Kompost a ptačí vejce: Co patří a nepatří na kompost?

Hnědé zlato, jak se kompostu také někdy říká, je poklad pro každého zahrádkáře. Malá ohrádka nebo nádoba dokáže během roku přeměnit kuchyňský a zahradní odpad na výživnou půdu pro rostliny. Zadarmo a bez větších nároků na vaši pozornost. A protože každý zahradník přemýšlí o tom, kolik peněz ho zahrada stojí, většina z nich dojde časem k tomu, že mít na zahradě kompostér se vyplatí.

No jo, jenže co do něj patří, a co už ne, aby proběhl celý kompostovací proces rychle a ve finále byl pro zahradu požehnáním, ne pohromou? O tom byly popsané stohy papíru i internetových stránek a stále jsou v tom nejasnosti. Pojďme si tedy vše shrnout, ať jste si jistí v kramflecích.

Co (ne)patří na kompost

Než se pustíme do samotného seznamu, je potřeba si uvědomit, že je nebetyčný rozdíl mezi průmyslovou kompostárnou a domácím kompostem. Doma totiž s velkou pravděpodobností neposkládáte kompost tak, aby uvnitř vzniklo dostatečné teplo, které by zničilo patogeny chorob nebo semena plevelů. Proto do svého domácího kompostu nikdy nedávejte rostliny napadené plísní (obzvlášť pozor si dejte u rajčat a okurek) nebo nakvetlý plevel.

Co do kompostu patří

Jednoduše řečeno vše, co vyrostlo ze země. V některých případech ale nemusíte mít úplně jasno, tak si je pojďme vysvětlit:

• Ovoce a zelenina: všechny zbytky z ovoce a zeleniny mají ideální poměr sušiny a vody, takže se v kompostu velmi rychle rozloží a obohatí ho. Pozor si dejte jen v případě citrusů ošetřených chemicky (jde o všechny, které v obchodě nejsou označené bio nebo nápisem, že ovoce nebylo ošetřeno). Kůra obsahuje stopy po pesticidech a vy bohužel nezjistíte jejich množství. Tyto chemické látky se v kompostu nerozloží, zůstanou v něm a použitím kompostu můžete uškodit rostlinám na zahradě. Pokud ale neholdujete odšťavňování a nemáte kila citrusové kůry, trápit se tím nemusíte. Jen před přidáním do kompostu kůru natrhejte na menší kousky, rychleji se pak rozloží.
• Listí a tráva: tráva ze sekačky, shrabané listí, drobné i větší větve (včetně dřevěných pilin nebo štěpky) do kompostu patří a budou ku prospěchu rozkladných procesů. Pozor si dejte jen v případě většího množství trávy, tu je potřeba dávat ve vrstvách a prosypávat ji jiným druhem odpadu, aby nehnila. A úplně nejlépe uděláte, když trávu využijete jako mulč na záhony. Zahradníci také často řeší, zda na kompost dávat listí z ořešáku. Jednoznačně ano. Ale protože obsahuje látky, díky nimž se velmi pomalu rozkládá, je lepší ho nejprve nadrtit (třeba přejet hromádku listí sekačkou na trávu). Rozhodně se ale vyhněte přidávání zbytků z nemocných rostlin.
• Vaječné a jiné skořápky (např. z vlašských ořechů): všechny druhy skořápek můžete do kompostu bez obav přidávat, konkrétně ty vaječné ho obohatí o cenný vápník. Všechny se ale dlouho rozkládají, proto je nadrťte na co nejmenší kousky.
• Kávová sedlina a čajové sáčky: kávový lógr je skvělým hnojivem sám o sobě a čaj vašemu kompostu také prospěje a můžete ho do něj házet i s papírovými sáčky, obojí obohatí kompost o dusík. Jen si u těch čajových sáčků dejte pozor, z jakého jsou materiálu. Spousta čajových firem se snaží jít v duchu udržitelnosti a sáčky vyrábí z papíru nebo celulózy (obojí je bez problémů kompostovatelné), většina ale pořád používá při svařování sáčků polypropylen, takže je zkompostujete jen velmi těžko.
• Papír a karton: papírovou složku bude váš kompost milovat. Nasaje do sebe přebytečnou vodu a kompost pěkně provzdušní. Házet do něj můžete všechen papír bez lepidel. Takže obaly od vajec, papírové utěrky, kapesníky, ruličky od toaletního papíru, kartonové krabice (ty ale lépe zužitkujete na zahradě místo mulčovací fólie)...
• Trus býložravých zvířat: slepičí a králičí podestýlka včetně trusu, případně třeba kravský nebo koňský hnůj jsou pro váš kompost cennou složkou. Z hygienických důvodů se vyhněte přidávání trusu masožravých domácích mazlíčků.
• Dřevěný popel: skvělá uhlíkatá složka dokáže kompost nadlehčit, provzdušnit a přispěje k rychlé přeměně na výživnou půdu. Do kompostu ale přidávejte pouze dřevěný popel, rozhodně do něj nepatří popel z uhlí.

Slepičí trus jako hnojivo

Slepičí trus patří totiž k nejdokonalejšímu hnojivu, které se kdy na naší planetě vyskytlo a jeho zájem o něj dospěl do takové fáze, že se dokonce na některých místech vykupuje, aby se pak právě dále tvořil na granulované hnojivo, za které si výrobci nebojí říct pěknou částku peněz.

Čtěte také: Ostrovní ptactvo v ohrožení

Než se nadobro rozhodnete, kam nebo komu slepičí trus věnujete, možná byste o něm měli vědět pár faktů, která by vás mohla přesvědčit o tom, že tak vzácné zboží se jen tak zadarmo nedává. Na mysli samozřejmě máme slepičí odpad. Věřte nebo ne, ale taková jedna slepice vyprodukuje za rok až 50 kg trusu, což už je úctyhodné číslo a rozhodně je potřeba mít plán, jak se slepičím trusem na vašem dvoře naložíte.

Pokud se rozhodnete slepičí trus využívat jen pro svou potřebu, je nutné si položit pár otázek a podle toho se zařídit, protože slepičince jsou samy o sobě hodně koncentrované, a navíc velmi zapáchají. Pokud je hodláte přidávat jako hnojivo do truhlíků, určitě se nedávejte do těch, které máte umístěny na okně, kytičky by vám rozhodně nevoněly.

Podle čeho se rozhodnout, jak se slepičím trusem naložit?

• Jak často uklízet? Podle toho se také může odvíjet vaše rozhodnutí, zda budete trus využívat jen pro sebe, nebo nutné ho odvážet na skládku.
• Počet slepic? Je jasné, že pět slepiček vydá trusu mnohonásobně méně než takové hejno čítající padesát kusů.
• Jak často jsou v kurníku? Velikost hromady plnou slepičinců bude také ovlivňovat to, jak často budou holky v kurníku zavřené.

Co do kompostu nepatří

Tohle by vás nejspíš ani nenapadlo do kompostu přidávat, ale pro jistotu si pojďme shrnout, co do něj opravdu nepatří.

• Nakvetlý plevel a nemocné rostliny: důvod je jednoduchý - v domácím kompostérů nebudete mít téměř jistě tak vysokou teplotu, aby zničila zárodky nemocí a nežádoucí semena. Tuhle práci nechte raději na průmyslové kompostárně.
• Trus masožravých domácích zvířat: i když by do kompostu přijít mohl podobně jako lidské výkaly, nedávejte ho tam. Může obsahovat zárodky bakterií nebo cizopasníků, takže by hrozilo, že to ve vašem kompostu bude žít víc než je zdrávo. Pokud vám zvířata kálí přímo na záhon, tolik to nevadí. Množství je menší a dobré bakterie v půdě si s případnými vetřelci snadno poradí.
• Chemikálie a léky: jde o vysloveně nebezpečný odpad, který rozhodně nepatří ani do výlevky ve dřezu nebo toalety. Půdu ve vaší zahradě byste si jimi mohli nenávratně zničit.
• Čistící prostředky a saponáty: láká vás vylít do kompostu vodu po mytí podlahy? Rychle na to zapomeňte, tedy pokud nepoužíváte jen lehký roztok vody s octem.
• Popel z kamen: do kompostu patří pouze popel ze dřeva, všechny ostatní jsou tabu.
• Dětské pleny, vlhčené ubrousky nebo dámské hygienické potřeby: do kompostu nedávejte nic z uvedeného, a to ani v případě, že kupujete “kompostovatelné” výrobky. Jejich rozložitelnost se totiž netýká domácích kompostů, ale specializovaných zařízení.
• Rozložitelné plasty: toto je pro všechny třídírny odpadu velká neznámá a ani velké firmy zatím moc nevědí, jak s tímto druhem plastu nakládat. I v případě, že si koupíte výrobek zabalený v rozložitelném plastu, vyhoďte odpad do kontejneru na plast.

Tohle do kompostu může, ale…

U těchto položek vám bude někdo tvrdit, že do kompostu rozhodně nepatří (nebo dokonce nesmí), jiní je tam v klidu dávají. Jestli vám myši na zahradě nevadí, vůbec si s tím nelamte hlavu.

Čtěte také: Ptáci luk: Význam pro českou přírodu

• Kosti: důvod, proč do kompostu neházet kosti, je stejný jako u zbytků z kuchyně. Negativem navíc je to, že se kosti opravdu extrémně dlouho rozkládají (pokud je nenasekáte nebo nenamelete). Zvažte, jestli vám to v tomto případě stojí za to a nebylo by lepší vyhazovat kosti do popelnice.
• Oleje a tuky: zde jsou dva důvody, které mluví proti používání olejů v kompostu. První je tentýž jako v případě bodu 1, druhým je to, že oleje snadno protečou až do půdy, kde můžou znečistit podzemní vody.

Nález vajíček v kompostu

Často se stává, že lidé najdou v kompostu vajíčka neznámého původu. Co s nimi?

• V případě nálezu vajíček plazů, jako jsou ještěrky nebo užovky, je vhodné je opatrně přemístit do vlhké hlíny nebo kompostu a inkubovat při teplotě 25-30°C. Šance na vylíhnutí sice není vysoká, ale stojí za pokus.
• Pokud se jedná o ptačí vejce, je nutné kontaktovat odborníka, který určí druh ptáka a poradí s dalším postupem.

Čtěte také: Tragédie moderní doby: oceány

tags: #ptačí #vejce #a #kompost

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické spodní prádlo z Česka
• Argumenty pro a proti ekologickému zemědělství
• Definice obecného ohrožení
• Recenze kotlů na dřevo
• Emise ze spalování uhlí