Recyklace kovů: Postup zpracování

Mezi základní postupy materiálového využívání odpadů řadíme jejich recyklaci a regeneraci. Recyklace je takový postup zpracování odpadních materiálů, při němž se hmota odpadu využije vhodnou technologií pro výrobu recyklovaných výrobků. Odpad tedy zde slouží jako druhotná surovina.

Recyklaci rozlišujeme z několika hledisek. Primární recyklace je proces, při němž se z odpadu získává surovina nebo výrobek, který má stejné nebo podobné vlastnosti jako materiál nebo výrobek původní. Sekundární recyklace je proces, při němž se z odpadu získává materiál nebo výrobek, jehož vlastnosti jsou značně odlišné od materiálu nebo výrobku původního (např. polyethylenftalátu na polyesterovou střiž).

Technologie získávání drahých a obecných kovů z odpadních elektrických a elektronických zařízení

Při získávání drahých kovů (DK) a obecných kovů (OK) z odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) se dnes používají ty postupy, které jsou zároveň schopny splnit parametry materiálového využití OEEZ dané zákonem č. 7/2005 Sb., o odpadech.

1. Předúprava OEEZ

Tato technologicky a investičně relativně nenáročná část celého recyklačního procesu je zcela nezbytnou součástí následných technologických kroků, protože zajišťuje demontáž a následné odstranění látek z OEEZ, jak to vyžaduje zákon o odpadech. Při demontáži musí být ze zařízení vyjmuty např. plošné spoje, kabely a veškeré nebezpečné látky. Nejsou-li tyto nebezpečné látky manuálně odstraněny, způsobí při následné mechanické úpravě kontaminaci celé zpracovávané šarže.

Předúprava tudíž zahrnuje především ruční demontáž a předtřídění OEEZ. Takto předupravený odpad se dále zpracovává na mechanické třídicí lince drcením a mletím s následnou separací na magnetických a Foucaultových separátorech s konečným rozdružením na fluidním vibračním splavu. Tento postup se osvědčil zejména proto, že vedle kovových frakcí umožňuje také recyklaci a materiálové využití plastů, jež tvoří nezanedbatelný hmotnostní podíl OEEZ.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Proces recyklace elektroodpadu začíná jeho sběrem a tříděním.

2. Pyrometalurgické zpracování OEEZ

Hlavní předností pyrometalurgických metod je možnost zpracovávat všechny formy OEEZ. Tomuto zpracování nemusí nutně předcházet demontáž součástí obsahujících nebezpečné látky a úprava drcením, protože v procesu tavení v šachtové peci (Varta) a následném zpracování odplynů jsou zneškodněny.

Problematickým jevem při použití této technologie je nutnost vypořádat se s těkavými těžkými kovy, jako je rtuť, kadmium a selen, které jsou součástí většiny zvláště starých OEEZ a které snadno unikají čisticím systémem odplynů. S touto metodou souvisí také problematika tvorby a následné likvidace dioxinů, furanů a furfuralů, které vznikají za katalytického působení mědi, a v neposlední řadě i produkce oxidu uhličitého, jehož geneze v technologických procesech je regulována ratifikovaným Kjótským protokolem. Při pyrometalurgickém zpracování OEEZ se drahé kovy obvykle kumulují v měděném regulu (měď je kolektorem drahých kovů).

Komplikace ovšem nastávají při zpracování OEEZ v olovářské peci, kde sice drahé kovy přecházejí do olova, ale obecné kovy jako měď a nikl jsou převáděny do sulfidického kaménku a následně ukládány na skládku. Ke speciálním technologiím patří přímé tavení ve válcové peci se speciálním hořákem. Pracovním plynem je technický kyslík. Výtěžnost kovů ze vsádky má dosahovat 98,5 %, u zlata 99 %. V každém případě není pyrometalurgická část recyklace OEEZ finální koncovkou, ale rafinačním mezistupněm, který většinou předchází elektrolytické rafinaci.

3. Hydrometalurgické zpracování

Průmyslově se jako nejefektivnější postup uplatnil proces elektrolytické rafinace mědi. Při tomto procesu jsou maximálně využívány jak DK, tak i OK získané pyrometalurgickým zpracováním v podobě tzv. blistrové měděné anody. Proces spočívá v elektrolytickém rozpouštění směsné anody v kyselině sírové s následnou depozicí čisté mědi na katodě.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Takovýmto způsobem se získá měď o ryzosti 99,9 %. Ta je opět vhodná pro použití v elektroprůmyslu jako elektrovodná měď. V elektrolytu se kumulují zejména nikl, zinek a kobalt. Z uvedených příměsí se kapalinovou extrakcí a následným odparem a krystalizací vyrábějí sírany využitelné v galvanických procesech. Drahé kovy a některé obecné kovy jako selen a bismut se kumulují v anodovém kalu, který je z procesu elektrorafinace periodicky odebírán a zpracováván. Výstupem jsou ryzí stříbro, zlato, palladium a selen.

SAFINA, a. s., se ve středoevropském regionu řadí k největším zpracovatelům odpadů s dlouholetou tradicí v oblasti recyklace odpadů s obsahem drahých kovů. Pro mechanické třídění a předúpravu OEEZ vyvinula a vyprojektovala vlastní třídicí linku, která splňuje požadavky BAT (Best Available Technologies, nejlepší dostupné technologie). Třídicí linka zahrnuje proces předúpravy materiálu s mechanickým zpracováním o kapacitě deset tisíc tun ročně. Výstupy z této linky v podobě jednotlivých kovových i nekovových frakcí umožňují splnit legislativní požadavek na minimální materiálové zhodnocení OEEZ ve výši 50 až 75 % přijaté hmotnosti podle dané skupiny elektroodpadu.

SAFINA, a. s., dále vyvinula společně s firmami Vitaro a Chemoprojekt technologii na recyklaci a materiálové využití starých baterií NiCd (nikl-kadmium), NiMH (nikl-kov-hydrid), Li-Ion (lithium-iont), jakož i dalších přenosných primárních i sekundárních článků. V současné době je tato technologie ve fázi projektové přípravy a s jejím zprovozněním se počítá do konce roku 2005. Kromě již zmíněných materiálů bude tato technologie schopna zpracovávat rovněž elektrolytické kondenzátory s obsahem PCB (Polychlorinated Biphenyls, polychlorované bifenyly), které pocházejí z ruční demontáže OEEZ, a dále displeje LCD a plazmové obrazovky.

Uvedená ohodnocení a průběžné kontroly kvality výrobků akreditovanou analytickou laboratoří jsou zárukou standardně vysoké kvality výrobků a technologií, které SAFINA, a. s., nabízí svým zákazníkům.

Správné třídění a příprava kovového odpadu pro výkup jsou klíčové jak pro jednotlivce, tak pro firmy. Tento proces nejenže přispívá k ochraně životního prostředí, ale také zajišťuje efektivní recyklaci cenných surovin.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Oddělení podle typu kovu: Železné a neželezné kovy by měly být tříděny zvlášť. Odstranění nekovových částí: Před odevzdáním kovového odpadu je nutné odstranit všechny nekovové součásti, jako jsou plasty, dřevo nebo sklo. Čistota kovového odpadu je klíčovým faktorem ovlivňujícím jeho výkupní cenu. Čím čistší a lépe roztříděný odpad, tím vyšší je jeho hodnota. Zbytky nebezpečných látek: Kovové obaly od nebezpečných látek, jako jsou barvy nebo chemikálie, by neměly být odevzdávány spolu s běžným kovovým odpadem.

Při nakládání s kovovým odpadem je důležité dodržovat platné zákony a vyhlášky týkající se odpadového hospodářství. Například vyhláška č. 273/2021 Sb. Pro firmy platí povinnost vést průběžnou evidenci o produkci a nakládání s odpady a podávat roční hlášení o odpadech.

Správné třídění a příprava kovového odpadu přináší řadu výhod, včetně finančního zisku z jeho prodeje a přispění k ochraně životního prostředí.

Všechny ty rozbité telefony, počítače a kvanta spotřebičů jen tak nezmizí. Skončí jako elektronický odpad a to je obrovský problém. Každý rok se ve světě vyprodukuje víc než 50 milionů tun elektronického odpadu a jen přibližně 20 % z něj se správně recykluje.

Elektronický odpad se vztahuje na všechna vyřazená elektronická zařízení, jako jsou počítače, televizory, pračky, ale i větší přístroje používané v průmyslu jako generátory, CNC stroje, UV zářiče či mnoho dalších.

Existuje několik hlavních zdrojů elektronického odpadu:

1. Staré notebooky, televizory, telefony, tablety a malé spotřebiče, které byly vyměněny.
2. Firmy spotřebují tuny elektroniky, od počítačů a serverů až po tiskárny, telefony a další.
3. Technologické společnosti produkují odpad z přebytečných komponentů, vzorků a chybných výrobků.
4. Obrovské množství použité elektroniky se dováží z jiných zemí k renovaci a dalšímu prodeji.

Tato zařízení obsahují toxické těžké kovy, jako je olovo, rtuť a kadmium, které mohou kontaminovat životní prostředí, pokud nejsou správně zlikvidovány. Elektronická zařízení obsahují cenné suroviny, jako jsou vzácné kovy, které je možné znovu použít a znovu získat.

Během recyklace je možné z elektronického odpadu získat cenné kovy, jako je zlato, stříbro, měď a hliník. Tyto materiály se potom můžou použít na výrobu nových výrobků, čímž se sníží poptávka po prvotních materiálech. Odvětví recyklace elektronického odpadu vytváří mnoho nových pracovních míst v oblastech, jako je sběr, přeprava, demontáž a zpracování.

Recyklace elektronického odpadu má zásadní význam při snížení znečistění a obnovu cenných zdrojů. Každý kus elektronického odpadu, který recyklujete, má význam.

tags: #recyklace #kovu #postup #zpracování

Oblíbené příspěvky:

• Oběhové Hospodářství v EU
• Recyklace za studena a za horka od Frekomos
• Zima v půli cesty
• Třídění odpadu Mníšek pod Brdy
• Zpracování odpadu biologickými metodami