Ptačí vejce: Příroda v kostce

Závěrečný titul série Příroda v kostce je věnovaný poznávání ptačích vajec. V úvodu se všeobecně zabývá jejich tvarem, velikostmi, charakteristickými barvou a kresbou a nechybí ani informace o typech hnízd. Publikace přináší informace o více než 500 ptačích druhů z celého světa a na výstižných barevných fotografiích předvádí neuvěřitelnou škálu vzorů ptačích vajec.

Kontrola budek přináší cenné poznatky, které v nepřístupných přírodních dutinách člověk zjistit nemůže. Tedy druh ptáka, začátek snůšky, počet vajec a mláďat, délku inkubace, jiné obyvatele dutin, hnízdní, zimní a jiná mortalitu apod. Instalaci budek proto nelze v žádném případě označit jako „nošení dříví do lesa“.

Naopak, jedná se o efektivní, kreativní, naučnou, a tudíž velmi zajímavou volnočasovou aktivitu.

Predátoři ptačích vajec a mláďat

Pokud by se kuna, jakožto největší plenitel budek, snažila vejce či holátka vytáhnout tlapkou, rozbila by stavbu hnízda. Sojka ani strakapoud se přes mřížku z hřebíků nedostanou, zbývali tedy hlodavci, tj. plch nebo myšice. Ale ti by také hnízdní výstelku rozházeli, resp. obrátili „vzhůru nohama“.

Do budky šla pravděpodobně zimovat po úspěšné predaci mláďat, zřejmě holátek ve stáří několika málo dnů. Mohla by však spolykat i vejce, a asi ne najednou, ale obé v průběhu několika málo dnů.

Čtěte také: Charakteristika ptačích vajec

Hypotéza predace mláďat žábou a následné přezimování mě připadá nepravděpodobná, spíše hypotéza budka jako zásobní jímka od schoře či kuny. Kuna je sběratelka, v sovnících jsem nacházel všechno možné: kosti i lebky zvířat, plechovky od olejovek, kůži ze slaniny a dokonce tam je schopná vytáhnout i živého! ježka, o jehož seschlou mrtvolku jsem se popíchal při snaze udusat naježenou slámu.

Tchoř u nás prakticky vymizel, podlehl predačnímu tlaku kuny, lišky a výra. Je prakticky nemožné, aby do testovacích, mřížkou z hř...

U úspěšných hnízdění bývá sešlapaná do roviny, tmavá, se zbytky trusu od mláďat. Jinak (starými čištěné-odnos trusu) vyvedené hnízdo jde poznat podle šedobílého prachu z rostoucích pisků, je pod mechem a srstí, resp zašlapán do výstelky.

Zajímavosti z přírody

Okolní listnatý les bývá celoročně přerýván prasaty, která sežerou vše poživatelné, včetně hlodavců a zimujících žab. Skokan se tedy zachoval nadmíru prozíravě, když si na přezimování vybral bezpečí polobudky necelé dva metry nad zemí. Přes mřížku z hřebíků se protáhne podobně jako lejsek a zůstává zřejmě v polobdělém stavu.

Sýkorám opravené, tj vytuněné budky nevadí, zato strakapoud má důvod nadávat. Mám na zahradě zvláště agresivního strakapouda, který prokloval i hliníkové oplechování otvoru a když jsem ho zahnal a překoval dírku 0,5 železným plecham, lítal kolem a mohutně nadával. Do druhé budky se prokloval bokem, to jsem ho už nepřistihl.

Čtěte také: Jihoamerické ptactvo v ohrožení

Tak jsem udělal budku z odřezků dubových, 3 cm tlustých prken, na jinou jsem dal koupený plechový otvor s kónickou mřížkou. Je to tak. Strakapoud je těžká váha.

Čtěte také: Ptačí oblasti a stavební řízení

tags: #ptačí #vejce #příroda #v #kostce #fakta

Oblíbené příspěvky:

• Co jsou Dary Přírody?
• Ekologický vliv zemědělství
• Více o olejovém odpadu
• Praktické informace o vestavných koších
• Průvodce výběrem koše na tříděný odpad