Psychiatrická Léčebna Kroměříž: Historie, Příroda a Okolí

V neděli 11. července 1909 byl slavnostně předán právě dokončený Zemský léčebný ústav císaře Františka Josefa I. v Kroměříži prvnímu řediteli MUDr. Vincenci Návratovi. Od té doby uplynulo již sto let a je na nás, abychom se ohlédli zpět, zavzpomínali a trochu se i zamysleli.

Sto let znamená pro člověka již úctyhodný věk. Můžeme však totéž říci o naší léčebně? Je pravdou, že prožila dvě světové války, tři revoluce a přinejmenším pět různých politických režimů. Tyto změny se nutně musely odrazit nejen na jejím vzhledu. Navíc za každého režimu se vždy objevily tendence zpochybňující účelnost její další existence. Kroměřížská psychiatrická léčebna vždy dokázala obhájit svou nezastupitelnost v péči o duševně nemocné na Moravě. Svědčí to o její nesmírné vitalitě dané především obětavou prací zaměstnanců a vysokou odbornou úrovní poskytované zdravotní péče.

Kroměřížská psychiatrická léčebna se vždy snažila zavádět nejmodernější způsoby léčby a po celou dobu své existence si stále udržovala jedno z předních míst mezi ostatními léčebnami v celé naší republice. Jizvy času, které utrpěla na zevním vzhledu jsou rychle odstraňovány. Ke svému stému výročí se téměř celá léčebna zaskví v novém šatu, který dá vyniknout nejrozsáhlejšímu a nejucelenějšímu secesnímu urbanistickému souboru budov v naší republice.

Psychiatrická léčebna v Kroměříži není v žádném případě vetchá stoletá stařenka, která se chystá na zasloužený odpočinek. Je to dáma v nejlepších letech, plná elánu do dalšího života. A pokud chápeme tradici jako spojku mezi minulostí a budoucností, pak se hrdě k tradicím této léčebny hlásíme a uděláme vše proto, abychom v nich dále pokračovali.

Moravská Psychiatrie Počátkem 19. Století

Chceme-li se seznámit s důvody, které vedly k založení Moravského zemského léčebného ústavu císaře Františka Josefa I. pro choromyslné v Kroměříži, musíme podniknout malý výlet do historie moravské psychiatrie. Nepůjde o pouhý suchý výčet dat a méně známých jmen, i když se bez nich někdy neobejdeme. Spíše se pokusíme ukázat klikatou cestu vývoje péče o duševně nemocné na Moravě. Nejde nám jen o úctu k tradici. Kdo však nepozná zákonitosti vývoje v minulosti, stěží je najde v současnosti a uniknou mu i v budoucnosti. Stále platí výrok Claude Bernarda: „Stojíme na intelektuálních ramenou lékařských obrů minulých dnů a jsme schopni vidět dál, než oni viděli jen proto, že nám k tomu dopomohli".

Čtěte také: Škola v přírodě Kynžvart

Počátky moderní lůžkové péče o duševně choré na Moravě spadají do roku l863, kdy l. listopadu byl slavnostně otevřen Zemský ústav pro choromyslné v Brně Černovicích. Pro přesnost uveďme, že byl třetím lůžkovým psychiatrickým zařízením v Brně. První se nacházelo v nemocnici U Milosrdných bratří a od roku l748 pravidelně přijímalo duševně nemocné. Druhým byl blázinec jako součást Všeobecného nemocničního a ošetřovacího ústavu v bývalém klášteře dominikánek u sv. Anny otevřený roku l786. Po 50 letech provozu se ústav změnil v Zemskou všeobecnou nemocnici a roku l855 zde vznikl první psychiatrický primariát na Moravě. Jeho přednostou se stal MUDr. Josef Ignác Čermák - nadaný, pokrokový a iniciativní lékař, který měl možnost podrobně se seznámit s pražskou psychiatrickou školou /l,6/. Není proto divu, že již po roce byl moravským zemským výborem pověřen podílet se na vypracování projektu nového ústavu pro choromyslné v Brně.

Ještě v průběhu stavby se MUDr. J. Čermák stal jeho prvním ředitelem. Byl však také prvním z celé řady ředitelů později budovaných Zemských ústavů pro choromyslné na Moravě a ve Slezsku, který se musel vyrovnat se skutečností, že jeho plány byly ještě v průběhu stavby měněny. Nekvalifikované administrativní zásahy měly za následek řadu potíží, se kterými se potýkala všechna psychiatrická zařízení po mnohá další desetiletí. Brněnský ústav, který měl v době svého vzniku 336 lůžek, velmi brzy nestačil zajišťovat péči o duševně nemocné na Moravě a ve Slezsku. Ve snaze ulehčit přeplněnému ústavu vzniklo na základě usnesení moravského zemského sněmu v nemocnici U Milosrdných bratří v Brně roku l876 oddělení pro duševně choré se l20 lůžky.

I toto řešení bylo jen krátkodobé. Roku l885 se oddělení změnilo ve filiálku Zemského ústavu pro choromyslné a zvětšil se počet jeho lůžek o 40. Současně bylo rozšířeno psychiatrické oddělení Zemské všeobecné nemocnice na 50 lůžek /l,6/. I tento jev je pro vývoj ústavní psychiatrické péče na Moravě a ve Slezsku typický. Neustálé zvyšování počtu lůžek na úkor kvality péče o nemocné a hledání provizorních řešení se opakovalo s úpornou pravidelností po celá desítiletí. Vždy se vyžadoval názor odborníků, byl posouzen a obvykle odložen na pozdější dobu, což vedlo ke kritice ze strany lékařů. Kneidl /3/ píše doslova: "... na Moravě při řešení zmíněné otázky nikdy nebyl sdělán určitý a propracovaný program pro delší období na základě zkušeností a studií doma i v cizině získaných, dále, že přestávalo se na pouhých číslech z několika roků a teprve ve chvíli největší tísně narychlo zjednána odpomoc okamžitá, vždy zcela nedostatečná..."

O oprávněnosti této kritiky nejlépe svědčí následující tabulka:

Na Moravě v roce 1887 žilo 2 153 407 obyvatel a jedno lůžko pro duševně choré připadalo na 3 577 obyvatel / 8 /. Tento údaj je však nepřesný, protože brněnská zařízení zajišťovala psychiatrickou péči i pro část Slezska.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Jediným řešením svízelné situace bylo vybudování nového ústavu. Proto v roce 1887 moravský zemský výbor ustanovil anketní komisi, která měla vybrat místo pro druhý zemský ústav v severovýchodní oblasti Moravy o kapacitě nejméně 450 lůžek. Měl se nacházet poblíž většího města, důraz byl kladen na dostatek kvalitní pitné vody, napojení na stávající komunikace a konečně i na vhodné okolí/7/. Z řady nejrůznějších nabídek bylo vybráno město Šternberk.

Východiskem z neradostné situace mělo být otevření Zemského ústavu pro choromyslné ve Šternberku. Stalo se tak l.l.l893, ale již v průběhu předchozího roku byli do nedokončeného ústavu převáženi většinou nepropustitelní nemocní z Brna a ústav byl brzy zaplněn /6,7/. Následovalo několik let vyznačujících se jednak zvyšováním počtu lůžek a rozšiřováním obou moravských ústavů, jednak hledáním nových objektů, kam by mohli být umístěni chroničtí pacienti.

Roku l900 navrhl šternberský ředitel MUDr. Konstantin Schubert vybudovat třetí ústav pro choromyslné na Moravě se 600 lůžky. Příštího roku jej podpořil i ředitel A. Hellwig, který mezitím přešel z Opavy do Brna. Moravský zemský výbor si byl vědom vážnosti situace. Návrh přijal a jmenoval komisi k vyhledání nejvhodnějšího místa pro nový ústav.

Po provedení jen skutečně nezbytných stavebních úprav zahájil 24.5.l902 filiální ústav v Jihlavě činnost. Disponoval 320 lůžky, na která byli do konce roku přeloženi chroničtí pacienti z obou moravských ústavů. K jejich převozu se použila již dříve vyzkoušená železnice. V následujících letech s uvolněnými lůžky filiálky disponoval pouze Zemský ústav pro choromyslné v Brně. Vedením Zemského filiálního ústavu pro choromyslné v Jihlavě byl pověřen bývalý místní fyzik dr. Kremann. Odborný dohled vykonával ředitel brněnského ústavu, který po dva roky dojížděl na pravidelné inspekce/l,5,6/.

Současníci však otevření Zemského filiálního ústavu pro choromyslné hodnotili jako "... nedostatečnou výpomoc z nouze..." a svá tvrzení dokládali statistikou /3/. Při této příležitosti si dovolme malou odbočku. První, kdo se pokusil o statistické šetření v psychiatrii na Moravě a ve Slezsku byl roku l857 MUDr. Josef Ignác Čermák. Za pomoci četnictva se mu podařilo vyhledat celkem l740 duševně nemocných/4/. Od této doby se setkáváme v literatuře s nejrůznějšími statistikami, které více či méně přesně zobrazují vývoj péče o duševně nemocné na Moravě a ve Slezsku. Jejich pomocí se lékaři snažili vysvětlit rychlé zaplnění ústavů pro choromyslné a dokládali nutnost zvyšování počtu lůžek.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

MUDr. Matoušek /4/ ve své práci věnované vzrůstu počtu choromyslných na Moravě a jeho příčinám píše:"...Jakmile se obyvatelstvo dovídá, že ústavy mají dosti volných míst, ihned se namáhá, by získalo je pro své nemocné příslušníky. Tím se stává, že značný počet choromyslných, o nichž statistika neměla ani zdání, najednou se objeví a dožaduje se pro ně bezodkladné přijetí. Jen tím vysvětlit lze neočekávaný nával hned po otevření ústavu brněnského, trvalé obsazení míst v nemocnici U Milosrdných bratří, aniž byla přeplnění stávajícímu delší dobu přítrž učiněna, brzké přeplnění ústavu šternberského, jehož rozsáhlost budila ve veřejnosti dojem nevyčerpatelnosti, nutnost nových rozšiřování a hledání trvalejší odpomoci. Stejné překvapení očekává nás i při příštím otevření ústavu kroměřížského, jež poskytne nám opětnou příležitost k získání správnějších názorů o skutečném rozsahu chorob duševních..."

Literatura: 1/ Hádlík,J.:Poznámky k vývoji péče o duševně nemocné na území Moravy a Slezska.In: Sborník přednášek přednesených u příležitosti oslav l00. výročí Psychiatrické léčebny v Brně. Brno l963, str. l3-50. 2/ Hřebíček,S.: 90 let Psychiatrické léčebny v Opavě. In: 90 let psychiatrické léčebny v Opavě, Opava l979, str. 5-2l. 3/ Kneidl,C.: Péče o choromyslné na Moravě.Dle zprávy dr. Hellwiga,ředitele Brněnského ústavu. ČLČ XLII,l903, č. 5l, str. l307 - l309. 4/ Matoušek,J.: Vzrůst počtu choromyslných na Moravě a jeho příčiny. Revue v neurologii, psychiatrii, fyzikální a diaethetické therapii,roč. III,l906,č.2, str.80-8l, č.3, str.l3l-l34, č. 4, str. l98-20l. 5/ Metelka,A.: Z historie jihlavského ústavu. Rukopis. 6/ Návrat,V.:Vývoj choromyslnictví na Moravě a nový Zemský léčebný ústav císaře Františka Josefa I. v Kroměříži.Praha l908, 59 s. 7/ Skula, E.:K dějinám psychiatrické léčebny ve Šternberku.In: L.Puszkailer,Skula,E.: Z dějin a současnosti psychiatrické léčebny ve Šternberku.Olomouc l983,32 s.,str. 8-23. 8/ Tille A.: Učebnice zeměpisu obecného i rakouskouherského pro školy střední a ústavy učitelské. Svazek II., čtvrté vydání,Praha 1888,130 s.

Proč Právě Kroměříž?

Po zvážení návrhu ředitelů MUDr. Schuberta a MUDr. Hellwiga rozhodl moravský zemský výbor v roce l902 schválit výstavbu třetího ústavu pro choromyslné. Volbu místa omezil s ohledem na spádová území brněnského a šternberského ústavu na jihovýchodní Moravu a pověřil komisi výběrem stavebního místa.

Po podrobném zkoumání celé řady míst byly do užšího výběru zařazeny Bystřice pod Hostýnem, Frenštát pod Radhoštěm, Kroměříž a Vsetín. Jaké byly podmínky výběru? Leccos nám napoví dr. Kolb, který v Sammelatlas für den Bau von Irrenanstalten / volně přeloženo Návrhy staveb ústavů pro choromyslné/ požaduje:"... Poloha ústavu má být volena poblíž menšího města z ohledů praktických i z ohledu na potřeby funkcionářů ústavu, s dobrou komunikací, terénem, pitnou a užitkovou vodou, zdravým okolím..."/2/.

Poloha u menšího města byla logická. Bral se ohled na skutečnost, že práce v ústavu pro choromyslné byla pro lékaře i úředníky neatraktivní. Stále ještě přetrvávaly předsudky vůči "blázincům", jak tyto ústavy označuje Ottův slovník z roku l904 /7/ a snaha veřejnosti vytlačit je do ústraní. Poloha u menšího města byla tedy kompromisem, který zaručoval zaměstnancům možnost kulturního vyžití a jejich dětem vzdělání bez zbytečných komplikací s dopravou. Byla zde i možnost napojit se na stávající městské komunikace, především na silniční síť. Že i železnice sehrála svou roli v historii ústavů pro duševně nemocné již víme.

Již při výběru stavebního místa pro druhý moravský ústav pro choromyslné byla zamítnuta nabídka Olomouce jednak pro vysokou cenu pozemků, jednak pro nebezpečí záplav řekou Moravou. Další nabídky zamítl moravský zemský výbor pro nákladné terénní úpravy nebo podmáčený pozemek/6/. Někdy odkoupení pozemků působilo takové potíže, že byl návrh z výběrového řízení vyřazen. Tento osud postihl Vsetín/4/.

Na počátku 20.století byly hygienické poměry moravských měst často na nízké úrovni. Hlavní potíže spočívaly v nedostatečném zásobování pitnou vodou a kanalizaci. Například Prostějov v roce l906 ještě neměl zavedený vodovod a místo kanalizace se táhly ulicemi příkopy naplněné splašky. Ty pak znehodnocovaly vodu v místních studních a způsobovaly šíření infekčních chorob /l/. Tato situace byla obecně známa, a proto o Prostějově nepadla ve výběrovém řízení ani zmínka.

Pro vysokou cenu pozemků v Kroměříži neurčil moravský zemský výbor konečný výběr místa, pouze v roce l902 navrhl, aby stavba byla " v principu usnesena "/4/. V následujícím roce podal moravskému zemskému sněmu zprávu o svém šetření a doporučil tři města: Bystřici pod Hostýnem, Frenštát pod Radhoštěm a Kroměříž.

Ottův malý slovník naučný uvádí/7/:

• Bystřice pod Hostýnem : okresní město, 3 857 obyvatel českých, několik německých. Továrny na nábytek, 2 pivovary, zámek.
• Frenštát pod Radhoštěm : okresní město, 5 757 českých obyvatel, tkalcovská škola, sídlo moravského bavlnářství a plátenictví, železnice.
• Kroměříž : město vlastního statutu na Moravě, l3 935 obyvatel českých, něco německých. Hejtm...

Architektura a uspořádání léčebny

Obě hlavní poloviny léčebny jsou rozvrženy symetricky jako zrcadlově obrácené podle ústřední osy. Téměř každý pavilon určitého typu má svůj identický protějšek v opačné polovině léčebny. V zadní části pravé poloviny je navíc budova márnice a infekční pavilon, zatímco levá je výrazně rozšířena o několik pavilonů směrem na západ. Tyto dvě části jsou od sebe odděleny ústřední osou, která je tvořena správními a společenskými budovami, kostelem, stavbami hospodářsko-technického zázemí léčebny a nemocnicí.

Na začátku ústřední osy areálu se rozkládá monumentální nástupní prostor, jehož dominantu tvoří hlavní průčelí správní budovy, který je po stranách lemován budovami vrátnic a obytnými domy lékařů. Symbolickým centrem ústřední osy je malé náměstí, které vymezuje hlavní průčelí kostela sv. Cyrila a Metoděje, zadní průčelí správní budovy a boční fasády přijímacích pavilonů.

Čtvrtou částí je hospodářská kolonie s pavilonem pro nemocné zaměstnané v hospodářství. Tato část leží západně od vlastního areálu a není památkově chráněna. Areál je vystavěn ve stylu vídeňské geometrické secese a rané moderny wagnerovské inspirace.

Nemovitá kulturní památka Psychiatrické nemocnice v Kroměříži o celkové rozloze necelých 30 hektarů byla vybudována v letech 1905-1909 jako jedna z nejmladších psychiatrických léčeben na území českých zemí v rámci Rakousko-Uherska. V té době léčebna patřila k nejmodernějším ústavům tohoto typu na území monarchie. Slavnostně otevřena byla 11. července 1909 jako Zemský léčebný ústav císaře Františka Josefa I.

Do osy areálu, za administrativní budovou, byl umístěn Kostel sv. Celý areál je postaven v působivém dobovém secesním stylu podle projektu Valašsko-klobouckého rodáka Huberta Gessnera, žáka Otto Wagnera.

tags: #psychiatrická #léčebna #příroda #okolí

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické zemědělství v ČR
• Boj proti znečištění ovzduší ve městech
• Rys ostrovid v ČR
• Emise akcií STK: Důležité lhůty
• Testujeme odpadkové koše s pedálem (80l)