Voda je stále vzácnější komoditou a efektivní hospodaření s ní nabývá na významu. Jednou z cest k udržitelnějšímu způsobu života je recyklace dešťové vody a tzv. šedé vody, tedy vody z umyvadel, sprch a van.
Takzvaná šedá voda, tedy voda ze sprch, umyvadel a van, odtéká ve většině českých domácností bez dalšího využití do kanalizace. Šedá voda dostala svoje pojmenování podle nezaměnitelného zbarvení a zahrnuje splaškové odpadní vody neobsahující fekálie a moč, které odtékají z umyvadel, praček, van, sprch, dřezů apod. [2, 3]. Recyklovanou šedou vodu (zejména z koupele) je možné po úpravě využívat jako vodu provozní (tzv. bílá voda) např. pro splachování záchodů, pisoárů a zalévání zahrad.
Použitá voda z koupelen obvykle nebývá příliš znečištěná. Pro další použití jí stačí jen základní čistící procesy, jako například filtrace, odmaštění, sedimentace a desinfekce. Poté je možné takovou vodu znovu využít na splachování. V bytovém domě jsou kvůli tomu instalovány dvojí rozvody. Jedny na pitnou a druhé na užitkovou vodu.
Šedá voda je stejným zdrojem vody, jako jsou v případě podzemní vody studny, nebo v případě povrchové vody nádrže apod. Šedá voda však pochází zevnitř budov - téměř veškeré množství pochází ze sprch a prádelen. tělocvičny, sportovní areály, wellness centra, plavecké areály apod. Šedou vodu nelze považovat a zaměňovat za dešťovou vodu, i když i tu lze uvnitř budovy využít. Rozdíl spočívá v tom, že šedá voda vzniká uvnitř budovy, zatímco dešťová voda pochází zvenčí. V tomto dochází k častým omylům. Šedé vody se také liší od tzv. černých vod - na rozdíl od nich šedé vody obsahují méně koliformních bakterií pocházejících z lidského trávicího traktu a mají nižší organické zatížení (vyjádřeno parametrem BSK5). Voda z kuchyní je někde na pomezí - díky zbytkům potravin apod., a tedy vyššímu BSK5, bývají někdy tyto vody klasifikovány jako tzv. černé.
Stejně jako jakýkoli jiný zdroj vody, i šedá voda může být čištěna v takovém rozsahu, aby vyhovovala požadovanému konečnému využití. Např. pro závlahu zahrady by bylo možné používat i surovou šedou vodu, avšak pouze v případě, že by byla využita velmi rychle (tj. dle mnohých předpisů do 24 hodin od zachycení). Organické zatížení rostlinám neškodí, naopak jim může dodávat živiny. Šedou vodu je třeba upravovat, pokud ji chceme využívat pro splachování toalet, praní nebo úklid vč. mytí aut. Existuje celá řada technologií, díky kterým lze šedou vodu upravit tak, aby byla bezpečně použitelná pro zmíněné varianty koncového využití. Šedá voda, která má být používána uvnitř budovy a nezpůsobovat v průběhu času problémy, musí být ošetřena tak, aby v ní nedocházelo k znatelnému biologickému růstu.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
V dnešní době již existuje široká nabídka technologií, které jsou schopny upravit šedé vody. Při jejich správném použití může všechno fungovat skvěle. Jako u většiny věcí, tak i u různých typů čištění je důležité znát jak výhody, tak i omezení jednotlivých variant, abychom se ujistili, že jsme pro danou aplikaci vybrali tu nejlepší a nejoptimálnější technologii. Parametry, na kterých je srovnání nejvíce patrné, a proto je pro porovnání využijeme, jsou hodnoty určující kvalitu vody - BSK5 a E. E. Coli - jedná se o dobře známou bakterii, která se využívá jako nejlepší indikátor fekálního znečištění, koliformních a patogenních bakterií. V současné době dostupná zařízení na úpravu šedé vody mohou tyto bakterie odstranit filtrací, neutralizací pomocí UV nebo zlikvidovat chlorem, ozonem nebo pokročilými oxidačními procesy (AOP). BSK5 - biologický ukazatel znečištění, jehož hodnota vypovídá, jak velká část znečištění je biologicky čistitelná. Snížení BSK5 je důležité proto, aby mohla být upravená voda bezpečně skladována a nehrozilo riziko, že se i přes vyčištění začne rozkládat. Norma NSF 350 stanovuje jako limitní hodnotu 10 ppm.
Mezi nejběžnější technologie patří:
Níže uvedená tabulka ukazuje, že v souvislosti s E. Coli a BSK se kvalita zpracované šedé vody blíží spíše vodě pitné, než šedé. Ve skutečnosti bylo prokázáno, že kvalitně vyčištěnou vodu lze bez znatelného zhoršení kvality skladovat po dobu až několika týdnů.
| Parametr | Surová dešťová voda | Šedá voda vyčištěná pomocí MBR technologie |
|---|---|---|
| E. Coli | Nižší hodnoty než rekreační voda | Hodnoty blížící se pitné vodě |
| BSK5 | - | Hodnoty blížící se pitné vodě |
Projekt Botanica K v pražských Jinonicích je prvním rezidenčním projektem v České republice, který využívá technologie pro recyklaci šedé vody. Technologie, které společnost Skanska použila v tomto domě, umožňují opětovné využití šedé vody zejména ke splachování toalet, případně i k zálivce rostlin. Projekt navíc není výjimečný jen technologií na zpracování šedé vody. Cílem opatření použitých při stavbě bytového domu Botanica K je co největší úspora pitné vody.
Vedle recyklace šedé vody společnost Skanska neopomenula ani zelené střechy, které zachycují a následně odpařují dešťovou vodu a ochlazují tím mikroklima okolí. Zároveň společnost Skanska zapracovala i na energetické úspornosti. Díky tomu se bytový dům dostal do nízkoenergetického standardu. Projekt je o 28 % úspornější, než byl požadavek zákona. důkladně zateplila obvodový plášť budovy, nainstalovala kvalitní okna či vybavila společné prostory domu energeticky úsporným LED osvětlením a energeticky úspornými výtahy. Pro ohřev teplé vody navíc využívá solární energii. Fototermické kolektory jsou umístěné na střeše.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
V projektu Botanica K bylo v roce 2018 znovu využito 26 % z celkové spotřeby pitné vody. V konkrétních hodnotách to znamená, že z celkového nátoku pitné vody do domu o objemu 4 834 metrů kubických bylo pro splachování WC recyklováno 1 241 000 litrů. Takový objem vody by byl spotřebován, kdybyste si každý den po dobu 22 a půl roku napouštěli vanu o standardním objemu 150 litrů.
Stále častěji se v praxi setkáváme s lokalitami, které nejsou napojeny na veřejné sítě hospodařící s vodou. Chybí buď vodovod, nebo kanalizace nebo dokonce není ani kam vypouštět použitou vodu. V nejhorším případě jsou hydrogeologické poměry natolik nepříznivé, že problémy vzniknou již jen tím, že když se postaví dům, tak není kam odvést srážkové vody ze střech.
Za zdroje vody je možné považovat veřejný vodovod (pokud je k dispozici), studnu, nějakou vodoteč a srážkové vody. Za výstupy pak opět srážkové vody a použitou vodu, jejichž likvidaci lze řešit odparem (evapotranspirací), zásakem nebo vypuštěním do vodoteče. Z analýzy zdrojů a inventury možností vypouštění vznikne celá řada kombinací, které jsou pak různě náročné investičně a provozně.
Srážkové vody, „dešťovku“, lidé využívali od prvopočátku. Nejčastější bylo její využití na zálivku (nezasoluje půdy a je i optimální z hlediska potřeby rostlin), na praní (umožňuje úsporu pracích prášků) a dále jako užitkovou vodu např. na mytí vozidel. Lidé ji také často používají na sprchování - viz jednoduchá zahradní zařízení, ve kterých se zároveň v létě přirozeně ohřívá voda. Amatérská řešení jako barel, sud nebo nějakou nádrž najdeme pod okapem skoro v každém domě.
Nedostatek vody, snaha ušetřit a stále častěji i zdravotní důvody (kožní problémy dětí, alergie na chlor) nebo prostě jen ovlivnění ekologickými trendy nás nutí přemýšlet nad tím, jak se tohoto fenoménu ujmout profesionálně, a to i z hlediska obhájitelnosti u tradičně opatrných hygieniků. Technických řešení máme celou řadu a tak je jen věcí ekonomičnosti, jak rychle se tato řešení budou šířit.
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
Vedle v současnosti obvykle nabízených decentrální systémů, které jsou veřejnosti známy, je možné k redukci produkce odpadních vod využít tzv. postupů NASS. Zatím méně známý výraz NASS proto potřebuje krátké vysvětlení, a to i včetně představení možností použití. Firma ASIO, spol. s r.o., která se snaží o popularizaci akronymu NASS, vysvětluje tuto zkratku jako „Nekonvenčně Aranžované Sanitární Systémy“, to kvůli netradičnímu přístupu k sanitaci a také proto, že by se tyto systémy měly přímo „aranžovat“ podle místních podmínek, tak jako např. Použitím NASS mohou být sledovány různé cíle, k nimž patří redukce spotřeby vody, zpracování odpadů, dělení vod a také možnost přizpůsobení řešení odpadních vod místním podmínkám. Koncepce umožňují například využití zdrojů, které se v odpadních vodách vyskytují. Na místě se dá např. kal využít jako hnojivo v zemědělství, šedé vody na zálivku nebo jako užitková voda v domácnosti.
Ukazuje se, že normy a předpisy zatím s využitím šedé vody příliš nepočítají. V České republice podrobnější předpis pro využití šedých vod chybí. Prozatím lze využít zahraničních předpisů, např. britskou normu BS 8525-1, kde jsou vedle technických požadavků uvedeny i požadavky na ukazatele jakosti provozní (bílé) vody týkající se zdravotních rizik.
V současnosti využití srážkových vod podpořila i povinnost řešit HDV u nových staveb a rekonstrukcí. V podstatě je řešení odvádění srážkových vod obvykle spojeno s jejich akumulací a odtud už je jen kousek k jejich dalšímu využití, protože skladování srážkových vod je tou největší položkou v pořízení systému na využití srážkových vod. U nádrží na dešťovou vodu se dá zkombinovat akumulace a retence v jedné nádobě a šetřit tak jak potřebný objem, tak finance. Část objemu nádrže slouží pro akumulaci a zbytek na zdržení přívalového deště a ochranu stokové sítě proti přetížení.
tags: #recyklace #dešťové #vody #bez #elektřiny #system