Recyklace obalů od mléka v České republice

Nápojové kartony na trvanlivé mléko jsou v podstatě neodmyslitelným artiklem téměř všech českých domácností. Často se sice hovoří o tom, že se mléko v Tetrapaku nikdy nemůže zcela vyrovnat mléku čerstvému, i přesto je ale o trvanlivé mléko stále větší zájem. Pokud i vy dáváte přednost trvanlivému mléku, možná občas váháte, do jakého odpadu následně vyhodit jeho obal. Jsou to totiž právě nápojové kartony, u kterých lidé mnohdy tápou, do kterých kontejnerů vlastně patří.

Dle dostupných zdrojů se během roku uvede na český trh více než 17 tisíc tun nápojových obalů. Jestliže jste doposud vyhazovali nápojové kartony do běžné popelnice, je nejvyšší čas to změnit. Tetrapak obaly se totiž dají snadno recyklovat, a využít tak při další výrobě. Kam ovšem následně tyto obaly správně vyhodit?

Kam s krabicí, když chybí oranžová popelnice?

V dnešní době se nápojové kartony používají nejen na mléko, ale například také na džusy, krabicové víno, mošty a další podobné tekutiny. Na jednu běžnou domácnost tím připadá skutečně dost odpadu, který pokud se správně nevytřídí, zbytečně zamořuje naši planetu. Kam tedy krabice od mléka správně vyhodit? Je to velmi jednoduché.

Na kartony od nápojů dnes již běžně fungují speciální oranžové kontejnery, do kterých patří všechny krabice od mléka, džusů, vína nebo jogurtů. Patří sem veškeré nápojové obaly označené jako C/PAP, 81 nebo 84. V případě, že si tak nebudete náhodou jisti, jestli konkrétní obal do oranžového kontejneru opravdu lze vyhodit, můžete se podívat na označení na obalu.

Počet oranžových popelnic se v České republice sice neustále zvyšuje, i přesto však na mnoha místech s kontejnery na tříděný odpad stále chybí. I v tu chvíli ale patří Tetrapak obaly do tříděného odpadu, i když způsob recyklace není v této oblasti zcela jednotný. Na některých místech se obaly od mléka a jiných nápojů vyhazují do modrých kontejnerů, které jsou primárně určeny na papír. Jinde se zase vhazují do žlutých popelnic na plast. Přesné pokyny, co do konkrétního kontejneru patří, by měly být vždy uvedeny přímo na něm.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Podle nejnovějších dat z roku 2020 třídí své odpady 73 % obyvatel ČR a zajisté tomu napomáhá hustá veřejně dostupná síť sběrných nádob, kam můžeme třídit odpad. Věděli jste, že průměrně to máme k nejbližším kontejnerům už pouhých 90 metrů?! Někdy ale může při třídění odpadu každý z nás znejistět a pro takové případy je tu samosebou další šifra správného třídění odpadu!

Ono totiž třídění odpadu je jedna věc, pokud ale odpad netřídíme správně, může to být komplikací nejen pro jeho cestu k recyklaci - někdy dokonce můžeme zhatit úsilí jiných lidí, kteří odpad vytřídili správně.

Jak správně vytřídit nápojové kartony

Nápojové kartony řadíme mezi tzv. kombinované obaly. Většinu kombinovaných obalů netřídíme, ale nápojové kartony tvoří výjimku a patří do sběrných nádob určených k jejich třídění, v některých obcích se mohou třídit společně s jinými druhy odpadu, například s plastem.

Proto je vhodné vždy sledovat informace uvedené na samolepkách, kterými jsou barevné kontejnery označeny. Nápojové kartony používané k uchovávání trvanlivého mléka označuje recyklační symbol trojúhelníku se šipkami a písmenná zkratka a číslice C/PAP/ALU 84, jedná se o tzv. aseptický nápojový karton.

Písmenná zkratka „C“ nám říká, že se jedná o kompozitní obal (z angl. Composite), který je složený zejména z papíru (zkratka „PAP“) a hliníku, který označuje zkratka „ALU“. Nápojové kartony od mléka jsou vyrobeny z kvalitního papíru, hliníku a také plastu - všechny materiály můžeme díky třídění ještě využít!

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Aseptický nápojový karton je specifický tím, že se skládá ze tří druhů materiálu: z papíru (cca 75 %), plastu - polyethylenu (okolo 20 %) a hliníku (přibližně 5 %). Tento druh nápojových kartonů používáme v potravinářství k uchovávání trvanlivých výrobků, u kterých chceme prodloužit dobu jejich spotřeby. Tento obal může být označen i jako UHT/trvanlivé výrobky.

Před tříděním je třeba obal vždy vyprázdnit, před vhozením do kontejneru prázdný obal sešlápneme či zmáčkneme, abychom zmenšili jeho objem. Právě vysoké množství velmi kvalitního papíru je jedním z důvodů, proč třídit nápojové kartony. Recyklací nápojových kartonů můžeme získat kvalitní papír, který můžeme ještě několikrát recyklovat.

Vytříděné nápojové kartony lze použít například i k výrobě stavebních či izolačních desek, nábytku apod. - více o možnostech využití těchto vytříděných obalů v článku Nápojový karton v akci recyklaci.

Češi třídí odpad svědomitě. Chtějí totiž chránit přírodu a žijí v domnění, že vytříděný odpad většinou putuje k recyklaci. V případě nápojových kartonů, ve kterých denně kupujeme mléko nebo džus, to ale není pravda. Drtivá většina těchto obalů u nás putuje do spaloven nebo na skládky, a to přes to, že je lidé poctivě vhodí do tříděného odpadu.

Čtyři z pěti Čechů s tím nesouhlasí a chtějí, aby se nápojové kartony recyklovaly více. Celé čtyři pětiny Čechů (81 procent) deklarují, že doma třídí nápojové kartony. Realita je ovšem jiná. Podle nejnovějších dat se v Česku recykluje jen necelá čtvrtina této cenné suroviny. Zbytek míří do spaloven, nebo v horším případě na skládku. S tím Češi nesouhlasí. Víc než čtyři pětiny lidí (82 procent) chtějí, aby se nápojových kartonů recyklovalo víc, v ideálním případě téměř všechny.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Nápojové kartony jsou plně recyklovatelné a v Evropě se v průměru recykluje už každý druhý obal. Na úplné špičce jsou země jako Belgie, Německo nebo Rakousko. Jak toho docílily? Zavedly specifický cíl pro recyklaci nápojových kartonů. Jinými slovy: sledují, kolik nápojových kartonů se třídí a recykluje, a snaží se tento podíl zvyšovat.

Naproti tomu v České republice nápojové kartony legislativně de facto neexistují a není u nás ani zákonná povinnost je recyklovat. „České zákony vnímají nápojové kartony jako papír, plast a hliník. Skrze tyto komodity pak výrobci plní i své povinnosti. Pokud uvedou na trh nápojový karton, můžou splnit svoji legislativní povinnost zpětného odběru například sběrem papírové krabice, plastového pytlíku a hliníkové folie od čokolády. To z pohledu cirkulární ekonomiky nedává smysl, a proto aktuálně s Ministerstvem životního prostředí diskutujeme o změně, která by národní cíl na recyklaci nápojových kartonů zakotvila do zákona,“ říká Štěpán Ledvina, expert na cirkulární ekonomiku ze společnosti Tetra Pak.

Nápojové kartony se skládají ze tří základních surovin a jsou kompletně recyklovatelné. Víc než tři čtvrtiny každého obalu jsou z vysoce kvalitního papíru, který je cennou surovinou k dalšímu zpracování v papírenském průmyslu. Bezmála polovina respondentů (48 procent) označila právě nápojové kartony jako preferovanou možnost obalu, ve kterém si kupují mléko anebo džus.

„Z pohledu vlivu na životní prostředí je velkou výhodou nápojového kartonu nízká uhlíková stopa. Pokud vezmeme v úvahu celý životní cyklus, mají nápojové kartony vůbec nejnižší uhlíkovou stopu v porovnání s dalšími dostupnými napojovými obaly. Tu lze navíc ještě snížit tím, že se jich bude více recyklovat. K tomu jsou ale potřeba vedle snahy lidí o třídění odpadu i legislativní změny,“ upozorňuje Štěpán Ledvina, expert na cirkulární ekonomiku ze společnosti Tetra Pak.

Češi se při nakupování snaží zohledňovat výrobky, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Při rozhodování v obchodě se ale řídi i podle své peněženky. Například víc než dvě třetiny Čechů (68 procent) by bylo ochotných připlatit si jednu korunu k ceně mléka nebo džusu, pokud by díky tomu měli jistotu, že obal bude určitě recyklován.

„Z našich analýz vyplývá, že zavedení povinných recyklačních cílů pro nápojové kartony má jen minimální vliv na výslednou cenu výrobků na pultech obchodů. Konkrétně se jedná o změnu v řádech háleřů. Už takto malá částka dokáže zaručit to, že se významným způsobem zvýší recyklace těchto obalů a nápojové kartony nebudou končit ve spalovnách a na skládkách, ale vrátí se zpět na trh například ve formě recyklovaných papírových utěrek nebo výrobků z plastu a hliníku,“ uzavírá Štěpán Ledvina, expert na cirkulární ekonomiku ze společnosti Tetra Pak.

Tabulka: Recyklační symboly pro nápojové kartony

Tetra Pak je jedním ze světových lídrů v oblasti zpracování potravin a obalových řešení. Úzce spolupracujeme s našimi zákazníky a dodavateli a poskytujeme bezpečné, inovativní a ekologicky nezávadné produkty, které každý den splňují potřeby stovek milionů lidí ve více než 160 zemích.

Jak je na tom ČR s plněním cílů sběru a recyklace vyplývajících ze směrnice CEP a SUP? Petr Havelka - Pokud se ptáte na plnění směrnic CEP a SUP, pak Česká republika byla v hodnotící zprávě Evropské komise v červnu 2023 vyhodnocena jako jedna z nejlepších 9 zemí ve vztahu k reálnému splnění cílů vytyčených k roku 2025.

Co se týká konkrétně míry sběru PET lahví, tam samo MŽP již v roce 2019 prezentovalo oficiální míru sběru 82 %. Samo MŽP uznalo, že cíle pro rok 2025, či 26 ke sběru PET lahví je zcela reálné splnit stávajícím systémem. Stejně tak je reálné splnit cíle pro rok 2029. Belgie již to třídícím systémem dokázala.

Co se týká hliníkových obalů, tam si Česká republika vyjednala za pana ministra Brabce výjimku. Dle směrnice si každý stát mohl vyjednat výjimku pro jednu komoditu. Výjimku po posouzení relevance schválila Evropská komise a máme ji zavedenou v platné národní legislativě.

Argumentem ČR je postupný vývoj efektivního komplexního třídícího systému. Aktuálně recyklujeme 67 % všech kovových obalů. U ocelových obalů recyklujeme dokonce již přes 85 %. A podstatné je také to, že ve stávajícím systému se dle oficiálních dat celkem 99 % vytříděných kovových obalů recykluje. Náš systém je velmi efektivní z hlediska komplexního oběhového hospodářství.

Cíle pro kovové nápojové obaly byly stanoveny výrazně později (vlastně ještě ani neplatí), ale to vůbec nevadí. Od roku 2030 se díky již platnému legislativnímu nastavení v ČR všechny kovové obaly z komunálních odpadů vytřídí ve dvou technologických uzlech. Veškeré takto vytříděné kovové odpady budou směřovány do recyklace.

Platná legislativa hovoří o jednorázových plastových nápojových obalech. Odpověď na váš dotaz tedy zní, ano platná legislativa požaduje efektivní sběr a třídění také PET lahví od mléka, dalších mléčných výrobků - nápojů, apod.

Pokud jde o plnění platných závazných cílů, pak je náš systém nastaven tak, že aktuální cíle plní. Splnění budoucích cílů lze zcela reálně zajistit dalším rozvojem stávajícího systému a jeho intenzifikací. Případně, pokud by byly definovány jakékoli další budoucí cíle pro materiály jako třeba tetrapaky apod., pak lze doplnit stávající systém o doplňkovou motivaci k třídění, a to například s využitím QR kódů. Tato cesta se někdy nazývá také digitální zálohování. Reálně ji zvažuje a připravuje například Belgie, ale i jiné státy.

Stávající systém je tržní a konkurenční. Ať už je to textilní průmysl, nápojáři, nebo třeba automotiv. Již nyní se dělají zcela standardně v ČR z odpadních PETek nové PETky, a to po mnoho let. A náš recyklovaný hliník v ČR lze samozřejmě kdykoli použít na výrobu nových nápojových plechovek. Legislativa počítá s tím, že postupně většina materiálů dostane povinné recyklované obsahy tak, jak to mají nyní nápojáři.

Mají povinnost přidávat 25 % rPET do nových PET lahví. Na trhu v ČR je nyní vysbíráno cca 80 % odpadního PET. Nápojáři si tedy evidentně mohou z tohoto množství kdykoli na trhu koupit pro sebe 25 % nebo klidně i 30 % a splnit tak svou povinnost. Stejně jako to udělají jiné průmysly pro své výrobky.

Zálohový systém je jednoznačně jedinou funkční cestou k uzavření materiálové smyčky nápojových obalů, díky které se z PET lahve stane opět PET lahev a z plechovky nová plechovka. Již 16 evropských zemí díky zálohovému systému dosahuje u nápojových obalů míry sběru i přes 90 procent a díky čistotě vysbíraného materiálu také vysokou míru jejich následné recyklace.

Slovenskému systému se vede dobře, spotřebitelé si na nápoje se zálohou zvykli a jsou s jeho zavedením spokojeni. Systém si podle ní vede dobře i v číslech, dosahuje 92procentní návratnosti obalů a snížil už po roce fungování podíl nápojových obalů v odpadu v přírodě z 20 procent na zhruba 2 procenta.

Iniciativa pro zálohování argumentuje, že už 16 evropských zemí díky zálohovému systému dosahuje u nápojových obalů míry sběru i přes 90 procent a díky čistotě vysbíraného materiálu také vysokou míru jejich následné recyklace.

Recyklační cíle pro ostatní obalové materiály jsou nyní jasně určeny s dvěma cíly, vždy pro rok 2025 a 2030. Povinné cíle sběru plastových nápojových lahví jsou stanoveny podle zákona Single Use Plastics, který nabyl účinnosti před dvěma měsíci. V roce 2025 musíme vysbírat alespoň 77 % PET lahví, což dnes již splňujeme s 82 %. Od roku 2030 se sledují už i další druhy plastových nápojových lahví a je požadováno minimálně 90 % sběru.

Evropskou komisí nově představený návrh Nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR) počítá od roku 2026 i s povinným cíly sběru nápojových plechovek. Třetí nerozšířenější nápojový obal, zejména na mléko a džusy, ovšem stále chybí. Tento problém samozřejmě nejvíce tíží výrobce používající nápojové kartony pro jejich výrobky.

Čeští politici obdrželi v těchto dnech do svých kanceláří speciální zásilku mléka. Ta upozorňuje na fakt, že Česko oproti jiným evropským zemím výrazně zaostává v recyklaci nápojových kartonových obalů. Právě Tetra Pak je iniciátorem nové iniciativy V rukou to máte jenom vy.

Zásilka obsahuje dvě speciálně upravené krabice s mlékem, které politici denně používají do kávovarů ve svých kancelářích. Na mléku se politici můžou dočíst třeba to, že jeho obal s největší pravděpodobností skončí na skládce nebo ve spalovně. Pokud by ale zákonodárci zvedli ruku pro nové recyklační cíle, mohly by se nápojové kartony stát součástí cirkulární ekonomiky stejně jako například PET lahve.

tags: #recyklace #lahví #od #mléka

Oblíbené příspěvky:

• Odbor ekologie Magistrátu města
• Ekologické Pleny FEEDO: Podrobná Recenze
• Když instalatér ztratí nervy
• Jak na ucpaný sprchový kout?
• Ayia Napa a příroda Kypru: Co musíte vidět