Ptáci ekosystému louky: Obnova a ochrana v České republice

Podoba naší krajiny byla jejím intenzivním využíváním dramaticky změněna. Pokud se budeme o krajinu starat tak, jak se o to snaží ochránci přírody ve jmenovaných lokalitách, není naše krajina zcela bez budoucnosti. Ukažme si další příklady péče, kterou od nás krajina potřebuje, aby se mohla vrátit ke své pestrosti a půvabu.

Ptačí parky České společnosti ornitologické

Ptačí parky České společnosti ornitologické jsou reakcí na dramatický úbytek ptáků zemědělské krajiny, mokřadů a přetrhávané vazby mezi lidmi a přírodou. V ptačích parcích ČSO převádí odborné znalosti do příkladů nejlepší praxe hospodaření v krajině, přičemž využívá ptáky jako deštníkovou skupinu druhů, jejichž prostřednictvím chrání ostatní součásti ekosystémů. Ptačí parky buduje ČSO s lidmi a pro lidi, usiluje o šetrné zpřístupnění přírodního bohatství a dává tak příklad pro ostatní, kteří hospodaří v naší krajině.

Ptačí parky jsou souvislá území o velikosti desítek hektarů. Vznikají především mimo státem chráněná území. Dlouhodobým cílem je získání pozemků do vlastnictví ČSO a vytvoření území výjimečných biologických hodnot, při současném důrazu na umožnění bezprostředního kontaktu návštěvníků s přírodou.

Nyní je ptačích parků šest - Josefovské louky v Královéhradeckém, Zbudovská blata v Jihočeském, Rzy v Pardubickém, Mnišské louky v Libereckém, Malá Lipová v Olomouckém a Kosteliska v Jihomoravském kraji, a to celkové rozloze 440 ha. Základním účelem parků je realizace obnovního managementu, tedy cílené zvýšení biologické hodnoty území a její následné dlouhodobé rozvíjení.

Hlavními nástroji jsou pastva velkých kopytníků, vyřezávání náletů, seč travnatých porostů, strhávání drnu, budování tůní a aktivní řízení vodního režimu (např. řízené zaplavování). Za realizaci projektu ptačích parků včetně monitoringu druhů a efektivity opatření odpovídají profesionální správci. Kromě obnovy území je klíčové i zpřístupnění přírodních hodnot lidem. Proto je v parcích budována návštěvnická infrastruktura a parky slouží nejrůznějším ekovýchovným aktivitám.

Čtěte také: Ostrovní ptactvo v ohrožení

Klíčovým prvkem financování nákupu pozemků, bez něhož není realizace záměru myslitelná, jsou účelové dary tisícovek podporovatelů i právnických osob. Takovéto dary jsou mimo jiné i vyjádřením společenského zájmu o obnovu přírody. V počátečních fázích budování ptačích parků jsou nezbytné větší managementové zásahy, které vedou k obnově hodnotných společenstev.

Financování těchto zásahů provádí ČSO zejména prostřednictvím národních i evropských dotačních titulů, případně grantů soukromých nadací. Hlavním zdrojem prostředků na správu a pravidelnou údržbu ptačích parků jsou znovu soukromé dary i grantové prostředky. Projekt dává prostor také smysluplnému partnerství se soukromým sektorem, parky podporují firmy, které mají blízko k ochraně a obnově přírody, nebo mohou pomoci oborem své působnosti.

Mezi další důležité partnery, bez kterých by ptačí parky nemohly fungovat, patří krajská samospráva a obce, vlastníci pozemků, hospodařící subjekty a místní zájmové spolky. Svým konceptem a velikostí území jsou ptačí parky v Česku unikátní.

Ptačí park Josefovské louky

Jedinečný projekt v rámci České republiky, Ptačí park Josefovské louky, vzniká v turisticky atraktivní oblasti poblíž Josefovské pevnosti u Jaroměře ve východních Čechách od roku 2008 jako jedna z významných aktivit České společnosti ornitologické (ČSO). Má umožnit návrat mokřadních ptáků na dříve zaplavované louky v nivě Metuje a současně zpřístupnit území lidem a umožnit jim obdivovat krásu přírody.

Páteří parku je unikátní sto let starý závlahový systém Metuje, který po opravě umožní regulaci rozlivů a výšky spodní vody na okolních loukách. Ptačí park Josefovské louky je tvořen ostrovem nivních luk, které jsou obklopeny vodními toky Staré Metuje, uměle vytvořeného koryta „nové“ Metuje a zregulovaného toku Jasenského potoka. Ten kříží Starou Metuji díky pozoruhodnému aquaduktu, který byl vybudován již před sto lety jako součást celého zavlažovacího systému zdejších luk.

Čtěte také: Správné kompostování: Vyvarujte se chyb!

Území o rozloze přibližně 70 ha představuje aluviální ekosystém, ovlivněný extenzivním managementem lučního hospodaření. Řízené zavlažování je alfou a omegou ptačího parku: v souvislostí s úpravou koryta řeky byl vybudován zavlažovací systém luk, který kompenzoval ztrátu přirozených rozlivů, umožňoval závlahy v době potřeby - a tím i vysokou primární produkci travin - a naopak odváděl rychleji vodu po povodních.

Ptačí park Josefovské louky představuje komplexní ochranářskou aktivitu, zacílenou na zásadní změnu managementu aluviálního ekosystému, který by umožnil rozvoj populací zejména na vodu vázaných ptačích druhů, zejména bahňáků, ale i celé řady dalších chráněných druhů hmyzu, obojživelníků apod. Ptačí park je během na dlouhou trať, nicméně již teď je zřejmé, že se jeho budování v zásadě daří.

Aktivity v Ptačím parku Josefovské louky

• Cílený výkup pozemků v prostoru ptačího parku.
• Změna vodního režimu aluvia.
• Harmonizace vodního režimu s obhospodařováním.

Podmínkou realizace plošných rozlivů a sycení nově vybudovaných jezírek a mokřadů byla obnova funkčnosti zavlažovacího systému, sestávajícího z napouštěcího objektu, soustavy hradítek a zavlažovacích kanálů. Zájmem ČSO je zachování lučního hospodaření v území. Zaplavování území je řízeno uměle zavlažovacím systémem a bude proto potřeba dlouhodobě harmonizovat jeho režim s ohledem na seč, sušení a odvoz sena apod.

Jak se praví na stránkách ČSO: „Nebylo by snadné najít lepší kousek přírody, kde se dá nastupujícím generacím názorně vysvětlit důležitost správného fungování naší krajiny“. Josefovské louky se staly cílem řady exkurzí, her a různorodých aktivit pro vzdělávací instituce, zejména školy. Vzbuzení zájmu o přírodu, pozorování ptactva a dalších zajímavých druhů, pomoc při budování speciálních biotopů; to vše je chápáno jako nedílná a důležitá stránka projektu. Návštěvníkům bude sloužit malá terénní stanice a několik pozorovatelen a pozorovacích věží vzájemně propojených chodníky. Samozřejmostí jsou informační tabule, které seznámí s historií území i s jeho živočišnými a rostlinnými obyvateli.

V roce 2013 počet zjištěných ptačích druhů dosáhl 149. Řada vlajkových druhů, které měl projekt podpořit, skutečně vykazuje narůstající stavy, jedná se například o čejku chocholatou, slučku malou, vodouše kropenatého a další druhy (strnad rákosní, vlaštovka, stehlík).

Čtěte také: Tragédie moderní doby: oceány

Ptačí park Josefovské louky je jedním z mála komplexních ochranářských projektů, kde se daří nejen revitalizovat odvodněný aluviální ekosystém, ale zároveň i zapojit do programu obnovy i širokou veřejnost, řadu zainteresovaných subjektů, získat řadu finančních podporovatelů a celý program průběžně monitorovat a prezentovat. V tomto smyslu se jedná o ojedinělý projekt v ČR a je proto bezesporu příkladem dobré praxe.

V Ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře se sešli dobrovolníci z celé republiky při údržbě tamního unikátního ekosystému. Na čem konkrétně se tady teď pracuje? „Momentálně vyklízíme jednu část pastviny, která vznikla kolem ptačníku, což jsou velké tůně pro mokřadní ptáky. Snažíme se to tedy vyčistit, protože luční ptáci samozřejmě potřebují louky." Kolik dobrovolníků se tady tentokrát sešlo, protože se jedná o celkem pravidelnou akci?„Ta akce se jmenuje volný pracovní tábor, protože dobrovolníci sem mohou přijíždět a odjíždět podle svých potřeb a možností.

Poprvé v historii Ptačího parku Josefovské louky tu vyvedl mláďata vzácný vodouš rudonohý. Letní brigáda v Ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře už skončila. Další je naplánována na listopad. Přidáte se? Ptačí park Josefovské louky by nevznikl bez finanční podpory stovek drobných i větších dárců. Jen díky této podpoře se plocha území spravovaného Českou společností ornitologickou stále rozrůstá postupným vykupováním dalších pozemků. Darovat lze jednoduše na stránkách ptačího parku www.josefovskelouky.cz.

Kozmické ptačí louky

Kozmické ptačí louky jsou jedinečným mokřadním ekosystémem, který vznikl v rámci obnovy přírody. Území dnešních Kozmických ptačích luk bylo v minulosti hrubě narušeno melioracemi a intenzivním zemědělstvím a nyní tato lokalita opět slouží přírodě a našim budoucím generacím. KPL jsou domovem mnoha druhu vzácného ptactva, rostlin a hmyzu a působí jako diamant v krajině. Údržba luk je velmi fyzicky a finančně náročná a každá pomoc je vítána.

Kozmické ptačí louky jsou naprostým unikátem v krajině Hlučínska. Tato lokalita je územím ucelenějších nivních luk a mokřadních biotopů v povodí řeky Opavy. Tento projekt obohacuje přírodu o nová území, respektive byly přírodě navráceny melioracemi dříve znehodnocené plochy.

Tento jedinečný biotop o rozloze dvaapadesáti hektarů je domovem řady živočišných druhů, především ptáků z podřádu bahňáků, kteří v naprosté většině z naší krajiny vlivem zániku vhodných hnízdišť velmi rychle mizí. Při vzniku ptačích luk bylo nutné začít úplně od nuly, protože cenná společenství vzácných druhů mokřadní flóry a ptactva byla téměř zničena. V roce 2006 se povedlo vykoupit první pozemky a o sedm let později vznikla první etapa projektu na ploše asi 13 ha.

V rámci těchto úprav byla zbudována řada mělkých, ale i hlubších jezírek a tůní. Hrubě narovnaný tok Přehyně byl zmeandrován a ve finále byla za podpory Net4Gas a ČSOP vybudována ptačí pozorovatelna, která bez rušení vzácného ptactva dovoluje návštěvníkům Kozmických ptačích luk pozorovat ptáky v jejich přirozeném prostředí.

Během druhé etapy mezi lety 2017 a 2018 se lokalita rozšířila, vznikly nové tůně a jezírka. Komplex periodicky promokřených tůní a trvalých vodních ploch navazuje na etapu první a hned v první sezóně na této ploše zahnízdila řada druhů ptactva. Nové tůně využily i ropuchy zelené a celá řada skokanů. S ohledem na regeneraci stávajících podmáčených ploch chystáme třetí etapu, která se od obou předešlých odlišuje, protože umožní přirozený rozliv vody do luk a podpoří nejen bohatou mokřadní květenu, ale otevře širokou potravní nabídku pro bahňáky, kteří svými dlouhými zobáky vypichují potravu právě z vlhké zeminy a bahna.

Údržba luk si žádá veliké fyzické, finanční a časové úsilí a rádi bychom proto zde zapojili i pomoc exmoorského ponyho, což je kůň, který vypásá rychle rostoucí zeleň a svými kopýtky rozrušuje půdu, což periodicky podmáčeným květnatým loukám velmi svědčí.

Všechny terénní úpravy na zamokřené lokalitě je možné provádět pouze v zimě, kdy je jinak trvale vlhká půda ztuhlá mrazem. Vše bylo ztíženo mírnými zimami posledních let, kdy těžká technika jako bagry a nákladní automobily nemohly loukami projet, aniž by se hned nezabořily hluboko do bahnité půdy. A když zapadne taková nákladní tatra s plnou korbou mokré zeminy, to pak vůbec není jednoduché. Naštěstí naši kolegové, kteří tůně budovali, byli profesionálové a celou akci bezchybně zvládli.

Nově vytvořená lokalita neslouží pouze hnízdícím druhům ptactva, ale objevují se i vzácnější druhy, které v naší krajině, vlivem zániku přirozených biotopů, už léta nehnízdí. Tito ptáci na Kozmických ptačích loukách odpočívají při svých dlouhých tazích a hledají potravu. Velmi milým překvapením byli pisila čáponohá (Himantopus himantopus), koliha velká (Numenius arquata), tenkozobci opační (Recurvirostra avosetta), ale i řada druhů vodoušů (Tringa sp.).

Odměnou za dokončenou práci pro nás byla hnízdní sezóna 2018, která na sebe nenechala dlouho čekat a na mnoha březích nových tůní se objevila ptačí hnízda. Například kulík říční (Charadrius dubius) využil zbytky podsypového štěrku pro svá 4 vajíčka a s úspěchem vyvedl 4 mláďata. Mnoho párů čejek chocholatých (Vanellus vanellus), racků chechtavých (Chroicocephalus ridibundus) a vodoušů rudonohých (Tringa totanus) taktéž nové území uvítalo jako svůj „letní“ domov a vyvedli zde svá kuřátka.

Velmi nás těší a motivuje, že šetrný management květnatých luk "rychle" přinesl výsledky a umožnil rozvoj rostliny krvavce totenu (Sanguisorba officinalis). Tímto pomohl stabilizovat vymírající populaci ohroženého motýla modráska bahenního (Phengaris nausithous).

V zimních měsících mezi lety 2020/21 vznikla etapa číslo 3. Na rozdíl od dvou předchozích, třetí etapa umožňuje rozlití vody do širokého prostoru luk a při vysychání odhaluje na potravu bohaté bahno. Nově vzniklou etapu si pro její atributy oblíbili zejména bahňáci. Například při podzimním tahu v roce 2022 zde bylo možné pozorovat stovky čejek, vodoušů, jespáků a mnoho dalších opeřenců.

Neustále Kozmické ptačí louky šetrnými zásahy tvarujeme a vytváříme cestu nádherné a pestré přírodě, která zde v minulosti byla a nyní se pomalu díky těmto úpravám navrací. Závěrem bych ráda ukázala na důležitost mokřadních biotopů v naší krajině. V posledních pár letech jsme všichni zaznamenali velmi suché a extrémně teplé počasí a voda velmi ubývá. Na mnoha místech už vidíme jen prázdná koryta a sluncem vysušená dna tůní. Nejen toto vyzvedává hodnotu mokřadních biotopů, které dokáží v krajině vodu efektivně zadržet, zmírnit povodně a ustálit výkyvy v hladině spodních vod.

Ihned po deštných lesích jsou mokřady místa s největší druhovou pestrostí rostlin i živočichů a stabilizují tím celý ekosystém. Parazité a škůdci zde mají přirozené nepřátelé a nepůsobí tak fatálně, jako v krajině intenzivně obhospodařované, zatížené hnojivy a mnoha pesticidy. Pokud v budoucnu takovýchto lokalit bude přibývat, je to ta nejlepší cesta ke zdravé budoucnosti našich dalších generací, našich potomků.

Kozmické ptačí louky: Úsvit lepších časů nejen pro přírodu, ale i pro ty, co přijdou po nás.

Počty ptačích druhů v různých biotopech

Nejvíce ptáků přeci uvidíme okolo mokřadů, popřípadě uslyšíme v lese, nejméně naopak někde na poli. Práce, které by toto ukazovaly, téměř neexistují - pokud se někdo zabývá počty druhů ptáků v různých biotopech, většinou si položí nějakou více či méně specializovanou otázku - např.: jak souvisí diverzita ptáků se strukturou vegetace nebo produktivitou prostředí?

K tomu účelu se výborně hodí data sbíraná členy České společnosti ornitologické v rámci Liniového sčítání druhů (LSD). Tento program občanské vědy je založen na standardizovaném sčítání ptáků podél liniových transektů. Při něm pozorovatel zaznamenává polohu každého zjištěného jedince do mapy. Když tyto záznamy překryjeme s vhodným podkladem, na němž jsou vymezeny různé typy prostředí, můžeme jednotlivé záznamy snadno přiřadit k různým biotopům. Přesně tohle jsme provedli s daty LSD shromážděnými během jarního sčítání v prvních dvou letech projektu, tedy 2018 a 2019.

Rozlišili jsme celkem osm typů prostředí: jehličnatý, listnatý a smíšený les, pole, traviny (zahrnující louky i pastviny), ostatní otevřené biotopy (sběrná kategorie zahrnující méně zastoupené typy prostředí, které proto nemohly vystupovat v analýze samostatně; např. cesty, vinice nebo těžební plochy), urbánní biotopy (všechny typy lidských sídel včetně jejich zelených ploch) a mokřady (zahrnující kromě podmáčené vegetace, jako jsou rákosiny, i tekoucí a stojaté vody). Statistickými modely jsme pak srovnali druhová bohatství jednotlivých polygonů mezi různými typy prostředí.

Zcela podle očekávání bylo nejvíce druhů zaznamenáno v lesích. Trochu překvapivě se ovšem mezi sebou nelišily různé typy lesa - v jehličnatých lesích tedy bylo zjištěno stejně druhů jako v listnatých nebo smíšených. Naopak náš předpoklad o druhovém bohatství mokřadů naprosto selhal. V mokřadech bylo zaznamenáno podstatně méně druhů než v lese a v průměru šlo o druhý nejchudší typ prostředí. To může být z ochranářského hlediska celkem smutná zpráva, protože upozorňuje na nevhodnou kvalitu tohoto prostředí pro ptáky.

Urbánní biotopy byly podobně bohaté jako lesy. Různé typy otevřených biotopů se svým druhovým bohatstvím ptáků mezi sebou výrazně lišily. V souladu s naším očekáváním byla nejchudší pole, která zároveň představovala biotop s nejnižším počtem druhů ze všech zkoumaných typů prostředí. Traviny se z hlediska biogeografie i ekologie od polí příliš neliší, a přesto hostí daleko více ptačích druhů. Z otevřených biotopů se nejvyšší druhovou bohatostí vyznačoval sběrný typ prostředí zahrnující různé biotopy včetně vegetace podél cest, těžebních ploch nebo vinic.

Data LSD nám poskytla odpověď na jednoduchou, ovšem vědeckými studiemi často opomíjenu otázku - kolik která prostředí české krajiny hostí ptačích druhů. Díky vynikající práci dobrovolných spolupracovníků zapojených do LSD budeme moci tento výzkum dále rozvíjet - s dalšími a dalšími transekty bude možné zkoumat čím dál zajímavější detaily. Také bude možné testovat vliv různých způsobů managementu a podpořit ty, které jsou vůči ptákům co možná nejšetrnější.

Úbytek ptáků v zemědělské krajině

Ptáci jsou v polních a lučních ekosystémech na vrcholu potravního řetězce, proto je jejich přítomnost v krajině dobrým znamením. Počet ptáků zemědělské krajiny v Česku dlouhodobě klesá. Ve srovnání s rokem 1982 klesl počet jedinců téměř o třetinu. Podobný trend je pozorován i v dalších zemích - v Evropě klesl počet ptáků od roku 1980 téměř o dvě třetiny.

Mezi hlavní příčiny tohoto úbytku patří postupy používané v intenzivním zemědělství (např. velké množství pesticidů, ztráta pestrosti krajiny, monokulturní pěstování plodin, využívání těžké techniky). Farmland bird index (FBI) ukazuje změny v počtech jedinců ve srovnání s prvním rokem monitoringu (v ČR je to pro jednotlivé druhy rok 1982). Příklad: pro čejku chocholatou měl tento index v roce 1982 hodnotu 100 %, v roce 2024 už to bylo méně než 10 %.

Špatný stav populací ptáků zemědělské krajiny může významně zlepšit používání citlivějších zemědělských postupů, jako je například omezení využívání těžké techniky a redukce aplikace pesticidů. Klíčové je také podporovat pestrost krajiny - aby zde ptáci našli dostatek potravy i potřebný úkryt.

Obnova lokality Kozmické ptačí louky nedaleko Ostravy přispěla k větší rozmanitosti krajiny a tím i ke zlepšení stavů ptačích populací. V minulosti byla tato lokalita odvodněna, terén zarovnán a následně využíván pro zemědělské účely. Díky opětovnému zavodnění vznikly v lokalitě různé mokřady a tůně, které poskytují vhodný prostor k životu mnoha druhům ptáků (mimo jiné zde žije i čejka chocholatá), ale také obojživelníkům nebo vzácným druhům rostlin.

tags: #ptáci #ekosystému #louky

Oblíbené příspěvky:

• Zkušenosti se školou v přírodě Melen
• Pesticidy v ekologickém zemědělství
• Příroda a životní styl
• Strakonická příroda
• Použití a vlastnosti emulzí