Legislativa Provozu Kotle Celoročně v České Republice

V loňském roce udělala legislativa přítrž používání a především prodeji kotlů s nižší emisní třídou, podobně jako u aut, s cílem snížit znečištění a zlepšit kvalitu ovzduší.

Přestože většina z nás se snaží myslet ekologicky, ekonomické hledisko v tomto většinou vítězí, zvláště po změnách cen energií, kdy mnozí začali hledat alternativu k plynovému či elektrickému topení.

Podle odborníků může výrazně znečištěné ovzduší stát za častými respiračními onemocněními a dalšími zdravotními problémy. Výzkumy prokázaly i řadu hemato-onkologických potíží a vyšší výskyt dalších nemocí, jehož výsledkem bohužel může být i úmrtí.

Statistiky dokonce uvádí, že znečištění ovzduší si každý rok vybere svoji daň až u sedmi milionů lidí, kteří podlehnou různým chorobám způsobeným vysokým výskytem škodlivin v ovzduší.

Česká republika se dlouhodobě drží ve statistice použití kotlů na tuhá paliva na předním místě. Proto již v roce 2012 vznikl zákon o ochraně ovzduší. Jeho nejdůležitějším bodem je zákaz používání kotlů na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy s platností od září roku 2022.

Čtěte také: Provoz stanice měření emisí: Co je potřeba vědět

Emisní Třídy Kotlů

Emisní třída vyjadřuje, jaké množství škodlivých emisí kotel vypouští. Rozlišuje se celkem 5 emisních tříd. Rozdělení vychází z hodnocení účinnosti a emisí dle normy ČSN EN 3035:2012. Kotle 1. emisní třídy produkují nejvyšší množství emisí a zároveň většinou dosahují nejnižší účinnosti. Jde především o kotle, které většinou mají své nejlepší období již za sebou. Naopak kotle zařazené do 5. emisní třídy patří mezi ty ekologické.

Důraz na emisní třídy se začal klást po roce 2000. To je důvod, proč na starších kotlích žádné označení emisní třídy nenajdete. To jsou však právě ty kotle, na které se kontroly zaměří nejdříve. Právě emisní třída je součástí výrobního štítku i technické dokumentace kotle.

Aktualizace normy v roce 2012 přinesla zásadní změny. Z dosud nejvyšší třídy 3 se stala třída splňující nejnižší možné požadavky na emise a účinnost. Kotle tříd 1 a 2 se nesměly od roku 2014 uvádět na trh. Nově se zavedly třídy 4 a 5, které odrážely technologický pokrok při spalování pevných paliv.

Dle výrobců se na výrobním štítku uvádí celková třída kotle, nikoliv emisní třída. Pojem emisní třída se sice běžně užívá, ale normativně ani legislativně není definovaný. Pro zařazení do příslušné třídy musí kotel splnit limitní hodnoty pro emise i účinnost zároveň. Pokud model z pohledu emisí vyhovuje požadavkům třídy 4, ale svojí účinností odpovídá třídě 3, bude zařazen k nižší z uvedených tříd. Měření obou hodnot probíhá při 100 % a 30 % jmenovitého výkonu.

V souladu s normou by se mělo hovořit o třídách 1 až 5, ne o 1. až 5. emisní třídě. Podobné rozdělení více odpovídá nejen normě, ale také vzestupné kvalitě stupnice. Nicméně v běžné řeči se uchytil spíše druhý typ označování a i my s ním v textu pracujeme.

Čtěte také: Jaderná energie: Pohled na argumenty Greenpeace

Od roku 2018 nesmí být na trh uvedeny ani kotle 3. třídy. Povolen zůstal jen prodej kotlů třídy 4 a 5. Ani tento stav však dlouho nevydržel - všechny kotle, které se objevily na trhu po 1. lednu 2020, musely splňovat ještě tzv. ekodesign. Tímto pojmem se označuje souhrn nových požadavků na kotle na tuhá paliva. Oproti emisním třídám by měl ekodesign lépe zohledňovat sezónní účinnost a celoroční provoz.

Vyhláška č. 34/2016 Sb. o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty

Podmínky požární bezpečnosti při provozu komínů a spalinových cest dnes upravuje zákon č. 51/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 320/2015 Sb. Základní úpravou v této oblasti v novodobé historii byla vyhláška č. 111/1981 Sb. o čištění komínů. Ta přetrvala jako součást právního řádu až do roku 2010, kdy byla nahrazena novým předpisem, kterým bylo nařízení vlády č. 91/2010 Sb. ze dne 1. března 2010 o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv.

V roce 2015 se problematika posuzování provozní požární bezpečnosti spalinových cest posunula do vyššího přepisu, kterým se stal zákon č. 320/2015 Sb. Zákon dále definuje pojmy čištění, kontrola a revize a oprávnění k jejich provádění. Čištění používané spalinové cesty sloužící pro odvod spalin od spotřebiče na pevná paliva o jmenovitém výkonu do 50 kW včetně nebo spalinové cesty sloužící pro odvod spalin od náhradních zdrojů elektrické energie (dieselagregáty) je možné provádět svépomocí.

Lhůty čištění a kontrol, způsob čištění spalinové cesty a způsob kontroly spalinové cesty stanoví prováděcí právní předpis. Důvody pro provádění revize spalinové cesty a způsob tohoto provádění stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem se rozumí vyhláška č. V této vyhlášce jsou již podrobně rozvedeny úkony, na něž odkazuje zákon. Řeší způsob provádění kontroly spalinové cesty a její posouzení a stanovuje lhůty čištění a kontrol.

Čištění a kontroly spalinové cesty jsou úkony, které jsou prováděny periodicky ve lhůtách stanovených vyhláškou. Jednou z nich je, že v případě kondenzačního spotřebiče na plynná paliva se spalinová cesta pro odvod spalin čistí a kontroluje nejméně jedenkrát za dva roky.

Čtěte také: Česká legislativa pro skládky

Vyhláška podrobně popisuje jednotlivé úkony a činnosti prováděné oprávněnou osobou. V zájmu uživatele rovněž je, aby písemné dokumenty, tj. jak zpráva o revizi spalinové cesty, tak zpráva o provedeném čištění nebo kontrole spalinové cesty byly vždy předávány v předepsané formě tak, jak ukládá vyhláška a pokud se tak stane elektronickou formou, tak aby šlo o zaručenou komunikaci.

tags: #provoz #kotle #celoročně #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Stavební řešení s Horváth
• Podmínky pro bio zemědělství
• Rodinná alternativa Klokánek
• Příroda Majelly
• Klimatické změny a jaro