První Klimatický Zákon EU: Cíle, Dopady a Implementace

Europoslanci schválili takzvaný klimatický zákon, který stanovuje závazná pravidla pro dosažení zpřísněných emisních cílů Evropské unie. Tato klíčová norma ekologické strategie EU určuje postup, jakým by měla Unie v polovině století dosáhnout klimatické neutrality.

Tedy neprodukovat žádné emise skleníkových plynů, případně je vyvážit například výsadbou nových stromů. Podle zákona omezí Unie do roku 2030 emise skleníkových plynů místo o původně plánovaných 40 procent nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.

„Věda mluví zcela jasně. Pokud rychle neomezíme naše emise, výsledek bude katastrofální,“ komentovala schválení pravidel švédská zpravodajka návrhu Jytte Gutelandová z parlamentní frakce socialistů. Spolu s ní normu podpořilo 441 poslanců, proti hlasovalo 203 a 51 se hlasování zdrželo.

Cíle a Závazky Klimatického Zákona

Norma, kterou ještě musejí formálně schválit členské země, převádí do právně závazné podoby závazek, na němž se státy a europoslanci shodli loni. Unie podle něho omezí do roku 2030 emise skleníkových plynů místo o původně plánovaných 40 procent nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.

Řada poslanců zvláště z řad zelených usilovala o ještě přísnější závazek, a proto návrh nepodpořila. Kompromisní varianta vychází vstříc požadavkům členských států, z nichž některé včetně Česka považovaly 55procentní cíl za příliš ambiciózní.

Čtěte také: Metody hodnocení klimatu třídy

Nově navržený klimatický zákon EU pro rok 2040 stanovuje závazný cíl snížit emise skleníkových plynů do roku 2040 o 90 % oproti roku 1990. Klíčový tým, který bude o budoucnosti návrhu rozhodovat, vede český poslanec Evropského parlamentu Ondřej Knotek. Informoval o tom server Euractiv.

Tým poslanců má za úkol prosadit návrh klimatického zákona v rámci Evropského parlamentu (EP) a následně v kompromisních jednáních s národními delegáty. Jeho složení tak může zásadně ovlivnit budoucí klimatickou politiku Evropy.

Evropský klimatický zákon je podpůrným nástrojem pro tvorbu konkrétních dílčích směrnic a nařízení v oblasti klimatu. Novela bude také formovat strategii bloku před klimatickým summitem OSN COP30 v Brazílii.

Nová Evropská komise představila návrh na začátku července tohoto roku. Navrhla přitom snížení emisí skleníkových plynů o 90 % do roku 2040 ve srovnání s úrovní z roku 1990. Tento cíl navazuje na stávající cíl snížení emisí o nejméně 55 % do roku 2030 a podporuje směřování EU k klimatické neutralitě do roku 2050.

Cílem návrhu je především poskytnout právní jistotu investorům a podnikům, podpořit inovace a konkurenceschopnost průmyslu a zároveň zajistit spravedlivou a inkluzivní dekarbonizaci.

Čtěte také: Svojtka: Moje první kniha o přírodě

Role Evropského Parlamentu a Jednání

Budoucnost ambiciózního zákona leží v rukou ideově rozděleného Evropského parlamentu (EP). Jednání vede český europoslanec Ondřej Knotek (za ANO) z krajně pravicového bloku Vlastenci pro Evropu, jehož smíšené signály ohledně vlivu člověka na klima vyvolaly znepokojení.

Knotek uznává nutnost řešit klimatické otázky, zároveň však stojí za vyjádřeními, ve kterých částečně zpochybňoval míru vlivu člověka a označil klimatickou politiku EU za hrozbu evropské ekonomiky.

Proti názorům Knotka se staví řada stínových zpravodajů EP. Klíčovou postavou týmu je například portugalská europoslankyně Lídia Pereira z největší frakce Evropská lidová strana, která zdůrazňuje potřebu ambiciózních, ale flexibilních cílů. Španělský zástupce socialistů Javier López volá po 90% snížení emisí a spojuje environmentální cíle se sociální spravedlností a ekonomickou odolností.

Naopak Alexandr Vondra (Evropští konzervativci a reformisté), pokud bude potvrzen, pravděpodobně návrh zákona zcela odmítne. Zástupce ODS označuje evropskou klimatickou politiku za „klimatický kolonialismus“.

Vedle výše uvedených povedou jednání v rámci EP liberál Gerben-Jan Gerbrandy z Renew Europe, Lena Schilling z frakce Zelených či Catarina Martins (Levice).

Čtěte také: IPO: Průvodce

Klíčové Prvky a Strategie

Toto nařízení stanoví závazný cíl klimatické neutrality v Unii do roku 2050 v zájmu dodržení dlouhodobého teplotního cíle uvedeného v čl. 2 odst. 1 písm. a) Pařížské dohody a zavádí rámec pro dosažení pokroku při plnění globálního adaptačního cíle stanoveného v článku 7 Pařížské dohody. 2. Příslušné orgány Unie a členské státy přijmou nezbytná opatření na úrovni Unie, resp. 3. Činnost poradního výboru se řídí nejlepšími dostupnými a nejaktuálnějšími vědeckými poznatky, včetně nejnovějších zpráv IPCC, IPBES a dalších mezinárodních subjektů. Probíhá v rámci zcela transparentního postupu, přičemž zprávy výboru jsou přístupné veřejnosti. 4. V rámci rozšiřování úlohy vědy v oblasti politiky v oblasti klimatu je každý členský stát vyzván k vytvoření vnitrostátního poradního orgánu pro oblast klimatu, který by poskytoval odborné vědecké poradenství příslušným vnitrostátním orgánům v rámci politiky v oblasti klimatu, jak stanovuje příslušný členskými státy.

S cílem zajistit, aby bylo do roku 2030 vynaloženo dostatečné úsilí o zmírnění změny klimatu, je pro účely tohoto nařízení, a aniž je dotčen přezkum právních předpisů Unie uvedený v odstavci 2, omezen příspěvek čistého pohlcení emisí k dosažení cíle Unie v oblasti klimatu do roku 2030 na 225 milionů tun ekvivalentu CO2.

Po přijetí svých legislativních návrhů sleduje Komise legislativní postupy týkající se těchto jednotlivých návrhů a může Evropský parlament a Radu informovat o tom, zda bude možné na základě předpokládaného výsledku těchto legislativních postupů zvažovaných společně dosáhnout cíle stanoveného v odstavci 1. 3. S ohledem na dosažení cíle klimatické neutrality uvedeného v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení bude stanoven celounijní cíl v oblasti klimatu na rok 2040. 4. Při předkládání legislativního návrhu klimatického cíle Unie na rok 2040 podle odstavce 3 Komise zároveň zveřejní samostatnou zprávu obsahující orientační emisní rozpočet Unie na období 2030-2050, definovaný jako orientační celkový objem čistých emisí skleníkových plynů (vyjádřený jako ekvivalent CO2, s uvedením samostatných informací o emisích a jejich pohlcování), které by měly být podle očekávání v daném období emitovány, aniž by přitom bylo ohroženo dodržení závazků, které Unie přijala v rámci Pařížské dohody. Předpokládaný orientační rozpočet Unie na emise skleníkových plynů se zakládá na nejnovějších dostupných vědeckých poznatcích, přihlíží k informacím poskytnutým poradním výborem, případně k příslušným právním předpisům Unie, které mají zajistit plnění klimatického cíle Unie na rok 2030.

Komise přijme v souladu s Pařížskou dohodou unijní strategii pro přizpůsobení se změně klimatu, kterou v rámci přezkumu stanoveného v čl. 6 odst. 2 písm. 3. Příslušné orgány Unie a členské státy rovněž zajistí, aby byla politika v oblasti přizpůsobení se změně klimatu v Unii a v členských státech provázaná, vzájemně se podporovala a měla vedlejší přínos pro odvětvové politiky, a usilují o lepší a jednotným způsobem prováděné začlenění problematiky adaptace na změnu klimatu do všech oblastí politiky, a to ve vhodných případech i do příslušných sociálně-ekonomických a environmentálních politik a činností, a také do vnější činnosti Unie. 4. Členské státy přijmou a provádějí s přihlédnutím ke strategii Unie k přizpůsobení se změně klimatu uvedené v odstavci 2 tohoto článku vnitrostátní adaptační strategii a plán založené na důkladných analýzách změny klimatu a zranitelnosti vůči ní a na posouzení dosaženého pokroku a ukazatelích v této oblasti, přičemž by měly vycházet z nejlepších dostupných a nejaktuálnějších vědeckých poznatků. Členské státy zohlední ve své vnitrostátní strategii mimořádnou zranitelnost příslušných odvětví, mimo jiné zemědělství, a vodohospodářských a potravinových systémů, jakož i potravinového zabezpečení, a prosazují řešení blízká přírodě a adaptační opatření založená na ekosystémech.

Komise před přijetím každého návrhu opatření nebo legislativního návrhu, včetně rozpočtových návrhů, posoudí, zda je návrh v souladu s cílem klimatické neutrality stanoveným v čl. 2 odst. 1 a s cíli Unie v oblasti klimatu stanovenými do roku 2030 a 2040, a zahrne uvedené posouzení do posouzení dopadů připojeného k těmto opatřením nebo návrhům a výsledek uvedeného posouzení při přijetí zveřejní. Komise rovněž posoudí, zda jsou tyto návrhy opatření nebo legislativní návrhy, včetně rozpočtových návrhů, v souladu se zajištěním pokroku v oblasti adaptace podle článku 5. Při přípravě svých návrhů opatření a legislativních návrhů Komise usiluje o to, aby byly v souladu s cíli tohoto nařízení. 2. Pokud Komise při náležitém zohlednění společného pokroku posuzovaného v souladu s čl. 6 odst. 1 konstatuje, že opatření členského státu nejsou v souladu s cílem klimatické neutrality stanoveným v čl. 2 odst. 1 nebo nejsou v souladu se zajištěním pokroku v oblasti adaptace podle článku 5, může pro daný členský stát vydat doporučení. 3. Kromě vnitrostátních opatření uvedených v čl. 7 odst. 1 písm.

Komise spolupracuje se všemi složkami společnosti, aby jim poskytla prostředky, které jim umožní podnikat kroky k dosažení spravedlivé a sociálně vyvážené transformace na klimaticky neutrální společnost odolnou vůči změně klimatu. Komise usnadňuje inkluzivní a přístupný proces na všech úrovních, včetně vnitrostátní, regionální a místní úrovně a se zapojením sociálních partnerů, akademické a podnikatelské sféry, občanů a občanské společnosti, za účelem výměny osvědčených postupů a stanovení opatření, která přispějí k dosažení cílů tohoto nařízení. Komise spolupracuje s hospodářskými odvětvími v Unii, která se rozhodnou vypracovat orientační dobrovolné plány pro dosažení cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1. Komise sleduje vytváření takovýchto plánů.

Poradní výbor tvoří 15 předních vědeckých odborníků s odbornými znalostmi pokrývajícími široké spektrum relevantních vědních oborů. Členové poradního výboru musí splňovat kritéria stanovená v odstavci 3. Nejvýše dva členové poradního výboru smějí mít státní příslušnost téhož členského státu. 3. Členy poradního výboru jmenuje správní rada na základě otevřeného, spravedlivého a transparentního výběrového řízení na období čtyř let, které může být jednou prodlouženo. Při výběru členů poradního výboru usiluje správní rada o zajištění rozmanitých vědeckých a odvětvových odborných znalostí a o vyvážené genderové a zeměpisné zastoupení. 4. Členové poradního výboru jsou jmenováni za svou osobu a svá stanoviska vydávají naprosto nezávisle na členských státech a orgánech Unie. 5. Poradní výbor doplňuje činnost agentury a při provádění svých úkolů jedná nezávisle. Svůj pracovní program stanoví poradní výbor nezávisle a při jeho vypracování provádí konzultace se správní radou.

Každý členský stát zřídí v souladu s vnitrostátními předpisy víceúrovňový dialog o klimatu a energetice, v jehož rámci se mohou místní orgány, organizace občanské společnosti, podnikatelská sféra, investoři a další důležité zúčastněné strany a široká veřejnost aktivně zapojit a projednávat dosažení unijního cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119 a různé scénáře zvažované pro energetickou a klimatickou politiku, včetně dlouhodobých scénářů, a přezkoumávat dosažený pokrok, pokud již nemá strukturu, která by sloužila témuž účelu.

„1. Do 1. ledna 2020, poté do 1. ledna 2029 a následně každých 10 let každý členský stát připraví a předloží Komisi svou dlouhodobou strategii s perspektivou 30 let, která je v souladu s unijním cílem klimatické neutrality stanoveným v čl. 2 odst. 1 nařízení EU) 2021/1119. „Komise, které je nápomocen Výbor pro energetickou unii uvedený v čl. 44 odst. 1 písm. b), přijme prováděcí akty, pomocí kterých stanoví strukturu, formát, technické podrobnosti a zpracování pro informace uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, včetně metodiky pro podávání zpráv o postupném ukončování dotací v oblasti energetiky, zejména na fosilní paliva, v souladu s čl. 25 písm. Do šesti měsíců od každého globálního hodnocení podle článku 14 Pařížské dohody podá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto nařízení, jeho příspěvku ke správě energetické unie, jeho příspěvku k dlouhodobým cílům Pařížské dohody, pokroku při plnění cílů v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030 a unijního cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119, dodatečných cílech v rámci energetické unie a o souladu ustanovení tohoto nařízení týkajících se plánování, podávání zpráv a sledování s dalšími právními předpisy Unie nebo rozhodnutími týkajícími se úmluvy UNFCCC a Pařížské dohody. v oddíle A bodě 3.1.1. v příloze VI písm. ( *1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s.

Klimatický Zákon v České Republice

V Česku by se měl připravovat klimatický zákon a budoucí vláda by měla jasně vyjádřit, že řešení změny klimatu je pro ni prioritou. Na semináři Volby a klima: Co by měla dělat nová vláda?, pořádaném na Akademii věd ČR, to uvedla právnička Hana Müllerová. Klimatické zákony podle ní pomáhají definovat cíle v ochraně klimatu i cestu k jejich dosažení.

Müllerová ve svém příspěvku uvedla, že je na každém státu, jak zapracuje klimatické cíle do své legislativy. Zdůraznila však, že klimatický zákon má už 14 evropských zemí. "Mám na mysli klimatický zákon jako rámcový předpis," řekla. Měl by podle ní v právním řádu komplexním přístupem upravovat všechno, co se týká klimatu.

Klimatické zákony řeší také odbornou podporu, zpravidla vznik orgánu tvořeného nezávislými vědci. Další věcí je institucionální zajištění. jurídicos. compromisos internacionales y responsabilidades políticas nacionales. marco. compromisos y responsabilidades políticas nacionales.

V posledních letech čelí naše planeta stále častěji extrémním klimatickým jevům, jako jsou vlny veder, sucho, silné tropické cyklony, monzunové deště, zrychlený vzestup hladiny moří a ztráta biologické rozmanitosti, což má značné socioekonomické dopady. Existenční hrozba vyplývající ze změny klimatu vyžaduje, aby státy zvýšily své ambice a zintenzivnily opatření v oblasti klimatu.

Pařížská dohoda uložila smluvním stranám povinnost vypracovat a sdělit ambiciózní úsilí jako vnitrostátně stanovené příspěvky ke globální reakci na změnu klimatu s cílem udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 stupně Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Česká republika jedná v oblasti sjednávání závazků plynoucích z Pařížské dohody kolektivně v rámci EU, která přijímá i kolektivní závazek.

Pro dosažení cíle snižování emisí skleníkových plynů má Unie regulační rámec pro nevratné a postupné snížení antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů. Klíčovým nařízením je v tomto kontextu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119, které stanoví závazný cíl klimatické neutrality v Unii do roku 2050.

S úsilím vytvořit právní rámec pro boj proti změně klimatu jsme se mohli setkat v uplynulých letech v případě celé řady států i na úrovni národního práva. Klimatický zákon je tématem této diplomové práce. V první části se diplomant zaměří na mezinárodněprávní závazky ČR a posoudí, zda jejich naplnění vyžaduje přijetí klimatického zákona.

Předmětem druhé části bude komparativní analýza vybraných klimatických zákonů. Diplomant se zaměří na cíle těchto zákonů a konkrétní normy, které mají k naplnění těchto cílů přispět. Ve třetí části bude diplomant analyzovat klimatický zákon z hlediska systematiky právního řádu. Zaměří se jak na vhodnost využití zákonných norem pro naplnění cílů klimatického zákona, tak na limity vynucování takové právní úpravy.

Zároveň se zamyslí nad tím, jak by měl být klimatický zákon formulován, aby poskytoval správním soudům jasné měřítko pro posuzování zákonnosti postupů (či pasivity) správních orgánů při boji s klimatickou změnou v rámci řízení o nezákonném zásahu. Ve čtvrté části diplomant shrne dosavadní úsilí ČR o přijetí klimatického zákona a pokusí se formulovat náměty de lege ferenda.

Při kompozici diplomové práce bude diplomant vycházet primárně z monografické a časopisecké literatury (české i zahraniční) z oboru energetického, mezinárodního, správního práva a práva EU.

Brusel má v plánu do roku 2050 dosáhnout stavu, kdy bude EU vypouštět pouze tolik emisí, kolik bude zároveň schopna skrz technologie či výsadbu stromů opětovně odbourávat. Zatímco třeba Finsko či Rakousko mají v plánu dosáhnout uhlíkové neutrality ještě před rokem 2050, například Česká republika s ním souhlasí jen pod podmínkou, že z Fondu pro spravedlivou transformaci obdrží další peníze (konkrétně 14,5 miliardy Kč v letech 2021 až 2027). EK dle svých slov s rozdíly mezi jednotlivými státy počítá.

tags: #prvni #klimaticky #zakon #eu

Oblíbené příspěvky:

• Bohuslavice nad Vláří - Odvoz Odpadu
• Teplice 1989: Demonstrace za čisté ovzduší
• Udržitelné Podnikání v České Republice
• Poplatky za odpad v Havířově
• Životní prostředí Rychnov