Studentské Protesty za Klimatickou Akci v České Republice

S postupující klimatickou krizí se zvyšuje počet lidí, kteří se ochranou klimatu zabývají, nebo se o ní alespoň zajímají. V případě prosazování ochrany klimatu se jedná o tzv. klimatické hnutí. Jedná se o odnož environmentálního hnutí, jehož činnost je reakcí na dosud neúčinné snahy o řešení postupující změny klimatu.

Klimatické Hnutí v České Republice

Klimatické hnutí přitom nesestává pouze z aktivistů a neziskových organizací, jak se mnozí často domnívají. Jeho součástí je každý, komu záleží na prosazení ochrany klimatu a je ochoten pro to něco udělat. Do klimatického hnutí proto patří i běžní občané, vědci, vědkyně a další odborníci a odbornice. Můžeme do něj přiřadit i některé politiky a političky, které cíl ochrany klimatu se zbytkem klimatického hnutí sdílí a mohou proto fungovat jako důležití partneři či prostředníci v kontaktu s politickou mocí.

Klimatické hnutí sestává ze široké škály různých organizací, spolků, platforem a skupin. Patří k nim jak profesionalizované neziskové organizace (např. Greenpeace či Hnutí Duha), které mají své placené zaměstnance, tak i uskupení působící zdola (tzv. grassroots, či bottom-up), která fungují na dobrovolné bázi. Organizace a uskupení se pak dále sdružují v různých platformách. V Česku je to především Klimatická koalice, která sdružuje různé aktéry českého klimatického hnutí (nikoliv však všechny - jde o formalizované členství), nebo s nimi alespoň spolupracuje (např. s hnutím Extinction Rebellion či Fridays for future, která zatím ke Klimatické koalici formálně nepatří).

V roce 2018 zcela novou dynamiku klimatickému hnutí přinesli Fridays For Future nebo-li Pátky pro budoucnost. Hnutí středoškolských studentů a studentek spočívá v pořádání pátečních studentských stávek na protest proti nedostatečné činnosti vlád v ochraně klimatu. Hnutí v roce 2018 inspirovala Greta Thunberg, která sama v jediné osobě začala každý pátek stávkovat před švédským parlamentem a postupně svou odhodlaností inspirovala celý svět. Globální stávky konané 20. září 2019 se po celém světě zúčastnilo okolo 7 milionů lidí. Hlavním poselstvím stávek je přimět politiky k tomu, aby poslouchali vědce a jednali v souladu s vědeckými poznatky o klimatické krizi. Fridays for future v jednotlivých zemích spolupracuje i s ostatními skupinami a organizacemi v rámci klimatického hnutí a vzájemně si poskytují podporu.

Protesty Studentů v Brně

Studenti protestovali v Brně proti svěření ministerstva životního prostředí kandidátovi Motoristů. O úterním poledni odešli z výuky, o půl hodiny později zaplnili prostor u sochy Tomáše Garrigua Masaryka na brněnském Komenského náměstí. "Přírodě a krajině rozumí jako koza petrželi," řekla na adresu Motoristů první řečnice. Studenti u megafonu se představovali jen křestními jmény.

Čtěte také: Nápady žáků pro ekologii

Motoristé podle demonstrantů ignorují vědecká fakta o změně klimatu. Početné zastoupení měli na shromáždění studenti blízké Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Podle transparentů se do protestu zapojili také studenti filozofické, přírodovědecké, právnické či pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, zástupci Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického, Janáčkovy akademie múzických umění a Mendelovy univerzity.

Demonstranti skandovali hesla jako "Motoristů máme dost, chceme lepší budoucnost" nebo "Motoristé sotva vědí, co je péče o prostředí". Už v říjnu se kvůli tomu konaly demonstrace v Praze i Brně. Turek čelí kritice mimo jiné za kontroverzní příspěvky na sociálních sítích. Prezident opakovaně vyjádřil k Turkovi výhrady.

Studentské Stávky a Požadavky

Čeští studenti se na různých místech v zemi přidali k celosvětovému protestu za ochranu klimatu známému jako Fridays for Future. Podobně demonstrovali už na jaře. Zároveň začíná Týden pro klima, který potrvá do 27. září a nabídne kromě protestních shromáždění i vzdělávací, debatní či kulturní program.

„Pro nás je klíčová spolupráce s vědci, protože my jako studenti nepřicházíme s ničím novým. Říkáme a vzkazujeme politikům, aby vědcům naslouchali a aby ve spolupráci s nimi řešili klimatickou krizi,“ přiblížil zakladatel Fridays for Future v Česku Petr Doubravský.

Podle Jana Freidingera z Greenpeace je klíčové, že se zapojili mladí lidé. „Debata trochu stagnovala, byla ustrnulá, řada lidí už trochu rezignovala a najednou přišlo hnutí mladých, kterých se to vlastně nejvíce týká, protože dopady změn klimatu, pokud skutečně nezačneme snižovat emise, budou drastické a budou se týkat právě jich,“ poznamenal.

Čtěte také: Environmentální vzdělávání s podporou ministerstva

Dosavadní protesty už posunuly debatu o snižování emisí skleníkových plynů v Česku dobrým směrem, míní Doubravský. „Kupříkladu vznikla uhelná komise, která by měla naplánovat útlum těžby a spalování uhlí v České republice. Zároveň ale vidíme, že je třeba dál na politiky tlačit, protože zatímco se ustanovovala uhelná komise, tak vláda dělala a stále dělá mnohé kroky a opatření, která jdou proti ochraně klimatu,“ řekl.

V Praze se tento pátek stávkující studenti sešli na Staroměstském náměstí, k zástupu promluvil i vůbec první, tehdy ještě československý ministr životního prostředí Bedřich Moldan. Někteří lidé přinesli transparenty s nápisy jako „Máme v rukou osud země - zkáza, nebo ráj?“ či „Změňme politiku, ne klima“.

Reakce Politiků a Veřejnosti

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) tvrdí, že doba uhelná v Česku pomalu končí, avšak přechod k obnovitelným zdrojům není podle něj tak jednoduchý. „Zhruba míříme k nějakým 21 procentům podílu obnovitelných zdrojů. Hovoříme o možném navýšení na 23 až 24 procent. Ale někdy jsou nám dávány za vzor země jako Německo či Dánsko, které však mají moře. My moře nemáme a určitě ho ještě nějakou dobu mít nebudeme. To docela významně ovlivňuje možnost Česka využít obnovitelné zdroje,“ podotkl ministr.

Na Staroměstské náměstí přišlo také asi deset odpůrců akce, kteří jsou členy a sympatizanty strany Svobodní. Přinesli transparenty s nápisy jako „Chceme svobodu místo klimatického socialismu“. Někteří studenti s nimi diskutovali, demonstraci to nenarušilo.

Postoje Mladých Lidí ke Klimatickým Změnám

Autoři reprezentativního výzkumu České klima 2021 na základě odpovědí respondentů na mnoho otázek stanovili pět charakteristických segmentů české společnosti, které se vyznačují podobnými postoji k předkládaným tématům. Takovou segmentaci výzkumníci zvlášť provedli i pro věkovou skupinu 15-20 let.

Čtěte také: Environmentální výchova a konflikty

Segmenty Mladých Lidé dle Postoje ke Klimatu:

• Pochybující (6 %): Nedůvěřiví k institucím, nevěří na antropogenní příčiny změny klimatu.
• Rezervovaní (21 %): Změna klimatu pro ně není extrémně nebo velmi osobně důležitá, rezervovaní k opatřením.
• Zmatení (6 %): V řádě otázek nevyhranění, váhají, zda je důležité, aby ČR přijala opatření proti změně klimatu.
• Sympatizující (51 %): Jsou jim velmi blízké myšlenky ochrany přírody a životního prostředí.
• Angažovaní (16 %): Mají zájem o životní prostředí a přírodu, osobně i on-line debatují o veřejných záležitostech.

Mezi hlavní odlišnosti věkové skupiny 15-20 let oproti zbytku populace patří vyšší prožívání zneklidňujících emocích spojených se změnou klimatu, vyšší občanská angažovanost, ale také o něco menší znalosti o změně klimatu a jeho ochraně. U mladých lidí je silněji zastoupen především segment Angažovaných, o něco málo i Sympatizujících, a to na úkor segmentu Rezervovaných.

Dvě třetiny mladých lidí patří do segmentů Angažovaných a Sympatizujících, pokud musíme volit, zaměřme výuku na jejich potřeby. Pro zvýšení ochrany klimatu v České republice je prvořadým úkolem posunout velkou skupinu Sympatizujících k větší angažovanosti.

tags: #protesty #žáků #proti #změnám #klimatu #informace

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelné punčocháče
• Povinnosti lakoven v oblasti odpadového hospodářství
• Jak ekologický design ovlivňuje potravinářství
• Elektro Odpad: Řešení od odborníka
• Úspěšný boj s invazí borytu