Puma americká (Puma concolor) je velká, samostatně žijící kočkovitá šelma, která má jeden pozoruhodný primát - ze všech suchozemských savců západní hemisféry je nejvíce přizpůsobivá. Dokládá to především její rozšíření, které sahá od kanadského Yukonu po jih jihoamerických And.
Puma americká se stala vyhledávanou atrakcí ZOO Tábor, aniž by se o to sama nějak přičinila. Mimořádný zájem návštěvníků vyvolávají zprávy z různých míst republiky, že fotopasti kdesi v lese zachytily neznámou šelmu - a spekuluje se, že to mohla být třeba puma. A protože obrys zvířete na publikovaných fotografiích bývá velmi nezřetelný, o to víc si návštěvníci táborské zoo pumu americkou prohlížejí - ať už přímo ve výběhu nebo v její ubikaci, kde odpočívá.
Ve volné přírodě žije puma americká především v Jižní a Severní Americe, ale můžete ji potkat také v západní části Kanady. Puma je v Novém světě savcem s bezkonkurenčně nejrozlehlejším areálem rozšíření. V předkolumbovské Americe sahaly jeho hranice od pobřeží Pacifiku na západě po pobřeží Atlantického oceánu na východě.
Puma je velikostí srovnatelná s levhartem, může se ale lišit v závislosti na oblasti, kde žije. Autor: Pořádně přerostlá kočka s výškou v kohoutku kolem 60 cm a délkou kolem 2 metrů. Puma americká, která utekla ze zooparku ve Zvoli u Prahy, je blízkou příbuznou našich domácích mazlíčků - koček. Spolu s nimi patří do skupiny malých koček (Felinae) a je největším zástupcem této skupiny. Ve volné přírodě žije na celém území Střední a Jižní Ameriky a také v západní polovině severoamerického kontinentu.
Puma americká má světlou srst a velmi pružné tělo. Ve volné přírodě bývá puma zaměňována s rysem, ale od něj ji odlišuje nejen stejnoměrné vybarvení kožichu, ale především velikost, protože hned po jaguárovi je druhou největší šelmou obou amerických kontinentů. Dalším výrazným rysem je délka ocasu, která dosahuje zhruba třetinu celkové délky zvířete.
Čtěte také: Divoká příroda Asie a pumy
Velikost:
Zbarvení:
Puma je velmi schopným lovcem a zaměřuje se především na velké býložravce. Kromě vysoké zvěře však napadá i domácí zvířata a nepohrdne ani malými hlodavci. Váží 60-100 kilogramů a je znamenitým skokanem - odraz zadních nohou jen tak silný, že dokáže z místa doskočit až do vzdálenosti šesti metrů. Je zcela mimořádným skokanem a při maximální rychlosti rozběhu a síle odrazu prý může doskočit až do vzdálenosti kolem 12 metrů.
Velmi často loví tak, že číhá v korunách stromů, skokem z výšky lovené zvíře překvapí a prokousne mu hrdlo. Její loveckou taktikou je útok ze zálohy, často zezadu. Pumy loví jeleny, jelence, mladé losy, ale i středně velká zvířata, jako jsou psouni nebo zajíci. V tropech šplhají do korun stromů za opicemi.
Život pumy je energeticky náročný. Pohyb v členitém horském terénu šelmu vyčerpává, a proto se pátráním po potravě nezabývá déle než dvě hodiny denně. Mnohem víc času věnuje trpělivému čekání v úkrytu. Vybírá si k tomu vyvýšená místa, např. skaliska nebo koruny stromů. Když se k číhající šelmě přiblíží nic netušící kořist, vyráží puma k smrtícímu útoku. V tom okamžiku podává vrcholný výkon a její spotřeba energie raketově roste. Proto si nemůže dovolit větší počet útoků za den a při výběru místa pro atak musí brát ohled i na terén. Puma přizpůsobuje sílu ataku typu kořisti. Někdy útočí na zvíře, které je větší a těžší než ona sama, a pak silami rozhodně nešetří. Opatrný přístup by se jí mohl vymstít. Jelen či jelenec by jí vyklouzli a utekli.
Čtěte také: Stanování na divoko: co je legální?
K námluvám pum dochází v průběhu celého roku. Ve vyšších zeměpisných šířkách je hlavním obdobím pro plození potomků konec zimy a počátek jara. Mláďata se rodí po tříměsíční březosti a přicházejí pak na svět v létě, kdy je dostatek potravy. Při narození váží koťata pumy od 250 do 450 gramů a jsou slepá a hluchá. Kolem desátého dne se jim otevírají oči, uši a také se jim prořezávají první zuby. Obvykle bývají v jednom vrhu dvě až tři mláďata, ale výjimkou nejsou ani vrhy se šesti koťaty. Matka je kojí po šest týdnů, ale po odstavení ještě nejsou mladé pumy schopné samostatného života. Matku opouštějí obvykle až ve věku kolem jednoho roku, kdy se také snaží zabrat svůj vlastní revír.
Patří k druhům zařazeným na světový seznam ohrožených zvířat CITES, což je Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
Puma patří k vrcholovým predátorům a v americké přírodě nemá vážného nepřítele. Vlci, medvědi grizzly nebo jaguáři si troufnou jen na mladé kusy nebo naopak starou, nemocnou či poraněnou pumu. Občas ovšem dochází mezi pumami ke kanibalismu, ale i v těchto případech jsou oběťmi buď mladá zvířata, nebo různě handicapovaní jedinci. Jedinou skutečně významnou smrtící hrozbu představuje pro pumy člověk. Plných devadesát procent úmrtí těchto impozantních koček padá v USA a Kanadě na vrub lidí a jejich aktivit. Zvířata přitom nepadnou vždy jen po zásahu z lovecké pušky.
Jako vrcholový predátor má puma na přírodu zcela zásadní vliv. Tam, kde z krajiny vymizela, se přemnoží velcí býložravci, kteří pak spásají křoviny v takové míře, že někde zůstávají pod stromy už jen traviny a byliny. Tento podrost na konci vegetační sezóny usychá a mrtvá rostlinná hmota se tu hromadí. Pumy zdaleka neovlivňují jen početní stavy velkých býložravců. Pokud tito vrcholoví predátoři v krajině chybí, vytváří se volný prostor pro menší šelmy, jako jsou lišky, skunkové, jezevci, oceloti a další.
Čtěte také: Tipy pro kempování v Evropě
tags: #puma #ve #volne #prirode #zajímavosti