Zemědělský půdní fond je jednou ze složek životního prostředí a nenahraditelným omezeným přírodním zdrojem umožňujícím zemědělskou výrobu.
Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) je charakterizována pětimístným číselným kódem. Tento kód vyjadřuje hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení.
Základem pro ocenění zemědělského pozemku jsou bonitované půdně ekologické jednotky evidované v číselných a mapových podkladech.
Pětimístný číselný kód BPEJ se skládá z následujících částí:
Klimatický region zahrnuje území s podobnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Klimatické regiony byly vymezeny výhradně pro účely bonitace zemědělského půdního fondu na základě mnoha kritérií. Mezi ty rozhodující patří: suma průměrných denních teplot rovných nebo vyšších než 10º C, průměrné roční teploty a průměrné teploty ve vegetačním období, průměrný úhrn ročních srážek a srážek ve vegetačním období, pravděpodobnost výskytu suchých vegetačních období v %, výpočet vláhové jistoty, hranice sucha a další faktory jako nadmořská výška, údaje o známých klimatických singularitách a faktor mezoreliéfu. Tyto údaje byly zpracovány Českým hydrometeorologickým ústavem z údajů let 1901-1950.
Čtěte také: Česká recyklace spotřebičů
Hlavní půdní jednotka je definována jako syntetická agronomizovaná jednotka charakterizovaná účelovým (agronomickým) seskupením genetických půdních typů, subtypů, půdotvorných substrátů, zrnitosti, hloubky půdy, typem a stupněm hydromorfizmu a reliéfem území. Klasifikační soustava bonitace představuje 89 HPJ, které z geneticko agronomického hlediska tvoří 13 základních skupin.
Sdružený kód sklonitosti a expozice - čtvrté předposlední číslo kódu BPEJ tvoří kombinace stanovištních faktorů, tj. sklonitosti a expozice. Je to proto, že oba faktory spolu vzájemně souvisí a společně se podílejí na kvalitě výsledné BPEJ.
Sklonitost území ovlivňuje obhospodařování pozemku (použití zemědělských strojů, agrotechniky apod.), se kterým souvisí např. riziko zvýšené eroze na svažitém území. Podobně expozice pozemku ovlivňuje i vegetační podmínky vzhledem k rozdílným teplotám, osvitu a následně i srážkám. Zásadní je zde vymezení pozemků se severní, ale i jižní expozicí. V současné době se sklonitost pozemku v terénu zjišťuje použitím sklonoměru a expozice z mapových podkladů či kompasu.
Sdružený kód skeletovitosti a hloubky - jedná se o dvě vzájemné velmi blízké charakteristiky, které ve svém důsledku výrazně ovlivňují hospodaření na půdě a její funkce.
Údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách zajišťuje Státní pozemkový úřad v celostátní databázi bonitovaných půdně ekologických jednotek.
Čtěte také: Emise a STK: Co potřebujete vědět
Pověření zaměstnanci Státního pozemkového úřadu jsou za účelem prověření potřebnosti aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek a za účelem provedení terénního průzkumu oprávněni vstupovat nebo vjíždět na dotčené pozemky.
Čtěte také: Jak probíhá měření emisí?
tags: #prubeh #hranic #bonitovanych #pudne #ekologickych #jednotek