Raymond E. Feist vládl knižnímu trhu pěkných pár let. Bývaly doby, kdy neměl konkurenci a jeho jméno bylo zárukou té nejvyšší kvality. Publikuje už od roku 1982 a do dnešního dne má na kontě přes třicet románů, z toho minimálně dvě trilogie (Sága Trhlinové války a Sága o Impériu) se nesmazatelně zapsaly do dějin světové fantasy.
Americký spisovatel Raymond E. Feist (1945) k této éře neodmyslitelně patří, v tomto období totiž vznikla jeho nejlepší díla Mág či Dcera Impéria. A i když od té doby poctivě publikoval takřka každým rokem jednu knihu, už nikdy se mu nepovedlo zopakovat úspěch, který s výše uvedenými dvěma romány slavil.
Jenže buďme upřímní, osmdesátky i devadesátky jsou fuč. Čtenářský vkus je dneska úplně jinde, než býval a kdo to odmítne vzít na zřetel, zůstane sám stát v koutě. Na Feistově tvorbě je znát, že se s každou novou sérií snaží přizpůsobit poptávce, naneštěstí se mu to moc nedaří. Nemluvím teď o jeho neschopnosti opustit svět Midkemie.
I když Feistův poslední projekt, trilogie Války Chaosu, sliboval prostřednictvím prvního dílu Království v obležení hodně zajímavou podívanou, tak nějak to šlo s druhou knihou do kopru. Přiznám se, že i když nenosím placku s autorovým jménem na prsou, mezi jeho fanoušky se poctivě řadím. Nedokázal sice za ta léta vyrůst, na druhou stranu, to ani já ne. Jeho tvorba pro mě byla vždycky zárukou alespoň profesně dobře odvedené práce.
Nehodlám vyčítat šablonovitost hrdinů, kteří jsou v důsledku stále těmi, které autor vytvořil už před lety, jen se jmenují jinak. Stejně tak nevyčítám příběhu lehkou naivitu, v níž jsou hrdinové hrdinní a padouši padouští, nebo autorovu tendenci ve vypjatých okamžicích zdlouhavě rekapitulovat předchozí historii. Jenže co přehlédnout nedokážu, je mizerná koncepce.
Čtěte také: Kritika přírody a subkultury
Především fakt, že autor najednou zcela cíleně shodí veškeré dosavadní dění, dělá ze všeho toho předchozího humbuku nesmyslnou předehru (mluvím teď o minulé knize). Většina linií, které byly tak pěkně rozehrané, se najednou ukazují jako nepodstatné, což autor podtrhne tím, že to nechá přiznat i samotné hrdiny. Což vážně zamrzí, protože tak, jak byly karty původně rozdané, slibovaly hodně zajímavou podívanou.
V důsledku je pro mě Koruna v ohrožení zklamáním. Je tu množství výborných nápadů a bezvadných situací, ale nic z toho není plně využité, a když ano, vzápětí to autor něčím zazdí. Nebo přijde s obehraným „zvratem“, který zaskočí pravděpodobně jen čtenáře trpící Alzheimerem. Po velmi slibném začátku bohužel přišel slabší díl, který si místo toho, aby plně využil potenciál předchozího svazku, jde zcela vlastní cestou.
Bitva je v plném proudu. Zatímco vojska Velké Keshe postupují nezadržitelně vpřed, lord James Jamison Dasher začíná rozplétat spletité předivo, které stojí za válečnými manévry. Ukazuje se, že vyhlídka na mír nemusí být nakonec tak lákavá. Nebezpečí převratu nabírá zřetelné obrysy s každým dnem a král stále nestanovil následníka trůnu.
Mladý Hal z Crydee a jeho přítel Tyr Hawkins, šampion Dvora mistrů, byli pověřeni, aby doprovodili princeznu Stephané do bezpečí. Mají ale vůbec kam jít? Pug s Magnusem usilovně pátrají po tajemném strůjci konfliktu, je možné, že mají poslední události společného jmenovatele?
Čtěte také: Uloz.to a autorské právo
Čtěte také: Rizika pro jakost vody
tags: #raymond #e #feist #koruna #v #ohrozeni