sledovaných látek. Kromě toho by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice nebo formátů zpráv o údajích a informacích z monitorování podávaných Komisi.

Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011 zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu.

Jelikož cíle této směrnice, totiž dosažení dobrého chemického stavu povrchových vod stanovením NEK pro prioritní látky a některé další znečišťující látky, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu potřeby zachovat stejnou úroveň ochrany povrchových vod v celé Unii lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii.

Pro účely této směrnice se použijí definice uvedené v článku 2 směrnice 2000/60/ES a v článku 2 směrnice Komise 2009/90/ES ze dne 31.

1a. Aniž jsou dotčeny povinnosti vyplývající z této směrnice ve znění platném ke dni 13.

• látky uvedené pod čísly 2, 5, 15, 20, 22, 23, 28 v části A přílohy I, pro něž byly stanoveny revidované NEK s účinkem od 22. prosince 2015, s cílem dosáhnout dobrého chemického stavu povrchových vod u těchto látek do 22. prosince 2021, a to prostřednictvím programů opatření uvedených v plánech povodí z roku 2015 vypracovaných v souladu s čl. 13 odst. 7 směrnice 2000/60/ES;
• nově určené látky uvedené pod čísly 34 až 45 v části A přílohy I s účinkem od 22. prosince 2018 s cílem.

tags: #prioritní #oblasti #environmentální #politiky #EU

Oblíbené příspěvky:

• Emise kotlů na tuhá paliva
• Cíle environmentální výchovy
• Ukázková přírodní zahrada: návod
• Definice ekologické újmy
• Český reliéf