Psychologie změny klimatu: Jak se vyrovnat s environmentálním žalem a úzkostí


18.04.2026

Klimatická krize nedopadá pouze na ekosystémy a lidská sídla, negativně působí také na naše duše. Stále více lidí se potýká s ekologickou úzkostí a environmentálním žalem - s pocity, které mají svůj původ ve strachu o planetu. V momentě, kdy začínáme pociťovat důsledky změny klimatu na vlastní kůži, je čím dál tím těžší nepropadat beznaději.

Čeští psychologové, kteří se připojili ke Globální psychologické alianci, chtějí změnit přístup k lidem s takzvaným environmentálním žalem. Nikdo z odborníků by prý už neměl bagatelizovat, že současná klimatická změna může v lidech vyvolávat úzkost.

Dopady klimatické změny na duševní zdraví

Změny klimatu se negativně promítají v duševním zdraví. Nejen, že samy o sobě zhoršují zvládání řady psychických onemocnění, ale také přináší obavy o budoucnost jednotlivce i celé společnosti. Extrémní jevy, jako jsou požáry či hurikány, mohou vést k rozvoji deprese, úzkosti a post-traumatické stresové poruchy u lidí různého věku.

Podle Americké psychologické asociace lidé při klimatickém žalu prožívají podobné pocity jako při traumatické události. Zatímco o následcích traumatu se mluví jako o posttraumatické stresové poruše (to znamená, že se projevy dostaví až po prožití traumatu), u klimatického žalu jde o pre-traumatickou situaci.

Klimatická změna je něco, co nemáme pod svojí osobní kontrolou, postupuje značným tempem a její důsledky jsou nepředvídatelné. U některých lidí se pak přidává i pocit osamělosti, protože okolí jejich pocity mnohdy bagatelizuje.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Environmentální žal a ekologická úzkost

Pro některé lidi představuje současný stav planety a postupující environmentální krize velikou osobní zátěž. Pocity s tím spojené nazýváme environmentální žal či ekologická úzkost. Environmentální žal může mít mnoho podob. Lidé zpravidla prožívají strach o budoucnost svou i svých dětí, hluboký smutek z devastace přírody, vztek na společnost, že na současnou krizi adekvátně nereaguje, pocity viny, že k tomuto stavu také svým způsobem života přispívám nebo že zkrátka nedělám dost.

Stejně jako se liší naše emoční reakce na osobní krize, mohou se lišit také reakce na krizi klimatickou. Někteří lidé mohou krizi popírat, protože je pro ně těžké postavit se tváří v tvář tak velké existenciální hrozbě. Jiní vnímají přicházející hrozby citlivěji a mohou pociťovat to, čemu se začalo říkat ekologická úzkost. Ta má své kořeny v informacích o zničených ekosystémech, vymírání živočichů nebo znečišťování planety.

Projevy ekologické úzkosti

Člověk trpící ekologickou úzkosti pociťuje obavy a strach o budoucnost planety i lidstva, které mohou být často spojeny i s typickými příznaky běžné úzkosti, jako je špatný spánek, panické ataky, stres nebo fyzické problémy. Jiní lidé zase cítí environmentální žal. Ten můžeme charakterizovat podobným způsobem jako jakýkoliv jiný žal či trápení. Jde o reakci na ztrátu a do jisté míry i přijetí této ztráty a vnitřní smíření.

Environmentální žal nemá na rozdíl od úzkosti sílu člověka mobilizovat a vybízet k aktivitě. Environmentální žal i ekologická úzkost jsou naprosto normální a pochopitelné reakce na současnou ekologickou krizi. Člověk je nedílnou součástí přírody a není divu, že nám její ničení působí bolest, o to hůř, cítíme-li vlastní vinu. V každém z nás ale mohou nadcházející klimatické změny vyvolat jinou reakci, lidé pociťující ekologickou úzkost mohou být aktivnější a v záchraně klimatu se více angažovat, nelze však mluvit o tom, že by lidé pociťující žal, jenž je spojený s pasivitou, měli cítit něco jiného a být také aktivními občany.

Americká ekopsychoterapeutka Leslie Davenport pohlíží na tento fenomén jako na zanedbávaný smutek, protože bývá společností spíše opomíjen. Ti, kteří ho pociťují, mohou být vnímáni jako přecitlivělí, že problém zveličují nebo že jsou emocionálně labilní. I když mívají tyto pocity mnoho společného, každý je prožívá trochu jinak a stejně tak vyrovnávání se s nimi a zpracování těchto prožitků vnímám jako jedinečnou cestu každého z nás.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Jak se vyrovnat s environmentálním žalem a úzkostí

Pokud nevíme, co s nimi dělat, může to vést k tomu, že se stáhneme, ustrneme a vzdáme se předem, místo toho, abychom začali jednat. Na druhé straně cestou k tomu, jak zvládnout své obavy spojené se změnami klimatu, je snažit se svým každodenním životem činit volby, které jsou zodpovědnější.

Terapie mohou poskytnout prostor, aby člověk uvolnil svůj stres i nahlas uvažoval, jak může sám přispět ke změně. „Mnozí máme tendenci obviňovat sebe sama, terapie může pomoci tu vinu přesměrovat do něčeho povzbuzujícího,“ říká terapeut Masler, který stejně jako kolegyně Davenportová působí ve vedení Aliance klimatické psychiatrie.

Tipy pro zmírnění úzkosti

  • Omezte příjem negativních zpráv: Žijeme v době historicky nejvyšší dostupnosti informací z celého světa, a tak na nás tíha všech těch smutných věcí, co se dějí dnes a denně, dopadá mnohem výrazněji než tomu bylo dřív. Je určitě důležité zůstat v obraze, nic se ale nestane, pokud si na čtení zpráv vyhradíte třeba jen pár minut denně.
  • Obklopte se pozitivními lidmi: Je ovšem důležité obklopit se takovými lidmi, se kterými se budete cítit dobře a kteří budou na stejné vlně.
  • Hledejte naději: Ať už se vnímáte změnu klimatu jakkoliv, snažte se nikdy neopouštět naději, že se nakonec podaří planetu zachránit. Naděje vás požene dál a bude pro vás motivací, abyste ke svému šetrnému způsobu života přivedli i jiné lidi.
  • Psychohygiena a propojení s přírodou: Stejně jako i další duševní problémy, také environmentální úzkosti lze předcházet tím, že budete praktikovat psychohygienu. Podle expertů je jednou z významných cest, jak zvládat eko úzkost, hlubší propojení s přírodou. Příroda má léčivý potenciál a funguje trochu jako terapie (proto se pobyt v přírodě nazývá jako ekoterapie).

Další strategie zvládání

  • Přizpůsobení svého životního stylu svým hodnotám.
  • Snížení leteckých cest, úspora energie.
  • Začlenění tématu do rozhovorů s okolím, aby se zvýšilo povědomí o klimatické změně.
  • Pravidelné přestávky od zpráv.
  • Soustřeď se jen na to, co můžeš ovlivnit.
  • Pěstuj soucit lidmi, kteří nejsou tak informovaní.
  • Nezůstávejte s těmito pocity sami a najděte někoho, s kým je můžete sdílet.
  • Hledejte skupiny, které se tímto problémem zabývají.
  • Zaměřte se na prožívání přítomného okamžiku a buďte vděční za to, co v životě aktuálně máte.

Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR

tags: #psychologie #změny #klimatu

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]