Recyklace hnoje a jeho využití

Komise zahájila konzultaci na téma, jak využívat fosfor udržitelnějším způsobem. Fosfor se hodně používá v zemědělství, kde je nepostradatelnou složkou hnojiv a krmiv. Jedná se však o zdroj, který nelze nahradit. Konzultace si klade otázku, jak zajistit, aby aby byly zásoby fosforu k dispozici i pro budoucí generace, a jak minimalizovat případné nežádoucí vedlejší účinky používání fosforu na životní prostředí.

Odplavení fosforu ze zemědělských polí do vodních toků může například vést k rychlejšímu růstu vodních rostlin a řas, což je jev nazývaný eutrofizace. V současnosti se často fosforem v celém potravinovém produkčním cyklu plýtvá, což ohrožuje životní prostředí (například znečištěním vody).

Cílem konzultace je zahájit diskusi o používání fosforu a o způsobech, jak zajistit účinnější využívání tohoto zdroje. Je v něm navržena celá řada možností, které by mohly stávající situaci zlepšit, jako je používání hnojiv a krmiv cílenějším způsobem, snížení eroze půdy a podpora recyklace fosforu z hnoje, odpadních vod a kompostu.

Od účastníků konzultace se očekává reakce na otázku, co by se dalo udělat na podporu získávání fosforu z jiných zdrojů, jako jsou potraviny a biologicky rozložitelný odpad. V rámci konzultace můžete rovněž vyjádřit názory na to, jak vyřešit záležitost poptávky a nabídky, jak řešit riziko kontaminace půdy a které technologie a inovace by se měly podpořit, aby se zlepšilo udržitelné využívání fosforu.

Produktivita moderních zemědělských systémů závisí z velké části na přidávání fosforu do půdy jako hnojivo a do krmiva pro zvířata. Většina fosforu pochází z fosfátových dolů. V Evropské unii však existuje pouze jeden takový důl. Většina fosfátové horniny používané v EU proto pochází ze severní Afriky a Ruska.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Existují předpisy EU, které znečištění vody fosforem upravují. Jedná se například o směrnici o dusičnanech nebo o směrnici o čištění městských odpadních vod. Dané předpisy však nepodporují efektivnější využívání této živiny. Několik členských států již podniklo kroky na podporu recyklace a účinnějšího využívání fosforu.

V Unii se rovněž využívají některé formy opětovného použití fosforu, jako je rozptylování hnoje a kalů. Tyto zdroje však nejsou vždy využívány na správném místě nebo správným způsobem tak, aby se zajistilo jejich vstřebání plodinami. EU se snaží zlepšit přístup některých těchto zdrojů recyklovaného fosforu na trh, a to zejména prostřednictvím revize nařízení o hnojivech.

Hnůj: Přírodní hnojivo pro zahrady

Použití hnoje na zapravení do půdy znamená poskytnout půdě obrovské množství živin a důležitých látek. Chlévský hnůj obsahuje pro půdu potřebné živiny, jako je draslík, vápník, fosfor a další prvky.

Použití hnoje na zahradě by nikdy nemělo probíhat "začerstva", to znamená, že vyvezete z chléva kolečko hnoje a šup s ním pod jahody. To by vám rostliny moc nepoděkovaly. Čerstvý hnůj obsahuje vysoký obsah soli a amoniaku, a tyto látky mohou být pro rostliny škodlivé, proto je potřeba čerstvý hnůj nechat kompostovat po dobu alespoň šesti měsíců.

Kdy a jak aplikovat hnůj? Aplikujte jej, jak název napovídá, na podzim. Podzimní hnojení pomáhá rostlinám lépe přečkat zimu, odolávat nepříznivým povětrnostním podmínkám, a dokonce i některým chorobám.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Jednotlivé druhy hnoje a jejich využití

• Kravský hnůj: Používejte ale pouze hnůj od malochovatelů nebo biofarmářů. Tak budete mít jistotu, že do půdy společně s hnojem nepřidáváte hormony, antibiotika a mnoho dalších látek, které v půdě nemají co dělat. Kravský hnůj je vynikající především pro svou vyváženost, protože obsahuje veškeré potřebné živiny. Organické složení kravského hnoje poskytuje rostlinám živiny, které pomáhají podpořit jejich zdravý růst. Nepoužívejte jej na hnojení kořenové zeleniny, jako je mrkev, petržel nebo pastinák, a dále pod cibuli a česnek. Naopak toto použití hnoje ocení rajčata a okurky.
• Koňský hnůj: Koňský hnůj je velmi výhřevný a používá se tradičně do skleníků. Navíc zvyšuje vodní zadržovací schopnost půdy, což znamená, že rostlinky budou mít na jaře k dispozici více vlhkosti. Pomáhá také udržovat pH půdy v rovnováze, vytváří ideální prostředí pro zdravou mikroflóru a vylepšuje strukturu půdy. Rozleželým koňským hnojem smíchaným s kompostem hnojte jahody, rajčata, papriky, brambory nebo tykvovitou zeleninu.
• Prasečí hnůj: Prasečí hnůj je studený hnůj, který se rozkládá velmi pomalu. Čerstvý prasečí hnůj obsahuje obrovské množství dusíku ve formě sloučenin amoniaku, díky čemuž může spálit kořeny rostlin. Kromě toho má silnou kyselou reakci, proto je nutné jej nechat rozležet. Kompostovaným prasečím hnojem prokážete dobrou službu především celeru, pórku a maliníkům, použít se dá i na lilky, brambory či papriky.
• Králičí hnůj: Králičí hnůj se, stejně jako hnůj kozí a ovčí, velmi rychle rozkládá. Tento druh hnoje se vyplatí ukládat do kompostu, aby se zbavil nadměrného množství dusíku. Tento hnůj je vhodný pro nejcennější zeleninu jako chřest, artyčoky, rajčata, lilek, okurky, cukety, tykve a mnoho skleníkových plodin.
• Drůbeží trus: Drůbeží trus díky vysokému obsahu dusíku, fosforu a draslíku poskytuje rostlinám potřebné živiny pro jejich zdravý růst a vývoj, zlepšuje strukturu půdy a podporuje růst mikroorganismů. Vysoký obsah fosforu ocení kvetoucí rostliny. Další použití hnoje je pro rajčata, papriky, okurky, cukety, dýně, brokolici, zelí, kapustu, fazole, hrách, ale také pro jahody, maliny, ostružiny, borůvky, jablka, hrušky.

Čemu se při aplikaci hnoje vyhnout?

Vyhněte se nadměrným dávkám hnojiv, které mohou poškodit rostliny a narušit půdní rovnováhu. Nepoužívejte hnojiva s obsahem dusíku a klasické nehašené stavební vápno.

Kompost: Recyklace organického materiálu

Kompost, to je směsice organických látek, u nichž došlo k rozkladu a uvolnění důležitých živin. Pokud budete používat kompost jako hnojivo, půda v záhonech bude kypřejší a bude lépe zadržovat vodu a živiny, které pak budou k dispozici rostlinám. Kompost rovněž zlepšuje písčitou i těžkou půdu a prospívá půdní mikroflóře.

Ideální doba zrání kompostu jsou 3 roky, použitelný je už ale zhruba po roce. Vždy je dobré vědět, odkud kompost pochází a zda neobsahuje některé suroviny, které do kompostu rozhodně nepatří a které jej znehodnotí.

Jak začít s kompostováním?

Tradiční recyklační metoda je založená na skutečnosti, že příroda nevytváří odpadky. Takže - i když nebudete dělat vůbec nic jiného než jen házet organický materiál na hromadu v koutě zahrady, bude to fungovat. Možná s obtížemi a pomalu, ale nakonec se kopec bioodpadu přece jen rozloží a promění v úrodný kompost.

Kompostování na hromadě vs. v kompostéru

Pokud máte velkou zahradu, na které neřešíte každý centimetr čtvereční, můžete kompostovat i volně na hromadě. Výhodou tohoto způsobu je, že nejste omezení objemem kompostéru a velikost vaší hromady závisí pouze na množství materiálu, který vaše zahrada (a kuchyň) vyprodukuje. Ke kompostovanému materiálu máte snadný přístup a můžete ho kdykoliv jednoduše přeházet a promíchat. Nevýhodou této varianty je, že materiál na povrchu a na okrajích hromady snadno vysychá. Dalším problémem může být nepříliš estetický, neuspořádaný vzhled kompostu.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Výběr kompostéru

Funkčnost kompostéru je daná splněním několika důležitých faktorů, podle nichž byste se při výběru měli orientovat: Objem kompostéru zvolte podle množství materiálu, které potřebujete zkompostovat. Jako minimální se ale doporučuje objem 1 m³, který zaručuje, že budou moci správně proběhnout všechny fáze kompostovacího procesu včetně prohřátí celého objemu kompostéru a jeho hygienizace.

Typy kompostérů

• Modulární kompostér JERY: Základem je unikátní konstrukce: Díky rychlému spojování dílů dokážete kompostér smontovat i demontovat během 5 ti minut a snadno přemístit. Jednoduchý systém otevírání komor vám usnadní překopávání, které vede k zintenzivnění a zrychlení rozkladu materiálu. Díky systému mechanických spojů se navíc minimalizuje obsah škodlivých látek. Základní kompostér můžete rozšířit o další moduly a vytvořit tak vícekomorový systém, který vám umožní kompostovat kontinuálně ve dvou fázích. Zatímco v jedné komoře shromažďujete nový materiál, ve druhé či třetí komoře kompost v klidu zraje. Všechny díly kompostéru jsou plně obnovitelné a recyklovatelné, což umožňuje dosáhnout prakticky neomezené životnosti. K výrobě používáme přírodní lokální materiál -trvanlivé modřínové dřevo odolné proti vlhkosti, mrazu i slunci. Kompostér pochází z místní rukodělné výroby, což snižuje zátěž životního prostředí dopravou.
• Dřevěný kompostér (3 000 a 6 000 litrů): Speciálně pro velké zahrady jsme navrhli a vyrábíme odolný masivní dřevěný kompostér ve dvou variantách - o objemu 3 000 a 6 000 litrů.
• Zateplený otočný kompostér JORA: Dovážíme ho k nám už řadu let ze Švédska a v nabídce ho máme ve třech velikostech. Rotační kompostér je uzavřená nádoba ve tvaru sudu sestaveného z lakovaných ocelových panelů umístěná na galvanizované ocelové konstrukci. Hlavní vtip tohoto kompostéru spočívá v tom, že se materiál uvnitř nemusí překopávat. Stačí prostě pokaždé, když do kompostéru něco vyhodíte, zatočit. Permanentně tak dochází k promíchávání starého a nového obsahu a kompostovaný materiál se provzdušňuje.
• Drátěný kompostér GABI: Kromě odolnosti (výrobce garantuje životnost minimálně 20 let) vás na něm zaujme i nízká cena a jednoduchá montáž. Praktická je také nastavitelná velikost objemu, kterou můžete přizpůsobit momentálním potřebám. Maximální průměr kompostéru je 124 centimetrů a maximální objem je 1170 litrů.

Složení kompostu

Kompostér můžete krmit jak rostlinnými zbytky ze zahrady, tak i organickým materiálem, který vzniká v domácnosti, zejména v kuchyni. Pro správnou skladbu kompostu je výhodné, pokud máte možnost míchat odpad ze zahrady s tím z kuchyně. Vhodné složení materiálu významně ovlivňuje aktivitu bakterií. Uhlík (C) slouží jako zdroj energie nutný pro růst a množení buněk. Tělo buněk je složené z bílkovin, které jsou tvořené aminokyselinami, pro jejichž vznik je nezbytný dusík (N). Poměr uhlíku a dusíku (C:N) v kompostované směsi proto určuje rychlost kompostovacího procesu. Poměr uhlíkatého materiálu k dusíkatému by se měl pohybovat v rozmezí 20-40 jednotek C na 1 jednotku N.

Jak nastartovat tlení?

Správně založený kompost se začne do dvou dnů po založení zahřívat, což je způsobené vysokou aktivitou mikroorganismů. Tato tzv. termofilní fáze může trvat několik dní, ale i několik týdnů. Dochází při ní k tzv. hygienizaci kompostu, při které se zničí semena plevelů i zárodky chorob. Pro zrychlení procesu kompostování můžete zkusit přimíchat zralý kompost, případně chlévský hnůj.

Faktory ovlivňující kompostování

Během procesu kompostování byste měli sledovat několik základních faktorů: Vlhkost, Vzduch a Teplotu.

Použití kompostu

Jakmile vaše zahrada kompost okusí, nebude chtít jinak. Co může být lepšího než vlastnoručně vyrobené organické hnojivo obsahující humidové kyseliny, které pomáhají vázat živiny? Zralým kompostem proto hnojte zejména plodiny náročné na živiny. Jinak ho na zahradě můžete aplikovat prakticky kamkoliv.

Hoštické substráty pro zeleninu

Hoštický Substrát pro zeleninu patří do skupiny výrobků řady Hoštické Substráty české firmy FORESTINA představující tzv. přírodní substráty, které jsou vyráběny ve výrobním závodě v Horažďovicích v České republice.

Složení substrátu:

• Tmavá rašelina
• Kůrový kompost
• Zelený kompost
• Organické hnojivo ve formě mikrogranulátu

Vlastnosti substrátu:

• pH (vodní výluh) 5,0 - 7,0
• Substrát obsahuje potřebné množství základních i stopových živin.
• Organické hnojivo ve formě mikrogranulátu, které substrát obsahuje zaručuje mnohem efektivnější rozmístění hnojiva v substrátu.

Zvířecí hnůj a lidský odpad jako náhrada za chemická hnojiva

Nová studie odhaluje, že zvířecí hnůj a lidský „odpad“ obsahují dostatek živin, aby nahradil všechna chemická hnojiva, která se v současnosti celosvětově používají v zemědělství. Studie ukazuje, že v Číně by recyklovaný odpad mohl nahradit 27 % současného používání hnojiv. Většina zemí postrádá potřebnou infrastrukturu pro rozsáhlou recyklaci odpadních živin.

Že to jde ukazuje japonská Ósaka, která přeměňuje 100 % svého lidského odpadu na hnojivo, které slouží více než 2 000 farmám v regionu. Vytvoření cirkulárního systému živin v zemědělství by vyžadovalo spolupráci mezi zemědělci, zařízeními pro nakládání s odpady a vládními agenturami.

Domácí kompostování

Přemýšleli jste někdy nad tím, kolik odpadu vyprodukuje vaše domácnost? U běžné čtyřčlenné rodiny jsou to přibližně 2 tuny každý rok. Odpad představuje ohromnou zátěž pro životní prostředí, a to zvlášť, když zhruba polovina končí nevyužitá na skládce. Velkou část domácího odpadu tvoří biologicky rozložitelné složky, mohou představovat až třetinu celkového odpadu.

Kompostování je proces přeměny organických materiálů, jako jsou zbytky jídla, listí, tráva a další rostlinný materiál, na kompost. Kompost je bohatý, tmavý, země podobný materiál, který se používá jako přírodní hnojivo a vylepšovač půdy. Pro úspěšné kompostování je důležité zajistit správnou rovnováhu mezi „zelenými“ materiály, které jsou bohaté na dusík (např. trávník, zbytky zeleniny), a „hnědými“ materiály, které jsou bohaté na uhlík (např. suché listí, piliny).

Kompostování lze provádět v domácích kompostérech, hromadách na zahradě nebo ve velkém měřítku v komerčních kompostárnách. V dnešní době je kompostování vnímáno nejen jako způsob zlepšení půdy, ale také jako klíčový prvek v boji proti změně klimatu, snižování odpadu a podpoře udržitelného zemědělství a zahradničení.

Klasifikace kompostování

Kompostování lze klasifikovat podle různých kritérií, jako je místo provádění, metody a typy použitých materiálů.

1. Domácí kompostování
2. Komunitní kompostování
3. Vermikompostování
4. Aerobní kompostování
5. Anaerobní kompostování
6. Komerční kompostování

Bokashi kompostování

Bokashi kompostování je metoda fermentace organického odpadu, která umožňuje rychlou přeměnu kuchyňských zbytků na kompost. Tento proces se liší od tradičního aerobního kompostování tím, že probíhá za anaerobních podmínek (bez přístupu vzduchu), a s použitím specifických mikroorganismů.

Příprava materiálů: Do Bokashi kompostéru se vrství kuchyňské odpady, mezi něž se pravidelně přidává Bokashi starter. Po fermentaci není výsledný materiál ještě plně rozložen a neměl by se přímo používat jako kompost. Místo toho by se měl zakopat do země nebo přidat do tradiční kompostové hromady, kde dokončí rozklad.

Výhody kompostování

1. Snížení množství odpadu na skládkách
2. Zlepšení kvality půdy
3. Podpora půdního ekosystému
4. Snížení emisí skleníkových plynů
5. Úspora nákladů
6. Vzdělávací hodnota
7. Využití v hydroponii

Digestát jako alternativní organické hnojivo

Je možné využít digestát jako alternativní organické hnojivo, které je zároveň přínosné pro půdu, životní prostředí i zemědělce samotného? Ano! Digestát je považován za standardní organické hnojivo, které vzniká jako vedlejší produkt při výrobě bioplynu. Aplikace digestátu na zemědělskou půdu nevyžaduje speciální oznámení či registraci.

Mechanickou separací lze rozdělit digestát na pevnou frakci, označovanou jako separát, a na tekutou frakci, zvanou fugát. A to v přibližném poměru 4-5:1, což znamená, že asi 80-84 % objemu tvoří fugát a 16-20 % separát. Fugát se v některých případech také opětovně vkládá do systému bioplynové stanice pro další využití. Aplikace fugátu má potenciál dosahovat výsledků srovnatelných s používáním tradičních minerálních hnojiv.

Digestát je bohatým zdrojem živin, zejména fosforu (P) a draslíku (K), které jsou nezbytné pro rostlinný růst. Např. ve srovnání s kompostem má digestát vyšší obsah makroživin. Výzkumy naznačují, že aplikace digestátu může mít pozitivní vliv na některé fyzikální vlastnosti půdy. Takové půdy mohou mít následně např. vyšší obsah vlhkosti a lepší vodní režim.

Pozitivní vlivy digestátu

• Zvyšuje obsah živin, jako je fosfor a draslík, což zlepšuje nutriční hodnotu půdy pro rostliny.
• Obsahuje organické látky, které jsou zdrojem energie pro půdní mikroorganizmy.
• Redukuje potřebu minerálních hnojiv, jejichž výroba a aplikace může mít negativní dopad na životní prostředí.

Rizika spojená s použitím digestátu

• Obsah těžkých kovů a dalších kontaminantů, které mohou být přítomny v surovinách používaných pro výrobu bioplynu. Proto je pravidelná analýza složení digestátu zcela klíčová.
• Velkou nevýhodou digestátu je nízký obsah kvalitní organické hmoty, který je zapříčiněn odbouráním uhlíku digescí.
• Aplikace digestátu při pěstování širokořádkových plodin na svažitých pozemcích bez podsevu meziplodin, což může vést k ohrožení těchto lokalit vodní erozí s následným vyplavením živin.

K minimalizaci výše uvedených rizik je možné využít půdoochranné technologie, které zahrnují pokryv půdy vegetací a již zmíněné pěstování meziplodin. Jedním z klíčových aspektů použití digestátu je stanovení optimální dávky, doporučuje se aplikovat 20 t/ha.

Výsledky jasně ukazují, že aplikace digestátu měla pozitivní vliv na většinu sledovaných fyzikálních vlastností a chemických parametrů půdy, jako jsou půdní struktura, vodostálost, pórovitost a penetrometrický odpor či objemová hmotnost redukovaná. Došlo také ke zvýšení obsahu snadno dostupných živin a ke zlepšení půdní reakce.

Digestát je často levnější než minerální hnojiva, čímž snižuje celkové náklady na hnojení. Zároveň podporuje recyklaci organických materiálů a snižuje závislost na neobnovitelných zdrojích používaných při výrobě syntetických hnojiv.

Tabulka 1: Vliv digestátu na fyzikální vlastnosti půdy

Recyklace vody a její využití

Smyslem recyklace je úspora vody, znovuvyužití nutrientů a redukce odpadu. Příklad využití odtoku z komunální ČOV a jeho úprava na vodu pitnou je v Belgii. Řešení je vhodné v případě nedostatku vody ve zdrojích.

Projekt DEMOWARE se komplexně zabýval různými dostupnými technologiemi pro recyklaci vody, stejně jako aplikacemi těchto technik v oblasti zemědělství, průmyslu i úpravy pitných vod. Výsledkem tak bylo deset testovacích lokalit, na kterých byla v poloprovozním nebo provozním měřítku aplikovaná schémata znovuvyužití vody.

Využití odtoku z komunální čistírny odpadních vod a jeho úprava na vodu pitnou už byla v minulosti aplikovaná na několika místech. Výborným příkladem může být úpravna vody v belgickém Koksijde, kde je odtok z ČOV veden přímo do úpravny s technologií ultrafiltrace a reverzní osmózy (UF + RO). Kvalitativní parametry jsou dlouhodobě bez problémů dodržovány a žádné negativní ohlasy nejsou známy ani od samotných uživatelů.

Recyklace odpadní vody k úpravě na vodu pitnou tak zůstává i nadále řešením pro lokality, ve kterých není dostatek vody v povrchových nebo podzemních zdrojích. Zcela jinak je to u ostatních aplikací, a to u recyklace vody pro zemědělské a průmyslové účely.

Společnost ASIO, spol. s r.o. projektu DEMOWARE zajistila kompletní návrh a výrobu dvou poloprovozních jednotek: anaerobního membránového bioreaktoru a post-denitrifikačního reaktoru. Anaerobní membránový bioreaktor byl využit na čištění průmyslových odpadních vod z farmy, kde byl odtok z reaktoru přímo aplikován k závlaze zemědělských plodin. Zpracování odpadní syrovátky a kravského hnoje pomocí anaerobní technologie zajistilo vysokou účinnost odstranění organických látek, přičemž odtok byl obohacen o dostatek nutrientů, potřebných pro růst zavlažovaných rostlin.

tags: #recyklace #hnoje #využití

Oblíbené příspěvky:

• Dění v Ostrově u Macochy
• Správné třídění čisticích prostředků
• Více informací o hypotéze naučných středisek ekologické výchovy
• Seznam a výzvy ekosystémů západní polokoule
• Kroměřížsko: Příroda a fotografie