Úvěrové emise bank: Definice a význam

Důvěryhodnost a stabilita bankovního sektoru je pro fungování ekonomiky jednou ze základních podmínek. Dohled nad úvěrovými institucemi je nedílnou součástí péče o stabilitu finančního systému v České republice a jeho bezpečný a plynulý rozvoj. Pod tímto obecně definovaným posláním se rozumí především podpora zdravého rozvoje, tržní disciplíny a konkurenceschopnosti úvěrových institucí, předcházení systémovým krizím a posilování důvěry veřejnosti zejména v bankovní systém.

Orgány úvěrové instituce odpovídají za funkčnost a efektivnost jejího řídícího kontrolního systému. Dohled nad úvěrovými institucemi provádí následnou kontrolu zaměřenou na dodržování stanovené regulace. Dohled nemůže sám o sobě zabránit uzavření ztrátových obchodů úvěrovými institucemi, je však povinen při zjištění nedostatků zasáhnout svými nástroji, kterými může být i odnětí povolení k činnosti nebo zavedení nucené správy.

Činnost bank je upravena zejména zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Činnost družstevních záložen podléhá zákonu č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Jedním z důvodů nízké dynamiky peněžní zásoby je slabá úvěrová emise, která má řadu příčin. Přímé dopady finanční krize na banky a ekonomická nejistota snížily jejich ochotu poskytovat úvěry. Ekonomická nejistota a z ní plynoucí menší ochota riskovat a investovat snížily poptávku po úvěrech. Negativně působí také přísnější regulace finančního sektoru. Úvěrová emise je přitom pro růst evropské ekonomiky prokazatelně důležitá. Dopad nižší ochoty bank poskytovat úvěry je v EMU citelnější než v USA kvůli vyšší závislosti na bankách.

Domácí bankovní sektor je dle názoru České národní banky stabilní a ziskový. Přebytek celkových vkladů nad úvěry v systému poskytuje bankám dostatečnou rezervu hotovosti a zabezpečuje, že domácí bankovní systém není závislý na financování ze zahraničí. Poměr úvěrů ke vkladům v českém bankovním sektoru se dlouhodobě pohybuje kolem 75 procent, což je jedna z nejnižších hodnot v Evropské unii.

Čtěte také: Emise padělaných peněz: Rizika a prevence

V mezinárodním srovnání je český bankovní systém dobře kapitalizovaný a výsledky zátěžových testů České národní banky ukazují, že je schopen přestát i velmi nepříznivý ekonomický vývoj. České banky vykazují dlouhodobě velmi dobrou likviditní pozici, přičemž v současnosti dosahuje krytí všech klientských vkladů rychle likvidními aktivy bank více než 50 %. České banky disponují dostatečně velkým kapitálovým polštářem.

Kapitálový poměr je podíl regulatorního kapitálu a celkových rizikově vážených aktiv. Kapitálový poměr zohledňuje objem a rizikovost obchodů banky a názorně ilustruje, jakou část kapitálu vložili do banky sami její vlastníci, aby byla finančně silná, důvěryhodná a stabilní. S vyšším kapitálovým poměrem je finanční stabilita banky vyšší a zvyšuje se pravděpodobnost, že banka bude schopná dostát svým závazkům. Hodnota kapitálového poměru by neměla klesnout pod 8 %.

Ze zákona jsou pojištěny vklady občanů i firem u bank, stavebních spořitelen a družstevních záložen. Pojištěny jsou vklady v korunách i cizí měně včetně úroků do výše maximálně 100.000 eur, v přepočtu zhruba 2,6 milionu Kč (vždy dle aktuálního kurzu Kč/euro), na jednoho klienta u jedné banky, spořitelny nebo záložny. Náhrady se poskytují v plné výši až do výše uvedeného limitu, není tedy žádná spoluúčast. Pojištění vkladu vzniká automaticky uzavřením smlouvy s bankou, spořitelnou nebo družstevní záložnou a vložením peněz na účet. Pojištěny jsou běžné, spořicí, termínované a vkladové účty a vkladní knížky.

ČNB bedlivě hlídá celkové zdraví bankovního sektoru i tok peněz od českých dcer k jejich zahraničním mateřským bankám. Průměrná angažovanost českých bank vůči zahraničním mateřským bankovním skupinám se dlouhodobě pohybuje hluboko pod stanoveným 25procentním limitem. Zákonný 25procentní limit vyjadřuje poměr angažovanosti banky vůči jejímu kapitálu. Uvedený limit se vztahuje pouze k investičnímu portfoliu, které obsahuje všechny typy nástrojů (depozita, nakoupené dluhopisy, poskytnuté úvěry aj.).

Aktuální zátěžové testy zveřejněné v červnu 2018 ukázaly, že by český bankovní systém ustál i velmi nepříznivý ekonomický vývoj charakterizovaný výrazným poklesem ekonomické aktivity na tříletém horizontu. Sektor jako celek zůstává stabilní i přes vysoké úvěrové ztráty bankovního sektoru v rámci nepříznivého scénáře. Agregovaný kapitálový poměr sektoru by se udržel nad regulatorním minimem 8 %.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Rozvaha banky a její operace

Protože přehled aktivních a pasivních operací lze nalézt v rozvaze banky, označují se tyto operace jako rozvahové.

Aktivní operace

Aktivní operace představují použití vlastního a svěřeného kapitálu za účelem dosažení zisku a udržení, popř. posílení likvidity. Z tohoto hlediska rozlišujeme tyto hlavní druhy aktivních operací:

• Vytváření pokladní hotovosti má za cíl především udržení likvidity, protože povinné rezervy u centrální banky nejsou úročeny, nepřináší žádný výnos.
• Úvěrové operace provádějí banky za účelem dosažení zisku z úroků.
• Investice do CP - jsou dalším zdrojem výnosů a zisku bank. Výhodné jsou krátkodobé vládní CP, které pro svou malou rizikovost a snadnou obchodovatelnost jsou vysoce likvidní. Označují se za druhotné rezervy.

Pasivní operace

Pasivní operace znamenají shromažďování vlastního a svěřeného bankovního kapitálu.

• Depozitní (vkladové) operace - jsou spojeny s opatřováním depozit. Banky vystupují vůči vkladatelům jako dlužníci. Z vkladů jim vyplácejí úrok. Vklady využívají pro své aktivní operace.
• Nákup vkladů a půjček - koresponduje v rozvaze s položkami vkladů a výpůjček. Výpůjčky od jiných bank se soustřeďují na mezibankovním trhu a mají většinou vysoce krátkodobý charakter.
• Emise bankovních akcií.
• Tvorba vlastního bankovního kapitálu.

Neutrální operace

Vedle aktivních a pasivních, tj. rozvahových operací, provádějí bankovní instituce ve velkém měřítku i operace neutrální. Nezachycují se v rozvaze a proto se jim říká mimorozvahové. Výnosy z neutrálních operací se stále významněji podílejí na celkových výnosech bank.

• Pokladní - příjímání a vydávání peněz, jejich výměna a přepočítávání, výměna peněz poškozených, prodej pamětních mincí apod.
• Platební a zúčtovací - zprostředkování platebního a zúčtovacího styku prostřednictvím účtu klientů.
• Devizové a směnárenské - operace s devizovými prostředky.
• Depotní - úschova a správa cennosti za příslušné poplatky.
• Ostatní - služby poradenské, expertýzní, informační, zprostředkovatelské.

Platební styk

Platební styk v České republice metodicky řídí Česká národní banka. Platební styk můžeme posuzovat jednak z hlediska formy použitých platebních prostředků, a jednak z hlediska určení teritoria, ve kterém platební styk probíhá.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Hotovostní platební styk

Hotovostní platební styk se uskutečňuje mezi podniky nebo mezi podniky a obyvatelstvem s použitím peněz.

Bezhotovostní platební styk

Konstantní symboly jsou čísla sloužící k identifikaci charakteru a způsobu platby (prováděné prostřednictvím banky, či jiné finanční instituce). Nejčastějším produktem, který poskytují banky svým klientům, je u podnikatelských subjektů tzv. běžný účet. Ve vztahu k obyvatelstvu - občan se může setkat se s pojmem žirový účet, který má v různých bankách různé názvy (sporožiro v České spořitelně, B-konto v Komerční bance, …). Vždy však jde o formu běžného účtu ve smyslu současné právní úpravy.

tags: #úvěrové #emise #bank #definice

Oblíbené příspěvky:

• Hlasový projev bažantů
• Zhodnocení klimatického summitu
• Jak vyčistit výparník klimatizace v autě?
• Změny v zákoně o prevenci ekologických škod
• KEV v Ústeckém kraji - aktivity