Recyklace pěnových desek: Postupy a možnosti

Pěnové polystyreny jsou součástí našeho života již více než 70 let. Do této kategorie patří i XPS desky, jejichž výroba sahá do roku 1941. Uplatnění pěnových PS má výraznou dynamiku, když v roce 1960 se ve světě aplikovalo 35 tis. Jejich původní uplatnění bylo jako součást záchranných vest amerických námořníků. Od 50. let minulého století se uplatňují jako izolace ve stavebnictví.

Spotřeba a využití pěnového polystyrenu

K současné evropské spotřebě EPS necelých 2 mil. tun je nutno pro účely řízení odpadů připočítat 400 tis. tun XPS desek a cca 100 tis. tun pěnových PS folií, používaných jako podnosy pro potraviny. Hlavním aplikačním segmentem pro EPS jsou izolace ve stavebnictví, kde se uplatňuje dlouhodobá izolační schopnost - více než 50 let. Na těchto aplikacích se podílí spotřeba EPS 50% v Asii, ale ze 78 % v Evropě a v ČR dokonce z 88 %. Vyšší požadavky na izolaci stávajících a realizaci nových budov, které spotřebovávají 40 % veškeré energie, bude ovlivňovat růst spotřeby EPS. V krátkodobější předpovědi se prognózuje do roku 2016 průměrný roční růst o 5 % (v tunách). Obalový aplikační segment nevyžaduje dlouhodobou životnost ani retardaci proti hoření. Dle údajů z Německa končí 37,5 % zpracovaného EPS v odpadech.

Možnosti recyklace polystyrenu

Všechny typy PS, tj. včetně EPS jsou technicky snadno recyklovatelné, pokud jsou dobře vytříděné. EPS odpady dosahují v EU hmotnosti 500 tis. tun/rok, tj. 2% podíl ze všech plastových odpadů. Střechová organizace národních asociací zpracovatelů EPS - EUMEPS zadal firmě Consultic studie o využití EPS odpadů v jednotlivých státech v roce 2009. Studie byla vypracována v listopadu 2011. Ze stavebnictví bylo získáno 136 tis. tun odpadního EPS, z čehož bylo 40 % uloženo na skládky, 52 % využito energeticky a 8 % recyklováno.

Čisté odpady z obalových aplikací EPS jsou snadno použitelné pro mechanickou recyklaci. V některých zemích jsou samostatně shromažďovány v kontejnerech u obchodních domů, v českém Eko-kom systému jsou součástí třídění odpadů z plastů. Eko-kom má uzavřeny smlouvy na využití těchto odpadů s více než 36 firmami (www.epscr.cz). V roce 2006 podepsalo Sdružení EPS dohodu o přistoupení k mezinárodní úmluvě o recyklaci pěnového polystyrenu. Týká se využití drtě pro výrobu malt a omítek, lehčených cihel a betonu, drenážní zásypy, recyklace, včetně získání polystyrenu. Do této kategorie patří i geoaplikace EPS rozměrných bloků při stavbě silnic, dálnic, plovoucích domů a základů budov v seismických oblastech. Zpracováním komprimovaných bloků EPS odpadů na granule krystalového PS se v ČR zabývá Remiva Chropyně (www.remiva.cz) s kapacitou cca 3000 tun/rok.

Odpad z pěnového polystyrenu ve stavebnictví

Je známo, že ve stavebnictví vzniká největší množství odpadů. Spotřeba EPS izolací roste - v ČR se pohybuje kolem 50 tis. tun/rok. I když se EPS izolace v budovách uplatňují v různých aplikacích (stropy, podlahy, perimetry, střechy), tvoří 60 % spotřeby aplikace vnějšího tepelně-izolačního kompaktního systému ETICS. Při realizaci ETICS na stavbách vzniká 3-7 % odpadního EPS. Je nutno působit na realizační firmy směrem ke zlepšení sběru a vytřídění čistých EPS izolací.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Pro aplikace ve stavebnictví je vyžadována retardace proti hoření. K tomuto účelu se používá hexabromcyklododekan (HBCD). Podle nařízení REACH (platí pouze pro Evropu) je nutno ukončit autorizaci používání HBCD do 21. 8. 2015. Je možný scénář úplného zákazu používání, nebo výjimky např. EU požádala o odklad platnosti, aby definitivně rozhodla v rámci autorizace, tj. nejpozději v srpnu 2015. Lze očekávat, že skládkování odpadních EPS izolací s HBCD bude zakázáno a jedinou povolenou možností bude průmyslové spalování. Problém se řeší, přičemž publikované výsledky ze spalování v zařízení pro spalování komunálního odpadu ve Würzburgu potvrzují výzkumná měření, že při spalovacích teplotách 840-900 °C dojde k totálnímu rozkladu HBCD z více než 99,9999 %. Nevznikají nebezpečné zplodiny jako jsou furany nebo dioxiny. Náhrada HBCD je vyřešena, tři firmy jsou schopny dodávat nový retardér hoření.

V demolicích starých budov tvoří všechny izolace pouze 1 % hmotnostní. Separaci EPS izolací z domů před demolicí vyřešil německá Fraunhofer Institut.

Budoucnost recyklace EPS

Rozvoj aplikací EPS má vysokou dynamiku růstu i s ohledem na nutnost zateplovat do roku 2050 ročně až 3 % existujících budov. Plasty, včetně EPS, mají nízký hmotnostní podíl na stavebních odpadech. Dosud se jejich odpady převážně skládkují, avšak s ohledem na jejich vysoký objem a energetický potenciál na úrovni topných olejů, nutno urychleně hledat cesty k zabránění skládkování. EU totiž zakazuje skládkování odpadních plastů po roce 2024.

Recyklace polyuretanu (PUR)

Polyuretan (PUR) je nepostradatelný plastový materiál používaný v různých produktech. Odpady vznikající v souvislosti s jeho výrobou a použitím dnes většinou končí na skládkách nebo ve spalovnách, a představují tak obrovskou ekologickou zátěž.

Technologie recyklace pěnových materiálů

Firma ROBEX DK, s.r.o.® je dlouholetým výrobcem recyklačních linek pro recyklaci pěnových materiálů typu Molitan® aj. Právě proto se nyní angažujeme v projektech pro recyklaci odpadů technologií, která umožňuje znovu recyklovat do desek či bloků rozličné typy materiálů. Mezi tyto recyklovatelné materiály patří např. výroby a gumárenské výroby, textilie, sklená vlákna, čedičové vlny, izolační materiály aj.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Zabýváme se po mnoho let recyklací odpadových měkkých pružných polyuretanových pěn typu MOLITAN, a to zejména z oblasti výroby čalouněného nábytku a matrací. Do současné doby bylo vyrobeno již 5 klasických recyklačních linek, které slouží svým majitelům, významným českým a slovenským výrobcům matrací. Odpadový, čistý materiál z výroby matrací je recyklován a recyklát je zpravidla vložen do matrace, jako její jádro, které zvýší její tuhost.

Další možné použití recyklačních linek, je obdobné zpracování odpadu tuhých a nepružných pěn, zejména z oblasti výroby pro automobilový průmysl a průmysl stavebních a tepelně izolačních materiálů. Odpadová hmota se rozemele na frakci cca 8-10 mm, naváží se potřebné množství, dokonale se rozmíchá, nasytí se přesnou dávkou rozptýlených pojivy, vysype se do tvarové formy a slisuje. Výsledkem je blok o přesné velikosti a tvaru formy. Doba chemické reakce je přibližně 30 minut. Po této době je blok možné vyjmou z formy a po cca 24 hodinách je možné jej dále zpracovávat na potřebné formáty.

Firma ROBEX-DK s.r.o. má velký zájem o spolupráci se všemi institucemi a investory na úseku recyklace objemových materiálů, tím i ochrany životního prostředí.

Recyklace pěnového polystyrenu (EPS) v České republice

Pěnový polystyren (známý také jako EPS, z anglického expanded polystyrene) patří mezi plasty, které nás obklopují dnes a denně. Najdeme ho ve stavebnictví jako izolační materiál, v ochranných obalech pro elektroniku, v přepravních boxech na potraviny a v mnoha dalších výrobcích. EPS je výjimečný materiál - tvoří ho z 98 % vzduch a jen z 2 % samotný polystyren. Hlavním důvodem k recyklaci polystyrenu je ovšem snaha omezit množství plastového odpadu a šetřit neobnovitelné zdroje. Pěnový polystyren je sice inertní a v přírodě se nerozkládá, takže nepodléhá biologickému rozkladu. Na skládkách zabírá zbytečně velký objem kvůli své nízké hustotě. Naproti tomu materiálová recyklace polystyrenu uzavírá kruh: z použitých výrobků se získá surovina pro nové. Tím se šetří ropa a energie potřebná k výrobě nového „panenského“ polystyrenu.

V Evropě se ročně spotřebuje kolem 2,2 milionu tun EPS a odhadem se vytvoří přes 500 tisíc tun odpadního polystyrenu za rok. Česká republika patří objemem k menším producentům - domácí spotřeba EPS byla v roce 2024 asi 47,8 tisíce tun. Většina tohoto objemu končí zabudovaná ve stavbách (dlouhodobá životnost), menší část jako obaly s krátkou životností. Za rok 2024 u nás vzniklo celkem zhruba 4,6 tisíce tun odpadního EPS, z čehož asi 3 tisíce tun tvořily obalové polystyreny a 1,3 tisíce tun stavební odřezky; zbytek připadá na polystyren z demolic budov.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Aktuálně se v ČR daří recyklovat něco málo přes 50 % polystyrenového odpadu. Sdružení EPS ČR, které u nás výrobce EPS zastřešuje, splnilo cíl dosáhnout 50% míry recyklace do roku 2025 a do roku 2030 míří k 55 % recyklaci.

Zdroje odpadního EPS

Odpadní EPS má v zásadě dvě největší zdroje: obaly a stavební izolace. Oba proudy mají svá specifika, která si přiblížíme.

Stavební EPS

Ve stavebnictví se pěnový polystyren uplatňuje hlavně jako tepelná izolace. Při zateplování budov vzniká už během realizace staveb odpad v podobě odřezků a zbytků desek. Tento odpad musí na místě roztřídit a předat k dalšímu využití ten, kdo jej produkuje - typicky stavební firma. Odřezky EPS ze zateplování by se měly shromažďovat co nejčistší, bez příměsí lepidel, betonu, malty či omítky. Každý rok tak v ČR vzniká z nových staveb kolem 1000 až 1300 tun odpadního polystyrenu.

Druhým typem je polystyren z rekonstrukcí a demolic. K němu dochází, když se po desetiletích mění či odstraňuje zateplovací systém budovy. Životnost fasádního polystyrenu bývá desítky let - tento odpad tedy přichází až po 30-50 i více letech od zabudování. V současnosti je jeho množství malé (řádově desítky tun ročně v celé ČR), ale do budoucna bude narůstat, protože mnoho budov zateplených v minulých dekádách bude postupně rekonstruováno. Při bourání zateplení nebo demolici budovy je nutné EPS desky oddělit od ostatních materiálů (omítek, lepidel, výztužné sítě, kotev atd.) a zkompaktovat.

Polystyrenové izolace vyráběné v letech cca 1988-2015 často obsahovaly látku HBCDD (hexabromcyklododekan) jako zpomalovač hoření. V praxi to znamená, že starší polystyrenové izolace z období 1988-2015 mohou HBCDD obsahovat, kdežto novější od roku 2016 už ne. Při demolici či rekonstrukci tak může vzniknout odpadní EPS obsahující HBCDD, který je nutné evidovat zvlášť a nakládat s ním opatrně. Podle vyhlášky o Katalogu odpadů se takový materiál v ČR zařazuje pod katalogové číslo 17 06 04.01 - „Izolační materiály na bázi polystyrenu s obsahem POPs vyžadující specifický způsob nakládání“.

Obalový EPS

Druhým velkým zdrojem jsou obaly z pěnového polystyrenu. Sem patří například výplně v krabicích od elektrospotřebičů, polystyrenové „rohovníky“ chránící nábytek při přepravě, termoboxy na potraviny, ale i drobné výplňové „chipsy“ (flo-pak) používané při zasílání balíků. Na rozdíl od stavebního EPS, který může sloužit desítky let, obalový polystyren se stává odpadem krátce po použití - často hned po rozbalení zboží.

Povinnost zajistit zpětný odběr a recyklaci obalového odpadu má ze zákona každý, kdo obaly uvádí na trh. V praxi tuto povinnost výrobci a dovozci plní zapojením do kolektivních systémů, nejčastěji přes společnost EKO‑KOM, a.s. Ta zajišťuje provoz systému barevných kontejnerů na tříděný odpad a další navazující logistiku recyklace. Od roku 2021 dokonce EKO‑KOM vede evidenci pěnového polystyrenu samostatně - ve čtvrtletních výkazech jsou obaly z EPS (a příbuzného XPS) vykazovány odděleně, aby byl lepší přehled o jejich toku. V běžné domácnosti se polystyrenový odpad vyskytne hlavně tehdy, koupíme-li nový výrobek v balení chráněném polystyrenem. Typicky jde o velké spotřebiče a elektroniku - televize, monitory, lednice, pračky, mikrovlnky apod., u nichž jsou vloženy tvarované polystyrenové výplně. Dále to mohou být zásilky s křehkým zbožím, kde jsou polystyrenové výlisky nebo sypké polystyrenové „křupky“ jako výplň.

Jak správně třídit a recyklovat EPS

Jedním z nejdůležitějších kroků k úspěšné recyklaci je správné vytřídění a nashromáždění odpadu v použitelném stavu. Pěnový polystyren, ať už z obalů nebo staveb, je potřeba oddělit od ostatních odpadů. Ve veřejných systémech třídění odpadu v obcích spadá obalový EPS do kategorie plastů, ovšem ne všechny žluté kontejnery jsou na něj uzpůsobeny (zejména z hlediska objemu).

Polystyrenové obaly by měly být čisté, bez znečištění od zbytků potravin, mastnoty, barev apod. Lehce zašpiněné obaly (např. od zeleniny) se dají recyklovat, ale silně znečištěné (typicky mastné boxy od hotových jídel) do plastů nepatří - vyhoďte je raději do směsného odpadu. Z obalů od spotřebičů odstraňte všechny přilepené pásky, nálepky, plastové fólie a další cizí materiály.

Pokud máte jen malý kousek EPS, můžete jej vhodit do žlutého kontejneru na plasty. Velké kusy polystyrenu je lepší odvézt do sběrného dvora. Jednak by v kontejneru zabíraly mnoho místa na úkor ostatních plastů, a také hrozí, že při svozu vypadnou či ulétnou.

Možnosti likvidace EPS odpadu

• Žlutý kontejner: Většina obcí umožňuje vhazovat čistý polystyren do žlutých kontejnerů na plast.
• Sběrný dvůr: Sběrné dvory většinou EPS obaly přijímají také.
• Zpětný odběr: Některé obchody či výrobci umožňují, abyste při koupi výrobku nechali obal přímo na prodejně k recyklaci.

U stavebního EPS (izolační desky, odřezky) platí trochu jiné postupy, protože tento odpad nepatří do komunálního sběru. Stavební polystyren zásadně nevhazujeme do žlutých kontejnerů určených pro obaly. Jde totiž obvykle o větší objemy a mohou být i znečištěné. Pokud stavíte nebo zateplujete dům a vznikají vám odřezky EPS, shromažďujte je do pytlů zvlášť. Ujistěte se, že jsou čisté (bez přimíchané suti, malty, lepidla atd.).

Možnosti předání stavebního EPS

• Sběrný dvůr: Zjistěte si, zda váš místní sběrný dvůr přebírá stavební polystyren.
• Specializovaný recyklátor / výkupna EPS: Existují firmy, které od vás EPS odpad převezmou přímo k recyklaci.
• Nádoby u prodejen stavebnin: V rámci pilotních projektů jsou u vybraných stavebnin umístěny velké pytle nebo kontejnery označené pro sběr odřezků EPS.
• Dohoda s výrobcem izolací: Pokud jste firma, která zatepluje, můžete se s některými výrobci EPS přímo domluvit na zpětném odběru odřezků.

Starý polystyren s obsahem HBCDD v současnosti nelze v ČR recyklovat běžnými postupy. Proto, pokud odstraňujete staré zateplení, nemíchejte tento materiál s jinými stavebními odpady a informujte se ve sběrném dvoře nebo u firmy specializované na odpad, jak jej předat. Většinou skončí ve spalovně nebo cementárně (energetické využití). Neměl by rozhodně skončit v komunálním odpadu nebo na skládce - to zakazuje i metodický pokyn Ministerstva životního prostředí.

Třídění odpadu v České republice a Evropě

V mnoha českých domácnostech je třídění odpadu běžnou záležitostí. Recyklují se nejen plastové lahve, sklo a papír, ale stále častěji také bioodpad nebo kartony od nápojů. Jak si Česká republika stojí oproti jiným zemím Evropské unie? Kolik odpadu průběrná domácnost vytřídí?

V celé Evropské unii je ročně vyhozeno kolem 80 milion tun obalových odpadů. České domácnosti vytřídí kolem 75 procent obalů. Podle Eurostatu je tak Česko ze všech osmadvaceti zemí EU na šestém místě.

Ačkoli jsme na tom v České republice se tříděním odpadů poměrně dobře, stále ještě je co zlepšovat. Kontejnery na plasty, papír nebo sklo jsou sice v každé menší obci, ale Češi příliš netřídí například plechovky, pravděpodobně i z toho důvodu, že na mnoha místech kontejnery na plechovky prostě chybí.

tags: #recyklace #pěnových #desek #postupy

Oblíbené příspěvky:

• Práva spotřebitele při znečištění věci
• České letectví a emise
• Inovace ve skladování
• Test a možnosti využití slámy v ČR
• Co skrývá Bělský les?