Recyklovaní materiálů chrání naši planetu a podporuje trvale udržitelný životní styl. Když mluvíme o osvětlení, často si myslíme na šetření energií a výměnu starých žárovek za nové LED. Ale věděli jste, že recyklování je také důležitou součástí?
Jak můžete vidět, existuje mnoho druhů materiálů, které lze recyklovat. Nejlépe recyklovatelné materiály jsou sklo, hliník, PET plast, kovové materiály a papír.
Sklo je jeden z nejlepších materiálů, které lze recyklovat. Vzhledem k tomu, že je dobře skladovatelné, může být recyklováno několikrát, aniž by došlo ke ztrátě kvality nebo kvality. Kromě toho sklo není toxické a je relativně snadno dostupné.
Dalším nejlépe recyklovatelným materiálem je hliník. S hliníkem je skvělé to, že neobsahuje žádné toxické složky a čistí se snadno.
Plast je také velmi populární pro recyklaci. Je to jeden z nejdostupnějších materiálů, které lze recyklovat. Plast je často zaměňován s PET (polyethylenterephthalat) plastem, který je obzvláště vhodný k recyklaci.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Věděli jste, že i elektronické součástky a některé kovové materiály lze recyklovat? Kovové materiály, jako je bronz, olovo, měď, stříbro, nikl a hliník, jsou velmi dobře recyklovatelné.
Konečně, papír je dalším materiálem, který se dobře recykluje. Papír se opakujícím způsobem zpracovává a opět se sníží objem odpadu na skládkách.
Recyklace je proces, který zahrnuje několik kroků, od sběru odpadu a jeho třídění až po zpracování a vytváření nových produktů. Obvykle zahrnuje tyto kroky:
Pro recyklaci je však důležitým předpokladem správné třídění odpadu, díky kterému je možné efektivně různé materiály zpracovat.
Prakticky jediným spolehlivým zdrojem informací o objemu produkce plastového odpadu jsou výkazy autorizované společnosti EKO-KOM, a. s. Podle výročního shrnutí EKO-KOM bylo na trh v ČR v roce 2018 uvedeno 1 187 087 tun obalů pro jedno použití, z čehož bylo 22 % obalů plastových, tj. 261 159 tun. Ze stejného zdroje vyplývá, že z tohoto množství bylo 67 %, tj. 174 977 tun, recyklováno.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Hlavní překážkou ekonomicky schůdné recyklace uživatelského plastového odpadu je skutečnost, že je to směs plastů, nadto znečištěná. Proto svoz komunálního sběru nejdříve směřuje do třídicích závodů, kde jsou z této směsi jako první vytříděny snadno recyklovatelné složky.
Pro recyklaci PET lahví existuje řada postupů. Jednou cestou jsou postupy materiálové recyklace opět na materiál pro výrobu nápojových lahví označované jako B2B (bottle-to-bottle). Všechny postupy B2B jsou založeny na důkladném vyčištění suroviny (PET-flakes) a jejím následném zpracování v tavenině tak, aby nedocházelo ke štěpení řetězců PET.
Velké objemy PET lahví jsou zpracovávány na vlákna. Plně postačující formou suroviny pro tento způsob recyklace je vytříděná a dobře vypraná drť odpadního PET. Tímto postupem je možné získat střiž v kvalitě vyhovující i pro textilní zpracování na oděvy. Největší množství odpadního PET se však zpracovává na technické textilie, zvláště pak na ty netkané, a na vláknité výplně nacházející poměrně široké uplatnění jako čalounický materiál. Tyto výrobky se ve velké míře uplatňují ve vnitřní výbavě automobilů.
Polyetylenové fólie jsou tříděny podle barvy (bezbarvé a barevné) a přepracovány opět na materiál pro výrobu fólií (primární recyklace). Postup sestává z mletí fólií na nožových mlýnech, praní, sušení a zpracování extruzí na granulát. Extrudery musí být vybaveny filtrací taveniny, kde se zachytí zbytky nežádoucích příměsí.
Zpracování zbývající směsi plastů po vytřídění PET lahví a PE fólií je obtížnější. Recyklace polymerních směsí prostým míšením jejich taveniny nevede k požadovaným užitným vlastnostem výsledného materiálu. Mechanické a estetické vlastnosti recyklátu směsi plastů významně omezují rozsah jeho aplikací na masivní dílce, které nahrazují dřevo nebo beton a nacházejí uplatnění především v pozemním, dopravním a vodním stavitelství a v zemědělství.
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
Hlavní výhodou výrobků z recyklátů je jejich chemická a biologická odolnost, která je nesrovnatelně vyšší než odolnost klasických materiálů. Tím také odpadají jakékoliv nároky na povrchovou ochranu výrobků proti účinkům vody, povětrnosti a půdním mikroorganismům, což eliminuje náklady na údržbu v aplikaci.
Plasty je možné recyklovat buď mechanicky, nebo chemicky. Čím se tyto dva rozdílné přístupy materiálového zpracování plastů liší?
Pro tento typ recyklace plastů jsou typické mechanické procesy, díky nimž získáváme plastový recyklát. Jedná se o procesy mletí či drcení plastů, čištění, separace, sušení či regranulace. Nevýhodou recyklátů, které vzniknou z procesu mechanické recyklace, je to, že je nelze opět využít při aplikacích do produktů, které jsou ve styku s potravinami.
Je třeba vzít v úvahu, že plasty recyklované mechanickou cestou můžeme zpracovat jen po omezený počet cyklů, protože se kvalita materiálu s každým dalším recyklačním procesem snižuje. V současnosti se většina vytříděných plastů zpracovává mechanickou recyklací.
Tento druh recyklace plastů je dnes stále spíše ve fázi testování. Na rozdíl od mechanické recyklace mají výstupy z chemické recyklace totožnou kvalitu jako primární suroviny a jsou od sebe nerozlišitelné. Překážkami chemické recyklace aktuálně jsou značné investiční náklady a nízká výtěžnost produktů. Takto získané druhotné suroviny bývají dražší než primární. V budoucnu lze očekávat, že bude chemická recyklace doplňkem mechanické recyklace.
Obecně můžeme rozlišovat několik fází a druhů recyklace. Tvorbě recyklátu nezbytně předchází sběr a třídění odpadu. Pro samotnou výrobu recyklátů se v praxi využívají dva druhy recyklačního procesu, a to recyklace mechanická a recyklace chemická.
Cílem recyklace je omezit množství odpadu, snížit potřebu těžby primárních surovin a minimalizovat negativní dopad na životní prostředí. Recyklace tak hraje klíčovou roli v boji proti ekologickým problémům spojeným s odpadem a přispívá k udržitelnějšímu životnímu stylu.
Recyklace přináší široké spektrum úspor, a to nejen z ekologického, ale i z ekonomického hlediska:
V Evropě dosahovala podle dostupných údajů v roce 2019 celková instalovaná recyklační kapacita pro plasty více než 8,5 milionu tun. Z toho největší část připadala na polyethylentereftalát (PET) a nízkohustotní polyethylen (LDPE), následoval vysokohustotní polyethylen (HDPE) a polypropylen (PP).
Největší recyklační kapacity v Evropě mají k dispozici Německo, Itálie a Španělsko. V EU využívají v omezené míře chemickou recyklaci jediné dvě země, a to Německo a Itálie.
V České republice bylo v roce 2021 okolo 120 třídicích linek, které dotřiďovaly komunální plastové odpady.
| Druh plastu | Recyklační kapacita v EU (2019) |
|---|---|
| Polyethylentereftalát (PET) | Největší podíl |
| Nízkohustotní polyethylen (LDPE) | Významný podíl |
| Vysokohustotní polyethylen (HDPE) | Podstatný podíl |
| Polypropylen (PP) | Značný podíl |
tags: #recyklace #druhy #materiály #proces