Každý má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství, nebezpečné vlastnosti a zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním, tj. skládkováním. Materiálové využití odpadů má přednost před jiným využitím, např. energetickým využitím.
Recyklace je jedním z nástrojů zhodnocení odpadů a podpory ochrany životního prostředí, které je skládkováním odpadů na mnoho let do budoucna značně ekologicky zatěžováno. Metody recyklace se však rozhodně nedají použít pro veškerý odpad. Opětovně lze zpracovávat plasty, sklo, papír, kovy, bioodpad, pneumatiky aj.
K získávání využitelných složek komunálního odpadu jsou na území města Mariánské Lázně rozmístěny sběrné nádoby na sklo, plast, papír a to již od roku 1993. Nově k nim přibyly v roce 2016 kontejnery na bioodpad a od roku 2020 to budou i kontejnery pro odkládání olejů a tuků z domácností.
Všechny tyto nádoby jsou označené příslušnými nálepkami o druhu odpadu a jejich seznam umístění naleznete v záložce „Seznamy umístěných nádob na tříděný odpad“. Papírové, skleněné a plastové obaly, bioodpad i oleje a tuky z domácností lze odevzdávat zdarma také ve sběrném dvoře odpadů Mariánské Lázně.
Povinnost třídit odpad na jednotlivé složky odpadu a odkládat je do uvedených nádob je stanovena Obecně závaznou vyhláškou města č. 1/2019 - o odpadech.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
ANO: V našem městě je zaveden multikomoditní sběr spočívají ve společném sběru více druhů materiálů. Jedná se o sběr plastů společně s nápojovými kartony, s kovy. Do kontejnerů na plasty tak patří fólie, sáčky, plastové tašky, sešlápnuté PET láhve, obaly od pracích, čistících a kosmetických přípravků, kelímky od jogurtů, mléčných výrobků, balící fólie od spotřebního zboží, obaly od CD disků a další výrobky z plastů. Dále pak např. nápojové kartony od mléka, džusů, plechovky a jiný drobný kovový odpad. Pěnový polystyren sem vhazujeme v menších kusech.
NE: Naopak sem nepatří mastné obaly se zbytky potravin nebo čistících přípravků, obaly od žíravin, barev a jiných nebezpečných látek, podlahové krytiny či novodurové trubky.
ANO: Hodit sem můžeme například časopisy, noviny, sešity, krabice, papírové obaly, cokoliv z lepenky, nebo knihy. Obálky s fóliovými okýnky sem můžete také vhazovat, zpracovatelé si s tím umí poradit. Bublinkové obálky vhazujeme pouze bez plastového vnitřku! Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami. Ty se během zpracování samy oddělí.
NE: Do modrého kontejneru nepatří uhlový, mastný, promáčený nebo jakkoliv znečištěný papír. Tyto materiály nelze už nadále recyklovat. Pozor, použité dětské pleny opravdu nepatří do kontejneru na papír, ale do popelnice.
ANO: Do zeleného kontejneru můžeme vhazovat jakékoliv sklo, například lahve od vína, alkoholických i nealkoholických nápojů, sklenice od kečupů, marmelád či zavařenin. Patří sem také tabulové sklo z oken a ze dveří. Vytříděné sklo není nutné rozbíjet, bude se dále třídit! Pokud jsou vedle sebe zelený a bílý kontejner, vhazujeme do bílého čiré sklo a do zeleného sklo barevné.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
NE: Do těchto nádob nepatří keramika a porcelán.
Kontejnery určené ke sběru kovových obalů se v metropoli na stálo objevily v druhé polovině roku 2016, kdy byla separace této komodity zařazena do komplexního systému třídění komunálního odpadu. V naprosté většině jde o 1100litrové nádoby doplněné menšími 240litrovými popelnicemi a velkokapacitními podzemními kontejnery.
„Během pilotního projektu se na vybraných místech nacházelo 53 nádob, nyní se počet stání umožňujících separaci kovových obalů blíží k číslu 1500,“ říká tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana.
Popularita plechovek roste. Stejně jako stoupá popularita kovových nápojových obalů, stoupá povědomí a ochota tento druh odpadu separovat. V roce 2017 se v Praze svezlo 143,5 tuny kovového odpadu. V roce 2018 to bylo 261,8 tun a loni činil objem svezených nápojových plechovek, kovových tub, konzerv a víček 421 tun.
Podle statistik Pražských služeb - na jejichž lince končí obsah šedých kontejnerů z celé metropole - bylo v dubnu předáno k recyklaci 56,8 tun, v květnu 54,5 tuny a v červnu pak 56,9 tun kovových obalů.
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
Tlakové obaly do kontejneru nepatří. „Do kontejnerů nepatří nádoby od sprejů, tlakové nádobky od kosmetiky, obaly od motorových olejů a dalších nebezpečných či chemických látek. Nepatří sem ani prázdné plynové kartuše od turistických vařičů a v žádném případě zde nesmí končit hasicí přístroje. Tyto produkty patří na sběrné dvory,“ varuje závěrem Mana a dodává: „Prosíme Pražany, aby obaly nevyhazovali v plastových sáčcích.“
Dalších 30 milionů korun na snížení světelného znečištění v chráněných krajinných oblastech rozdělí obcím od 1. Starostové získají na výměnu energeticky i světelně nevyhovujícího osvětlení až 2 miliony korun. Dotační výzvu vyhlašuje rezort MŽP v Národním programu Životní prostředí již třetí rok za sebou a stejně jako v předchozích letech má nachystáno 30 milionů korun.
„Zájem o podporu ze strany obcí v CHKO očekáváme opět velký. Již v předchozích dvou výzvách požadovaný objem peněz dalece převýšil námi vyhrazenou alokaci 30 milionů korun. Celkově jsme doposud přijali 73 žádostí o podporu z Národního programu Životní prostředí, a to na téměř 80 milionů korun. Problematika světelného znečištění je v posledních letech velmi diskutovaným tématem.“
„U veřejného osvětlení je problémem především špatně zvolená barva světla, neboli teplota chromatičnosti, která nepříznivě působí na lidský i zvířecí organismus. Potíže způsobuje také nevhodná intenzita světla, kdy intenzivní a špatně směřující světlo je zbytečně energeticky i finančně náročné.“
„Do způsobilých nákladů si může obec zahrnout nákup a montáž měněných i doplňovaných svítidel, optimalizaci řídicího systému v případě, že proběhne společně s výměnou svítidel, výměnu kabeláže ve sloupech veřejného osvětlení, rekonstrukci rozvaděčů nebo pronájem montážní plošiny. Až 50 tisíc korun přispějeme i na projektovou dokumentaci. Termín pro podání žádosti je od 1. 9. 2020 do 31. 10. 2020, přičemž projekty musí být zrealizovány do konce roku 2023.
Program EFEKT se zaměřuje prioritně na neinvestiční dotace, které motivují k přípravě kvalitního energeticky úsporného projektu. Pro program je ze státního rozpočtu uvolňováno ročně 150 mil. Kč. Na konci července byly vyhlášeny pro rok 2021 rovněž první dvě výzvy k podávání žádostí o dotace. Lhůta pro podávání žádostí je od 1. září do 30. září 2020. Další výzva je zaměřena na města a obce, které mají zájem získat podporu na rekonstrukci veřejného osvětlení. Lhůta pro podávání žádostí je v tomto případě od 1. září do 31. října 2020. V této oblasti není pro následující rok nic nového, ale opět je vyhlášena alokace minimálně v objemu 90 mil. Tyto prostředky mohou z programu EFEKT využít města a obce, které neleží na území chráněných krajinných oblastí. Města a obce ležící v CHKO mohou získat dotační prostředky na rekonstrukci veřejného osvětlení z Ministerstva životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí, ze kterého plyne do této oblasti dalších 30 mil.
„Program EFEKT je sice ve srovnání s prostředky z jiných dotačních programů malý, ale svým významem stále nabývá na důležitosti,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla a doplňuje: „Podmínky a zaměření programu stále vylepšujeme a přizpůsobujeme potřebám trhu a zájmu jeho uživatelů. Těší nás zájem, který o program EFEKT je, i když již mnoho let máme převis poptávky před finančními možnostmi programu.“
„Do konce srpna budou vyhlášeny ještě dvě výzvy, ze kterých bude pro rok 2021 dotováno organizování akcí na podporu úspor energie a zpracování různých nástrojů a podkladů pro rozšiřování informací o úsporách energie,“ říká ředitel odboru energetické účinnosti a úspor Vladimír Sochor a dodává: „Pro dalších pět aktivit jsou vyhlašovány kontinuální výzvy s možností podávat žádosti o dotace průběžně během roku. Ty budou vyhlášeny v listopadu, aby bylo možné začít podávat žádosti o dotace hned od 1. Jde o podporu na zavedení energetického managementu s výší dotace až 500 tisíc korun, což platí pro veřejný i pro podnikatelský sektor. Dále je možné získat dotaci až 200 tisíc Kč na ověření, zda jsou objekty ve veřejném sektoru vhodné pro projekt řešený metodou EPC, tedy specifickou formou realizace energeticky úsporných projektů.
tags: #recyklace #plechovek #Mariánské #Lázně #sběrná #místa