Inspirujte se projektovými počiny mladých lidí, které v rámci projektu Kdo jiný? Studenti a studentky z 1.A se pod vedením učitelského tandemu Jany Poddané a Mikuláše Horského ve svých projektech věnovali tématu odpadů z různých úhlů pohledu. Od zhodnocení vlastní produkce odpadů, přes recyklaci, plasty ve vodě až po upcyklaci oblečení.
Tříčlenný tým studentů z gymnázia v Benešově se v rámci svého projektu Blackout v Bene rozhodl zmírnit světelné znečištění v Benešově. Vybrali ve městě několik budov a začali vyjednávat s úřady a s majiteli objektů ohledně typu jejich osvětlení. Konkrétně jde o osvětlení na nedávno přistavěné budově benešovského gymnázia, na zřícenině minoritského kláštera, na kostele sv. Anny a na kostele sv. Mikuláše.
Velmi mladý tým, složený z několik dívek ze základní školy Hnízdo, se pustil do výroby ekologické kosmetiky. Cílem bylo ukázat, že kosmetika může být tvořena eko cestou a není nutné své tělo zatěžkávat toxickými látkami, které v komerční kosmetice jsou. Dílnu eko-kosmetiky žákyně realizovaly pro svoje spolužáky, jako jednu z aktivit v rámci Dne Země. Pro workshop oslovily mentorku, která má s výrobou eko-kosmetiky zkušenosti.
Studenti z pražského Gymnázia Jana Palacha se rozhodli revitalizovat volné prostranství před gymnáziem, kterému říkají „Plácek”. Studenti mají v plánu před gymnáziem vytvořit ve spolupráci s odborníky zelený prostor s lavičkami. Oázu klidu v rušných pražských ulicích. Členové týmu jsou součástí školní iniciativy Udržitelný Palach a jsou tak už velmi zběhlí a aktivní v zapojování dalších studentů. Svoji vizi komunikovali i s podniky v okolí školy, pro které by Plácek mohl být také útočištěm.
Jedna ze skupinek studentů z otrokovické střední školy se rozhodla zkrášlit nevyužité prostory školy a šli směrem vybudování „venkovního ekoposezení”. „Aby bylo posezení co nejvíce šetrné a ekologické, udělali jsme relaxační zónu z nevyužívaných pneumatik,” říká jeden ze členů týmu Marek. Druhá pětičlenná skupina studentů z otrokovické průmyslovky nejprve váhala, zda by se nepustila do sázení stromů v lesích, které byly napadeny kůrovcem. Nakonec se ale rozhodli zpříjemnit pobyt ve škole sobě i svým spolužákům a udělat si školní zahrádku, která se i skvěle hodí k ekoposezení, které vytvářel druhý tým spolužáků. Konkrétním plánem bylo vytvořit vyvýšené záhonky s bylinkami a vysázet ovocné keře. Cílem bylo, aby mohli kuchaři a kuchařky využívat bylinky na vaření ve školní jídelně a aby mohli mít plody z ovocných keřů studenti o přestávce ke svačině.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Projekt Udržitelná Polygrafka v Rumburku vede skupina pěti holek. Studentky chtějí projektem podpořit upcyklaci a začít více vědomě šetřit přírodu. Studentky se rozhodly uspořádat celoškolní projektový den naplněný přednáškami, workshopy a tematickými filmy. Studenti si předem mohli vybrat, jaké části programu se zúčastní. Například projekt TŘEBEKO byl realizován na Střední průmyslové škole a Gymnáziu Na Třebešíně. Studentský tým se rozhodl zlepšit ekologické vnímání na škole. Rozhodli se zavést třídění plechovek, aby šetřili životní prostředí, zavést větší počet košů na plechovky a používání vlastních nebo znovupoužitelných hrnečků či kelímků na teplé nápoje. Také se rozhodli zařídit instalaci více odpadkových košů před školu.
Často se setkáváme s představou, že recyklace je zero waste. Tedy že pokud chcete žít život bez produkování odpadu, tak třídění je váš nejlepší kamarád. Ve většině případů se ale toto přesvědční nesetkává s realitou. Věděli jste, že jen 9% plastu se zrecykluje? Mnoho plastových obalů a výrobků se skládá z více různých materiálů, a proto je recyklace nemožná. No a kolikrát jde takový plastový výrobek přeměnit na nový, než se stane nerecyklovatelným? Sedm až devětkrát. Lze ho totiž recyklovat pouze pět až sedm krát, než se stane nepoužitelným. Věděli jste, že sklo a kovy lze recyklovat skoro nekonečně? Až půjdete příště nakupovat, zvolte si varianty, které jsou co nejméně zabalené, nebo si ještě lépe přineste pytlíky a karabičky vlastní. Nepoužívejte recyklaci jako výmluvu k tomu, kupovat obaly.
Pro ty z vás, kteří s touto nepříjemností ještě nemají zkušenosti: jedná se o plastové částice menší než 5mm. Zvyšující se koncentrace mikroplastu ohrožuje mnohé druhy mořských živočichů, kteří žijí v prostředí tímto odpadem zamořeným. Mnoho produktů, které denně používáme, tyto částečky obsahují: zubní pasty, peelingy, šampony, sprchové gely... Kolik vašeho oblečení je vyrobeno ze syntetických látek jako polyester, nebo nylon? Ty totiž při každém praní uvolňují malé částečky plastu, které pak končí nejen v mořích a oceánech, ale také v té naší pitné vodě. Jeden z hlavních problémů mikroplastů je, že se jich tak těžko zbavuje. Prvním krokem by bylo omezit používání veškerého plastu na minimum, nebo ho nejlépe úplně eliminovat: plastové tašky, brčka, i veškeré obaly, už mají svoje ekologické protějšky.
Určitě teď ale máte spoustu otázek a nevíte, s čím dřív začít. Ta nejhorší věc, co můžete s nějakým jednorázovým produktem/obalem, který už vám leží doma, udělat, je ho bez použití vyhodit. Nejen nezbytnosti jako zubní kartáčky, kapesníky či prášek na praní - také to, co k životu nutně nepotřebujete, ale prostě jen rádi používáte: třeba brčka, nebo make-up. Bez spousty produktů se totiž s největší pravděpodobnstí obejdete. Na zero waste nákupy existují dvě úžasná místa: farmářské trhy a bezobalové obchody. Vyhledejte si ty ve vašem okolí a vydejte se na průzkum - nezapomeňte si ale s sebou vzít látkovou tašku, a pytlíky, či sklenice. Jedna skvělá věc na zero waste je, že se vám otevře možnost vytvářet si věci sami: tak jako to dělaly naše babičky. Ať si třeba zkusíte ušít sáčky na pečivo, nebo se naučíte péct vlastní chleba.
Rozhodli jsme se pro Vás zpracovat novou sérii článků, tzv. DUEL, ve kterých se podíváme na zoubek jak zerowaste produktům, tak i těm „obyčejným“. S plastovými sáčky Vás opravdu seznamovat nemusím. Jedná se o Bio bavlněnou látku napuštěnou kvalitním včelím voskem, v našem případě od slovenského včelaře, s organickým jojobovým olejem. Slouží jako náhrada již zmiňovaných sáčků, ale i potravinových folií. Vydrží až několik měsíců používání, a poté je lze jednoduše zkompostovat. A jdeme na to! Souboj začal. Kdo vyhraje a kdo odejde jako poražený?
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
| Kritérium | Fi-bee’s wraps | Plastové sáčky |
|---|---|---|
| Materiál + Náročnost výroby | Bio bavlna s kvalitním domácím voskem a jojobovým olejem; Náročnost výroby je nízká | Plast, jehož výroba je velmi levná a v podstatě i rychlá. Na druhou stranu velmi náročná na spotřebu vody. |
| Kvalita výrobku | Velmi vysoká, všechny materiály jsou 100% přírodní | Ne příliš kvalitní. Lehce se potrhají a potraviny v nich často plesniví. |
| Jak dlouho vydrží? | Několik měsíců, záleží na frekvenci používání. Lehká manipulace a čištění. | Můžete je používat velmi dlouho dobu (měsíce i roky), ale kvůli nízké kvalitě to často není možné. |
| Likvidace | Obaly jsou kompostovatelné. | Plasty se rozkládají až 100 let. Tyto malé sáčky je složité recyklovat, proto často končí na skládkách, plážích a v mořích. |
| Design | - | Jsou průhledné. |
Z našeho pohledu vyhrály na plné čáře Fi-bee’s wraps. Pokud se řídíte zásadami Zerowaste, pak ve všech kategoriích prospěly na výbornou.
Svaté trojice - ocel, sklo a dřevoMůžeme je nazvat základními pilíři cesty k zerowaste. Výměnou plastových produktů za ocelové začnete opravdu šetřit. Je levnější vyrobit novou ocel z recyklované, než vytěžit železnou rudu a z ní ji vyrobit. Sklo je velmi zajímavým materiálem. Odolným, zároveň křehkým. Průhledným, v nejrůznějších tvarech a barvách. A také ho můžeme zařadit více do našich životů. Dřevo je čistě přírodní materiál. Spoustu dřevěných výrobků můžete zkompostovat. Dřevo není extrémně drahým materiálem.
Pokusme se kolem sebe rozhlédnout a říct si, co můžu udělat pro to, abych měl/měla šetrnější domácnost? Až příště půjdete nakupovat, pokuste se vyhýbat plastovým věcem a nahradit je výše zmíněnými materiály. Pokud už plastové produkty vlastníte, nevyhazujte je! Používejte je, dokud Vám nevypoví službu. Až poté si pořiďte nové a lepší. Nebojte se experimentovat a vyrábět.
Brno - Pravidelný bleší trh s oblečením Hadrárna tentokrát organizátoři uspořádali v prostorech centra nezávislé scénické tvorby Buranteatru. Koncept Hadrárny vychází z principu blešího trhu a klade důraz na pomalou módu. Zakladatelka události dopředu zveřejní termín a lokalitu události, kde ji následně mohou lidé prostřednictvím zprávy kontaktovat a domluvit se na možnosti prodeje. Ceny si poté mohou nastavit podle svého uvážení, ale většina částek se pohybuje v kategorii od pár desítek do sto korun. „Tyto akce obcházím pravidelně, je to skvělý způsob recyklace. Proto jsem se rozhodla prodávat tady a celá akce mě překvapila. S přibývajícím časem zároveň klesá jeho cena a prodávající se snaží si domů vzít co nejméně nazpět. Sem tam zahlédnu i košík s věcmi zadarmo. Návštěvníci smlouvají co se dá a i já si to po cestě k východu zkouším a nakupuji si pro sebe pár kousků. Před odchodem mám sice peněženku o něco lehčí, ale odcházím s dobrým pocitem ulehčení cizí skříně a znovuoživení té mojí bez zatížení planety.
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
tags: #recyklace #příliš #krátkého #trička