Recyklace komunálního odpadu: Procesy a technologie

Komunální odpad se zpracovává ve speciálních komplexech, kde se odpad drtí, prosívá a tříděním se získává sklo, kovy, plasty, papír, prosev pro komposty a palivo. Takto vytříděné složky mohou sloužit pro výrobu náhradního paliva pro cementárny nebo např. teplárny. Obdobným způsobem se zpracovává také objemný odpad.

Způsoby nakládání s komunálním odpadem

Zjednodušeně můžeme komunální odpady rozdělit na směsný komunální odpad a tříděný odpad. Směsný komunální odpad (SKO) nelze dále vytřídit a končí na skládce nebo v zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO).

Mezi způsoby nakládání s odpady patří:

• Využívání odpadů
• Odstraňování odpadů
• Ostatní

Způsoby nakládání s odpady jsou označeny kódy. Kódování bylo součástí vyhlášky č. 383/2001 Sb., pro rok 2021 zůstává i nadále v platnosti.

Jako ideální možnost se hodnotí předcházení vzniku odpadu, nevyhovující je odstraňování (skládkování) odpadu.

Čtěte také: Trendy v recyklaci odpadu

Hierarchie správného nakládání s odpady:

1. Předcházení vzniku odpadu
2. Opětovné použití
3. Recyklace
4. Energetické využití
5. Odstranění (skládkování) odpadu

Složení komunálního odpadu

Domovní odpad obsahuje tyto druhy, jež lze opětovně zhodnotit. Největší množství (20-30%) je biologického odpadu, 15% papíru a lepenky, kolem 10% skla, 7% kovů, 6% plastů, zhruba 2% textilu.

Složení SKO v České republice pravidelně sleduje společnost EKO-KOM. Poslední údaje z roku 2020 ukazují, že podíl kovů, skla a nápojového kartonu dosahuje v průměru 6,9 % hmotnosti SKO. Plastů je sice v průměru 10,1 %, ale jiná data společnosti EKO-KOM ukazují, že například dobře recyklovatelného PET je v SKO už pouze cca 1 %.

Kompostování komunálního odpadu

Pro účely kompostování komunálního odpadu je nutno nejprve odstranit využitelné a nebezpečné složky. Velká část organického odpadu z kuchyně i ze zahrady je vhodná ke kompostování. Je však nutné se důsledně vyvarovat vnášení škodlivých látek. Do kompostu nepatří tuky, omáčky a kosti vzhledem k jejich špatné rozložitelnosti.

Spalování komunálního odpadu

Spalování komunálního odpadu ve spalovnách vybavených zařízením na čištění plynných spalin je šetrné vůči životnímu prostředí, ekonomicky je však doposud ve srovnání se skladováním nevýhodné. Tímto způsobem lze snížit objem odpadu až na jednu desetinu původního objemu a navíc dojde k nejrychlejšímu a nejspolehlivějšímu zničení patogenů obsažených v odpadu.

Čištění plynných emisí ze spalovny se provádí látkovými a elektrostatickými filtry s následnou mokrou vypírkou pro odstranění kyselých plynných složek spalin (HCl, SO2 atd.) a denox filtry pro odstranění NOx. Nebezpečnost emisí je možno snížit odstraněním nebezpečného podílu komunálního odpadu před vlastním spalováním.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Škváru lze po odstranění železného šrotu použít v silničním stavitelství, ve stavebnictví nebo na posypy.

Výroba paliva ze směsného komunálního odpadu (RDF)

Světovým trendem současnosti je výroba paliva ze směsného komunálního odpadu pod označením RDF (Refuse Derived Fuel). Způsob výroby spočívá v odstranění nespalitelných složek a v úpravě zrnitosti odpadu.

Vzhledem ke skutečnosti, že se při výrobě tohoto paliva ze směsného komunálního odpadu odstraňují některé složky, jako např. kovy, nespalitelné složky či biologický odpad, probíhá celý proces spalování paliva optimálnějším způsobem, přičemž vzniká méně popela a také jeho složení je jiné.

Chemická recyklace plastů

Chemická recyklace, nazývaná také pokročilá recyklace plastů, označuje několik různých technologií, které přeměňují použité plasty na jejich základní stavební prvky, speciální polymery, suroviny pro nové plasty, paliva, vosky a další cenné produkty.

Mezi základní druhy chemické recyklace patří termochemická recyklace - pyrolýza, plazmatická recyklace - zplyňování plastů a chemická recyklace - solvolýza - rozpouštění chemikáliemi.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Největší výhodou technologie chemické recyklace je možnost recyklace plastů, které jsou v jiných podmínkách jen obtížně recyklovatelné, případně nerecyklovatelné. Technické řešení termochemické recyklace umožňuje zpracovat široké spektrum odpadních plastů ve směsi, kde výsledkem je kapalný produkt stabilní požadované kvality.

Procesy chemické recyklace umožňují využít odpadní plasty jako suroviny pro výrobu nových plastů či chemikálií. Skvělou zprávou je, že jejich kvalita je shodná s úrovní kvality při výrobě z původních zdrojů. To znamená, že je lze využít i pro výrobu plastů užívaných v potravinářství.

Další výhodou je, že pomocí chemické recyklace je možné zachytit a oddělit tzv. látky vzbuzujících mimořádné obavy, které mohou být přítomny v plastických hmotách na konci životnosti.

Pyrolýza

Pyrolýza je termický proces, který působením tepla rozkládá organické látky bez přístupu kyslíku. Jedná se o fyzikálně-chemický děj, řadící se mezi technologie, které působí na odpad teplotou, která přesahuje mez jeho chemické stability.

Získaná kapalná frakce má velký potenciál recyklovat zpět do petrochemického průmyslu jako surovina pro výrobu nových plastů, nebo výrobu rafinovaných paliv.

Na rozdíl od mechanické recyklace dokáže metoda termochemické recyklace zpracovat i směsi odpadních plastů. Kompozitní materiály, které by za běžných podmínek skončily na skládce nebo ve spalovně, mohou být recyklovány právě termochemicky.

Význam termochemické recyklace spočívá zejména v enviromentální rovině, protože tvoří ekologickou alternativu k metodám běžného spalování a neefektivnímu skládkování.

Energetické využití odpadů

Dnes představuje energetické využívání odpadů hospodárnou alternativu k fosilním palivům a spalování komunálních odpadů spolu s jejich látkovým využitím nejvýznamnější způsob využití odpadů, který je schopen zajistit v reálném čase a místě minimalizaci jeho objemu. Energetickým využíváním odpadů se získává elektřina a teplo a dochází rovněž ke snižování množství vypouštěných skleníkových plynů.

Důvody pro energetické využívání odpadů:

• Odpad je ideální náhradou přírodních neobnovitelných zdrojů - směsný komunální odpad dosahuje výhřevnosti hnědého uhlí
• ČR dlouhodobě neplní požadované limity EU pro omezování množství skládkovaných biologicky rozložitelných odpadů
• ČR významně zaostává za vyspělými evropskými státy ve využívání odpadů jako zdroje energie
• Energetické využívání spalitelných odpadů, které nelze látkově využívat, vyhovuje všestranným nárokům kladeným na ochranu životního prostředí
• Energetickým využíváním dojde ke snížení dovozní závislosti na primárních energetických zdrojích (zemní plyn, ropa)

Recyklace odpadů a materiálové využití

Recyklace odpadů a materiálové využití je cestou úspory primárních surovin, a tedy ekologického chování. Toto téma hýbe evropskou i národní legislativou, pojmy „cirkulární ekonomika“, česky „oběhové hospodářství“, jsou všudypřítomné.

Vzniklé odpady se mají především opětovně používat, je-li to možné, nebo recyklovat a vytvářet z nich nové výrobky.

Zpracování odpadů

Podívejme se na jednotlivé technologie zpracování odpadů. Ty jsou definovány v zákoně o odpadech v příloze č. 2, katalogu činností:

• mechanické úpravy - demontáž, drcení, dělení, třídění, lisování odpadů
• biologické úpravy - biodegradace, bioplynové stanice, kompostování
• chemické, fyzikálně-chemické úpravy - biodegradace, stabilizace, solidifikace, deemulgace, regenerace kyselin a zásad, rozpouštědel
• termické úpravy - tavení skla, kovů, natavování plastů (pro regranulaci)

Statistiky odpadového hospodářství v ČR (2019)

V roce 2019 bylo v České republice vyprodukováno 37,4 mil. tun všech odpadů. Z toho činily 1,8 mil. tun nebezpečné odpady a 35,6 mil. tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele ČR připadá 3 502 kg/obyv. všech odpadů (165 kg nebezpečných/obyv. a 3 337 kg ostatních/obyv.).

Obyvatelé ČR jich v roce 2019 vyprodukovali 5,9 mil. tun komunálních odpadů. Na jednoho občana ČR tedy vychází 551 kg/obyv. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů tvořil 15,7 %.

V roce 2019 bylo využito 53 % vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 41 % materiálově a 12 % energeticky. Na skládkách bylo uloženo 46 % komunálních odpadů (v roce 2018 to bylo rovněž 46 %).

Domovní odpad a možnosti jeho využití

Domovní odpad je z větší části možno využít. Jednotlivé druhy odpadů je nejvýhodnější oddělovat přímo v místě jejich vzniku.

Domovní odpad obsahuje tyto druhy, jež lze opětovně zhodnotit. Jednotlivé druhy odpadů je nejvýhodnější oddělovat přímo v místě jejich vzniku.

• nabídněte věci, které už nepotřebujete (staré oblečení, hračky apod.) k dalšímu využití (např.

Recyklace plastového odpadu

Technologie materiálového využití plastového odpadu jsou založeny na vyčištění odpadu od mechanických nečistot tzv. praním, odseparováním nežádoucích příměsí, oddělení jednotlivých druhů plastu obsažených v odpadech, vysušení materiálu a v následném zhodnocení ve formě plastového polotovaru určeného k výrobě nových výrobků. Všechny tyto operace seřazeny do technologické separační linky vyžadují, aby do nich vstupoval vytříděný plastový odpad.

Hospodářský význam hospodaření s odpadními plasty a jejich využití jako druhotných surovin spočívá zejména v obohacování domácí surovinové základny. Stupeň využitelnosti druhotných surovin a jejich podíl na celkové produkci je zároveň významným měřítkem průmyslové, technické a vědeckovýzkumné vyspělosti země.

tags: #recyklace #komunalního #odpadu #procesy

Oblíbené příspěvky:

• Environmentální výchova
• Princip fungování uzavřených ekosystémů
• Ručníky a ocet se sodou
• Studie o znečištění vody
• Zefektivnění svozu bioodpadu