Argumenty Greenpeace Proti Provozování Jaderných Elektráren: Pohled na Realitu

12.12.2025

Na stránkách Greenpeace vyšel příspěvek jednoho z organizátorů české účasti ve „Stávce za klima“. V něm se přihlašuje k energetické vizi Greenpeace Energetická [r]evoluce a k jejich ekologickému aktivismu. Proto bych si dovolil Kryštofu Talandovi, který je autorem toho příspěvku, připomenout některé známé skutečnosti.

Historie a Současný Postoj Greenpeace k Jaderné Energetice

Hlavní prioritou Greenpeace byl vždy boj proti jaderné energetice. Pokud by byla tato organizace v devadesátých letech u nás úplně úspěšná, tak by v Temelíně nefungoval ani jeden blok. Ve své a jím doporučované koncepci Energetická [r]evoluce z roku 2012 počítá s odstavením bloků v Dukovanech po 30 letech provozu, tedy již v roce 2017. Temelín by měl fungovat pouze 30 až 40 let.

Od příchodu Greenpeace do České republiky a založení Hnutí Duha v roce 1989 bylo hlavní jejich činností a dominantním cílem přímých akcí boj proti jaderné energetice a zabránění výstavbě jaderných bloků v Temelíně a boj za odstavení jaderné elektrárny Dukovany nejpozději po třiceti letech jejího provozu.

Zakladatelé Hnutí Duha Jan Beránek a Jakub Patočka i tehdejší představitelé Greenpeace nejen v minulosti, ale i v současné době, považují za největší chybu, že se jim nepodařilo zabránit výstavbě dvou jaderných bloků v Temelíně. Naopak za hvězdné období považují čas boje proti Temelínu i Dukovanům a to, že se v Temelíně málem podařilo zastavit stavbu úplně, a v každém případě se zabránilo tomu, aby se postavily bloky čtyři, jak bylo plánováno. I po spuštění dvou temelínských bloků v roce 2000 se ještě řadu let snažily o jejich odstavení i prostřednictvím soudních napadání. Energetická koncepce Greenpeace, která platila až do současnosti stále počítala s rychlým odstavením Dukovan.

V tomto směru je nová koncepce pokrokem. Počítá s provozem jaderné elektrárny Temelín přes rok 2050 a u Dukovan se předpokládá provoz nejméně padesát let, ale spíše dokonce až do poloviny let čtyřicátých. Podporou dalšího provozu již existujících jaderných bloků se významně odlišuje postoj českého Greenpeace od postoje jeho mezinárodního vedení.

Čtěte také: Greenpeace a biomasa

I přesto, že vzali zelení aktivisté na milost jadernou energetiku alespoň do této míry, jejich nová energetická koncepce jasně ukazuje, že bez nových jaderných zdrojů u nás cesta k nízkoemisnímu mixu možná není. Pro přiblížení k němu pak musí přistoupit k masivnímu zavedení energetického využívání biomasy, které hrozí dramatickými environmentálními dopady. Stejně tak musí věřit na dramatický zlom v technologiích akumulace, jako je třeba masivní využívání vodíku, a možnosti importovat nezanedbatelné objemy elektřiny ze zahraničí.

Neexistence možnosti přejít úplně k nízkoemisnímu mixu i v případě, že budeme využívat stávající jaderné bloky co nejdéle, jasně ukazuje, v jak katastrofální situaci by u snižování emisí Česko bylo v případě, když by se organizacím Greenpeace a Hnutí Duha podařilo zlikvidovat jadernou energetiku u nás úplně, jak se intenzivně snažily.

Energetická [r]evoluce vs. Realita

To, že představy Greenpeace o využití obnovitelných zdrojů v jejich Energetické [r]evoluci jsou mimo realitu, ukazují i zkušenosti v Bavorsku. Zde se po intenzivním úsilí a využití bohatých německých zdrojů nedosáhlo v produkci elektřiny z větru více než pár procent z potřeby a pro fotovoltaiku něco přes 10 %. Odstavované jaderné zdroje, které prozatím dodávaly téměř 50 % elektřiny v této spolkové zemi, se tak budou dominantně nahrazovat fosilním plynem a dopravou větrné elektřiny z tisíce kilometrů vzdálených větrných elektráren na mořském pobřeží. Plyn se přitom bude dovážet nově budovaným plynovodem Nord Stream 2 z Ruska.

Náš soused Bavorsko je nám velmi podobný. Má blízké geografické podmínky, je u něj také poměrně vysoká hustota osídlení a jeho prosperita je založena na průmyslu. Výhodu oproti nám má v Alpách a díky tomu daleko většímu potenciálu vody. Ta mu poskytuje více než třetinu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů. Uplatnění energetické koncepce Greenpeace v Bavorsku nám po roce 2022, kdy zde odstaví poslední jaderný blok, jasně ukáže, jaké by byly dopady na naše emise z využití Energetické [r]evoluce.

Neúspěšnost koncepcí podobných Energetické [r]evoluci je vidět právě u toho Německa. Kde mohlo být Německo, kdyby v něm nezvítězila protijaderná koncepce Greenpeace, ukazují Francie, Velká Británie, Ontario, Finsko nebo Slovensko.

Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku

Příklady Zemí s Nízkoemisní Elektroenergetikou

Francie skončí s uhlím v roce 2022 a již dlouho má díky kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů v elektroenergetice jednu z nejnižších emisí CO2 na jednotku vyrobené elektřiny. Velká Británie také spěje k nízkoemisní elektroenergetice založené na obnovitelných a jaderných zdrojích. Do roku 2025 se počítá s úplným odstavením všech uhelných bloků. Přechod na plynové bloky a přeměna uhelných zdrojů na využití biomasy zajistily, že emise CO2 byly ve Velké Británii letos nejnižší od roku 1926.

Možná je dobré připomenout, že velký důraz na využití biomasy pro produkci elektřiny je i v Energetické [r]evoluci Greenpeace. Další snížení emisí by měla zajistit výstavba nových jaderných bloků, která se již rozběhla v elektrárně Hinkley Point C a má být následována dalšími, a dalších nízkoemisních zdrojů.

Ontario už zavřelo uhelné bloky před řadou let a má nízkoemisní kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů. Finsko připravuje konec využívání uhlí v energetice v roce 2029. Nyní obdržel blok Olkiluoto 3 licenci pro provoz a vše je na cestě k zahájení provozu na přelomu tohoto a příštího roku. Blok Hanhakivi 1 a nové obnovitelné zdroje by pak měly umožnit dokončení přechodu k nízkoemisní kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů.

Tyto státy mají nízkoemisní zdroje elektřiny a při přechodu na elektromobilitu dosáhnou dalšího radikálního snížení emisí oxidu uhličitého i v dopravě.

Německo a Nizozemsko: Odstrašující Příklady

Úplně jiná situace je v už zmiňovaném Německu. Zde stále dominantní část elektřiny produkují fosilní zdroje a velkou část z nich ty uhelné. A opuštění uhelné produkce se očekává až mezi léty 2035 až 2038. V té době však půjde o přechod od uhlí k plynu, který se zde bude využívat ještě řadu dalších desetiletí. Plyn má sice při spalování zhruba poloviční emise CO2 než uhlí, ale při jeho těžbě se produkují ve značné míře další skleníkové plyny.

Čtěte také: Sociální sítě a ekologický aktivismus

Stejně tak se podařilo Greenpeace zarazit rozvoj jaderné energetiky v Nizozemsku, které tak 70 % elektřiny produkuje z fosilních zdrojů a nedaří se mu také emise oxidu uhličitého snižovat.

Švédsko a Belgie: Protijaderné Kampaně a Jejich Důsledky

Ve Švédsku kampaň s velkou účastí Greenpeace vedla k parlamentnímu odhlasování zákazu výstavby jaderných bloků a ukončení provozu všech stávajících do roku 2010. Ovšem zde měla naštěstí většina environmentálních organizací nastaveny priority jinak než Greenpeace. A hlavní je i nyní u nich důraz na snižování emisí.

Také v Belgii, u které jaderné elektrárny dodávají téměř 50 % elektřiny, vedla protijaderná kampaň k obrovské nejistotě při provozování jaderných zařízení. V roce 2003 belgický senát zakázal stavbu nových jaderných reaktorů a omezil životnost těch stávajících na 40 let. Měly se tak odstavit v letech 2014 až 2025. Ukázalo se však, že tyto zdroje lze jen těžko nahradit. Zůstaly tak sice v provozu, ale vzhledem k dlouhodobé politické nestabilitě a bezvládí, se nedařilo realizovat potřebné změny zákonů v tomto směru. Provozovatel tak neví, zda bude muset zavřít svá provozovaná zařízení hned, za rok, za pět let či za dvacet. Neví tak, zda má provádět opravy a rekonstrukce pro delší provoz, nebo je pouze jakž takž udržovat. Výsledek se projevil v tomto roce a vedl k značným problémům s elektřinou v Belgii v zimním období, a také zvýšení emisí oxidu uhličitého.

Dopady Protijaderných Aktivit Greenpeace

Jak je vidět, vedly protijaderné aktivity Greenpeace u nás a v Evropě k tomu, že omezení emisí oxidu uhličitého probíhá mnohem pomaleji, než by mohlo. Mým názorem je, že právě usilovná kampaň protijaderných aktivistů, která v řadě zemí prosadila německý model kombinace fosilních (převážně plynových) a obnovitelných zdrojů na místo kombinace jaderných a obnovitelných, značně ztížila nebo možná úplně zabránila dosáhnutí dostatečně rychlého a masivního snížení emisí skleníkových plynů.

Jimi prosazovaná kombinace obnovitelných a plynových zdrojů vede ke zvyšování využívání plynu v Evropě i ve světě. I proto nejen Německo tak usilovně buduje Nord Stream 2 a další plynovody i přístavy pro tankery se zkapalněným plynem. Jeho spotřeba, a tedy i těžba, rychle roste. Německo i Evropa překonávají rekordy.

Výzva ke Změně Postoje Greenpeace

Příspěvek Kryštofa Talanda vyšel na stránkách Greenpeace. Je tak vidět, že má k této organizaci blízko. Pokud tak myslí vážně své ztotožnění s výzvou Grety Thurnbergové, že je potřeba rychlé snížení emisí a je čas na paniku v této oblasti, měl by hlavně oslovit tuto globalizovanou korporaci, aby nebránila budování nízkoemisních zdrojů a opravdu se reálně zasazovala za snižování skleníkových plynů.

U nás by tak měl Kryštof Taland vyzvat vládu, aby určitě nezastavovala Dukovany a Temelín podle koncepce Energetické [r]evoluce, ale naopak je provozovala co nejdéle. Zároveň pak co nejrychleji vybudovala nové nízkoemisní jaderné zdroje a podpořila efektivní realizaci decentralizovaných obnovitelných zdrojů. Tedy rychle realizovala současnou aktualizaci Státní energetické koncepce v její variantě s co nejnižšími emisemi.

Zdá se, že by to nemusel mít tak těžké. Alespoň česká pobočka Greenpeace začíná vidět po zhlédnutí příkladu Německa alespoň trochu realitu a prostřednictvím svého energetického experta Jana Rovenského se nyní zasazuje o co nejdelší možné provozování Dukovan.

Energetická Koncepce Zelených Aktivistů a Realita

Zelené organizace uveřejnily svou energetickou koncepci. Na rozdíl od předchozích počítá s využíváním jaderných zdrojů, které se podařilo postavit a zachovat i přes jejich intenzivní boj proti nim. I tak nedokáží bez postaveni nových jaderných bloků zajistit přechod k nízkoemisní energetice. A to i za předpokladu extrémně intenzivního využívání větrných turbín, a hlavně zdrojů na biomasu, které by pravděpodobně mělo hodně dramatické environmentální dopady. Je tak dobré se podívat na jejich představy podrobněji a srovnat je s realitou.

Organizace Greenpeace a Hnutí Duha představili společně svou energetickou koncepci. V ní se projevuje velmi dramatický posun v jejich postoji k jaderné energetice, zvláště u Greenpeace. Přesto však u těchto organizací nedochází k dostatečné sebereflexi a prosazovaná energetická koncepce je stále mimo realitu. Hlavně však hrozí způsobit při své realizaci zásadní environmentální škody a bude mít při své uskutečňování dramatické dopady na sociální a životní úroveň českých občanů.

Nová Energetická Koncepce Greenpeace a Hnutí Duha

Nová energetická koncepce zelených organizací dostala název Energetická revoluce. Jejími základními pilíři jsou extrémně rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů, a to větrných, fotovoltaických, a hlavně také využívání biomasy. Autoři koncepce uznávají, že potenciál v nových vodních zdrojích je už u nás minimální. Předpokládá se elektrifikace dopravy i průmyslu, předpokládaným využitím tepelných čerpadel i ukládáním energie do tepla se má částečně elektrifikovat i vytápění.

Hodně se spoléhá na akumulaci, včetně sezónní do vodíku. Klíčové je i posílení přeshraničních vedení, aby bylo možné v dobách přebytku výkonu elektřinu vyvážet a v dobách nedostatku pak dovážet. Zde je však možné upozornit na značný zádrhel v této oblasti. V dominantní části evropských států se předpokládá masivní výstavba větrných a fotovoltaických elektráren. Naopak stabilní jaderné a uhelné bloky se mají odstavovat. To platí zvláště u sousedního Německa. Je tak vysoce pravděpodobné, že v době přebytku větru a slunečního svitu budou chtít všichni elektřinu vyvážet a v situaci, kdy nebude vítr a slunce nebude svítit, budou mít všichni elektřiny nedostatek. Vysoká propojenost tak nakonec nikomu nepomůže.

Klíčové problémy navrhované energetické koncepce

Větrné turbíny: Předpokládá se navýšení instalovaného výkonu větrných turbín z dnešních 0,318 GWp na 2,3 až 4,8 GWp v roce 2030 a dokonce 8,8 až 16 GWp v roce 2050. Ambiciózní scénář tak předpokládá instalaci okolo 1600 turbín v roce 2030 a v roce 2050 pak dokonce okolo 5300. To reprezentuje opravdu dost dramatický zásah do krajiny.
Fotovoltaické panely: Výkon instalovaných fotovoltaických panelů by měl vzrůst ze současných 2,2 GWp do roku 2030 na 7 až 10 GWp a v roce 2050 pak na 23 až 33 GWp. Problémem však je, že v letních měsících by kolem poledne překonávala výroba násobně potřebný výkon. Naopak v zimním období by i při takovém výkonu fotovoltaické elektrárny dodávaly jen minimum potřeby.
Biomasa: Předpokládá se nárůst instalovaného výkonu ze současných 0,8 GW na 2,2 až 3 GW v roce 2030 a 4,0 až 4,4 GW v roce 2050. V maximu předpokládané více než pětinásobné zvýšení výkonu zdrojů na biomasu znamená velice extenzivní nárůst energetického využití krajiny.
Akumulace: Kapacity pro akumulaci, které tato koncepce vyžaduje, jsou značně velké. Přečerpávací elektrárny i velká bateriová úložiště však zajistí jen krátkodobou akumulaci. Neumožní však přebytky z letního období, kdy je velká produkce fotovoltaiky, přesunout do zimy. Stejně tak neumožní přesunout přebytky několikadenního větrného období do delší doby se zimní inverzí.

Ekonomické náklady spojené s nutností širokého využití akumulace mohou být dramatické. Realizace koncepce Energetická revoluce hrozí velmi dramatickými environmentálními dopady, které mohou být i mnohem vyšší, než by mohl být příznivý vliv dosaženého snížení emisí skleníkových plynů.

Efektivní Cesta k Nízkým Emisím v ČR

Uhelné zdroje by se měly vypínat až tehdy, když bude vybudována jejich náhrada v oblasti výroby i regulace. V jaderné oblasti by se měly postupně vybudovat dva velké bloky v Dukovanech a dva další v Temelíně. V roce 2050 by tak dostupný výkon v jaderných zdrojích mohl být okolo 7 GWe. Pokud by se do komerční nabídky dostaly malé modulární reaktory, mohly by se postupně začít využívat v decentrálnější energetice.

Fotovoltaika je ideální pro vykrývání denních špiček ve spotřebě. Ideální by pak byl instalovaný výkon, který poryje tuto špičku v maximu výroby v letních měsících. Jde tak nyní o zhruba 5 GWp. Ve větru nemá příliš význam u nás s instalacemi příliš překračovat hodnotu 1 GWp. Je třeba počítat s tím, že ve větrných obdobích bude hlavně Německo produkovat obrovské přebytky větrné elektřiny a bude je potřebovat někam udat.

Zdroje na biomasu by měly být budovány jen v souladu s regionálními možnostmi a dostupnosti biomasy ze zemědělského a lesnického odpadu. Mělo by jít o decentralizované zdroje s omezenou svozovou vzdáleností. Krajina by měl být dominantně využívána pro produkci potravin a environmentální funkce. Nemělo by docházet k intenzivní produkci energetických plodin.

Co Ukazuje Dnešní Situace?

Současná situace s nedostatkem plynu, elektřiny a jejich vysokými cenami by pro nás měla být dostatečným varováním k tomu, abychom k energetické bezpečnosti přistupovali zodpovědně a strategicky. Dnešní krize v energetice má několik příčin a existuje nebezpečí, že některé z nich se budou v budoucnu zhoršovat. Klíčovou je skutečnost, že se nejen v Evropě uzavírají jaderné a uhelné elektrárny a při jejich nahrazování se spoléhá na plyn.

Zvyšování podílu solárních, a hlavně větrných zdrojů vede k tomu, že začínáme být stále silněji závislí na počasí. A v tomto roce byla produkce větrníků v Evropě ve srovnání s jinými roky nízká. Jejich výroba tak musela být nahrazena plynem a jeho spotřeba tak vzrostla.

Tabulka: Srovnání Instalovaného Výkonu Obnovitelných Zdrojů (Energetická Revoluce)