Stav Ohrožení v Rakousku: Co To Znamená?

04.12.2025

Rakouskou politikou v těchto dnech hýbe hlavně jedno téma, a to kdy nastane v zemi situace, že začne odmítat nově příchozí běžence. Cílem bylo zabránit opakování situace z roku 2015, kdy přišlo v rámci uprchlické krize do Rakouska přes 90 tisíc utečenců a země přestala zvládat se o ně starat. I pod tlakem veřejnosti proto vláda tehdejšího kancléře Wernera Faymanna rozhodla stanovit limit, kolik jich v roce 2016 přijme, aby to neohrozilo akceschopnost státu a jeho institucí.

Má se jednat o 37 500 běženců, přičemž všichni ti, kteří ho překročí, budou již na hranicích odmítnuti. Za tímto účelem přijal rakouský parlament krátce poté zákon umožňující bezprostředně před dosažením limitu konstatovat takzvaný stav nouze dovolující Rakousko fakticky uzavřít před dalšími uprchlíky. Vídeňská vláda se přitom výslovně odvolávala na článek 72 Smlouvy o Evropské unii, jež dává členským státům možnost odklonit se od všeobecně závazných azylových pravidel, pokud by to přispělo k zajištění vnitřní bezpečnosti a udržení veřejného pořádku.

Podle hrubých odhadů by mohli Rakušané stav nouze vyhlásit začátkem září. Nikdo ale zatím moc netuší, co pak bude následovat. Uzavřít své teritorium pro utečence totiž znamená, že je případně někdo musí na druhé straně hranice přijmout a eventuálně se o ně po nějakou dobu postarat, aby nezůstali vydáni sami sobě napospas, de facto na území nikoho mezi dvěma sousedními státy. A právě v tom spočívá zádrhel. Jenomže právě Budapešť se něčemu takovému brání. Tamní vláda dosud tvrdila, že je ochotna přijmout zpět pouze ty uprchlíky, u nichž se podaří prokázat, že Maďarsko bylo prvním schengenským státem, na jehož území vstoupili. Prvně jmenovaní zastávají názor, že nejprve je třeba vyjednat se sousedy pravidla, za nichž budou přebírat zpět odmítnuté běžence. Jaká strategie se nakonec prosadí, zatím zřejmé není.

Krizový Zákon a Jeho Důsledky

Rakouský parlament ve středu schválil nový krizový zákon, podle kterého může Rakousko kvůli uprchlíkům vyhlásit stav nouze z důvodu ohrožení vnitřní bezpečnosti a pořádku a nevpustit do země žádné azylanty. Zákon měl podporu drtivé většiny, kromě Zelených informoval deník Die Welt. Podle deníku Berliner Zeitung jde o jeden z nejtvrdších zákonů v Evropě. Napříště má azylové řízení v Rakousku probíhat už na hranicích, kde budou žádosti o azyl zamítány a žadatelé o azyl budou vraceni do bezpečných sousedních zemí.

Tak, jak o novém rakouském zákonu informuje Die Welt, jsou ovšem postaveny mezinárodní smlouvy včetně Ženevské úmluvy. Statut uprchlíka - tedy žadatele o azyl - může od 1. Výjimečný stav nebo stav nouze má v Rakousku nastat v případě, že kvůli vysokému počtu uprchlíků země už není schopna zajistit vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek.

Čtěte také: Pravidla pro vjezd do rakouských ekologických zón

Podle rakouského deníku Kurier, který přenášel jednání parlamentu v přímém přenosu, je další novinkou časově omezený azyl, tzv. „azyl na čas“ : Pro ty, kteří přišli do Rakouska od 15. listopadu 2015, bude postavení uprchlíka omezeno pouze na dobu tří let. Pak by mělo dojít k přezkumu, zda se v zemi původu zlepšila situace. Co se týče slučování rodin, podle institutu tzv. doplňkové ochrany budou moci azylanté přivést do Rakouska příslušníky rodiny až po třech letech, přičemž budou muset splnit ekonomické podmínky, uvádí rakouský Kurie, avšak nepíše, o jaké podmínky půjde.

Podle německého deníku Die Welt se rovněž v Rakousku prodlouží doba azylového řízení ze šesti na patnáct měsíců. Rakouská koalice zákon předkládá na základě vysokého počtu cizinců, přistěhovalců a žadatelů o azyl, kterých do Rakouska přišlo v roce 2015 devadesát tisíc. Rakousko dnes rovněž oznámilo, že neprodleně zavádí hraniční kontroly na hranici s Itálií, zatímco stavba plotu na italsko - rakouské hranici má být zatím odložena. Proti uzavření hraničního přechodu v soutěsce mezi Itálií a Tyrolskem protestoval italský předseda vlády Matteo Renzi.

Důvody pro Vyhlášení Stavu Nouze

Podle středeční zprávy deníku Der Standard rakouské ministerstvo vnitra už několik týdnů sestavuje důvodovou zprávu, do které shromažďuje informace o tom, jak silný příliv žadatelů o azyl a nelegálních přistěhovalců ohrožuje systém v Rakousku. Rakušané popisují celkem sedm oblastí, ve kterých masivní přistěhovalectví a silný proud žadatelů o azyl působí ohrožení systému. Předně jde o samotný vysoký počet cizinců který podle deníku významně narušuje fungování institucí a pokud by pokračoval, došlo by k jejich zhroucení. Rakouská vláda v této souvislosti očekává novou vlnu přistěhovalců.

Podle Der Standardu ke konci dubna bylo v Rakousku 87 500 nevyřízených žádostí o azyl a v Libyi čeká od půl milionu do jednoho milionu přistěhovalců, kteří se chystají na cestu. Za druhé, v případě pokračování migrace do Rakouska se rovněž zhroutí systém základní péče, zejména ubytování. Už nyní máme dočasné bezdomovectví žadatelů o azyl, kterému nejsme schopni zabránit, uvádí Der Standard.

Třetí oblastí je bezpečnost: Zpráva obsahuje statistiky trestné činnosti přistěhovalců a žadatelů o azyl, podle kterých se počet „zahraničních podezřelých zvyšuje“. Podíl žadatelů o azyl mezi podezřelými cizinci se zvýšil z 11,6 na 15,6 procenta. Zvýšil se počet odsouzených cizinců především u drogových trestných činů, krádeží sexuálních napadení a ublížení na zdraví. Jde o cizince původem z Afghánistánu, Nigérie, Maroka a Alžíru. Cizinci za rok spáchali v Rakousku 92 804 trestných činů.

Čtěte také: Podnebí Rakouska

Čtvrtou ohroženou oblastí je justice. Ministerstvo spravedlnosti opětovně varuje, že v rakouských věznicích byly zaznamenány „v rámci skupiny cizinců speciální radikalizační tendence“. Silný proud žadatelů o azyl má dopad na správní soudy, které čelí nárůstu azylových řízení respektive řízení o opravném prostředku. Další oblastí jsou školy, kde se počet zejména dětí, které neovládají jazyk, zvýšil během jednoho roku o jednu třetinu na 46 tisíc dětí. To má dopad na standardní studenty. Ve školách dále chybí pro imigranty nezbytní sociální pracovníci a psychologové. Poslední popsanou oblastí je trh práce.

Celkové kumulované náklady na žadatele o azyl mají podle dokumentu činit v Rakousku deset miliard euro v letech 2015 - 2019. Pokud Rakouská ministerská rada schválí dekret o stavu nouze, nebude Rakousko přijímat žádné žadatele o azyl s výjimkou žen a dětí nebo příbuzných cizinců už žijících v Rakousku. Ostatní budou vraceni do sousedních zemí.

Další Faktory Ohrožení

Kromě migrační krize čelí Rakousko i dalším hrozbám, které mohou vést k vyhlášení stavu ohrožení.

Opičí neštovice: Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila v návaznosti na zvýšený výskyt případů opičích neštovic ve více státech stav ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu (PHEIC). Tři čtvrtiny ze všech případů opičích neštovic v rámci této epidemie jsou v evropském regionu WHO a riziko nákazy v Evropě je tak podle WHO vysoké. V České republice je ke dni 11. srpna 2022 nahlášeno celkem 35 případů onemocnění.
Povodně: Se silnými dešti a povodněmi se potýkají také v Rakousku. V Dolních Rakousích čelí některé obce stoleté vodě. Řada toků se již vylila z břehů, úřady vyhlásily oblast za postiženou katastrofou. Při jednom ze zásahu zemřel hasič, uvedla hejtmanka spolkové zemi Johanna Miklová-Leitnerová.
Laviny: V rakouských i německých Alpách s dalším sněžením roste nebezpečí lavin. V některých částech Rakouska už platí nejvyšší stupeň. Uzavřena je řada skiresortů včetně dolnorakouských oblastí Hochkar, Lackenhof nebo Maiszinken a hornorakouských středisek Krippenstein a Kasberg.

Cestování a Doprava v Rakousku

Na hranicích se zeměmi EU, tj. Česká republika, Německo, Maďarsko, Itálie, Slovensko a Slovinsko, neprobíhají kontroly totožnosti ani celní kontroly. Kontroly totožnosti na hranicích se Švýcarskem skončily 12. prosince 2008, kdy se Švýcarsko stalo smluvní stranou Schengenské dohody. Kontroly totožnosti na hranicích s Lichtenštejnskem byly ukončeny 12. prosince 2011, kdy se Lichtenštejnsko stalo smluvní stranou Schengenské dohody.

Vozidla do 3 500 kg musí mít dálniční známku nebo digitální „vinětu“. Dálniční známky s dobou platnosti 10 dní, 2 měsíce nebo 1 rok jsou k dispozici ve více než 6 000 pobočkách v Rakousku a v zahraničí, stejně jako v mýtné prodejně ASFINAG nebo App Unterwegs. U vozidel nad 3 500 kg (nákladní auta, autobusy, těžká obytná auta) se mýtné vybírá elektronicky pomocí malé krabičky (GO-Box) umístěné na čelním skle. Tato zařízení jsou k dostání v prodejních střediscích v Rakousku a v sousedních zemích.

Čtěte také: Rakousko a světelné znečištění