Recyklace laminovaných karet a udržitelnost v textilním průmyslu

V posledních letech se slovo udržitelnost stalo velmi diskutovaným tématem. Každý návštěvník hor může rok co rok vidět evidentní důsledky oteplování planety a extrémních výkyvů počasí.

V outdooru (na rozdíl od fashion oblečení) ovšem převažuje obrat k udržitelnosti a většina firem má svou vlastní cestu. Například před pěti, šesti lety bylo používání PFC free substancí na povrchové ošetření látek minimální, drahé a komplikované. Dnes je standardní. Před pěti lety byla nabídka recyklovaných tkanin a úpletů velmi úzká a značně předražená.

Nyní se textilky předhánějí v nabídkách a recyklace se skloňuje i u funkčních materiálů s membránou. Začínají se vyrábět recyklované zipy, plastové doplňky atd.

Textilní materiály a recyklace

Textilní materiály, jejich recyklovatelnost, případně cirkularita je velmi složité téma. V procesu recyklace nejde pouze o samotný materiál, ale i o použitá barviva, povrchovou úpravu. U laminátů záleží také na použitém adhezivu, kterým jsou jednotlivé vrstvy laminované dohromady.

Během testů z posledních let se jasně ukázalo, že je možné opakovaně recyklovat polyesterové úplety a tkaniny, problémem jsou pouze použitá barviva a textilní doplňky jako ošetřovací etikety, loga atd. U laminovaných materiálů je hlavní problém v různém chemickém složení jednotlivých vrstev (PAD-PUR-PAD/PES), materiál jako celek není možné recyklovat a případná separace je energeticky velmi náročná.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Řešením se ukazuje mono-materiálový laminát Pertex Shield Revolve. Plně nepromokavý a prodyšný 3 vrstvý laminát, který je tvořen pouze polyesterem. Pokud na bundu z takového materiálu přidáte zipy, loga, gumičky taktéž recyklovatelné, máte rázem bundu, kterou můžete, až doslouží, hodit do kontejneru k recyklaci.

Rab nyní recyklovatelný materiál Pertex Revolve zavádí do kolekce a úsilí vývojářů směřuje k vývoji recyklovaných a recyklovatelných oděvních doplňků.

Rab se stává nejen globálním lídrem v oblasti oblečení a vybavení do hor, ale také průkopníkem v ekologičnosti a udržitelnosti kolekce. Rab striktně používá peří RDS (responsible down standart). Peří v nejprodávanějších bundách Microlight Alpine je recyklované ze starých peřin a jiných výrobků. Podíl recyklovaných materiálů každý rok stoupá a celkem je již více než 70%.

Přitom ďábel je ukryt v detailu, a tak se vývojáři v Rab nyní soustředí na méně viditelné detaily - recyklované podšívky, doplňkové materiály a také zpětnou recyklaci nebo opravy použitého oblečení. Používání flourcarbonů se stává minulostí a na většině produktů je PFC free povrchová úprava.

Jsou zde však také úskalí, která představují skutečnou výzvu. První z nich je doprava zboží, která zahrnuje maximální možnou redukci leteckých přeprav a stopy námořní dopravy. To je složité téma vzhledem k termínům, přetíženému výrobnímu řetězci a náročné logistice.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Dalším úskalím je celkový nárůst produkce a tím i emisí. Jestliže výroba roste, tak i při dlouhodobém snižování produkce emisí na vyrobenou jednotku absolutní objem emisí narůstá. Tato dysbalance je často zamlčována, stejně jako podíl recyklovaných komponentů na výrobku. Říká se tomu „green washing“.

Důležité je zveřejnit použitou metodiku výpočtu podílu recyklovaných komponentů. Každý produkt Rab je nyní vybaven QR kódem, přes který si zobrazíte tzv Eko. štítek.

Rab je také unikátní v budování velmi úzkých vztahů s vlastními dodavateli. Což se vyplácí nejen možností přímo ovlivňovat vývoj nových materiálů, ale také pevným partnerstvím s šicími firmami ve světě, které díky tomu mohou investovat do svých zaměstnanců, do rozvoje technologií a také snižovat uhlíkovou stopu výrobního procesu. O to se stará především výkonný ředitel Matt Gowar, který osobně několikrát ročně navštěvuje dodavatele.

Na celou problematiku se ale můžeme podívat i z opačného, neméně důležitého pohledu. t. Můžeme změnit naše vlastní myšlení a náš přístup. Vybudovat si nové návyky. Nemusíme nadávat na složité parkování u lezecké stěny, můžeme tam přijet MHD nebo na kole. Můžeme do skal vyrážet jedním autem a nabrat cestou spolulezce.

U oblečení je dobré používat kvalitní věci, které vydrží naše aktivity a mít ve skříni jen to, co máme rádi a používáme. Můžeme krom designu a parametrů zhodnotit i ekologickou stopu výrobku.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Cesta k udržitelnosti by nebyla možná bez nadšení, lásky k přírodě a partnerství. Bez nadšení nás, zákazníků a milovníků přírody, bez nadšení lidí v Rabu.

Co je důležité vědět:

• Climate neutral: je širší pojem než uhlíková neutralita a zahrnuje také ostatní skleníkové plyny.
• Fair wear: zjednodušeně se hodnotí podmínky pracovníků. Zaměřuje se na 8 oblastí (diskriminace, dětská práce, vykořisťování, možnost vzniku odborů, bezpečnost práce a zdravotní nezávadnost práce, žádné nadměrné přesčasy atd.).
• Fluorové sloučeniny: fluorové sloučeniny, které se používaly k tzv DWR (durable water resistent) úpravě povrchu látek. V minulosti byly tyto chemické sloučeniny na bázi uhlíku C8, což byla karcinogenní a biokumulativní sloučenina. Nyní se používá uhlík C6, který je ekologičtější a novým standardem se stává uhlík C0 bez nebezpečných fluorových sloučenin (PFC free).

Jak správně třídit plasty?

37,8 kilogramu - tolik plastu vytřídí v průměru jedna česká domácnost za 365 dní. A co všechno vlastně do této skupiny patří? Seznam je poměrně rozsáhlý - od svačinových sáčků, igelitek a PET lahví až po plastové hračky.

Plast je materiál, který se uplatňuje téměř ve všech oblastech lidské činnosti - v mnoha ohledech je už jen stěží nahraditelný a jeho spotřeba neustále roste. V ČR se třídí do žlutých kontejnerů či pytlů na separovaný odpad. Do nich můžeme vytřídit svačinové sáčky, fólie, igelitové tašky, PET lahve, kelímky, krabičky, pěnový polystyren a další druhy plastů.

Co vše můžeme do žlutého kontejneru vyhodit, nám napoví samolepka, která je na každé nádobě na třídění odpadu. Hlavně u „petek“ nebo kelímků bychom měli před vhozením do kontejneru minimalizovat jejich objem sešlápnutím nebo zmáčknutím.

Do tříděného plastu rozhodně nepatří mastné nebo jinak znečištěné obaly, ani celofán. Takto vytříděný plast putuje na dotřiďovací linku, kde se ručně dotřídí. Pracovníci ho na třídícím páse rozdělí podle druhů na základní skupiny (PET lahve, duté plasty, fólie, polystyren a směsný plast) a vyberou z něj případné nečistoty. PET lahve se přitom ještě rozdělují podle barev.

Takto roztříděný plast se slisuje do balíků a odváží k dalšímu zpracování. U zpracovatelů se dále drtí, pere a upravuje na požadovanou surovinu pro výrobu finálních produktů.

Proč recyklovat plast? Plasty se vyrábějí z ropy. A jak jistě všichni víme, zásoby této suroviny, stejně jako dalších přírodních zdrojů, jsou omezené. Třídění a recyklace plastů je tedy rozhodně na místě.

Nejčastěji z vytříděných plastů vzniká tzv. regranulát, který má podobu malých peciček a je již vstupní surovinou pro výrobu nových plastových výrobků. Na regranulát se zpracovávají hlavně fólie a obaly od potravin. Recyklované plasty najdete ve většině nových plastových výrobků.

Pěnový polystyren se zpracovává do izolačních tvárnic a tepelných izolací. Ze směsných plastů se pak vyrábějí například ploty, zatravňovací dlažba, zahradní kompostéry nebo protihlukové zábrany. Z vytříděných PET lahví se vyrábějí nové PET lahve nebo technická a textilní vlákna, která se pak používají pro výrobu koberců nebo oděvů. Například z pouhých 50 PET lahví lze vyrobit jednu fleecovou bundu.

Tříděním a recyklací plastů šetříme energii i neobnovitelné přírodní zdroje - konkrétně ropu. Ročně pak díky třídění a recyklaci obalových odpadů společně ušetříme 29 km2 přírody.

Jak správně třídit papír?

Papír je nejčastěji recyklovanou surovinou. Množství, které se ve světě ročně zrecykluje, se počítá na miliony tun. Každá česká domácnost vytřídí ročně bezmála 53,5 kilogramů papíru - 88 % z toho je recyklováno a využito.

5 až 7 - to je maximální počet recyklačních cyklů papíru. Opakovanou recyklací se totiž celulózová vlákna, z nichž je papír tvořen, lámou a postupně zkracují.

Samotná recyklace papíru je velmi jednoduchá. Ale vezměme to od začátku. Z modrých kontejnerů se vytříděný papír sváží na dotřiďovací linky, kde se zbavuje nečistot, třídí se podle druhů, následně slisuje do balíků a odváží do papíren.

Papírny si vybírají sběrový papír podle toho, jaký papír se z něj následně vyrábí. Podle provozovatelů třídících linek je možné sběrový papír vytřídit až na 23 různých druhů.

Sběrový papír se třídí v několika fázích. Nejprve se ručně vyberou ze směsi papíru velké lepenkové krabice, které se následně slisují do velkých balíků. Poté se směs papíru pomocí dopravníku přesune do třídící kabiny. V ní se papír třídí na noviny, časopisy, případně menší lepenkové obaly a zbylý papír.

Každý druh se lisuje zvlášť a každý míří k jiným zpracovatelům podle jejich požadavků. Papír, pro který není v ČR zpracování, se vyváží k recyklaci do zahraničí, nejčastěji do Německa, Rakouska, Polska nebo Slovenska. Některé speciální druhy papíru se naopak do ČR dováží.

Nejčastější způsob recyklace je výroba nového papíru v papírnách. Papírenská vlákna se získají ze starého papíru jeho rozvlákněním ve vodní lázni. Je to vlastně mixování papíru v nádobě s vodou do té doby, než se papír rozpadne na vlákna a další součásti.

Rozvlákňovač je první místo, kde se z papíru oddělí nežádoucí příměsi, jako jsou lepicí pásky, laminované obálky a podobně. Vlákno se odsává z rozvlákňovače i s vodou a následuje další proces čištění na třídičích. Tam se odstraní ještě kancelářské sponky a drobné nečistoty. Takto vyčištěná směs vody a se následně nanese na papírenský stroj a na něm se vyrobí nový papír.

Papírny vyrábějí jak 100% recyklovaný papír (např. sešity, archivní boxy, šanony, toaletní papír), tak papír jen s určitým podílem recyklátu. Každá papírna má svůj výrobní program a zaměřuje se jen na některé druhy papíru. S trochou nadsázky je možné říci, že každý papír, který si koupíte, obsahuje určitý podíl vláken ze sběrového papíru.

Papírové vlákno má velice zajímavé vlastnosti, a proto se používá i pro výrobu tepelných izolací. Jedná se o izolace, které se aplikují jako foukaná tepelná izolace do dutin, jako jsou stropy a podlahy. Také je možné ji aplikovat ve formě nástřiku nebo se lisují do tepelně izolačních desek.

Vlákno pro výrobu izolací se ze starého papíru získá také rozvlákněním, ale nikoliv ve vodní lázni, ale za sucha. Existuje i metoda výroby tepelných izolací, ve kterých se kombinuje vlákno z papíru a drcený pěnový polystyren.

Papírenské vlákno má využití i ve stavebnictví, v některých zemích se přidává do asfaltových směsí, kterými se pokrývají vozovky. Takto upravený asfalt prý déle vydrží.

Jak správně třídit sklo?

Sklo - tento materiál je známý už tisíce let. A prakticky od samého počátku bylo jeho použití spojeno hlavně s potravinami, nápoji a později s okny. V současné době má sklo ještě mnohem širší škálu použití - od skleněných obalů a okenních tabulí až po speciální optická vlákna sloužící k přenosu informací.

Každá česká domácnost ročně vytřídí téměř 35 kilogramů skla. Nejčastěji jsou to lahve od nápojů, zavařovací sklenice nebo rozbité skleničky. Čas od času se v domácnosti rozbije i okenní tabule. To vše mohou lidé v ČR třídit už do více než 91 tisíců kontejnerů.

Ve většině obcí a měst v ČR je zaveden sběr jak barevného, tak čirého skla. Pro sběr barevného nebo směsného skla slouží kontejnery zelené barvy, na sklo čiré jsou pak určeny bílé kontejnery. Důvod tohoto rozdělení je prostý - z barevného skla se totiž čiré již nevyrobí.

Vytříděné sklo z kontejnerů a sveze na třídící linky, kde se odstraní případné nežádoucí příměsi. Poté se nadrtí a pomocí dopravníků a vibračních sít se dále upravuje. Nakonec se čistí na požadovanou vysokou kvalitu pomocí optoelektrických čidel.

Nečistoty by se totiž mohly dramaticky projevit na zhoršených vlastnostech nových skleněných výrobků. Jen si představte, že ve 100 kilogramech skleněného střepu pro sklárny, může být maximálně jeden gram nečistot.

Takovou kvalitu lze docílit pouze na velice složitých třídících zařízeních, která jsou schopna splnit požadavky skláren na vstupní kvalitu skla. Proto se na rozdíl od papíru a plastů sklo dotřiďuje jen na několika málo specializovaných linkách - v ČR je jich aktuálně šest.

Nejčastěji se z recyklovaného skla vyrábí lahve na minerálky a pivo. Z tabulového skla se pak opět vyrábí nové tabulové sklo. A ve specializovaných továrnách se z odpadního skla vyrábí tepelné izolace - skelná vata, a tzv. pěnové sklo, což je materiál, který je vhodný jako izolační zásyp okolo domů, nebo jako izolace základové desky místo kamenného štěrku.

Nadrcené sklo se může použít i bez nutnosti tavení jako přísada do speciálních druhů betonů a brusných hmot.

Proč recyklovat sklo? Jako obalový materiál patří sklo z hlediska vztahu k životnímu prostředí a recyklaci k těm nejšetrnějším. Je totiž z velmi dobře recyklovatelných surovin. A lze jej recyklovat prakticky donekonečna.

Starým sklem se dá nahradit až 65 % sklářských písků, přičemž hlavní výhodou výroby nového skla ze starého je ohromná úspora energie, která může činit až 90% oproti výrobě ze sklářských písků.

Recyklace a co kam patří

Následující tabulka uvádí příklady různých typů odpadů a kam by měly být správně tříděny:

tags: #recyklace #laminované #karty

Oblíbené příspěvky:

• Múzeum Vychylovka
• Nesprávné třídění odpadu
• Aktivity společnosti Odpadové hospodářství Klatovy
• Cesta do neznáma
• Ochrana čmeláka zemního