Znečištění ovzduší ve městech České republiky

Kvalita ovzduší je zásadním faktorem, který ovlivňuje životní prostředí. Čistota vzduchu navazuje na dva pilíře udržitelného rozvoje (sociální - sledování zdravotního stavu populace, a ekonomický - zdravotní stav populace má vliv na ekonomickou výkonnost pracovníků a celé ekonomiky kraje). Znečištění ovzduší představuje v České republice dlouhodobý problém. Znečištěné ovzduší je příčinou mnoha úmrtí a nemocí.

Emise a imise - dva pohledy na znečištění ovzduší

V této tematické oblasti se zaměříme na znečišťování ovzduší přímo ze zdrojů znečišťování (emise), ale i na úroveň koncentrace znečišťujících látek v ovzduší - imise. Emise představují znečištění měřené přímo ze zdrojů znečištění na daném území. Dopad emisí na kvalitu ovzduší v daném regionu, tedy čistota ovzduší (imise) se měří na stanicích automatizovaného imisního monitoringu ČHMÚ. Kromě nich jsou do informačního systému zahrnuty i výsledky měření na stanicích dalších organizací (např. SZÚ). Pro hodnocení a zdraví lidí jsou rozhodující imise.

Zdroje znečištění ovzduší

Zdroje znečištění jsou celostátně sledovány v rámci Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Tyto zdroje jsou rozdělené do základních dvou podskupin: zdroje stacionární (stacionární zařízení ke spalování paliv, REZZO 1-3) a mobilní (zdroje se spalovacími nebo jinými motory, REZZO 4). Velké stacionární zdroje (REZZO 1-2) jsou sledovány jako jednotlivé bodové zdroje. Zdroje stacionární malé (REZZO 3) jsou sledovány hromadně jako plošné zdroje na úrovni obcí. Mobilní zdroje (REZZO 4) jsou sledovány liniově a plošně.

Stacionární zdroje

Stacionární zdroje emisí se podle druhu a výkonů člení na:

• REZZO 1 (velké zdroje znečišťování) - zahrnují stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu 5 MW a vyšším a zařízení zvlášť závažných technologických procesů
• REZZO 2 (střední zdroje znečišťování) - zahrnují technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW a zařízení závažných technologických procesů, jakož i uhelné lomy a obdobné plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek
• REZZO 3 (malé zdroje znečišťování) - zahrnují technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů znečišťování, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti výrazně znečišťující ovzduší

Mobilní zdroje

REZZO 4 (mobilní zdroje znečišťování) - zahrnují mobilní zařízení se spalovacími nebo jinými motory, která znečišťují ovzduší, zejména silniční a motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla. Nejvýznamnějším zdrojem znečištění ovzduší na území Prahy je automobilová doprava.

Čtěte také: Příčiny znečištění ovzduší

Vývoj znečištění ovzduší v ČR

Po období na začátku devadesátých let, kdy docházelo ke snižování znečištění ovzduší a emisí vlivem masivních investic do velkých zdrojů znečištění, dochází nyní k novému zvyšování znečištění. V současné době mají na zvyšujícím se znečištění ovzduší vliv především mobilní zdroje. V 70. a v 80. letech 20. století patřilo znečištění ovzduší v některých průmyslových oblastech mezi nejhorší v Evropě. Po roce 1989 byla zavedena řada opatření ke snížení znečištění ovzduší zejména v energetice a dalších průmyslových odvětvích a díky tomu došlo poklesu znečištění ovzduší řadou látek (SO2, prachovými částicemi, oxidy dusíku). V současností mezi hlavní problémy kvality ovzduší v Česku patří podobně jako v dalších zemích Evropské unie zejména znečištění prašnými částicemi a ozonem. Většina obyvatel země je vystavena koncentracím těchto škodlivin, které překračují platné limity. V oblastech s intenzivní automobilovou dopravou a s koncentrací průmyslu představuje problém také znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem.

Situace v Praze

V Praze bylo v roce 2005 evidováno 246 velkých zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 1), zatímco v roce 1995 to bylo 254 zdrojů. V roce 2005 bylo v Praze 3098 středních zdrojů (REZZO 2) přičemž v roce 1995 bylo těchto zdrojů 2718. Tento vzrůst (o 14 %) je způsoben zejména výstavbou nových blokových kotelen na nových sídlištích a přeřazením některých zdrojů mezi jednotlivými kategoriemi. Ve městě ovšem nabývá na významu především sledování mobilních zdrojů, kterými jsou automobily, letadla (v některých lokalitách v blízkosti letišť) nebo také železniční kolejová vozidla.

Pro situaci v Praze jsou zejména významné emise tuhých látek. Oxidy dusíku jsou stále i zde jednou z hlavních znečišťujících látek, jejich podíl na tvorbě kyselých dešťů a zvláště přízemního ozónu působí v Praze velké znečištění ovzduší. Emise oxidu siřičitého jsou v současnosti pro Prahu nejméně problematické. Jejich emise se stabilně snižují. Poměrně značně nepříznivý je vývoj emisí oxidu uhelnatého.

V rozdělení emisí podle zdrojů jsou pro situaci v Praze jsou nejpodstatnější emise z mobilních zdrojů. Jde o emise vznikající při provozu automobilů. Hodnoty znečištění ovzduší z mobilních zdrojů ve všech ukazatelích několikanásobně přesahují údaje ze zdrojů stacionárních. Při srovnání měrných emisí z dopravy vychází Praha oproti celorepublikovému průměru jako podstatně více znečištěná. To je zapříčiněno mnohonásobně vyšší koncentrací automobilové dopravy na území hlavního města, než na území celé republiky.

Kvalitu ovzduší v hl. m. Praze i přes významné pozitivní změny zejména v devadesátých letech v řadě ukazatelů založených na měření emisí znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů můžeme hodnotit jako trvale nevyhovující. Dopad emisí ze zdrojů na území hl. m. Prahy se projevuje při měření kvality ovzduší stanicemi na území města. Do ovzduší se však mohou dostávat škodlivé látky i ze vzdálených zdrojů znečištění ovzduší.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Regionální rozdíly v kvalitě ovzduší

V rámci ČR existují značné regionální rozdíly v kvalitě ovzduší, které lze charakterizovat koncentrací znečišťující látky váženou populací. Nejnižší vážené koncentrace pro suspendované částice PM10 a PM2.5 byly spočteny pro kraje Karlovarský, Jihočeský a Vysočina. Úrovně průměrných vážených koncentrací oxidu dusičitého v ČR nepřekračují imisní limit. Nejvyšším koncentracím oxidu dusičitého jsou v souvislosti s intenzivní dopravou a s omezenou plynulostí provozu vystaveni lidé v aglomeracích Brno a Praha.

Zhoršená kvalita ovzduší není jen problémem aglomerací a větších měst, ale i malých sídel, kde má na znečištění ovzduší suspendovanými částicemi a benzo[a]pyrenem velký podíl lokální vytápění.

Pro popsání situace v oblasti znečištění ovzduší byly pro všechny kraje vybrány dva indikátory.

• Prvním indikátorem jsou emise NOx (REZZO 1-4), mezi které patří široká škála znečišťujících látek: oxid dusnatý NO, oxid dusičitý (NO2) - ty se vyskytují nejčastěji, dále pak oxid dusitý N2O3, tetraoxid dusíku (N2O4) a oxid dusičitý N2O5. Hlavním zdrojem jsou motorová vozidla a proto je tento indikátor zvláště vhodný pro monitorování emisí v Praze, kde je vysoký počet motorových vozidel trvalým problémem.
• Druhým indikátorem jsou emise SO2 (REZZO 1-3), které jsou v případě tohoto indikátoru měřeny ze zdrojů stacionárních. Zdrojem těchto emisí jsou zejména výroba elektrické a tepelné energie, rafinerie ropy či zpracování kovů.

Důležité je sledování imisí NO2 a PM10 na stanici hot-spot „1483 Pha2-Legerova“, která byla uvedena do provozu 9. 9. 2003. Hot-spot jsou stanice, které jsou umísťovány v dopravně zatížených lokalitách.

Pro sledování kvality ovzduší byl pro porovnání krajů vybrán ukazatel zachycující celkovou situaci a to Podíl oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v %. Povinnost vymezovat oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vyplývá ze zákona č. 86/2002 Sb, od roku 2005 se vymezení provádí také podle zón a aglomerací. Tyto oblasti vymezuje odbor ochrany ovzduší MŽP.

Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody

Vzhledem k tomu, že při měření imisí jsou sledovány imisní limity celé řady znečišťujících látek je v případě Prahy velmi pravděpodobné, že na většině stanic naměřené hodnoty alespoň u jedné z látek tento limit překročí. Celkově je pražská situace v tomto směru nejhorší ze všech regionů, mimo jiné i proto, že všechny monitorovací stanice jsou umístěny na území města.

Měření imisí a imisní limity

Měření imisí, tedy množství znečišťujících příměsí ve vzduchu je v Praze prováděno na 23 pozemních měřících stanicích. Naměřené hodnoty jsou srovnávány s určenými limity pro jednotlivé znečišťující látky.

Pro situaci v hl. m. Praze jsme vybrali měření polétavého prachu a oxidů dusíku. Data o imisích jsou získány z ČHMÚ z Informačního systému kvality ovzduší. Údaje o imisích jsou měřeny v miligramech na m3 a jedná se o průměrné roční hodnoty spočtené na základě 24 hodinových hodnot. Jsou poměřovány vůči imisním limitům. Od roku 2002 se používají nové limity, které plně reflektují požadavky Evropské unie V textu jsou imisní hodnoty porovnávány vůči limitům stanoveným v nařízení vlády č. 597/2006 Sb. po celé období z toho důvodu, aby bylo zajištěno srovnání imisí vůči stejné hladině a byly zmenšeny výkyvy plynoucí ze změn imisních limitů. Imisní hodnoty jsou porovnávány pouze vůči imisnímu limitu, bez meze tolerance. Imisní limit pro roční průměr PM10 je podle tohoto nařízení stanoven na 40 µg/m3 a i pro NO2 je limit stanoven pro roční průměrnou hodnotu na 40 µg/m3.

Podílu stanic, kde došlo k překročení určených limitů koncentrace těchto dvou vybraných znečišťujících látek v průběhu sledovaného období značně kolísá. Tyto výkyvy jsou ovšem ovlivněny i tím...

Vývoj kvality ovzduší v letech 2012-2022

Rok 2022 byl z hlediska kvality ovzduší příznivý, podobně jako předešlé roky 2020 a 2021, nicméně koncentrace některých znečišťujících látek se závažnými dopady na lidské zdraví stále překračují stanovené imisní limity na řadě lokalit České republiky. Jedná se zejména o karcinogenní benzo[a]pyren, suspendované částice frakce PM10 a PM2.5 a přízemní ozon. Koncentrace všech látek znečišťujících ovzduší, s výjimkou přízemního ozonu, za hodnocené období 2012-2022 statisticky významně klesají. Koncentrace většiny látek v průměru pro všechny stanice (suspendované částice PM10 a PM2.5, oxid dusičitý, oxid siřičitý) dosáhly v roce 2022 v rámci hodnoceného období 2012-2022 druhých nejnižších hodnot (po roce 2020, ve kterém jsme zatím zaznamenali historicky nejlepší kvalitu ovzduší), koncentrace benzo[a]pyrenu byla za hodnocené období nejnižší. U koncentrací ostatních látek (některé těžké kovy, benzen a přízemní ozon) byl v roce 2022 v porovnání s lety 2020 a 2021 zaznamenán nárůst.

Úroveň znečištění ovzduší v daném roce závisí na množství emisí a převažujících meteorologických a rozptylových podmínkách. Teplotně byl rok 2022 na území ČR nadnormální, srážkově normální. V porovnání s desetiletým průměrem 2012-2021 hodnotíme rok 2022 z hlediska rozptylových podmínek jako výrazně lepší. Z dlouhodobého hlediska klesají i emise znečišťujících látek. V roce 2022 (předběžná data) došlo v hodnoceném období 2012-2022 k nejnižší produkci emisí TZL, CO a NMVOC a k druhé nejnižší produkci emisí SOX a NOX.

K relativně dobré kvalitě ovzduší v ČR v případě znečišťujících látek vyjma ozonu v roce 2022 přispěly zejména výrazně nižší koncentrace látek v lednu a v únoru, tedy v měsících, kdy naopak bývají koncentrace v rámci roku nejvyšší. Příčinou nízkých koncentrací v lednu a únoru byly nadnormálně vysoké teploty spojené s menší produkcí emisí z lokálních topenišť, normální úhrny srážek umožňující samočištění atmosféry a dobré rozptylové podmínky, v únoru navíc s občasným výskytem silného větru.

Koncentrace přízemního ozonu jsou silně závislé na meteorologických podmínkách zejména letního období roku (duben-září) a nevykazují od roku 2012 výrazný vývoj jako ostatní znečišťující látky. Koncentrace ozonu v roce 2022 byly v rámci jedenáctiletého období 2012-2022 čtvrté nejvyšší. Koncentrace ozonu se pohybovaly kolem hodnoty desetiletého průměru po většinu letního období roku. Nejvyšší koncentrace byly zaznamenány v červenci a srpnu. Následně bylo z důvodu překročení prahových hodnot přízemního ozonu vyhlášeno celkem pět smogových situací.

Vymezení těchto oblastí je v naprosté většině zapříčiněno překročením ročního imisního limitu pro benzo[a]pyren. V minimální míře se na zařazení území do těchto oblastí podílelo v roce 2022 překročení denního imisního limitu pro suspendované částice PM10 a ročního imisního limitu PM2.5. Nadlimitní oblasti zaujímaly největší plochu v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek a v zóně Moravskoslezsko. V aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek byla navíc nadlimitním koncentracím vystavena, podobně jako v letech minulých, naprostá většina obyvatel (87 %) a jedná se o dlouhodobě nejzatíženější oblast v ČR.

Rok 2022 prodloužil spojitou řadu let bez překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci PM10 počínající rokem 2019. Zároveň jde o jediné roky za celou historii měření PM10 od 90. let minulého století, kdy roční imisní limit nebyl překročen. Odhad polí ročních průměrných koncentrací benzo[a]pyrenu je zatížen největšími nejistotami ve srovnání s ostatními mapovanými látkami. Na nejistotě mapy se podílí mj. omezený počet měření na venkovských regionálních stanicích a absence rozsáhlejších měření v malých sídlech ČR.

Imisní limit přízemního ozonu byl překročen na 0.2 % území ČR s cca 0.02 % obyvatel (průměr za období 2020-2022). V rámci jednotlivých let za období 2020-2022 došlo na většině stanicích k nejvyššímu počtu překročení hodnoty imisního limitu v roce 2022.

Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci oxidu dusičitého nebyl překročen na žádné stanici. Rok 2022 prodloužil spojitou řadu let bez překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci oxidu dusičitého počínající rokem 2020. Zároveň jde o jediné roky za celou historii měření oxidu dusičitého od 90. let minulého století, kdy roční imisní limit nebyl překročen. Vyšší koncentrace oxidu dusičitého lze očekávat v blízkosti místních komunikací v obcích a ve městech s intenzivní dopravou, vyšší zástavbou a s hustou místní dopravní sítí, kde často dochází ke snížení plynulosti dopravy. Hodinový imisní limit oxidu dusičitého nebyl v roce 2022 překročen.

Imisní limity ostatních látek znečišťujících ovzduší (benzenu, těžkých kovů (arsen, kadmium, nikl a olovo), oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého) nebyly v roce 2022, podobně jako v minulých letech, překročeny.

Energetická krize, která postihla ČR a další evropské státy, měla celou řadu dopadů jak v ekonomickém sektoru, tak v oblasti životního prostředí. Řada domácností měla snahu hledat alternativní způsoby vytápění s nižšími náklady. Úplný nebo i částečný návrat ke spalování pevných paliv však s sebou přináší negativní dopady na kvalitu ovzduší a znamená zvýšení emisí znečišťujících látek z vytápění. Z výsledků měřicích kampaní probíhajících od roku 2017, které byly zaměřeny na změnu kvality ovzduší a změnu kvality vytápění v malých sídlech ČR vyplývá, že u části domácností došlo ke zhoršení kvality vytápění, tzn. návratu některých domácností k levnějšímu způsobu vytápění. Návrat domácností ke spalování pevných paliv však nebyl natolik významný, aby vedl k výraznému zhoršení kvality ovzduší. Pokračující obnova kotlů v domácnostech a přechod řady domácností k alternativnímu, z pohledu kvality ovzduší vhodnějšímu, způsobu vytápění tak pravděpodobně zmírnily negativní dopad energetické krize na koncentrace znečišťujících látek. K zachování dobré kvality ovzduší přispěly i příznivé meteorologické podmínky na počátku roku 2022.

Imisní limit přízemního ozonu pro ochranu vegetace (expoziční index AOT40) byl překročen na 20 stanicích z celkového počtu 40 venkovských a předměstských stanic určených pro hodnocení vlivu kvality ovzduší na vegetaci. Imisní limity oxidu siřičitého a oxidů dusíku pro ochranu ekosystémů a vegetace nebyly překročeny na žádné venkovské lokalitě, kde se jejich měření provádí.

Emise znečišťujících látek v roce 2022

Vyhodnocení emisí za rok 2022 (předběžná data) ukazuje meziroční pokles u většiny emisí s výjimkou SOX a NH3. Pokles emisí bylo možné očekávat v návaznosti na příznivější podmínky topného období, které se promítají do modelového výpočtu emisí z vytápění domácností. Ke snížení došlo také u průmyslových zdrojů, mj. v souvislosti s poklesem produkce u nejdůležitějších komodit (hutní výroba a zpracování nerostných surovin). Naopak se mírně navýšily ohlášené emise SOX a NOX u elektráren a rafinérií, což souvisí s navýšením podílu spalovaného uhlí v palivovém mixu. Mírný nárůst emisí NH3 souvisí s vyšší spotřebou minerálních hnojiv i s malým navýšením počtů hospodářských zvířat.

Sektor Domácnosti: Vytápění, ohřev vody, vaření se i nadále významně podílel na znečišťování ovzduší, konkrétně na emisích primárních částic PM2.5 (83.7 %), PM10 (70 %), oxidu uhelnatého (69.7 %), TZL (63.4 %), NMVOC (56.4 %), kadmia (52.1 %), arsenu (30.7 %), a benzo[a]pyrenu (97.3 %). Sektor Veřejná energetika a výroba tepla je převažujícím zdrojem emisí oxidů síry (39.7 %), oxidů dusíku (20.9 %), rtuti (46 %) a niklu (38.7 %). Sektory silniční nákladní dopravy, osobní automobilové dopravy, nesilničních vozidel a ostatních strojů např. v zemědělství a lesnictví se v součtu podílejí nejvýznamněji na emisích oxidů dusíku (39.3 %).

Celková depozice dusíku na plochu ČR byla v roce 2022 rovna hodnotě 39 375 t. Ve srovnání s rokem 2021 (55 383 t) se jedná o pokles o 29 %. Celková depozice vodíkových iontů na plochu ČR byla v roce 2022 rovna hodnotě 2 125 t. Oproti roku 2021 (2 232 t) se jedná o pokles o 5 %. Suchá depozice kadmia byla v roce 2022 (0.9 t) stejná jako v roce 2021. Suchá depozice olova byla v roce 2022 (18 t) srovnatelná s rokem 2021.

Index kvality ovzduší

Informace o množství emisí znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší naleznete na stránkách ČHMÚ.

Pro meziregionální hodnocení kvality ovzduší jsou použity následující ukazatele: index kvality ovzduší, koncentrace vybraných látek znečišťujících ovzduší vážených populací v regionech ČR a pro města s více než 30 000 obyvateli, podíl obyvatel žijících v nadlimitních oblastech a podíl území regionu s překročením imisních limitů.

Co můžeme dělat pro zlepšení kvality ovzduší?

• Používej hromadnou dopravu nebo jezdi na kole.
• Vytápěj ekologicky.
• Nespaluj plasty a odpadky. Vzniká tím hustý toxický kouř, který může mít karcinogenní účinky.

tags: #znečištění #ovzduší #ve #městech #informace

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické problémy v ČR
• Kaskadéři
• Světelné znečištění v ČR
• Informace pro návštěvníky muzea
• Metody proti komárům šetrné k přírodě