Recyklace plechovek: Účinnost a dopady v České republice

O zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky se v Česku již několik let vedou vášnivé debaty. K tomu všemu Evropská komise na konci loňského roku představila novou legislativu, ve které navrhuje cíle sběru nápojových obalů zpřísnit. Nabízí se tak otázka, jestli jich budeme schopni dosáhnout bez diskutovaného zálohového systému.

Evropská nařízení o obalech a odpadech z obalů (PPWR)

Na konci dubna minulého roku přijal Evropský parlament předběžný dokument Nařízení o obalech a odpadech z obalů neboli Packaging and Packaging Waste Regulation (PPWR); na podzim pak jeho konečnou verzi. Od té doby právníci EU revidují text nařízení po lingvistické stránce a pracují na konečné verzi. Po vypořádání všech připomínek by většina nařízení a stanovených povinností měla začít platit v polovině roku 2026.

Pokud vše půjde podle plánu a členské státy EU potvrdí text nařízení tak, jak byl schválen, bude formálně jednání o přijetí nařízení uzavřeno. EU nařízení PPWR pak vstoupí v platnost 20. dnem po jeho zveřejnění v Úředním věstníku EU. Většina nařízení stanovených povinností pak začne platit 18 měsíců po datu jeho vstupu v platnost. Předpoklad je, že to nastane asi v polovině roku 2026.

Co a proč PPWR nařizuje?

Předpokládá se totiž, že PPWR doslova otřese obalovým a logistickým sektorem v EU. Změny postihnou také maloobchod, internetové obchody a sektor hotelnictví a pohostinství. Objeví se nové služby (bezobalový prodej, služby recyklace atd.). Nařízení stanoví povinnosti jak členským státům, tak původcům obalů. Cílem je podpořit cirkulární ekonomiku, snižování emisí a ochranu životního prostředí.

S ohledem na právní povahu (nařízení EU) je přímo aplikovatelné. Domácí, česká, právní úprava (přijetím odpovídajících novel, zejména zákona o obalech a zákona o odpadech), a s ní domácí výrobci a prodejci, všichni, kdo nakládají s obaly a odpady, se budou muset v daných lhůtách přizpůsobit novým povinnostem a pravidlům. Jinak hrozí poměrně vysoké pokuty.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Výše pokut původcům obalů má být stanovena členskými státy tak, aby byly „dostatečně účinné“ a „posilovaly důvěru společnosti v udržitelný rozvoj“. Výše pokut státům za nesplnění povinností dle EU Nařízení PPWR stanoví komise, resp. Podle komentáře ministra životního prostředí Hladíka, mají činit např. pokuty státu za nesplnění povinnosti recyklace, mohou činit až 2,5 mld Kč ročně. Přesnou výši pokud EU Nařízení PPWR nestanoví.

Cílem EU je dosáhnout plně oběhového hospodářství do roku 2050. Je to v přímé souvislosti s cílem dosáhnout uhlíkové neutrality ke stejnému datu. Klíčová jsou přísnější pravidla recyklace, závazné cíle pro používání materiálů a snížení spotřeby do roku 2030. Aby nedocházelo k diskriminaci evropských firem, povinnosti stanovené EU Nařízením PPWR budou muset splňovat i obaly a balené výrobky dovážené do EU.

PPWR zavádí přísné regulace týkající se jednorázových plastových obalů. Předpokládá se, že ty budou do roku 2030 z velké části zcela zakázány. Zákazy se týkají nejen obalů pro nezpracované čerstvé ovoce a zeleninu, ale také na balení potravin v restauracích (např. koření, omáčky, smetana, cukr apod.) a pro toaletní potřeby v hotelích. Prodejci potravin a nápojů „s sebou“ budou mít povinnost dát spotřebitelům možnost zakoupit tyto potraviny nebo nápoje do jejich vlastních obalů nebo v opakovaně použitelných obalech.

Členské státy musí přijmout nezbytná opatření k zajištění minimální úrovně odděleného zpětného odběru nápojových obalů do 3 litrů až na 77 % od roku 2025 a až na 90 % do roku 2029. Státy také musí přijmout opatření k zajištění toho, aby byly zavedeny systémy zálohování a vracení obalů pro relevantní formáty obalů a zajistit, že tato záloha bude vybírána při prodeji.

Dopady na podnikatele a obce

Z výše popsaného je zjevné, že EU nařízení PPWR přinese zásadní změny, které mají za cíl podpořit cirkulární ekonomiku, snížit množství obalového odpadu a zvýšit recyklaci v rámci celého Evropského hospodářství. Přechod na cirkulární ekonomiku a plnění požadavků EU nařízení PPWR nebude bez výzev. Podnikatelé budou čelit náročným úkolům, které vyžadují inovace, investice a spolupráci napříč sektory.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Pro všechny zúčastněné je důležité jednat včas a připravit se na nadcházející změny. Pouze ty subjekty, které začnou implementovat potřebné úpravy svých procesů a systémů nyní, budou schopny efektivně zvládnout nové požadavky a zajistit dlouhodobou udržitelnost svého podnikání.

Do 1. ledna 2030 by měly hospodářské subjekty, které plní obaly do skupinových, přepravních nebo e-commerce obalů, zajistit, aby poměr prázdného prostoru nepřesáhl 50 %. Do 42 měsíců po vstupu PPWR v platnost by měly být obaly uvedené na trh označeny štítkem obsahujícím informace o jejich materiálovém složení. Obaly se stupněm recyklovatelnosti pod 70 % nebudou moci být vůbec uvedeny na trh. Výrobci budou muset zajistit účinnou infrastrukturu recyklace a minimalizovat hmotnost i objem obalů, aby splnili nové ekologické požadavky.

Obaly uvedené na trh by měly být vyráběny tak, aby se minimalizovala přítomnost a koncentrace nebezpečných látek v jejich materiálech, stejně jako negativní environmentální dopady spojené s mikroplasty.

Recyklace v České republice: Realita a výzvy

Oproti zprávám v médiích, které chválí míru recyklace, je na tom Česká republika pro mnohé překvapivě velmi špatně. Mimo tříděný odpad skončí až 1 z 5 PET lahví, u plechovek skončí mimo tříděný odpad až 3 plechovky ze 4. Navíc, velká část nápojových obalů, které se odevzdají do systému zpětného odběru, není vůbec recyklována. Je zjevné, že bez okamžitého zavedení systému zálohování tyto cíle stanovené PPWR nebude Česká republika moci splnit.

Poměrně velká část prodejen potravin není v současné době bohužel schopna zálohování v požadovaném rozměru za stávajících podmínek zajistit a bude muset investovat značné prostředky do jeho zavedení. Přijetí novely zákona o obalech, která zavede zákonnou povinnost recyklace nápojových obalů na prodejnách, je proto zcela nevyhnutelná. S ohledem na časové cíle je přitom zjevné, že přichází pozdě.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Například plechovky a PET lahve z recyklátu mají až 5× nižší uhlíkovou stopu než ty z nově vyrobeného materiálu. Recyklace plechovek má přinášet úsporu až 95 % energie. Dle odhadů MŽP se v ČR pouhých 17 % použitých PET lahví použije pro výrobu nových PET lahví. Z použitých plechovek nová plechovka nevznikne žádná. Taková je realita recyklace nápojových obalů v Česku.

Opakované využití obalů v tzv. uzavřené materiálové smyčce má přitom pozitivní dopad na životní prostředí, vyžaduje až o 95 % méně energie a produkuje až o 80 % nižší uhlíkovou stopu. Čísla však jasně ukazují, že v současném systému se z vysbíraného materiálu včetně nápojových obalů místo opakovaného využití stává odpad, který končí ve velké míře ve spalovnách nebo na skládkách.

Zálohový systém: Řešení nebo komplikace?

O zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky se v Česku již několik let vedou vášnivé debaty. K tomu všemu Evropská komise na konci loňského roku představila novou legislativu, ve které navrhuje cíle sběru nápojových obalů zpřísnit. Nabízí se tak otázka, jestli jich budeme schopni dosáhnout bez diskutovaného zálohového systému.

V některých evropských zemích funguje systém zálohování PET lahví i plechovek. Zálohované PET lahve mají třeba v Dánsku nebo Německu. V Německu jsou lahve zálohované, takže se jich vrací plných 98 %, platí záloha 0,25 eura (necelých sedm korun).

V minulosti (90. léta) již byly PET lahve v ČR zálohovány (1,5 l - Coca-Cola, Pepsi Cola), ale bylo od toho upuštěno. Následně Ministerstvo životního prostředí připravovalo v roce 2009 návrh zákona, kde měly být zálohy znovu prosazeny (ministr Martin Bursík). Tento návrh však nebyl po široké diskuzi a řadě argumentů realizován.

Celá diskuze roku 2008-2009 skončila faktickou společenskou dohodou, že výsledků podobných, jako dává zálohový systém, se dosáhne spoluprací výrobců obalů, tedy i nápojového průmyslu, s obcemi a odpadovými firmami na intenzivním tříděném sběru plastů. Této dohodě byly přizpůsobeny investice odpadových firem i měst a obcí do infrastruktury tříděného sběru, sběrových nádob, svozové techniky i dotřiďovacích zařízení.

Při případném zavedení povinných záloh tak hrozí i přímý finanční dopad vracením dotací, které by zvažovaným krokem části nápojového průmyslu, pokud by byl vynucen státem (legislativou), mohly být znehodnoceny. Již nyní se přitom ukazuje, že provedené investice do systému třídění odpadů v obcích a městech jsou a budou velmi potřebné i v budoucnu, neboť Česká republika se zavázala ke splnění vysokých cílů směrnic balíčku oběhového hospodářství Evropské komise z roku 2018.

MŽP prezentovalo, že celosvětově pouze 15 % zálohových systémů by splnilo cíl pro tříděný sběr 90 % (ze směrnice SUP). MŽP však v této souvislosti v médiích uvádělo, že „případ Německa je jediným v Evropě, kdy se zálohování PET láhví zavedlo již v době existence systému kontejnerového sběru odpadů z obalů. Motivem k jeho zavedení v Německu byla snaha o zvýšení prodeje nápojů v opakovaně použitelných obalech, což se paradoxně nepodařilo. Za 15 let fungování tohoto systému mají Němci návratnost jednocestných PET láhví vyšší než 90 procent, což je určitě dobrý výsledek. K tomu je však třeba doplnit, že se jedná pouze o PET lahve.

S příliš vysokými náklady na zálohový systém bojuje Litva, která zavedla zálohový systém v roce 2016. Výška zálohy je 0,10 €. Statistiky zálohového systému nápojových obalů ukazují, že náklady na tunu odpadu uvedeného na trh jsou 927€, přitom na tunu vysbíraného a materiálově zpracovaného (recyklovatelného) odpadu náklady představují sumu 976 €. V systému Zelený bod (RZV) náklady na tunu odpadu uvedeného na trh jsou 120 €, přitom na tunu vysbíraného a materiálově zpracovaného odpadu (recyklovaného) náklady představují sumu 300 €.

Ověřitelný fakt, že splnění evropských cílů sběru PET lahví lze standardně dosáhnout rozvojem efektivní sítě třídění v rámci státu a tedy bez vynuceného zavedení záloh, dává zkušenost a aktuální čísla z Belgie. V Belgii již v roce 2020 dosáhli stávajícím plošným systémem třídění výsledků sběru v míře 92 %. Podstatný je také další ověřitelný fakt z tohoto státu, a to že ve stejném roce šlo plných 54 % recyklátu PET zpět do nových PET lahví. Neplatí tedy často uměle šířené informace, že stávající systém nemůže nasměrovat potřebné množství rPET zpět do výroby.

V současné době jsou PET lahve sbírány v rámci tříděného sběru v obcích. Obce dostávají od autorizované obalové společnosti EKO-KOM, a.s. (EKO-KOM), za vytříděné obalové odpady finanční odměny. Jedná se o dlouhodobě stabilně fungující systém třídění a recyklace obalových odpadů (podle výroční zprávy EKO-KOM, a. ČR má s ohledem na dlouhodobě budované investice do třídění jeden z neúspěšnějších systémů třídění obalových odpadů v Evropě. EKO-KOM prezentuje v médiích, že ČR dosahuje již 82 % třídění nápojových PET obalů. Rovněž podle MŽP: „ČR již dnes plní nové evropské cíle, které stanovují povinné množství vytříděných PET lahví k roku 2025.“ Investice do vysokých nákladů na zavedení de-facto paralelního zálohového systému tak nedávají v této situaci smysl.

V případě potřeby dalšího navýšení výsledků třídění, lze ve stávajícím systému dále zvážit možnost zaměřit se i na dotřídění dalších typů odpadů z obcí a měst. Projekt, který má vyhodnotit a zefektivnit systém sběru a recyklace PET lahví zavedením záloh, prosazují dlouhodobě Karlovarské minerální vody, které jsou rovněž hlasitým zastáncem povinného zavedení záloh. Tato společnost si k dané problematice zadala analýzu u Institutu Cirkulární Ekonomiky (INCIEN, Soňa Jonášová).

Ministerstvo životního prostředí si jakožto stát, zadalo objektivizovanou analýzu u Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). Systém zálohování PET lahví představený iniciativou Zálohujme.cz vyhodnotila státem poptaná studie CETA v roce 2019 jako nevhodný k zavedení v ČR: „Klade nároky na spotřebitele, obchodníky a obce a je rizikem pro zavedený funkční systém třídění. Ten ČR dlouhá léta budovala a byla do něj investována spousta peněz. Ministerstvo životního prostředí se na základě závěrů této studie nepřiklonilo k povinnému zavedení záloh na PET lahve v rámci přípravy balíku nové odpadové legislativy (účinnost od 1. ledna 2021). Poslanecká sněmovna následně rovněž nepodpořila povinné zavedení záloh na PET lahve. Sněmovna souhlasila s logickou možností fungování záloh, jakožto dobrovolného nástroje, pro který se může rozhodnout svobodně každý výrobce, pokud to uzná za vhodné.

V listopadu 2021 se k prosazení povinného zálohování PET lahví a plechovek mediálně přidaly ještě další velké nápojářské společnosti, a to Coca Cola, Kofola a Plzeňský Prazdroj. Tyto společnosti pak zaslaly vybraným politikům otevřené dopisy k prosazení jejich obchodního záměru - povinného zálohování. Jako základní sdělovaná motivace k zavedení záloh je dle těchto společností sdělována potřeba dosažení cirkularity jejich obalů a splnění stanovených cílů evropských směrnic.

V tomto směru se nabízí otázka, proč těmto čtyřem velkým výrobcům nestačí stávající možnost dobrovolného zavedení záloh na své produkty. Ta by jim nepochybně zajistila sběr většiny jejich konkrétních obalů a možnost jejich cirkularity ve vlastním ostrovním systému. Jejich tvrzená motivace k ochraně ŽP by tedy byla naplněna. Jak již bylo uvedeno, stávající zákon toto jednoznačně umožňuje. Uvedené společnosti nicméně požadují zavedení povinného zálohování vůči všem občanům. Požadují tedy zavedení zákazu prodeje nezálohovaných obalů, což znamená zrušení dosavadního práva spotřebitele na výběr, v jakém obalu si to které zboží koupí.

Strategický rámec cirkulární ekonomiky České republiky 2040 (Cirkulární Česko 2040)[12] schválený vládou ČR dne 13. 12. Co se týče zavádění zálohových systémů, je ve znění CČ2040 na doporučení OECD přímo uvedeno: „Zvážit možnosti vytvoření zálohových systémů, které zajistí odpovídající úrovně sběru, popř. opětovného použití, zejména výrobků s nebezpečným obsahem," napsala ČTK za MŽP Dominika Pospíšilová. "Strategický rámec cirkulární ekonomiky České republiky 2040 dlouhodobě připravujeme ve spolupráci s OECD, Evropskou komisí a mnoha subjekty na národní úrovni. Prošel veřejnou konzultací, on-line seminářem se širokou účastí, ale nikde, ani během dalších diskusí, téma zálohování PET lahví nebo plechovek nijak zřetelně nezaznívalo, a to ani od signatářů otevřeného dopisu," sdělila Pospíšilová. "MŽP jednoznačně ve svých strategických dokumentech preferuje a bude preferovat cestu předcházení vzniku odpadů a odstraňování zbytečných bariér recyklace nápojových obalů samotnými výrobci," napsala pak také Pospíšilová.

MŽP už dříve uvedlo, že současný systém sběru je funkční, plošné a povinné zálohování PET lahví a plechovek odmítá. Resort se mimo jiné obává, že by při vyřazení PET lahví z tříděných kontejnerů klesla vůle lidí třídit ostatní komunální odpady. Potřeba pokračování a dalšího rozvoje stávajícího systému třídění komunálních odpadů v obcích a městech se ukazuje jako zcela zásadní pro možné naplnění závazných cílů balíčku oběhového hospodářství Evropské unie z roku 2018.

Subjekt, který je za splnění části cílů týkajících se obalového průmyslu v České republice odpovědný, tedy autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, vytvořil v roce 2020 strategii k možnému naplnění cílů, ke kterým se Česká republika zavázala. Strategie nese jméno Strategie 21. Tato strategie byla připomínkována a následně odsouhlasena i dalšími klíčovými subjekty k sektoru odpadového hospodářství, který je nezbytný pro možné splnění definovaných cílů, neboť je z velké části bude fyzicky naplňovat, nebo k jejich naplňování bude zásadní měrou přispívat.

Konkrétně byla Strategie 21 odsouhlasena jak Českou asociací odpadového hospodářství (ČAOH), tak Spolkem veřejně prospěšných služeb (SVPS), Sdružením komunálních služeb (SKS), ale i Českou asociací oběhového hospodářství (ČAObH). Tuto strategii rovněž připomínkoval a odsouhlasil Svaz města a obcí České republiky (SMO ČR), neboť obce a města jsou jakožto producenti komunálních odpadů klíčovým prvkem možného naplnění závazných cílů evropských směrnic k oběhovému hospodářství.

Zavedení zálohového systému povede pouze k možnému splnění cílů vytyčených jednou evropskou směrnicí SUP (single use plastic). Zatímco vylepšení dosavadních systémů třídění odpadu v obcích, doplněné o různé míry dotřídění směsného komunálního odpadu, povede ke splnění širších cílů vytyčených evropskými směrnicemi CEP (circular economy package) i SUP (single use plastic). V případě zavedení zálohování by tedy reálně hrozilo, že cílů požadovaných CEP nebude v ČR dosaženo.

Z hlediska cílů směrnic CEP i SUP dosahuje nejlepších výsledků varianta zahrnující kombinaci současného systému tříděného sběru spolu s odtříděním vhodných frakcí využitelných odpadů ze směsných odpadů, které je aplikováno na 100 % směsného komunálního odpadu.

Zálohování PET lahví by znamenalo pro spotřebitele zkomplikování současného způsobu třídění odpadů. Znamenalo by to skladování PET lahví doma. Přitom síť kontejnerů je v současné době velmi hustá a snadno dostupná a spotřebitel je na stávající systém třídění navyklý. Navíc v řadě obcí a měst se velmi rychle rozvíjí systém „door to door“, kdy občané mají své sběrné nádoby přímo v rodinných domech, což systém třídění činí prakticky nejefektivnějším vůbec.

Případné zavedení zálohování PET lahví by se muselo vypořádat s řadou problematických situací v praxi u povinných osob podle zákona o obalech. Zákon o obalech např. v § 9 stanoví, že „Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobky ve vratných zálohovaných obalech prodejem spotřebiteli v provozovně, je povinna zajistit, aby tyto vratné zálohované obaly byly v této provozovně vykupovány po celou provozní dobu“.

Jakým způsobem by se řešilo zálohování např. u malých obchodů, stánků, hotelů, restaurací a občerstvení? Pokud by pro tyto provozy byla z praktických důvodů (prostor na uskladnění atd.) výjimka z výkupu zálohovaných PET lahví. Povede to ke snížení efektivnosti zálohových systémů.

Obchodníci budou muset investovat značné částky do automatů, zaměstnanců i prostor pro skladování lahví. Další náklady navíc bude samozřejmě představovat i např. samostatná doprava PET lahví na třídící linky či do zpracovatelských zařízení. Další zatížení malých obchodů v obcích. Obchody budou postaveny před problém, do jaké míry nabízet výrobky v zálohovaných obalech a nést pak komplikace a náklady se zálohami spojené. To by mohlo vést k užší nabídce výrobků a odlivu zákazníků, což zhorší již tak obtížnou situaci v malých obcích.

Hrozí riziko, že pokud budou PET lahve spotřebitelé kvůli finanční motivaci nosit zpátky do obchodu, sníží se motivace třídit ostatní plastové odpady. Tím by došlo koslabení současného osvědčeného systému třídění všech druhů plastů (a nejen plastů), který má v ČR velmi dobré výsledky a také k omezení možnosti splnit evropské recyklační cíle pro komunální odpady. Touto negativní zkušeností v minulosti prošlo např. Německo, kde po zavedení systému zálohování PET lahví poklesla míra recyklace plastových obalových odpadů[15] (o 11%). To si nyní ČR nemůže v žádném případě dovolit.

Zálohový systém se má týkat pouze jednocestných (nikoliv opakovaně použitelných) PET lahví. Jinými slovy to znamená, že vykoupené lahve se v žádném případě znovu nenaplní a nepoužijí, tak jak je tomu např. u pivních lahví. Je třeba podtrhnout, že PET lahve, které se v zálohovém systému vyberou, skončí technicky ve stejných procesech nutné úpravy jako PET lahve ze žlutých kontejnerů z obcí a měst.

Pokud by PET lahve místo ve žlutých kontejnerech obecních systémů končily na základě zálohy u obchodníků, poškodilo by to v konečném důsledku finančně obce (nebudou dostávat finanční odměny za vytříděné obalové PET odpady). Obcím se pak třídění plastů nebude finančně vyplácet. Zavedení systému zálohování by převedlo PET lahve ze žlutých kontejnerů v obcích do jiného materiálového toku, který je i jinak financován. Doplatil by na to dosavadní systém tříděného sběru v ČR a jeho účastníci, včetně občanů. Není tedy jasné, jaký celospolečenský finanční přínos by takové řešení mělo mít. Obce přitom vzhledem k nové odpadové legislativě (tzv. třídící cíle) investovaly značné částky na vylepšení svých obecních systémů odpadového hospodářství, např. pořízení barevných nádob k rodin...

Novela zákona o obalech

Novelu zákona o obalech, která zavádí zálohový systém na PET lahve a kovové plechovky, vláda na svém zasedání schválila. Informoval o tom na tiskové konferenci ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle ministerstva se počítá se čtyřkorunovou výší zálohy, její přesnou cenu ale stanoví až vyhláška k novele. Praha 11. října (ČTK) - Cílem má být zvýšení míry recyklace a omezení množství odpadu v přírodě. Návrh rovněž zahrnuje povinnosti týkající se reklamních letáků. Chce zavést recyklační poplatek pro jejich výrobce a omezit plošnou distribuci těm, kteří o reklamní letáky zájem nemají. Ministerstvo podle důvodové zprávy navrhuje, aby předpis obecně nabyl účinnosti 1.

Obchodníci budou podle tiskové zprávy ministerstva vybírat lahve a plechovky povinně v prodejnách nad 50 metrů čtverečních a také na všech čerpacích stanicích, dohromady to je přes 11.000 povinných míst. Povinnost vybírat zálohované obaly budou mít i on-line prodejci. Zálohy mají platit pro nealkoholické nápoje v plastových lahvích o objemu 0,1 až 3 litry a alkoholické nápoje do 15 procent alkoholu v plastových lahvích. Dále pro všechny nealkoholické nápoje v plechovkách o objemu 0,1 až 1 litr a nápoje s obsahem do 15 procent alkoholu v plechovkách. Výjimkou jsou mléko a mléčné výrobky, jejichž obaly se zálohovat nebudou.

Unijní směrnice požaduje, aby do roku 2029 bylo zpětně odebráno minimálně 90 procent hmotnosti plastových nápojových lahví. Podle údajů ministerstva se každý rok na trh dostává zhruba 18 miliard kusů PET lahví a osm miliard plechovek. Značné množství těchto obalů končí mimo tříděný odpad, například u PET lahví jde o každou pátou lahev. Ministerstvo míní, že zálohový systém výrazně zvýší kvalitu recyklace a pomůže zlepšit využití těchto recyklovaných materiálů. Díky tomu bude možné je opětovně použít, a tím předejít takzvanému downcyclingu, kdy se postupně snižuje kvalita materiálu.

Novela vyvolala diskusi mezi zainteresovanými stranami, od ministerstev po podnikatelské svazy a zástupce krajů. V meziresortním připomínkovém řízení bylo přes 700 připomínek. Kromě technických záležitostí se mnohé týkaly samotného principu zálohování. Na vládu MŽP předložilo materiál s rozporem s ministerstvem průmyslu a obchodu, ministrem pro evropské záležitosti, Asociací krajů, Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv, Svazem průmyslu a dopravy či některými kraji. Například ministerstvo průmyslu a několik krajů vyjádřily obavy o ekonomické dopady na podnikatele a obce. Kritici argumentují tím, že zavedení povinného zálohového systému zvýší náklady a bude komplikovat stávající systém třídění odpadu.

tags: #recyklace #plechovek #účinnost #a #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Recenze koše Barba s senzorem
• Losi v české přírodě
• Kam s použitou tiskárnou?
• Koeficient ekologické stability
• Důležité informace pro občany Velké Kraše