V České republice aktuálně probíhá revize tří klíčových dokumentů v oblasti klimatu a energetiky: Politiky ochrany klimatu, Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu a Státní energetické koncepce. Ty určí, jak bude vypadat česká cesta k bezemisní ekonomice a společnosti v dalších letech. Všechny tři dokumenty přitom musí zahrnovat závazky vyplývající z mezinárodních úmluv a unijní legislativy.
Na plnění společných unijních cílů se musejí podílet také jednotlivé členské státy, tedy i Česko. Každý stát může zároveň přijmout závazky, které jsou ambicióznější než ty, jež navrhuje Unie. České ambice v oblasti snižování emisí skleníkových plynů musí reflektovat závazky vyplývající z mezinárodních úmluv a unijní legislativy. Všechny tři dokumenty procházejí v letech 2023-2024 revizí.
Podoba závazků ČR je do velké míry utvářena směrnicemi a nařízeními EU. Evropská unie, jakožto smluvní strana Pařížské dohody, následně přijímá prostřednictvím legislativního procesu (mezi Evropskou komisí, Parlamentem a členskými státy reprezentovanými Radou EU) konkrétní závazky pro snižování emisí skleníkových plynů v jednotlivých sektorech ekonomiky. Některé z vnitrostátních závazků stanovuje přímo unijní legislativa (např. v případě Nařízení o sdílení úsilí), některé závazky si ČR stanovuje sama v rámci svého Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu na základě společného unijního závazku a doporučení (např. podíl OZE na konečné spotřebě energie). Níže jsou shrnuty závazky Česka v jednotlivých oblastech, a to v kontextu celounijních závazků.
Téměř všechny přitom vycházejí z přijatých návrhů balíčku Fit for 55, jehož hlavním cílem je dosáhnout v EU snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 (v porovnání s rokem 1990). Stejný závazek si již dříve vytyčila i EU. Podle návrhu aktualizace Politiky ochrany klimatu z jara 2024 deklaruje Česko závazek snížit do roku 2030 své emise o 55 % v porovnání s rokem 1990. Do roku 2021 snížilo Česko své emise o 34 %, k největšímu snížení však došlo vlivem ukončení provozu části těžkého průmyslu v 90. letech. V současnosti emise ČR spíše stagnují.
České ambice v oblasti snižování emisí skleníkových plynů musí reflektovat závazky vyplývající z mezinárodních úmluv a unijní legislativy. Pokles emisí skleníkových plynů, které nespadají pod sektory obsažené v EU ETS (1), upravuje Nařízení o sdílení úsilí. To stanovuje konkrétní závazky pro EU i jednotlivé členské státy v sektorech budov, dopravy (mimo letectví), zemědělství, menších průmyslů a odpadového hospodářství. Zatímco unijním závazkem je pokles o 40 %, Česko by mělo své emise v těchto sektorech snížit o 26 % do roku 2030 (v porovnání s rokem 2005).
Čtěte také: Politika klimatické změny
Podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie si stanovuje Česko samo v rámci NECP. Zároveň by však mělo přispívat ke společnému unijnímu cíli ve výši 42,5% podílu v roce 2030. Jak už bylo zmíněno výše, NECP aktuálně prochází revizí. Stejně jako u podílu obnovitelných zdrojů si i v případě energetické účinnosti (tedy snížení spotřeby energie) stanovuje Česko závazek v NECP. Prozatímní návrh obsahuje závazek snížit konečnou spotřebu energie na 846 petajoulů (235 TWh) v roce 2030.
Závazek v sektoru využití půdy, změn ve využití půdy a lesnictví (LULUCF) upravuje, kolik emisí skleníkových plynů by mělo být v jednotlivých členských státech a celé EU v roce 2030 pohlcováno. Pro Česko je stanoven ve výši −1,228 mil. tun CO2eq ročně. Je však otázkou, nakolik je tento závazek dosažitelný - v roce 2021 byl sektor LULUCF v ČR čistým emitentem skleníkových plynů, především kvůli kůrovcové kalamitě (vypuštěno bylo 8,5 mil. tun CO2eq). Pro celou EU pak platí závazek pohlcovat v tomto sektoru emise ve výši 310 mil.
Ministři životního prostředí se po velmi dlouhém vyjednávání dohodli na oslabení klimatických cílů pro rok 2040 a na nastavení nového klimatického plánu pro rok 2035. Nový plán pro rok 2035 pracuje s číslem snížení evropských uhlíkových emisí mezi 66,25 % a 72,5 % oproti roku 1990. Plán není legálně závazný, ale má nastavit směr pro evropskou klimatickou politiku na dalších několik let.
Česká pozice: ČR byla spolu s ostatními členy V4 proti i této formě dohody, hlasovalo se však kvalifikovanou většinou, a jelikož zbytek „sedmadvacítky“ s návrhem souhlasil, byl návrh po osmnáctihodinovém jednání přijat. Dosluhující český ministr životního prostředí Petr Hladík už při příjezdu na jednání prohlásil, že navrhované cíle ČR nepodpoří. Na své sociální síti však prezentoval některé vyjednané ústupky jako český úspěch. Zdůraznil hlavně snížení cílů, to že jsou závazné pro celý blok a nikoliv pro jednotlivé státy (oproti některým předchozím „burden-sharing“ dohodám) či volnější přístup k alternativním palivům.
V šetření, probíhajícím v červnu 2025 na pravděpodobnostním Panelu Naše společnost, zkoumalo Centrum pro výzkum veřejného mínění postoje české veřejnosti na jedno ze společensky velmi diskutovaných témat. Zjišťovali jsme postoj tuzemských občanů v tematice klimatické změny na Zemi. V otázce, zda se v posledních 100 letech změnilo klima na Zemi, panuje mezi dotazovanými Skoro tři pětiny (59 %) zvolily rozhodnou odpověď „určitě se mění“ a dalších 35 % respondentů se domnívá, že se klima v posledních 100 letech pravděpodobně mění.
Čtěte také: Česká republika a změna klimatu
ČR přijímá evropské závazky prostřednictvím národních strategií. Mezi hlavní dokumenty patří Politika ochrany klimatu ČR, Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, a také Integrovaný národní energeticko-klimatický plán (NEKP).
Zde nabízíme přehled nejvýznamnějších politických a strategických dokumentů týkajících se změny klimatu a jeho ochrany:
| Oblast | Závazek ČR | Celounijní Závazek |
|---|---|---|
| Snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 | 55 % (v porovnání s rokem 1990) | 55 % (v porovnání s rokem 1990) |
| Snížení emisí mimo EU ETS do roku 2030 | 26 % (v porovnání s rokem 2005) | 40 % (v porovnání s rokem 2005) |
| Podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie v roce 2030 | Stanovuje Česko v NECP | 42,5 % |
| Snížení konečné spotřeby energie v roce 2030 | 846 petajoulů (235 TWh) | - |
| Pohlcování emisí v sektoru LULUCF ročně | −1,228 mil. tun CO2eq | 310 mil. tun CO2eq |
Čtěte také: Čínská ekologická krize
tags: #politika #klimaticke #zmeny #ceska #republika