Přemýšleli jste někdy, co se stane se starou elektronikou poté, když ji vyhodíte? Všechny ty rozbité telefony, počítače a kvanta spotřebičů jen tak nezmizí. Skončí jako elektronický odpad a to je obrovský problém.
Každý rok se ve světě vyprodukuje víc než 50 milionů tun elektronického odpadu a jen přibližně 20 % z něj se správně recykluje.
Elektronický odpad se vztahuje na všechna vyřazená elektronická zařízení, jako jsou počítače, televizory, pračky, ale i větší přístroje používané v průmyslu jako generátory, CNC stroje, UV zářiče či mnoho dalších.
Odkud pochází všechen ten elektronický odpad? Existuje několik hlavních zdrojů, o kterých byste měli vědět:
Je jasné, že elektronický odpad pochází prakticky ze všech koutů společnosti. Tím, že budeme víc dbát na svoji spotřebu a likvidaci technologií, může každý z nás něco změnit. Společně můžeme pracovat na omezení elektronického odpadu a chránit životní prostředí pro budoucí generace.
Čtěte také: Elektroodpad a Jihlava
Tato zařízení obsahují toxické těžké kovy, jako je olovo, rtuť a kadmium, které mohou kontaminovat životní prostředí, pokud nejsou správně zlikvidovány.
Elektronická zařízení obsahují cenné suroviny, jako jsou vzácné kovy, které je možné znovu použít a znovu získat.
Během recyklace je možné z elektronického odpadu získat cenné kovy, jako je zlato, stříbro, měď a hliník. Tyto materiály se potom můžou použít na výrobu nových výrobků, čímž se sníží poptávka po prvotních materiálech.
Odvětví recyklace elektronického odpadu vytváří mnoho nových pracovních míst v oblastech, jako je sběr, přeprava, demontáž a zpracování.
Recyklace elektroodpadu probíhá kombinací ruční demontáže a mechanického zpracování. Vyřazené elektrospotřebiče ze sběrných míst se svážejí do specializovaných zpracovatelských zařízení.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Po odstranění rizikových částí následuje drcení ve speciálních drtičích.
Drahé kovy (měď, zlato, stříbro, palladium) se obvykle získávají následným metalurgickým zpracováním (často mimo ČR).
Účinnost získávání cenných kovů z tištěných spojů může přesahovat 80-95 %, záleží na technologii.
Používají se kyseliny, louhy nebo organická rozpouštědla k selektivnímu získávání kovů z DPS a baterií. Metoda je velmi efektivní k získávání drahých kovů.
Mikroorganismy rozpouštějí kovy z elektroniky. Jde o technologii, která je ve výzkumné fázi.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Termické rozklady bez kyslíku nebo v plazmě. Technologie umožňuje rozklad plastů a efektivní získávání kovů. Zatím v testovací fázi.
Recyklace elektroodpadu naráží na několik zásadních limitů.
Moderní recyklační technologie jsou finančně náročné a řada pokročilých metod je stále ve fázi výzkumu nebo pilotního provozu, takže jejich efektivita zatím není jistá.
Situaci komplikuje i rychlý vývoj elektroniky - nové materiály, kompozity a miniaturizace zařízení ztěžují separaci a opětovné využití surovin.
Překážkou bývá také složitá legislativa, logistika sběru a mezinárodní obchod s použitou elektronikou, který se někdy pohybuje v šedé zóně.
Pragmatičtější se zdá systémová změna ekodesignu, jednotné značení materiálu a možnost opravitelnosti. Jinak řečeno, prodloužit životnost.
Starší elektrozařízení obsahují bromované zpomalovače hoření, zejména PBDE (polybromované difenylethery). Evropská legislativa (nařízení o POPs) omezuje jejich obsah.
Kolektivní systém ASEKOL, který dlouhodobě zajišťuje sběr a recyklaci elektrozařízení a baterií představuje nové naučné video.
Cílem je osvěta veřejnosti o tom, jak je správné třídění a recyklace elektroodpadu důležitá a jak může každý z nás jednoduše přispět k ochraně životního prostředí.
Video poutavou a srozumitelnou formou ukazuje, jaké cesty urazí starý elektrospotřebič od okamžiku, kdy jej občan odloží do červeného kontejneru ASEKOL, až po proces ekologické recyklace.
„Naším cílem je motivovat veřejnost k tomu, aby s elektroodpadem nakládala odpovědně. Správným tříděním chráníme nejen přírodu, ale i zdraví nás všech,“ vysvětluje Daniel Šafář, obchodní ředitel ASEKOL.
Nové naučné video je dostupné zdarma na webových stránkách www.asekol.cz.
Množství elektroodpadu na světě se stále zvyšuje. Spotřební elektronika je levnější a dostupnější než kdy dřív, zato však kvalita jejího provedení stále klesá.
Běžně se tak stává, že elektronická zařízení po pár letech doslouží, nebo lidé jednoduše zatouží po nových, dokonalejších, s lepšími funkcemi.
Nevíte, co se starým elektroodpadem? Do elektroodpadu patří veškeré elektrospotřebiče různých rozměrů.
Elektrospotřebiče se z výkupu sběrných surovin nejprve odvezou do dílen, kde je pověřené osoby demontují.
Recyklace tedy začíná ruční prací, kdy se z elektrospotřebičů oddělují jednotlivé materiály, jako je plast, sklo, kovy a elektrosoučástky.
Vedle ručního zpracování existují i mechanické stroje - drtiče, které rozdrtí elektrospotřebič a následně se rozdrcené kusy ručně přebírají na pásu.
Další využitelné materiály z elektrospotřebičů, především sklo a plast postupují k dalšímu zpracování.
Díky recyklaci elektroodpadu se zamezuje nutnosti těžit nové suroviny, jedná se tedy o velmi záslužnou práci z hlediska ekologie a životního prostředí.
Zpracování elektroodpadu nemusí znamenat pouze zisk, ale některé druhy elektroodpadu jsou dokonce ztrátové.
Ziskový elektroodpad je zejména menší elektronika, která obsahuje dostatek drahých kovů a dalších cenných materiálů.
Obce a města se podílejí na sběru elektroodpadů. Díky tomu si zbytečně nepřidělávají starosti se sběrem a spoří finanční prostředky.
Třídění elektroodpadu v českých firmách a v domácnostech se více rozmohlo až v roce 2007.
V dnešní době se neustále zvyšuje množství veškerého odpadu, který domácnosti i firmy produkují. Elektroodpad se na pomyslném žebříčku řadí mezi jeden z nejrychleji rostoucích druhů odpadu co do množství.
Nikoho asi nepřekvapí, že největším producentem elektroodpadu je Asie, následovaná Evropou a USA. Nejméně elektroodpadu naopak vyprodukuje Oceánie a Afrika. Co se týče recyklace elektroodpadu, stojí Evropa na prvním místě.
Za rok 2017 lidé vyhodili zhruba 45 milionů tun elektroodpadu, v průměru tak na osobu připadá kolem 6 kilogramů.
Když elektrický spotřebič doslouží a nedá se opravit, pak je samozřejmě naprosto na místě jeho odvoz do sběrny druhotných surovin a následná recyklace.
Je smutným faktem, že životnost elektrospotřebičů je značně omezena. Protože ale žijeme v konzumním světě, existují i lidé, kteří podléhají okouzlení z nejnovější, stále zdokonalované elektroniky.
V tom případě se často zbavují i plně funkčních elektrospotřebičů.
Na našem území řeší případy nelegálního výkupu a likvidace elektroodpadu Česká inspekce životního prostředí.
Krajské úřady udělují oprávněným zpracovatelům souhlasy ke sběru a výkupu elektroodpadů v souladu se zákonem o odpadech.
Basilejská úmluva - mezinárodní smlouva platná od roku 1989. Na jejím základě je omezen pohyb nebezpečných i dalších odpadů přes hranice za účelem jejich využívání a zneškodňování.
Zákon č. 185/2001 Sb.
Správné třídění a recyklace je klíčem ke spokojené budoucnosti. Ročně lidstvo vyprodukuje stovky miliónů tun odpadu. Z toho samotný elektroodpad tvoří jednu z nejrychleji rostoucích kategorií.
Elektroodpad obsahuje mnoho kovů, jako jsou železo, hliník, měď a olovo, které lze recyklovat a opětovně použít.
tags: #recyklace #elektro #odpadu #proces