Argumenty pro a proti zavedení zálohového systému na nápojové obaly v ČR

06.03.2026

Projednávání zálohového systému na nápojové obaly je v plném proudu a spolu s tím se ze všech stran objevují argumenty pro i proti jeho zavedení. Velmi relevantní data nyní přichází z dokumentů Evropského účetního dvora v souvislosti s vyhodnocením plateb tzv. daně z plastů, kterou do rozpočtu EU platí všechny její členské státy podle poměrně složitě odborně odhadovaného objemu jimi generovaných nerecyklovaných plastových obalů v odpadu.

ČR dosahuje 45% míry recyklace plastových obalů, což je sice mírně nad průměrem EU (41 %), ale stále to znamená pro ČR nezanedbatelnou platbu do rozpočtu EU. Konkrétně ČR zaplatila v roce 2023 do rozpočtu EU na dani z plastů 89 milionů eur (tedy přibližně 2,25 miliardy Kč).

K zálohování nás nadto postupně vede i právní úprava na úrovni EU, ze které by se v horizontu následujících pěti let měly postupně aktivovat poměrně vysoce nastavené požadavky, jak na vysbírání minimálního počtu nápojových obalů, tak na minimální obsah recyklovaného materiálu v nově produkovaných nápojových obalech. To vše by pak mělo zejména pomoci životnímu prostředí.

Dopady zálohování na životní prostředí

Jak potvrzují zkušenosti z okolních zemí, zálohování se mimo jiné podílí na snižování množství volně pohozeného odpadu. Podíváme-li se na Slovensko, data a studie prezentovaná poskytovateli systému zálohování uvádí, že v létě 2021 tvořily nápojové plechovky a PET lahve společně více než 21 % celkového objemu volně pohozeného odpadu na Slovensku. Konkrétně to bylo 9,97 % u plechovek a 11,36 % u PET lahví. Na podzim 2022 byl zaznamenán pokles těchto dvou typů obalů v celkovém objemu volně pohozeného odpadu. V létě 2023 pokles pokračoval - až na 3,24 % u nápojových PET lahví a 2,16 % u plechovek.

Velkou změnu podle některých studií přineslo zavedení zálohového systému také v Lotyšsku. Dle pobřežního monitoringu provedeného sdružením Green Freedom a Environmental Education Foundation se počet plastových lahví vyhozených v 17 pobřežních lokalitách vybraných pro studii, snížil o 61 % ve srovnání s údaji před zavedením zálohového systému (2021). Množství hliníkových plechovek se pak snížilo o 52 %.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Argumenty pro a proti zálohování

Ministerstvo životního prostředí chce zavést zálohované PET láhve a plechovky. Příslušná novela by se během léta měla dostat na vládu.

Argumenty proti:

Kužvart: Aby láhve byly vratné, nesmí být porušené a už v tom, že se láhev nesešlápne, je skrytý jeden z problémů - bude se vozit vzduch.
Kužvart: Škoda je, že jde o systém, který je duplicitní. Z Evropské unie máme nejvíce funkční separovaný sběr. Z deseti lahví uvedených na trh se u nás vrátí více jak osm.
Kužvart: Investiční část do zařízení obchodů stroji na vracení bude na začátku zhruba 2,3 miliardy. Provozní náklady systému ročně činí zhruba 1,3 miliardy. A ani nápojový průmysl není žádná charita, takže tyto náklady nakonec převede do konečné ceny pro spotřebitele.
Kužvart: Autor analýzy z Vysoké školy chemicko-technologické se přímo na můj dotaz vyjádřil, že vůbec neposuzovali emise z dopravy. Uvědomme si, že oproti 2600 místům v Ostravě, kde můžete do sběrných kontejnerů odhodit plastový odpad, bude asi 100 obchodů, které budou paralelně duplicitně obsluhovány svozem PET lahví. Z hlediska dopadů na klimatický systém planety to je jednoznačně negativní.
Kužvart: Ale velkým rizikem je, že kdyby všechno proběhlo, jak je v návrhu novely obalového zákona, tak ohrožujeme návyk jednou za čas sbalit různé druhy odpadů a nacpat je do barevných kontejnerů.

Argumenty pro:

Surý: Aktuálně EKO-KOM vykazuje 75procentní míru sběru PET lahví, u plechů je to číslo ještě horší. A to se bavíme čistě o sběru, nikoliv o recyklaci. Co se týká duplicity, tak už nyní máme zálohování skla a argument, že by se netřídilo sklo, je lichý. Jsme v lepší třetině z hlediska míry sběru a míry recyklace, ale určitě nejsme top jednička.
Surý: Nevím, kde se vzala data, že by se poškodilo životní prostředí tím, že se bude zálohovat. Máme spočítáno, že se uspoří energie a materiál v rámci recyklace plastu. Protože není hygienické vymývat petku, ale efektivnější jak energeticky, tak materiálově je petku rozdrtit a vyrobit z ní nový materiál. Stejně tak jako z jiných materiálů, které recyklujeme.
Surý: Emise z dopravy jsou marginální. Obchody produkují obrovské množství obalového materiálu a každý má management nakládání s odpady. Stávající novela umožňuje reverzní logistiku, takže nebudou žádné duplicitní cesty.
Surý: Sklo se nyní zálohuje a nezpůsobilo nám to, že by se nevracelo do sběrných míst, protože k recyklaci dochází v 84 procentech. Ze žluté popelnice na vám vypadne 20 procent objemu materiálu a o to méně budeme muset intenzifikovat sběrnou síť.
Freidinger z Greenpeace: Zavedení zálohového systému na PET lahve a hliníkové obaly je klíčovým krokem k čistšímu životnímu prostředí a efektivnějšímu využívání surovin. Tento systém nejenže zvýší míru recyklace, ale také pomůže snížit množství odpadu v přírodě. V zemích, kde zálohování funguje, se vrací přes 90 % obalů zpět do oběhu.

Spotřebitelský aspekt

Pokud se bavíme o smysluplnosti zálohového systému, je třeba zohledňovat i spotřebitelský aspekt - jsou to ostatně spotřebitelé, kdo rozhodne o tom, jak úspěšný systém bude. Na toto téma se dlouhodobě objevují průzkumy veřejného mínění s poměrně rozdílnými výsledky. Spotřebitelské fórum ve spolupráci s Institutem evaluací a sociálních analýz INESAN již v roce 2019 tuto praxi podrobně zmapovali a ukázali, že k výsledkům veřejného mínění v ČR na toto téma je nutné přistupovat vždy s patřičným přihlédnutím ke zvolené metodice a případně i zadavateli studie.

Problémem zjišťování veřejného mínění na toto téma v ČR je pak také to, že respondenti zatím nemají praktickou zkušenost s tím, jak by zálohovací systém ovlivnil jejich každodenní život. Dává proto smysl podívat se na spotřebitelské průzkumy ze zemí, kde již systém funguje, a kde tudíž dotazování ukazuje reálné zkušenosti.

Tradičně s tím mají zkušenosti v Německu, kde byl zálohový systém na nápojové obaly zaveden již v roce 2003 a kde dosahuje nejen skvělých výsledků (uvádí se až 98 % sesbíraných obalů), ale i vysoké míry akceptace mezi spotřebiteli.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

tags: #recyklace #pro #a #proti #argumenty