Recyklace odpadu na pražských nádražích

Tento článek se zaměřuje na problematiku recyklace odpadu v Praze, s důrazem na třídění specifických materiálů a iniciativy, které usnadňují třídění odpadu pro všechny občany.

Třídění kovového odpadu

Drobný kovový odpad se třídí do šedivých kontejnerů. Patří sem drobnější kovový odpad - plechovky od nápojů, konzervy, kovové tuby, alobal, kovové zátky, víčka, krabičky, hřebíky, šroubky, kancelářské sponky atd.

Naopak sem nepatří plechovky od barev, tlakové nádobky se zbytky nebezpečných látek, domácí spotřebiče, vysloužilá zařízení složená z více materiálů, těžké nebo toxické kovy, pokovený plast a papír (některá víčka od jogurtů, obaly od instantních polévek apod.).

Kovový odpad lze odevzdat ve výkupnách nebo na překladišti Proseč. Dále jsou k dispozici stanoviště kontejnerů na různých místech, například Tržní ul. (u autobusového nádraží), Vysoká ul. (u pošty), Pražská ul. (u dělnického domu), ul. Nová Pasířská, Pasířská ul. (naproti ZŠ), ul. S. K. Neumanna (u parkoviště), ul. U Kostela (u Kauflandu), ul. Na Úbočí, P. Bezruče, Široká ul., Pivovarská ul., Pasecké nám., Dalešická ul. (u sběrného dvora), I. Olbrachta (naproti Penny marketu), F. L. Čelakovského, ul.

Mapy tříděného odpadu v Praze

T-MAPY se podílely ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy na realizaci pasportu odpadového hospodářství. Jeho součástí je Mapa tříděného odpadu a Komplexní systém nakládání s komunálním odpadem. Obě aplikace jsou k dispozici i pro veřejnost.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Mapa tříděného odpadu Praha

Mapa tříděného odpadu je aplikace, která na mapových podkladech zobrazuje jednotlivá stanoviště tříděného odpadu. Tato stanoviště mohou být umístěna na ulici a jsou volně přístupná, nebo jsou součástí domovního vybavení a slouží výhradně obyvatelům příslušných domů.

Komplexní systém nakládání s komunálním odpadem

Komplexní systém nakládání s komunálním odpadem (KSNKO) je aplikace, která na mapových podkladech zobrazuje jednotlivé umístění velkoobjemových kontejnerů, velkoobjemových kontejnerů určených pro bioodpad a mobilních sběrných dvorů v ulicích hl. m. Prahy.

Více informací o jednotlivých službách naleznete na stránkách příslušné MČ nebo na Portálu životního prostředí hl. m.

• VOK (velkoobjemové kontejnery) - služba přistavování velkoobjemových kontejnerů v ulicích města určených na objemný odpad v ulicích od občanů hl. m.
• Bio VOK - služba přistavování velkoobjemových kontejnerů v ulicích města určených pro bioodpad ze zahrad a domácností od občanů hl. m.
• MSD (mobilní sběrný dvůr) - služba přistavování více velkoobjemových kontejnerů určených pro objemný odpad, bioodpad, dřevo a kovy.

Sběr pěnového polystyrenu (EPS)

Pokud máte větší množství odpadu z pěnového polystyrenu, které není možné odvézt do sběrného dvora nebo odnést do žlutého kontejneru, můžete pomocí níže uvedeného seznamu sběrných míst nalézt vhodného odběratele.

Sběrná místa pro EPS:

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

• BEWI Circular Czechia s.r.o. - Sbírá EPS: Obalový
• HIRSCH Czech Republic s.r.o. - Sbírá EPS: Obalový, Stavební čistý
• Saint-Gobain Construction Products CZ a.s./ Isover - Sbírá EPS: Obalový, Stavební čistý
• ThermoWhite Moravia s.r.o. - Sbírá EPS: Obalový, Stavební čistý, Stavební znečištěný
• Zelená recyklace s. r. o. - Sbírá EPS: Obalový, Stavební čistý, Stavební znečištěný

Děkujeme vám, že nám pomáháte recyklovat pěnový polystyren.

Usnadnění třídění odpadu pro nevidomé

Nevidomí a slabozrací obyvatelé Prahy 4 mají možnost se snáze zapojit do třídění odpadu. Společnost Pražské služby vybavila sběrné kontejnery na papír, sklo, plast a nápojové kartony na deseti vytipovaných stanovištích označením v Braillově písmu.

Deset vytipovaných lokalit pro označení kontejnerů Braillovým písmem vybrali zástupci Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých v České republice (SONS ČR), a to v místě bydliště nevidomých. Společnost Pražské služby na sběrných nádobách zajistila instalaci tabulek v Braillově písmu. Projekt financuje o. p. s. EVOK.

„Naše obecně prospěšná společnost se zabývá rozvojem odpadového hospodářství z hlediska osvěty, vzdělávání a možností dalšího rozšiřování ekologického zacházení s odpady. Jsme rádi, že jsme dostali příležitost pomoci našim hendikepovaným spoluobčanům se více zapojit do systému recyklace odpadů,“ uvádí Jan Svátek, zástupce EVOK.

Nad projektem převzala záštitu zástupkyně starosty Prahy 4 Ivana Staňková a hlavní město Praha. „Jsme první městskou částí v Praze a zcela určitě i první v ČR, která pilotní projekt obdobného charakteru realizuje. Pevně věřím, že označení sběrných nádob Braillovým písmem umožní našim nevidomým občanům odstranit další bariéru a že budou moci bez problémů třídit jednotlivé složky komunálního odpadu. Děkuji za pomoc všem, kteří pomohli projekt realizovat,“ doplňuje Ivana Staňková.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Zástupci nevidomých jsou s označením kontejnerů spokojeni. „Naši spoluobčané se zrakovým postižením měli vždy zájem na řešení otázky jak a kde odkládat a třídit jednotlivé komodity. Informace o realizaci pilotního projektu mezi nimi měla velký ohlas a získali jsme řadu tipů na místa, kam by si kontejnery se speciálními štítky přáli umístit,“ popisuje František Brašna z Metodického centra odstraňování bariér.

Seznam separačních stanovišť: Podolská 349/86 x U Vápenné skály, Štúrova x Růžinovská, Jílovská 1150/41, Neveklovská x Jankovská, Hlavní a Dunická, Michelská x Ohradní, Lomnického x Dačického, Novodvorská 1130/179, Pod Lysinami 473/23, Na Pankráci 1690 x Hvězdova.

Energetické využití odpadu (ZEVO)

Zařízení na energetické využití odpadu, pražská spalovna odpadů. Zvonečník vnímá spalovny odpadů jako energetická zařízení, která je nutné posuzovat podobně jako jiná energetická zařízení a ne jen jako odpadová zařízení.

Česko je zemí, kde se zákaz skládkování posunul z dlouhodobě očekávaného roku 2024 až na rok 2030 a v nakládání s odpady se zdůrazňuje především význam recyklace. Ekologické organizace jako Arnika, Hnutí DUHA, Greenpeace a Děti Země často bojují v rámci povolovacích řízení s projekty i malých spaloven a naopak předcházení odpadů a recyklace mají řešit dokonce problémy plastového odpadu v oceánech.

Podle nich již při současné kapacitě českých spaloven, při vyšší míře recyklace (až 70%) a předcházení odpadů, další skládky ani spalovny nemáme potřebovat.

Zvonečník se od tohoto alibistického přístupu některých ekologických organizací distancuje s odkazem na odpadové statistiky (k roku 2019 v ČR ročně produkce 5,9 milionů tun komunálních odpadů, reálná kapacita spaloven a cementáren do 1,2 milionu tun a při ambiciózní recyklaci 65-70% místo dosavadních 40% chybějící kapacita spaloven přes 600 tisíc tun).

Vyzývá k systémové veřejné podpoře výstavby nových spaloven v regionech, kde tyto spalovny chybějí. Právě absence veřejné podpory spaloven je klíčová pro finální cenu naložení s odpadem pro zákazníky - sice tak podporovaná recyklace nevychází špatně, ale spalovny jsou rozhodně dražší než skládky (běžná cena odpadových položek v ZEVO činí 3000 Kč/t, skládky zákazníkům nabízejí poloviční cenu).

Řada obcí kontrakty na energetické využití odpadů ani nemá, nejsou k tomu ani nijak motivovány a přes pokroky v recyklaci české skládky zbytečně bobtnají.

V čistě tržním prostředí cenově samozřejmě vyhrávají skládky nad vším ostatním. Směsný komunální odpad má v současnosti pro spalovny uspokojivé složení.

V posledních desetiletích výrazně narostlo využívaní plastových obalů, s nárůstem recyklace ale ve směsném odpadu není tolik plastů, že by byl nadměrný problém s nálepy na kotlech či nadměrně stoupla výhřevnost spalovaných odpadů (běžně se pohybuje 7-14 MJ/t a úplné optimum pro spalovny 10-11 MJ/t).

Po náběhu spalovacího procesu spalovna běžně nepotřebuje pomocné dodávky zemního plynu nebo topného oleje, a je cenným zdrojem energie bez ohledu na počasí. Jelikož část odpadů tvoří papír a další produkty ze dřeva/biomasy, jde částečně také o využívání obnovitelné energie - ovšem bez běžného uvolňování rakovinotvorných látek do ovzduší jako u domácích kotlíků.

Velký význam má ale zejména likvidace plastů, kterých se nikdy nezrecykluje 100 %. Zvonečník se nejen vyslovuje pro systémovou investiční i provozní veřejnou podporu spaloven a za smysluplné považuje projekty spaloven s kapacitami 100-120 tisíc t/rok a efektivním využitím tepelné energie (Jihlava, Pardubice, Karviná, Mělník).

Vyslovuje se také pro zdůraznění, že spalovny odpadů jsou plně energetická zařízení, ale dosud pro ně platí zvláštní emisní limity, protože z tohoto pohledu jsou brány jako odpadářská zařízení a nikoli energetické zdroje.

Ve Vídni mají dokonce čtyři spalovny odpadu, z toho jednu pro odpad nebezpečný. Všechny jsou zapojeny od městského okruhu soustavy zásobování tepelnou energií a dodávají teplo obyvatelstvu podnikům a institucím.

tags: #recyklace #odpadu #pražská #nádraží

Oblíbené příspěvky:

• Více o "Tak to cítím ekologicky"
• Netěsnost WC Geberit – jak na to?
• Co je Dar z přírody?
• Přeprava odpadu: Jenštejn
• Informace o svozu odpadu