Pro většinu z nás žen se představa gynekologické prohlídky nesetkává s nadšením. Návštěva gynekologie není úplně komfortní, ukazovat někomu svá intimní místa, člověk se stydí, je mu to nepříjemné. Chápu to, proto je fajn vybrat si takového doktora, ke kterému bude mít člověk důvěru, bude mu sedět i lidsky. Já jsem stydlivá, ale nebojím se to o sobě říct a většinou jsem se setkala s doktory, kteří to respektovali a byli empatičtí, citliví.
Pokud se chystáte na svou první gynekologickou prohlídku ve věku 32 let, je přirozené, že máte obavy a otázky. Tento článek vám poskytne užitečné informace o tom, co můžete očekávat, jak se připravit a proč je důležité pravidelně navštěvovat gynekologa.
Abyste rozptýlily své obavy a ve stresu z neznámého se nezapomněly na něco zeptat, vyplatí se napsat si své dotazy na papír a během návštěvy se nenechat odbýt a na všechny pro vás důležité věci se zeptat. Sepište si seznam otázek, které byste chtěly lékaři položit. Možná se budete bát, abyste lékaře neobtěžovaly zbytečnými dotazy. Věřte, že žádné dotazy nejsou zbytečné. Většina lékařů je naopak uvítá, protože vám bude moci cíleně odpovědět.
Připravte si informace o vaší zdravotní historii, včetně zdravotních problémů v rodině. Vezměte si s sebou menstruační kalendář nebo alespoň datum začátku a konce poslední menstruace. Před návštěvou na gynekologii doporučuji pacientkám projít si záznamy o termínech poslední menstruace a popřípadě i upřesnit si časové údaje o případných potížích, tedy kdy se vyskytly poprvé, jak dlouho trvaly či trvají, zda se vyskytují opakovaně, cyklicky či zda jejich výskyt byl jen ojedinělý, popřípadě v jaké fázi menstruačního cyklu se obtíže vyskytly.
Obvyklý je i dotaz na délku, tedy počet dnů menstruačního krvácení, přítomnost neobvyklých bolestí a pravidelnost jejich výskytu při či před začátkem menstruace, a interval mezi jednotlivými menstruacemi, ten se počítá včetně dnů, kdy krvácíte. Tedy od prvního dne menstruace předchozí k prvnímu dni té stávající. Obvyklé rozpětí je 28 dnů s kolísáním +/- 4-5 dnů. Při vstupním vyšetření se gynekolog zajímá i o věk v době první menstruace a při prvním pohlavním styku, typ používané antikoncepce, případné očkování vakcínou proti viru HPV, který v jistých případech může způsobit závažné změny na povrchu děložního čípku, jež mohou vést až k jeho nádorovému onemocnění.
Čtěte také: Metody hodnocení klimatu třídy
Oblečte si něco pohodlného, co lze snadno svléknout a obléknout. Ideální jsou volné sukně nebo šaty, které si můžete před prohlídkou vyhrnout. Pokud se nechcete po ordinaci procházet od pasu dolů nahá, vezměte si do kabelky volnou sukni. Není nutné se před návštěvou gynekologie oholit. Lékař se setkává s různými situacemi a je zde proto, aby se postaral o vaše zdraví, nikoli hodnotil vzhled. Holit se ke gynekologovi považuje mnoho žen a dívek za nepsané pravidlo. Kde je ale pravda? Ta je taková, že správné je jedině to, co je pohodlné a příjemné vám. Pokud je vám komfortnější se oholit - oholte se.
První část návštěvy zahrnuje rozhovor s lékařem o vašem zdravotním stavu a menstruačním cyklu. Po rozhovoru s lékařem, který zaznamená anamnestické údaje o zdravotním stavu a o případných obtížích do zdravotní karty, je pacientka vyzvána, aby si odložila spodní část oblečení v odkládacím prostoru s adekvátní intimitou. Ordinace je vybavena převlékárnou, kde si můžete oblečení ponechat.
Vlastní gynekologické vyšetření se pak provádí na gynekologickém vyšetřovacím křesle. Na něj se pacientka posadí a posléze uloží do polohy na zádech s dolními končetinami podloženými speciálními opěrkami tak, aby pánev směřovala k obličeji lékaře, jenž při vyšetření nejprve sedí na nízké židličce a při manuálním prohmatávání pánve pak u pacientky stojí. Gynekologická prohlídka začíná pohledem lékaře na kůži a sliznice v oblasti zevního genitálu, poté lékař do pochvy zavádí takzvaná gynekologická vyšetřovací zrcadla.
Samotné gynekologické vyšetření se provádí vleže a je zaměřeno na pohlavní ústrojí. To je kovový či jednorázový plastový nástroj, který pochvu šetrně roztáhne tak, aby byla přehledná její sliznice a zejména oblast povrchu děložního čípku, z nějž se při preventivní prohlídce odebírají stěry. Lékař vyšetřuje vizuálně a prohmatáním, kdy má jednu ruku v pochvě a druhou na břiše, a pomocí tzv. zrcadel kontroluje děložní čípek. Následně se provádí stěr z děložního čípku (tzv. cytologie) a ultrazvukové vyšetření.
Gynekologické vyšetření může být nepříjemné, ale není bolestivé. Důležité je pokusit se zmírnit obavy. Po prohlídce bude čas na další otázky a diskuzi. Žádné z těchto vyšetření není bolestivé, pro někoho jen trochu nepříjemné, takže není třeba se bát.
Čtěte také: Svojtka: Moje první kniha o přírodě
Poblíž gynekologického křesla je i většinou pojízdný stolek s vyšetřovacími nástroji, rukavicemi, odběrovými tampony, zkumavkami na mikrobiologická vyšetření a nátěrovými sklíčky. Na stolku je i nádobka se slabě koncentrovaným roztokem tří- až šestiprocentní kyseliny octové na potření povrchu děložního čípku a zpřesnění kolposkopického vyšetření a většinou i tmavě hnědý roztok jodidu draselného k takzvané rozšířené kolposkopii pro vyšetřování výraznějších změn děložního čípku. Tyto roztoky se pomocí tamponu na dřevěné špejli aplikují na slizniční povrch. Po vyšetření je třeba počítat s možností znečištění spodního prádla sekretem z pochvy smíchaným s některým z použitých roztoků, občas se po vyšetření může objevit slabé kontaktní krvácení z povrchu děložního čípku.
Na tento fakt by měl pacientku upozornit po vyšetření lékař, ale ne všechny ordinace nabízejí slipové vložky nutné k ochraně spodního prádla po vyšetření. V každé gynekologické ordinaci je prostor pro odkládání oblečení a přípravu pacientky.
Pokud jste neměla pohlavní styk, informujte o tom svého gynekologa. Prohlídka bude přizpůsobena, aby byla co nejpohodlnější. Lékař může provést externí vyšetření a případně ultrazvuk přes břišní stěnu, pokud je to potřeba. Pokud žena neměla sexuální styk, neprovádí se kolposkopie ani stěr z děložního čípku. U dívek, které jsou ještě panny, se vyšetření pomocí zrcadel nedělá. Je možné použít tzv. vaginoskop. Je to kovová trubička, která má různé velikosti. Díky tomu projde skrz panenskou blánu, aniž by ji poškodila. Pohmatem se v tomto případě vyšetřuje přes konečník.
Gynekolog však opravdu dokáže odhalit mnoho špatných věcí v zárodku. Preventivní prohlídka 1x ročně je hrazena z veřejného zdravotního pojištění a je bezplatná. Zda máte či nemáte partnera, nemá na frekvenci kontrol vliv. Preventivní prohlídku by měla žena absolvovat 1x ročně. I jestli pohlavně nežiješ, je fajn jednou za čas zkontrolovat, že je vše v pořádku, podobně jako u toho zubaře. Nemusíš chodit každý rok, dají se ty intervaly lehce natahovat. Pokud jsi už někdy styk měla a muž nebyl panic, je o to víc důležité pravidelné sledování, takový virus HPV není vidět a nedělá potíže hned.
Věděli jste, že na gynekologickou prevenci chodí v Česku jen každá druhá žena? U žen starších 50 let účast klesá dokonce až na 30 procent. Prohlídka přitom zabere jen chvíli a není se čeho bát. Lékař díky ní dokáže včas zachytit první potíže, raná stadia závažných onemocnění a mnohdy zamezit i život ohrožujícím komplikacím.
Čtěte také: IPO: Průvodce
Bohužel, věk okolo 35 let je dobou, kdy prudce stoupá křivka diagnostikovaných invazivních nádorů. Po dovršení 35 let roste podle jeho slov riziko vzniku rakoviny děložního čípku. V některých případech se z této zdánlivě neškodné infekce vyvine přednádorový stav (změny v buňkách na povrchu čípku) a poté zhoubný nádor.
Ženy okolo dvacítky může trápit mnoho potíží - ať už v souvislosti s nepravidelnostmi menstruačního cyklu, premenstruačním syndromem či menstruačními křečemi, řadou zánětlivých onemocnění (vaginálních či močových infekcí, zánětů vaječníků, vejcovodů), ale i sexuálně přenosnými chorobami (chlamydiovými, herpetickými), jež mohou v pozdějším věku způsobit poruchy plodnosti.
„Rovněž je nutné vyhledávat nádorová onemocnění prsu, děložního čípku či děložní sliznice, ačkoli v tomto věku je jejich výskyt naštěstí spíše vzácnější,“ dodává MUDr. Kovář.
„Do věku 35 let se infekcí lidským papilomavirem (HPV), který vyvolává rakovinu děložního čípku, u nás setkají dvě ženy ze tří. Většinou o tom ani nevědí - jejich imunitní systém tyto viry zničí. Kouření či poruchy imunity však způsobují, že u pěti žen ze sta viry nepozorovaně přetrvají v epitelu děložního čípku někdy i celá desetiletí,“ upozorňuje lékař onkologického centra Multiscan v Pardubicích MUDr. Vít Ulrych.
„Mladé ženy také zpravidla vůbec neuvažují o tom, že by se u nich mohla objevit rakovina prsu, protože je to v mladém věku vzácné onemocnění. Kde je ale hranice mládí? Vezmeme-li v úvahu čas plodnosti, je zlomový věk 50 let. Karcinom prsu před 30. rokem je vzácný, s rizikem zhruba v poměru 1 : 2500. U žen do 40 let riziko stoupá na 1 : 250 a ve 40 letech stoupá na 1 : 70. Z hlediska prognózy je ale právě nejrizikovější skupina nemocných do 35 let. V ČR se každoročně diagnostikuje zhruba do sta nových pacientek v dané věkové skupině,“ dodává MUDr.
| Věk | Riziko |
|---|---|
| Před 30. rokem | 1 : 2500 |
| Do 40 let | 1 : 250 |
| Ve 40 letech | 1 : 70 |
tags: #první #návštěva #gynekologie #ve #32 #letech