Recyklace plastů v Itálii: Fakta a čísla

Italský trh je vysoce konkurenční a přesycený. Pro začátek je strategické využít služeb obchodních zástupců, kteří jsou znalí místních trhů a jsou napojeni na odběratele.

Itálie je zakládajícím členem EU, eurozóny, OECD, G20, jehož předsednictví se Itálie poprvé ujala v prvním pololetí 2021. Objem bilaterálního obchodu setrvale roste a za rok 2021 dosáhl rekordního objemu 14,9 mld. eur.

V řadě měst dojde k rozšíření či zřízení a revitalizaci tramvajových tratí. Italské železnice se kromě průběžné obměny vozového parku soustředí na posílení železničního spojení mezi Apeninským poloostrovem a ostatními částmi Evropy, na projekt vysokorychlostní nákladní přepravy a budování koridorů východ-západ.

Vláda vyčlenila v rámci Plánu obnovy 40 mld. eur na digitální transformaci a rozvoj sítí 5G. Konkrétními cíli jsou digitalizace průmyslu se zvláštním důrazem na malé a střední podniky a na rozvíjející se technologie, jako je umělá inteligence a blockchain, zvýšení volného oběhu dat, zlepšení propojení a sociálního začlenění, podpora rozvoje inteligentních měst.

Italský stát i firmy investují do elektrické mobility a elektrifikace aut. Automobilka Stellantis vyčlenila 30 mld. eur, kterými chce do roku 2026 srovnat cenu elektromobilů na úroveň vozů se spalovacím motorem. Stát pak vyčlenil 23,78 mld. eur na transformaci současné distribuční sítě pohonných hmot.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Za zmínku stojí i vodohospodářský sektor, protože Itálie hodlá modernizovat distribuční síť pitné vody, což může být zajímavé pro firmy specializující se na úpravu pitné vody, zpracování odpadních vod, výstavbu související infrastruktury, zpracování ekologických zátěží a škod.

Ředitel CzechTrade Itálie Marek Atanasčev radí, že nejdůležitějším aspektem je nastavit si mind set a přepnout se do více uvolněného módu.„České firmy musí přijmout realitu, že v Itálii jsou jiná pravidla hry, než která jsou běžná ve střední Evropě. Vnímání času a rytmus spolupráce bývá místy velice chaotický a závazky nejsou vždy splněny do písmene. Dalším důležitým faktorem je to, že vše trvá výrazně déle než v případě středoevropského prostoru, což kvůli geografické blízkosti není v první moment úplně patrné. Na druhou stranu od českých firem se často očekává okamžité splnění italského požadavku.“

Obchodní jednání jsou podle Atanasčeva většinou velice vřelá v případě, že italská strana apriori spatřuje v nabídce smysl a příležitost - v opačném případě je velice těžké se k nim dostat. Je ale potřeba počítat s opakovanými návštěvami, jedna, byť sebeintenzivnější schůzka nestačí. Nedílnou součástí schůzek je i jejich neformální část probíhající zpravidla v restauraci.

„Ačkoliv se může zdát, že se na jednotném evropském trhu může jednat o formalitu, získání certifikace pro italské účely se může místy velmi protáhnout,“ upozorňuje ředitel české pobočky CzechTrade. S pomalejším vnímáním času z italské strany souvisí i poměrně dlouhá splatnost faktur a problémem může být i jazyk. „Silně doporučuji přijmout do firmy někoho s italštinou před zahájením spolupráce s italskou stranou. Přestože mohu s čistým svědomím říci, že se nám daří matchmaking mezi českými a italskými firmami, často spolupráce ztroskotá na lingvistické bariéře,“ varuje Marek Atanasčev.

Při pohledu do zahraničí lze v Evropě pozorovat jednoznačný trend výstavby nových a modernizace starších automatických třídících linek. Velké evropské městské aglomerace (v UK, Nizozemí, Belgii, Španělsku, …) jsou již běžně vybaveny moderními automatickými linkami na třídění SKO nebo jsou ve stavu výstavby/dostavby tohoto páteřního systému (v Itálii, Polsku, …). Běžné kapacity linek na třídění SKO se pohybují v úrovni 15-25 t SKO/h, ale začínají se objevovat i linky s kapacitou 35 t/h SKO a vyšší (v Norsku, Polsku). Linky na SKO primárně vytřiďují plast i papír.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Obecný trend při třídění plastů v Evropě se dnes soustřeďuje do výstavby a provozování větších linek (s kapacitou >10 t/h), což zvyšuje efektivitu a umožňuje třídit i minoritně zastoupené druhy plastů, které na menších linkách nedávají ekonomický smysl. Manuální linky se stále používají v menších aglomeracích, ale i ty jsou postupně doplňovány optickými zařízeními např. Typické větší linky třídí separovaný plast z regionu, přičemž jejich kapacita se pohybuje 10-15 t plastu/h (50-100.000 ročně), v několika případech je pak kapacita okolo 20 t plastu/h. Do těchto velkých linek je svážen plast i z malých linek a pre-sortovacích linek před ZEVO.

V České republice máme relativně dobře fungující systém selektivního sběru odpadu, na který ale nenavazují dostatečně efektivní třídící kapacity. V České republice je v provozu cca 140 ručních třídících linek obecně s kapacitou stovek kg/h, které vytřídí pouze několik druhů plastových produktů (PET, HDPE, LDPE film, Tvrdé plasty - PP částečně). Velké množství recyklovatelného plastu žel končí ve výmětu linek.

Pro dosažení cílů recyklace ČR je ale naprosto zásadní, aby vstupní materiál do ZEVO prošel pre-sortovací linkou, která vyseparuje recyklovatelný plast a papír. Evropská zkušenost rovněž ukazuje, že k páteřnímu systému třídících linek, pre-sortovacích linek u ZEVO a sítě malých linek patří i finální nadstavba celého systému. Koncová centrální/regionální třídící linka schopná vytřídit i výměny z jiných třídících linek.

Celosvětový úspěch tohoto průmyslu se demonstruje především růstem použití plastů a kaučuku jako materiálu, které v období 1950 až 2015 rostlo v průměru o 8,5 procent ročně. Motorem celosvětového růstu je především nárůst počtu obyvatel světa a celkově se zvyšující životní standard lidstva. Prosperita se odráží na mnohých trzích aplikací umělých hmot, především u obalů na potraviny a produkty každodenní spotřeby, také však u nejrůznějších obalů na skladování a přepravu.

Pro rok 2015 vyčíslil svaz výrobců PlasticsEurope světovou výrobu plastů na 322 milionů tun. Necelých 270 milionů tun z tohoto množství byly plastikářské materiály, tzn. materiály, které se zpracovávají v plastové výrobky. Zbývajících přibližně 50 milionů tun bylo použito na výrobu povrchových úprav, lepidel, disperzí, laků nebo barev. Ve stejném období bylo dle analýz skupiny International Rubber Study Group IRSG po celém světě vyrobeno a spotřebováno téměř 29 milionů tun kaučuku.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Obrovský ekonomický rozmach Číny a mnoha zemí jihovýchodní Asie proměnily asijsko-pacifický ekonomický prostor také co do průmyslu plastů v největší region s nejvyššími růstovými čísly. Asie nyní již s podílem 49 procent vyrábí necelou polovinu umělých hmot vyrobených na celém světě. Z asijských zemí pocházelo v r. 2014 mimo to 40 procent strojů používaných na výrobu plastů po celém světě.

Jak zjistil Euromap, svaz výrobců strojů z Rakouska, Francie, Německa, Velké Británie, Itálie, Lucemburska, Španělska, Švýcarska a Turecka, dokázali Evropané v r. 2014 lehce posílit svoji vedoucí roli ve světovém obchodu na 50 procent. Podle hodnoty produkce byla nejsilnější jednotlivou zemí ve výrobě plastikářských strojů v r. 2014 Čína s podílem 33,4 procent, následovaná Německem s 20,5 procenty, Itálií s 7,8 procenty a USA s 7,1 procenty.

Dle údajů Eurostatu, které sestavil PlasticsEurope, dosáhl plastikářský průmysl v prostoru EU28 v roce 2014 s 1,45 miliony pracujících v 62.000 převážně malých a středně velkých podnicích obratu 350 miliard EUR a přispěl k přebytku obchodní bilance EU částkou 18 miliard EUR.

Branže obalů v Evropě spotřebovala dle dat PlasticsEurope v roce 2014 s 39,5 procenty největší podíl plastů. Stavebnictví následovalo s podílem 20,1 procent na 2. místě a automobilový obor s 8,6 procenty na 3. místě. Za těmito obory následoval elektrotechnický a elektronický průmysl s 5,7 procenty a zemědělství s 3,4 procenty.

V důsledku legislativních předpisů a nejrůznějších iniciativ v Evropě (to zde jsou státy EU28 plus Švýcarsko a Norsko) roste podíl recyklace v posledních letech neustále: v roce 2014 dosáhl 69 procent a tím přibližně o 10 procentních bodů výš než ještě v roce 2011 a o 21 bodů nad úroveň roku 2006. Nejdůležitějšími způsoby zužitkování byly v Evropě v roce 2014 s 39 procenty energetické využití a s 30 procenty materiálová recyklace, zatímco cca 31 procent plastového odpadu skončilo na skládkách. Deset let předtím bylo 26 procent spáleno, 17 procent recyklováno a 57 procent deponováno.

Global Waste Index analyzuje efektivitu odpadového hospodářství v 38 zemích světa a jeho výsledkem je žebříček největších znečišťovatelů na světě. Česko si oproti poslední analýze pohoršilo o 12 příček - „dopomohl“ tomu především výrazný nárůst objemu průměrně vyprodukovaného odpadu na obyvatele.

V Římě, u vstupu do stanice metra Cipro nedaleko centra, stojí ráno fronta lidí s velkými taškami, plnými PET lahví. Pro sběr recyklovatelných složek komunálního odpadu funguje v Itálii ne-monopolní systém. Systémů zajišťujících rozšířenou odpovědnost výrobce (kolektivní systémy, EPR) je zde celá řada.

Na stanici Cipro stojí sběrný automat (v Itálii označovaný jako ekokompaktor) projektu +Ricicli+Viaggi. Byl spuštěn v červenci 2019 a podílí se na něm dopravní podnik Říma a společnost Atac. Ekokompaktory jsou umístěny v osmi stanicích metra na linkách A, B a C, procházejících centrem města. Systém nefunguje jako klasický zálohový systém. Za každou odevzdanou PET láhev jakékoliv velikosti (od 0,25 cl do 2 litrů) získá uživatel ekobonus ve výši pěti eurocentů, které lze pomocí systému cashback nashromáždit ve virtuální peněžence a utratit za jízdenky na městskou hromadnou dopravu (jednorázovou i měsíční předplatní).

Sebrané láhve z římského metra odebírá dobrovolné neziskové konsorcium Coripet. Konsorcium bylo založeno v roce 2016, kdy předložilo svůj projekt italskému ministerstvu životního prostředí. Od dubna 2018 fungovalo v provizorním režimu a konečnou autorizaci získalo teprve loni v červenci (2021). Coripet uvádí, že je jediným italským systémem, který má oprávnění pro přímé nakládání s PET obaly na tekuté potraviny. Pochvaluje si také stabilní vztahy s ANCI, obdobou našeho Svazu měst a obcí.

S novou evropskou legislativou se prudce zvyšuje zájem o recyklovaný PET potravinářské kvality.

Tabulka: Země s nejnegativnějším environmentálním dopadem odpadového hospodářství

(Údaje zobrazují bodové ohodnocení s ohledem na množství celkového vyprodukovaného odpadu, recyklovaného odpadu, spáleného odpadu, skládkovaného odpadu, a nezákonně zneškodněného odpadu.)

tags: #recyklace #plastu #v #Itálii #fakta #a

Oblíbené příspěvky:

• Příčiny a následky bakteriálního znečištění vody
• Průvodce výběrem odpadkového koše IKEA
• Aktuality o životním prostředí v Česku
• Služby ekologické likvidace aut Rumburk
• Doprava z Černého Mostu do Krkonoš