Dopad klimatických změn na jaro: Co nás čeká?

Změna klimatu představuje proměnu dlouhodobého charakteristického režimu počasí na Zemi. Během geologické historie Země se světové klima změnilo mnohokrát, přičemž ve většině případů šlo o proměny trvající tisíce až miliony let. Za změnou klimatu stály měnící se kosmické poměry, proměnlivá sluneční aktivita, geologické procesy, dopady meteoritů apod. Pro poslední dva miliony let bylo charakteristické střídání doby ledové a meziledové, kdy se průměrná globální teplota lišila jen o několik stupňů Celsia.

V současné době probíhající změna klimatu se však liší jak svou rychlostí tak i svou příčinou, kterou jsou globální změny způsobené lidskou činností. Spalování fosilních palivPosledních přibližně 11700 let se nacházíme v období Holocénu, které nastalo spolu s koncem poslední doby ledové. Příznivé klima umožnilo rychlý rozvoj lidstva a vznik naší dnešní vysoce komplexní civilizace. Rapidní vývoj lidské civilizace i náš populační boom v průběhu posledních 200 let jsou však spjaty s rozvojem technologií závislých na energii, kterou získáváme především spalováním fosilních paliv, nerostných surovin vzniklých z organické hmoty, která se v zemi ukládala po miliony let.

Tímto způsobem dochází k uvolňování emisí skleníkových plynů do atmosféry, které mění její fyzikální vlastnosti. Skleníkové plyny, k nimž kromě oxidu uhličitého patří také vodní pára, ozon a metan, umožňují tzv. skleníkový efekt. Ten na jednu stranu propouští sluneční záření, jež ohřívá zemský povrch a následně pak tepelné záření zemského povrchu zadržuje tak, aby neuniklo zpět do kosmu. Tímto způsobem je zemský povrch chráněn před nehostinným a pro život nevhodným prostředím kosmu.

Zesilování skleníkového efektu způsobené zvyšující se koncentrací skleníkových plynů, pronikajících do atmosféry v důsledku lidské činnosti, však zároveň vede k nebezpečnému přehřívání Země. Od počátku průmyslové revoluce se koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře zvýšila o 45 % a průměrná globální teplota se zvýšila o přibližně 1,1 °C (nad pevninou dokonce o 2 ºC) a nadále stoupá.

Míru lidského vlivu na zemské poměry dnes lze bez nadsázky přirovnat k jiným geologickým silám. I proto se pro současnou epochu lidstva vžil termín Antropocén, definovaný globálním rozměrem lidského vlivu na zemské systémy. V současnosti probíhající změna klimatu bývá často označována jako antropogenní a je charakterizována tzv. globálním oteplováním, tedy postupným růstem průměrné globální teploty.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Skeptici někdy namítají, že oxid uhličitý je důležitou součástí atmosférického uhlíkového cyklu, který je základem fotosyntézy, a tedy nezbytnou podmínkou pro růst rostlin. Mezi vědci však panuje jednoznačný konsensus, že lidstvo spalováním fosilních paliv křehkou rovnováhu tohoto přírodního pochodu narušilo.

Oxid uhličitý na rozdíl od jiných škodlivin vznikajících spalováním fosilních paliv (např. jemné prachové částice, oxid dusičitý či oxid uhelnatý) nepředstavuje pro lidské zdraví a životy bezprostřední hrozbu. Z dlouhodobého hlediska však způsobuje oteplování Země, které bez zásadní transformace způsobu fungování naší civilizace vyústí až v katastrofální rozvrat klimatu, v jehož důsledku značná část zemského povrchu přestane být místem s podmínkami vhodnými pro lidský život.

Na toto riziko se lidstvo snaží upozorňovat především Mezivládní panel pro změnu klimatu a Světová meteorologická organizace při OSN, ale také stále početnější klimatické hnutí. Uplynulá léta ukázala, že se klima v důsledku lidské činnosti mění mnohem rychleji, než se předpokládalo. Namísto o změně klimatu či o globálním oteplování dnes již hovoříme o tzv. klimatické krizi, která se nadále prohlubuje.

Projevy klimatické krize

V Česku jsou zatím projevy této krize ještě relativně mírné, ale i zde si již nelze stoupajících teplot a velkých teplotních výkyvů po celý rok. V důsledku sucha ubývají vodní zásoby a vymírají lesní porosty, zejména pak smrky, které bez dostatku vláhy ztrácí svou obranyschopnost vůči kůrovci. Pomalu ale jistě se loučíme s našimi typickými čtyřmi ročními obdobími. Zima bývá v nižších polohách prakticky bez sněhu, jaro přestává být chladné a vlhké, a často svými teplotami dosahuje letních teplot. V letních měsících přibývá počet tzv. tropických dní, tedy dní, kdy maximální teplota dosáhne alespoň 30 °C. Srážky jsou méně pravidelné, zažíváme dlouhá, i několik týdnů trvající období bez deště. Následně se srážky často dostaví formou kratší dobu trvajícího přívalového deště. Dlouhotrvající sucho tak snadno mohou vystřídat povodně.

Jinde ve světě se dopady měnícího se klimatu projevují ještě dramatičtěji. Mimořádné události jsou stále častější a intenzivnější, a každoročně kvůli nim umírá mnoho lidí a ještě větší množství zvířat, která nemají kde se skrýt, nebo jak se bránit.

Čtěte také: Klimatická změna: nevratné dopady

Jak se změny klimatu budou projevovat do budoucna? V roce 2015 177 členských států Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu podepsalo Pařížskou dohodu, ve které se zavazují k cíli udržet nárůst globální průměrné teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby oteplení pokud možno nepřekročilo hranici 1,5 °C.

Ve většině světových ekonomik však chybí dostatečná politická vůle k zásadní transformaci energetiky i celé ekonomiky a společnosti způsobem, který by vedl k zásadnějšímu snižování emisí skleníkových plynů. V mnoha zemích naopak v duchu expanzivní ekonomiky a neustálého zvyšování spotřeby emise nadále rostou.

Z hodnoty 280 ppm (molekul CO2 na jeden milion molekul vzduchu) v polovině 18. století v roce 2019 koncentrace dosáhla hodnoty 410 ppm. To je mnohem víc než kdykoliv v průběhu poledních 800 000 let. Jednou z výjimek je Evropská Unie, kde se emise v průběhu posledních 30 let podařilo snížit přibližně o 23 %. Přesto však koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře nadále stoupají.

Vědci nás již téměř 40 let varují, že pokud růst koncentrace oxidu uhličitého nebude zásadním způsobem zpomalen, dojde ke katastrofálnímu rozvratu klimatu, kterému se již lidstvo bude přizpůsobovat jen velmi obtížně a bude tak ohrožena celá lidská civilizace i přežití samotného lidstva. Nyní stojíme teprve na počátku krizové situace, která se bez zásadní změny našeho způsobu života bude nadále prohlubovat a drasticky dopadne především na dnešní mladou generaci.

Rozsáhlé světové oblasti zaplaví moře, přemění se v poušť, nebo se stanou neobyvatelnými kvůli vysokým teplotám. Zásadním způsobem bude narušeno zemědělství, které budou sužovat i další extrémní projevy počasí, včetně invazí různých škůdců. Časté budou extrémní požáry, podobné těm, které nyní sužují Austrálii či Kalifornii. Stále běžnější budou také ničivé povodně, půdní sesuvy, nebo extrémní bouře a orkány. Hurikány či tornáda budou nejen nabývat na intenzitě a četnosti, ale budou stále častěji vznikat i mimo místa svého obvyklého výskytu.

Čtěte také: Jak změna klimatu ovlivňuje české zemědělství?

V podmínkách narušeného klimatického systému se v ohrožení ocitne naše potravinová bezpečnost a na mnoha místech světa nastane hladomor. Miliony nebo stovky milionů lidí se dají do pohybu a pokusí se putovat do míst, která ještě budou obyvatelná. Jednou z výjimek je Evropská Unie, kde se emise v průběhu posledních 30 let podařilo snížit přibližně o 23 %. Změna klimatu je globální výzva, která se projevuje i v České republice. V létě jsou kvůli změně klimatu v Česku výrazně horší vedra, v zimě ubývá sněhu a mrazu, jaro začíná dřív. Ale co podzim? Ten oteplování dlouho odolával, ale v posledních dekádách se už i toto roční období začíná citelně měnit.

Evropa a globální oteplování

Podle meteorologické služby EU Copernicus je Evropa kontinentem, který se otepluje nejrychleji na světě, tzn. dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr. „Roste počet dnů s teplotou, která je pro člověka nebezpečná,“ řekl Radiožurnálu profesor Miroslav Trnka, z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Jak dramaticky se klima otepluje, je vidět na tom, že posledním podprůměrným rokem byl rok 1996. Od té doby už je jen tepleji a nejteplejší roky byly loňský, předloňský a rok 2018, řekl ČTK klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe.

Extrémní projevy počasí potvrzují rostoucí vliv klimatické změny. Podle klimatologů se budou podobné výkyvy počasí objevovat častěji. „Čím více se klima otepluje, tím častěji překračujeme určité prahové hodnoty - třeba 30 °C. Na jižní Moravě jsme dříve mívali kolem deseti tropických dnů ročně, dnes je to 2,5násobek,“ vysvětlil pro ČTK Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Ještě před padesáti lety byly tropické dny v České republice spíše výjimečné a vyskytovaly se v jednotkách za rok. Dnes jich klimatologové evidují desítky ročně, a podle predikce modelů jich v budoucnu bude stále přibývat. Podle Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR se Česko od 60. let oteplila o 2,4 °C. Vlna velmi vysokých teplot zasáhla velkou část Evropy. Výhled do konce století předpokládá, že oproti současným podmínkám vzroste počet tropických dní až na čtyřnásobek, do poloviny století pak ‚jen‘ na trojnásobek,“ nastiňuje Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Problémem jsou zejména tzv. tepelné ostrovy měst, kdy v prostředí městské zástavby vznikají výrazně vyšší teploty než v okolních oblastech. Změna klimatu přináší vyšší teploty, delší období sucha a častější extrémní výkyvy počasí, což vytváří ideální podmínky pro vznik a šíření požárů. Lesní požáry představují stále častější hrozbu i v podmínkách České republiky. Kvůli klimatické změně se totiž i ve středoevropské oblasti nezřídka objevuje počasí vhodné k jejich vzniku a šíření v kombinaci se suchem.

„Zatímco střední Evropa nebývala centrem takových událostí, pozorovaná klimatická data a klimatické projekce naznačují, že je tu tendence k častějším rokům s vlhkými a teplými zimami a suchými a horkými léty, což spolu s akumulací paliva vede k rizikovějším podmínkám,“ uvedli mimo jiné autoři studie v čele s bioklimatologem Miroslavem Trnkou a vyzvali k adaptačním opatřením.

Sucho a změny v lesích

Na pětině českého území panuje v hloubce do jednoho metru extrémní půdní sucho. Na další desetině území je pak sucho výjimečné. Situace se bude dál zhoršovat a přispívají k tomu i aktuální vysoké teploty, které sebou nesou zdravotní rizika. Situaci komentuje pro ČT 24 Miroslav Trnka.

V Česku v současnosti panuje paradoxní situace. Zatímco v půdě do hloubky jednoho metru není nikde sucho, hladina v některých přehradních nádržích, zejména v Čechách, je velmi nízko. Jako další neblahý jev Zahradníček připomněl změnu v roční distribuci srážek, kdy v minulých letech statisticky významně poklesly srážky v dubnu až v červnu a v létě pak nastaly přívalové deště.

„Les lze označit za dlouhověký ekosystém. Na druhou stranu tady máme globální změnu klimatu, kde se nám rychle mění podmínky, a ten les úplně nestíhá reagovat. Proto se děje velkoplošné odumírání lesů. A sledování zdravotního stavu lesů je tak velice aktuální téma,“ vysvětluje Jan Krejza z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Předpověď počasí a ENSO

La Niña, která se vyznačuje ochlazením povrchových vod v rovníkové části Pacifiku, obvykle nemá příliš velký vliv na počasí v Evropě, ale tentokrát se zdá, že začátek jara na kontinentu poznamená, upozornil server Severe Weather Europe.

Meteorologické jaro trvá od začátku března do konce května. U takto dlouhodobých předpovědí je velká míra nejistoty, modely ale mohou leccos naznačit. Pro začátek tohoto období předpokládají nad Evropou oblast nízkého tlaku vzduchu a oblast vysokého tlaku daleko na severu. To je typické rozložení tlakových útvarů na jaře po konci La Niñy, jak vyplývá z dat z minulosti.

Oblast nízkého tlaku vzduchu přinese zvýšenou vlhkost z Atlantiku a Středozemního moře, což přinese více srážek do západní, střední a jižní Evropy. Analýzy teplot při podobných situacích v minulosti pak ukazují v souvislosti s koncem La Niñi tendenci chladnějšího března v Evropě.

El Niño - Jižní oscilace (ENSO)

• El Niño: Teplá fáze ENSO, kdy se povrchové vody v Tichém oceánu u rovníku významně ohřejí. Způsobuje silné srážky v některých oblastech (např. Jižní Amerika) a sucho v jiných (např. Austrálie a jihovýchodní Asie).
• La Niña: Studená fáze ENSO, která je opakem El Niña. Způsobuje sucho v Jižní Americe, zatímco v Austrálii, jihovýchodní Asii a dalších oblastech přináší intenzivní deště a záplavy.

Nebude to tak divné, protože závěr zimy se teplotně vydaří - zejména v západní a střední Evropě doprovodí konec února velmi nadprůměrné teploty, které mohou stoupat až k 20 °C. Velké mrazy už se v březnu nečekají. Kombinace chladnějšího vzduchu a zvýšených srážek ale bude mít vliv na možnost sněžení na začátku jara, které může stále překvapit severní, střední a východní části Evropy.

Březen by měl být v Evropě díky vlivu La Niña ještě chladný. I když start jara lze čekat spíš chladný, jako celek by toto období podle modelových odhadů mělo být teplotně kolem normálu, nebo spíše lehce nad normálem. To zejména v jižních částech Evropy. Rozložení tlakových útvarů by ovšem mohlo i v dubnu a květnu zůstat podobné jako v březnu, a tak může stále docházet k pronikání chladnějšího vzduchu do Evropy a po krátká období tak mohou teploty spadnout i na podprůměrné hodnoty.

Na srážky by mohlo být jaro celkem bohaté, nebo by minimálně nemělo být suché. Důvodem je opět očekávaný vliv převládajícího nízkého tlaku vzduchu nad Evropou a příliv vlhkého vzduchu z Atlantiku.

Dopady na rostliny

S vegetačním obdobím velmi úzce souvisí teplota a její růst, což je vlastně nejviditelnější dopad probíhající klimatické změny. Kvůli zvyšující se teplotě se rostliny probouzí z vegetačního klidu dříve. Časové okno, kdy kvetoucí stromy, vinná réva, ale i polní plodiny mohou být poškozeny jarními mrazy je tak delší.

Jarní mrazy pak mají vliv na snížení výnosů a např. u pšenice, brambor nebo řepky může tento pokles dosáhnout i několik desítek procent. Před padesáti lety trvalo toto kritické období, kdy mohly jarní mrazy poškodit rostliny cca týden (nejčastěji v první polovině května). V současné době se jarních poklesů teplot pod bod mrazu obáváme až čtyřicet dní.

Skutečně jsou stále častější roky, kdy např. meruňky vykvétají v druhé polovině března. Důležité je si uvědomit, že dopadem klimatické změny není výskyt jarních mrazů, ty se u nás vyskytovaly vždy. To, co se ale změnilo je délka období, kdy mohou poškodit naši úrodu.

Nejen, že život rostlin začíná dříve, ale on se i zkracuje. Zrychluje se totiž jejich vývoj. Příčinou je, že potřebné teplotní sumy nutné k dosažení jednotlivých vývojových fází rostlin (např. kvetení, zrání) jsou dosaženy rychleji. Platí totiž, že vyšší teploty způsobují rychlejší dělení buněk a v návaznosti na to tak i dřívější dosažení jednotlivých fáz vývoje.

Paradoxně se tak kvůli změně klimatu vegetační období prodlužuje (jaro začíná dříve a podzim trvá déle), ale vývoj rostliny se urychluje a jejich život se zkracuje. Jedním z dopadů této změny je, že již v současné době pozorujeme dřívější začátek žňových prací.

Další negativní dopad pozorujeme u ovocných stromů. Zkrácení doby, pro dosažení fáze kvetení vede k tomu, že různé druhy vykvétají často současně, a to vede k problémům s jejich opylením. To proto, že vzhledem k narušené tradiční posloupnosti vykvétání (meruňky, broskvoně, švestky, třešně, hrušně a jabloně) to včely nestihnou.

A změny vidíme i na konci vegetačního období. Všimli jste si, že na podzim některé stromy někde opětovně vykvétají? Prodloužení vegetačního období spojené s teplejším podzimem dává některým stromům (např. jabloním) signál k opětovnému zahájení vegetačního cyklu.

Extrémní události a jejich atribuce

Extrémní počasí v Kanadě v průběhu května a června 2023 (kombinace vysokých teplot, sucha a nepřetržitého větru) vedlo k rozsáhlým požárům, při nichž v průběhu roku shořelo více než 18 milionů hektarů. Extrémnější projevy počasí umožňujícího vznik a šíření požárů (tzv. „fire weather“) jsou spojené především se zvýšením teploty a snížením vlhkosti.

Takto intenzivní vlna veder v jarních měsících by bez změny klimatu byla téměř nemožná (statistický výskyt jednou za 40 000 let). I v současném klimatu by srovnatelná událost měla nastat docela vzácně (jednou za 400 let). Pravděpodobnost, že nastane srovnatelná událost, je minimálně 10× větší než bez klimatické změny.

Ke konci června 2021 bylo na mnoha místech Kanady a v amerických státech Oregon a Washington (které leží v podobné zeměpisné šířce jako Francie) naměřeno více než 40 °C. Dokonce i v dnešní době jde o velmi vzácnou událost, která by měla v průměru nastat jednou za tisíc let. Ovšem při oteplení o dalších 0,8 °C (při zachování současné úrovně emisí se tak stane ve 40. letech 21. Západní a střední Evropa, Severní Amerika, Čína a další části severní polokoule čelily během léta 2022 suchu a extrémním vedrům.

Suché podmínky pozorované v roce 2022 by se na začátku 20. století vyskytovaly s menší pravděpodobností. Konkrétně ve střední a západní Evropě vzrostla pravděpodobnost sucha v kořenové vrstvě půdy 3-4×, v povrchové vrstvě půdy dokonce 5-6×.

Od konce roku 2020 zažívají Keňa, Etiopie a Somálsko dlouhodobé sucho, které střídají občasné intenzivní přívalové deště způsobující povodně. Zatímco v tzv. dlouhém období dešťů spadlo ve zkoumané periodě méně srážek, krátké období dešťů vykazuje opačný trend a má srážek více. Extrémní sucho je tedy způsobené především vyššími teplotami, které vedou k vyššímu výparu z půdy.

V období dešťů v letech 2019-2021 spadlo na jihu Madagaskaru téměř o polovinu méně srážek, než je běžné. Ke zvýšení intenzity či pravděpodobnosti tohoto extrému počasí klimatická změna výrazně nepřispěla.

Silné přívalové deště v červenci roku 2021 způsobily povodně v Německu a zemích Beneluxu. Je zřejmé, že klimatická změna měla na tuto událost vliv, ačkoliv jeho vyčíslení je v širokém rozsahu. V důsledku změny klimatu se v daném regionu zvýšil maximální denní úhrn srážek v letní sezóně o 3-19 %. Podobný nárůst je vidět také u srážek dvoudenních.

Od poloviny června do konce srpna 2022 byly v Pákistánu zaznamenány rekordní monzunové úhrny srážek (v srpnu to byl trojnásobek oproti obvyklému stavu), které vedly k rozsáhlým záplavám. Záplavy byly přímým důsledkem extrémních monzunových srážek v průběhu léta 2022 (v rámci celého Pákistánu 3násobek obvyklého srpnového úhrnu, v provinciích Sindh a Balúčistán dokonce 7 a 8násobek).

Na začátku dubna 2021 zaznamenala Francie velmi nízké teploty, které následovaly po nadprůměrně teplém březnu. Přestože bez změny klimatu by dubnové teploty byly zřejmě ještě nižší, tak velké škody na plodinách by nezpůsobily - vegetační období by totiž začínalo později. Vliv klimatické změny je v tomto případě nejasný.

V září 2019 způsobila tropická bouře Imelda rozsáhlé záplavy v Texasu a škody na majetku v řádu miliard dolarů. Klimatická změna jednoznačně vedla k nárůstu srážek během povodní.

Co můžeme dělat?

Podle mě to má dvě roviny. Jedna rovina je přestat si říkat, že já jako jedinec nic neznamenám. Samozřejmě, z jistého úhlu pohledu neznamenám, ale pokud se budu chovat přátelsky k životnímu prostředí, tak ono to ve finále bude přátelské i k tomu klimatu. Každý z nás může omezit spotřebu, šetřit materiály i energiemi, což ve finále vede ke snížení emisí skleníkových plynů. To můžeme dělat ve všech oblastech každodenního života.

Další oblastí je zájem jednotlivce o to, co se děje na úrovni státu nebo třeba evropské unie. Mohu věci pozitivně ovlivnit například tím, že budu podporovat stakeholdery a politiky, kteří si téma klimatu berou za své. Nicméně, pokud se nebudeme vážně věnovat tématu životního prostředí a klimatu, tak na to nakonec dojedeme. Vezměme v potaz například náklady spojené s řešením zdravotních problémů, které v důsledku klimatických změn jako jedinci můžeme mít, společenské problémy, kterým můžeme čelit. Takové náklady mohou být v konečném důsledku podstatně vyšší než investice potřebné ke zlepšení životního prostředí a klimatu.

Nové předpisy a regulace nemusí být jedinou cestou, jak bojovat se změnami teplot souvisejícími se změnou klimatu. „Cestou je podle mě spíše pokrok a vývoj v rámci udržitelných technologií. Pro Evropskou unii je to obrovská výzva a zároveň možnost, jak dohnat ujíždějící svět,“ konstatuje Pavel Zahradníček v rozhovoru pro týdeník Ekonom, kde dále přibližuje svou práci na prediktivních klimatických modelech, ale i to, jaké pokroky dělají česká města v oblasti termoregulace či jak rostoucí teploty ovlivňují moravské vinařství.

tags: #změny #klimatu #dopad #na #jaro

Oblíbené příspěvky:

• Návrat k přírodě v renesanci
• Odpadkový koš s infračerveným senzorem - recenze
• Důsledky uranového dolu Dolní Rožínka na životní prostředí
• Co je emise podnikových dluhopisů?
• Recenze ekologických sprchových gelů