Tento článek se zabývá problematikou legislativy týkající se odnášení zbytků večeře zvěří a přírodou. Je to důležité téma, které se dotýká myslivosti, ochrany přírody a zákonů, které tyto oblasti regulují.
Podle toho, jak to chápu já, je "lov na výrovku" opravdu zakázaný způsob lovu. Použití napodobeniny (balabána) Výra Velkého nevydím jako střet se zákonem. Pakliže rozebereme co je to "výrovka". Výrovka pevné nebo provizorní kryté střeliště odkud se lovilo ptactvo přilákané na živého Výra či jeho napodobeninu. Tedy, lovit pomocí balabána není zakázaný způsob lovu.
To by v tom případě bylo za čárou zákona i použití balabána straky, holuba, kachny, husy atd. Nebo se pletu??? Prosím o případné nasměrování mého uvažování správným směrem. Děkuji
Výr stačí s přehledem vycpaný nebo umělý - jednou jsem čistě pro zajímavost vrazil na zahradu vycpaného puštíka a pěvci se mohli zbáznit také...
Přehnal...však to byl umělecký záměr, supi a šakali na mršině po velké šelmě, no nezní to báječně...nerálně samozřejmě, ale romantika musí být. Ovce jsou samozřejmě lokální záležitost, ani nebudu psát, ale podle fotek z kraje by asi nebyl problém nalézt myslivce z místa, co by to musel odkývat...a teď k realitě..
Čtěte také: Odpovědná Turistika a Odpad
Nevím kolik padlin nacházíte po zimě,u Vás, ale já díky neustálému chválení psa kdykoliv mě na něco takového upozorní jich mám nalezených více než dost - zima je na mršiny bohaté období, navíc mu vydrží. Léto jsou pastviny a silnice...opravdu myslím, že by u nás vydržet pár párů mohlo, navíc kde ty lonské zimy jsou - teď jsem byl v lese v osmistech metrech v tričku:(
Jo, Martine, poprvé jsem nevěřícně mžurkal, jestli je to rogalo nebo orel... Josef, já taky nepředpokládám početnost jak na afrických pláních, jednalo by se nejspíše o jednotlivé kusy-páry. Dnes se opět pase na řadě míst celoročně (skot, zvěř v oborách). A takový Židlov je vedle Sikastánu slabý odvar.
Pokud tento sup přežil 2-3 měsíce v létě, kdy padlinu okamžitě napadnou mouchy, proč by nemohl přežít i přes zimu? Jako velký pták vydrží dlouho bez potravy, ale když se nějaká naskytne, nacpe se k prasknutí. Kamarád léta usiloval o repatriaci skaláka. Léta mu to Praha zamítala s absurdními důvody (potrava, stromy (!)...), ale vytrval a dnes jsou skaláci opět v Česku k vidění. Podobně s vlkem. I na tomto vlákně se ptali velcí znalci "Kde, proboha kde???"... A najednou jsou tu a nebude to jistě poslední smečka.
V řadě honiteb je přezvěřeno, není problém vidět v zimě 100 a více kusů srnčího. Pominu-li metabolické problémy, řada kusů (srn) zajde přirozenou smrtí. Ti krkavci nejsou v zimě jen na řepě a na smeťácích...
Martine, to jsi asi hóóódně přehnal ! Co se týče těch zdechlých ovcí, to je podle mne asi lokální záležitost, co se týče odklízení zbytků po velkých predátorech tak již Komárek psal, že supi nikdy /na rozdíl od orlů a krkavců/ nevyhledávají potravu v lese, ale vždy jen na volném, otevřeném prostranství.
Čtěte také: Jak kompostovat v zahradě
A konečně Židlov není Serengeti ani americká prérie, zubrů je tam dnes tolik, že bys je na prstech spočítal a ani do budoucna není plánováno, že by jejich celkový stav měl překročit pár desítek - mám takový dojem, že Ing. Pavel Munzar, který má tu oboru "pod palcem", mluvil o 35 kusech jako maximu. Takže suma sumárum by ti supi pošli hladem.
Zdravím Karle, to musel být zážitek, na chvíli si představím jak vylezu z domu a uvidím supa...asi bych hodně přemýšlel jestli jsem si po ráno nespletl lahve. Josefe, samozřejmě Krkavec se uživí jakkoliv narozdíl od supa, dnes nemáme velké šelmy na větších plochách, ale zato máme dopravu a těch padlin podél cest je...jezdím po celé ČR prakticky neustále a pobitých zvířat vidím tolik, že to běžní mrchožrouti/oprtunisté nestíhají odklízet - co se týká pastvin tak by ses možná divil, osobně doufám ,že je to výjímka, ale díky chození podél řek, znám plochy kde by se uživil nejen sup, ale i smečka hyen.
Nevím čím to je, ale majitel padliny řeší velmi laxně, jde o ovce, možná chov na dotace, netuším. Každopádně nika se mi zdá dostatečně prostorná, aby se vešel, jen si to představte...od zabitého zubřího telátka se nedaleko Ralska zvedá smečka vlků, na mršinu se vrhají mrchožroutí, supi a šakali...serengeti hadr:)Pavle viděl jsem je přejeté u Litovelského pomoraví - vlastně kousek od Vás, takže asi otázka času
Karle, myslím, že v případě supa nebudeš mít pravdu. Krkavce s ním nelze srovnávat - to je potravní oportunista a sup specialista, potravu si neuloví a nikdo dnes nepovolí nechat uhynulé kusy někde na pastvině kvůli supům. Myslím, že i pyrenejská populace by byla dnes bez soustavného přikrmování odsouzena k vymření.
Mohl to být subadult na potulce, možná i nějaký úlet ze zoo... Asi má nějak zakódovanou domovinu, ale pokud bude GO pokračovat touto rychlostí, tak nelze vůbec vyloučit jejich posun severněji. U spousty druhů se tak děje, tento by byl celkem bezproblémový.
Čtěte také: Vše o borůvkách: Od pěstování po účinky
Supa hnědého jsem u nás vídal od června do srpna 2000 u pastviska skotu. Takže se nějak živil- minimálně na placentách, možná i nějaký neuklizený úhyn. Není to u nás jak na Balkáně, ale potravu by našli. Když se uživí tolik krkavců, nevěřím, že by to byl zásadní problém.
Výrovku si pamatuji z dětství a myslím, že se od té doby asi nic nezměnilo a ornitologové jí používají dodnes, jen u toho nestřílí...nejčastější jsou sice dravci, ale krkavcovití jsou rovněž naprosto běžní. Zdravím Pavle, vlastně čekám kdy se ti supi začnou skutečně do Evropy vracet, protože kolik toho vidím kolem silnic za poslední roky už mi nepřijde snesitelné - pobité kde co, nedávno u olomouce dva psíky pár desítek metrů od sebe, dá se říci, že stačí projít příkopy a člověk si hned udělaá naprostou představu co v lokalitě žije.
Josefe, sice je to příspěvek z ledna, ale nedá mi to...sup, pokud jsi nemyslel orlosupa, zmizel v souvislosti se zmizením velkých šelem, které představovaly hlavního dodavatele potravy...velká zvěř je většinou odklízena lovcem a u menších zdechlin jsou menží mrchožrouti dříve než on. Souvislot poměrně zřejmá - s rozvojem masové individuální dopravy by dnes sup (hnědý nebo bílý) mohl mít dodavatele nového mnohem více efektivního a plýtvavého - bohužel.
Včera jsem viděl v televizi pořad o záchraně a reintrodukci supů v jihozápadní Evropě, na kterém se vypouštěním odchovaných jedinců podílí i naše zlínská ZOO. Právě na těch supech, kteří nikde nejsou a nebyli považováni za škodnou a přesto vymírají, je nejlíp vidět, že ne za všechno mohou myslivci a lovci ! Jediná cesta, jak je zachránit v přírodě, je celou divokou populaci krmit - zdechliny dobytka na pastvinách vymizely a sup si na rozdíl od našeho káněte kořist neuloví. Káně je rovněž krásný a užitečný dravec, který dá přednost hrabošovi před zvěří - ale když je vysoký sníh a hraboši nejsou, něco žrát musí.
Možná, že by bylo lépe ta káňata, ale i jiné dravce a krkavce, přikrmovat než střílet - ale to naráží na dva problámy. Prvním je zákon o nakládání s živočišnými odpady a druhý, ještě větší - kdo by to měl zaplatit ? Logické by bylo říci ochranáři - ale ti by samozřejmě nejraději tuto starost přesunuli na nás myslivce, protože by jim zbylo míň peněz na nákup řetězů, kterými se přivazují ke stromů, pro nemakačenky, kteří tuto činnost provozují a pro advokáty, kteří je neustále musí tahat z průserů.
Tak ,tak Josefe pravdu máš a to si vem, že se staráš jak blbec lovíš škodnou hlava nehlava a pak přijde špatný počasí a není přírustek a tudíž zase čekáš , jak to dopadne narok.No a dotoho pojebaní ochranáři a přemnožený kde co, to je potom práce.Ještě štěstí, že tady máme i myslivce co myslí a ne jen lovce, co čekají jen na prase, nebo srnce.
Tak s tímhle souhlasím taky. A jen bych dodal, že leckde se ani při největší práci k tomu "bonusu" nedostanou - a střílení vypiplaných bažantů, vyhazovaných zpoza křoví střelcům nad hlavy, to nepovažuji ani za lov, ale jen za degradaci myslivosti.
Dobrého dne ve spolek. Souhlasím s Jaroslavem a pochopil jak to myslím. Co bych jen dodal. Asi toto. Myslivost jako taková bude už jen o spoustě práce. To si někteří co chtějí být myslivci nějak nechtějí pochopit. Některým to dojde, někomu nikdy. Lov na drobnou se někde už stal a někde teprve stane bonusem za spoustu té dřiny která tomu bude předcházet.
Zdravím, Josef to napsal hezky a Jaroslav má taky pravdu. No jen mi řeknite, kdo by v republice střílel dravce. Většina je už bez drobný a všude je prase, ze kterýho se dají dělat klobásky, jen malý % myslivců by se tomuto lovu věnovalo a to v místech kde ještě mají nějakou tu drobnou a chrání každej kus a to by přemnoženým dravcům neuškodilo.Jenže to by jsme nesměli být v banánový republice, kde je vše naopak a bezhlavě se věří neználkům, není normální určitý druhy hájit bezhlavě na úkor jiných,ale to stejně některým .... nevysvětlíte.No asi tak, na co se kouknete všechno zprasený.
Pane Karasi, s Vámi je těžké najít společnou řeč. Nejste lovec a zřejmě považujete za úchyláky všechny lovce - snad s výjimkou primitivních kmenů, pro něž je lov podmínkou přežití. Položil jste si někdy otázku, jaký je dnes hlavní důvod toho, že lovíme zvěř ? Za sebe a nejméně 90 % všech lovců minimálně v Evropě Vám odpovídám - ano, lov je pro nás zábavou a nevidím na tom nic špatného ! Všichni lovíme proto, že nás to baví a kdyby nás to nebavilo, nikdo by nás k lovu nedonutil. Že se snažíme - aspoň drtivá většina z nás - lovit podle nějakých pravidel, že ctíme zásady ochrany přírody a že pro nás je lov i tím, čemu se říká "trvalé využívání obnovitelných přírodních zdrojů", to asi Vy a Vám podobní nepochopíte, stejně jako to, že lov a láska k přírodě se vzájemně nevylučují.
Ano, lovím proto, že mne to baví - protože kdyby pro mne nebyl lov zábavou a stal se povinností, dostal bych se na úroveň řezníka. A k té výrovce - již jsem to napsal jednou. Ano, povolil bych lov na výrovce - ale pouze určité druhy, přesně stanovený počet jedinců a výhradně pod přímým dohledem státem pověřené, odborně vzdělané osoby. Lov bych bral ne jako nějakou pouhou ochranu drobné zvěře či regulaci počtu dravců /i když i tyto účely by to nepochybně plnilo/, ale zejména jako možnost získat vzácnou trofej, třeba i formou lovu poplatkového. Co se mne osobně týče, lovím rád, na druhou stranu miluji i dravce - a umím si sám sebe docela dobře představit jako loveckého průvodce při jejich lovu, přičemž bych já sám nestřílel. Ale na rozdíl od Vás chápu pohnutky toho, kdo chce mít na stěně vycpanou káni, motáka nebo jestřába. Těch dravců zas dnes není tak málo - tak proč to za patřičný peníz neumožnit. Ale s rozumem.
Ano, jistě je chvályhodné, když se zákony dodržují, proti tomu samozřejmě nic nemám, to je v naprostém pořádku. Ostatně, na to by zákony přece měly být. Ale to je stejný problém Vašeho i našeho zákona, že jej sepisují lidé, kteří o fungování populací neví vůbec nic... Ale to jim přece musí říci ti, kdo se tím zabývají!
Druhou rovinou ochrany přírody je to, že bez dat přímo z terénu se seriózní ochrana prostě dělat nedá. Nelze chránit nějaká území, aniž bychom alespoň rámcově tušili, co tam vlastně žije. A sám jistě víte, jak je občas těžké vyřídit si příslušná povolení (mluvím o skutečných specialistech, kteří odevzdávají výsledky ochraně přírody). Do budoucna je naopak potřeba mnohem užší spolupráce, kterou by samozřejmě bylo také nejlepší zapracovat do zákonů.
Teď k tomu, že někdo někde v Živě zveřejňuje fotografie. Nevím, nakolik jde ze které fotografie vyčíst, že při jejím získávání byl porušen zákon, do toho policii či inspekci nemíním mluvit, jistě to nějak vyřeší. Z hlediska vzdělávání laické veřejnosti je ale potřeba i tato činnost. Ba dokonce je to činnost zcela nezbytná!!! Když to tedy nemohou dělat specialisté, měla by se o něco obdobného snažit ochrana přírody, například alespoň v rámci svého jistě pravidelného monitoringu dané oblasti.
1. p. Krejcik nakonec obisiel s pristupkom, ale vina mu bola uznana To není pravda, žádná vina mi nebyla uznána. Soud to vůbec neprojednával, protože i kdyby to bylo tak jak říkáte, že jsem lovil v rezervaci, tak by to byl stejně jen přestupek, a proto to nijak neřešil. Druhá věc je, jak byste vy u případného soudu dokázali tu nesmyslnou škodu, a vůbec to, že jsem lovil v rezervaci, když policie měla dost důkazů (moje fotky s datumem a časem pořízení), které by dokázali, že jsem fotil stovky majek v Malé Bare, a žádnou na Kašváru, protože tam nebyly! Tam jsem fotil jen koniklece a mravence!
2. a niekto sliedi po zisku vážený pane Chytrý Nejchytřejší... Já se nepídím po zisku. To je vaše zcestná představa, nebo snad boží přání... Já jsem brouka v životě neprodal, dokonce ani fotky neprodávám (i když na tom by nebylo nic špatného). Celá moje entomologická i fotografická práce je čistě bezzisková. Zase jde jen o vaše umělé vytváření zločinců, abyste upoutal pozornost na to, jací jsme my entomologové špatní, a vy ochranári schopní...
3. Ziva ... zverejnuje fotografie ludi, ktori pri ich ziskavani porusuju zakony o ochrane prirody Další váš blábol...Jak můžete tvrdit takovou hovadinu. Jak můžete vědět, jak která fotka vznikla. Jak se vlastně dá pořídit fotka živého brouka za současného porušení zákona ?? Z kontextu jsem pochopil, že pan Sabo aktivně upozorňuje redakce českých časopisů na zločince v rouše beránčím, kteří nevědoucím redaktorům podstrkují své ďábelské dílo. Vedle argumentů Tvých bych mu ještě naznačil, že řešit takové banální porušení zákona (nakonec sám píše, že šlo o přestupek) tak militantním způsobem, kdy se s lidmi jedná jako s vrahy, nepatří do EU, kde je i Slovensko.
Myslel jsem, že se ti lidé trochu chytili za nos, když se proflákla trapnost celé té události. Jak je ale vidět, zcela postrádají schopnost sebereflexe. A tak svůj spravedlivý boj dál povedou raději proti takové falešné kořisti, na které si léčí svoje mindráky, než by šli do křížku s různými lobby zemědělskými, lesnickými, mysliveckými, rybářskými, průmyslovými atd. Zajimalo by me jak se dodrzuji zakony v tech jejich narodnich parcich jako je TANAP apodobne. Vsude se zakony porusuji, nekdo mene, nekdo vice.
Pane Krejčík, neznalost zákonů neomlouvá - tak nám to alespoň páni neustále vštěpují do hlav. Vždyť ty jsi ve smyslu znění tohoto specifického slovenského zákona ilegální obchodník s celosvětovou působností. Ano, samozřejmě že odborníkům v oboru entomologie je jasné, že bez pravidelné výměny studijního materiálu se nedá dělat entomologie na špičkové světové úrovni. Tento slovenský zákon je diskriminační, protože zvýhodňuje pouze určité zájmové skupiny obyvatelstva Slovenské republiky. A jak Slováci praktikují své zákony na převoz hmyzu přes území Slovenské republiky? MEŠŠOVÁ M. 2004: Prevážať chrobáky cez hranicu Tomáš Jaszay neodporúča. TOHLE SE BUDE MUSET VYŘEŠIT V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE. FRIMMER Š. 2004: Dvaja Česi chytali chránené chrobáky, hrozí im basa.
Pokud chce pan Sabo dosahnout toho, ze v budoucnu nebude odborniku, kteri by vubec dokazali na ubytky prirodniho bohatstvi poukazat, at pokracuje. ztroskotaly jak u komunistu, tak u cirkvi. Propagovali a propaguji bezmajetnost a chudobu a sami hromadi bohatstvi. Bojovat proti obchodu s hmyzem je stejne nesmyslne jako chtit bojovat proti obchodu s cimkoli jinym. Obchod s hmyzem (kterym se pokud vim pan Krejcik ani nezabyva) vidim moralne dokonce na vyssi urovni nez obchod s tabakem ci alkoholem a prinejmensim na stejne urovni jako obchod s ropou, drevem nebo obilim - vycet lze libovolne prodlouzit.
Pan Sabo by si mel vyjasnit zakladni principy spolecenskeho poradku, jako napr. Podobne nedostatky v pochopeni ustavnich principu vidim u zakonodarce, ktery zakaze odchyt a usmrceni chrobaka pro sbirkove ucely a soucasne trpi nebo dokonce podporuje niceni prirody prumyslovymi metodami a v rozsahu, nad kterym zustava rozum stat. Porusovat takove zakonne podminky je obcanskou povinnosti a veci civilni kuraze kazdeho sberatele hmyzu a moralne na stejne urovni jako byl Franz Jaegerstaetter, ktery odmitl jit pro Hitlera do valky a byl za to - podle tehdy platnych zakonu - popraven. Ale nemusime jit pro priklad az do druhe svetove valky.
Statisice obcanu, kterym vdecime za sametovou revoluci, porusili zakony platne jeste v roce 1989. I v dnesni dobe mame moralne zavadne zakony, a zakazy odchytu hmyzu patri k nim.
1) Prosím všechny zúčastněné, aby diskusi vedli věcně a nesklouzávali k vášním a o ně myslím v této fázi kauzy "Krejčík" z obou stran bohužel jde. 2) Pan Ing. Sabo píše o odbornících i z Čech, kteří spolupracují na projektech s ochranou přírody na Slovensku. Už čtyři roky provádím spolu se spolupracovníky dle povolení MŽP SR a Krajských úřadů SR několikaleté i krátkodobé průzkumy, takže si myslím, že znám trochu poměry a názory ve Slovenské ochraně přírody.
A myslím, že i ze své více jak 20 leté praxe znám "bolesti", postoje a názory nad měnící se dobou druhé strany, v šíři této diskuse lze konstatovat středoevropské entomologie. (pozn. 3) Fakta: dle zákona 543/2002 §4 je na Slovenku zakázáno odchytávat a usmrcovat živočichy, pokud to není pro vědecké účely a nebo není ohroženo zdraví lidí a majetek. Co to je pro vědecké účely není až tak ze zákona zřejmé, protože jsem zjistil, že i řada lidí ze SOP SR mi nebyla schopna přesně říct, "jak to je", tak jsem požádal o výklad MŽP SR viz.
Vyplývá z toho, že ani ve volné krajině nelze odchytávat a usmrcovat živočichy bez povolení příslušné složky ochrany přírody. Toto je třeba nyní respektovat! Z praxe vím, že získání povolení, zejména do vyšších stupňů ochrany je složité dlouhodobé a často neúspěšné, pravděpodobně z důvodu nezájmu ze strany SOP SR, musím i spekulovat, že i někdy z důvodů mezinárodních vášní (lidé jsou jen lidé) atd. To často pro výzkum amatérského entomologa vytváří mnohdy nepřekonatelnou překážku.
Rozhodně se shodneme na tom, že amatérská entomologie má ve střední Evropě významnou tradici, ale především vytváří datovou základnu pro jak "profesionální" entomology, tak pro složky ochrany přírody! Z těchto důvodů je třeba nahlížet na tento zákon jako na nepřiměřeně tvrdý a je třeba ho zmírnit (změnit)! nesystémově a často nesmyslně, protože jen u malého počtu druhů je možné hovořit o vztahu vzácnost = potřeba druhové ochrany. Také pouze u málo druhů lze chápat jejich zařazení do seznamu z důvodu, jak to chápe i EU, že jsou ač relativně hojnými, ale na druhou stranu typickými výraznými zástupci biotopů, které je třeba chránit (př.
Chápu obavy ochrany přírody ze zneužití lovu živočichů pro komerční účely a snahu o dohled nad činností lidí. Mě se také příčí někdy "surové" zneužití entomologie pouze pro komerční účely, ale na druhou stranu dokážu pochopit, že přebytky jsou předmětem výměny, nebo v omezené míře není-li schopná druhá strana něco nabídnout kus je často za symbolickou cenu prodán. I já sám pokud potřebuji studijní materiál a nezískám ho výměnou, darem či jako "nepsanou" odměnu za determinaci ho někdy prostě koupím.
Věřte většina entomologů, jak amatérů či profesionálů "neobchoduje" se smrtí hmyzu! Jak z toho dilematu, kontrola "kdo mi co dělá v rajónu" a "legální" získání dat pro ochranu? Dnešní "maratón" při získání povolení? Stejně i když má odborník povolení, nemůže ho ochrana přírody neustále držet za ruku a kontrolovat co dělá, je třeba pro dobrou práci oboustranné ovzduší důvěry.
I když si myslím, že ochrana přírody si je schopná lidi prověřit, zjistit komu asi dává povolení je to cesta individuální, nepřesná a zdlouhavá a nesystémová. Podle mého názoru by měla cesta vézt přes posílení role zájmové organizace v tomto případě Slovenské společnosti entomologické jako partnera, samo očišťující složku a garanta za jednání svých členů. Dovedu si představit, což se v případě entomologických dní už děje, že ochrana přírody bude nesporně obrovskou odbornou potenci členů společnosti využívat...
tags: #odnaseni #zbytku #vecere #zveri #a #prirode