Recyklace šedého polystyrenu: Udržitelné řešení pro stavebnictví

Šedý polystyren je stále populárnější druh stavebního izolačního materiálu. Výrazně lepších izolačních vlastností oproti bílému polystyrenu (až o 20 %, deklarovaný součinitel tepelné vodivosti bývá obvykle 0,032 W/mK) je dosaženo přídavkem absorbéru infračerveného záření (např. grafitových částic) do základní matrice pěnového polystyrenu. Dochází tím k odrazu tepelného záření zpět ke zdroji a další úspoře energie.

Šedý polystyren si zachovává všechny pozitivní vlastnosti bílého polystyrenu, rozdíl je v jeho trvalé teplotní odolnosti, která je max. 70°C. Desky se na slunci více zahřívají (při teplotě vzduchu 20°C se může šedý polystyren zahřát o 30 až 40°C více než bílý polystyren), a proto musí být chráněny před přímým slunečním svitem.

Montáž a použití šedého polystyrenu

Při lepení desek na fasádu je nutné zavěsit před lešení ochranné závěsy, aby nedocházelo k působení přímého slunečního záření na desky. Fasádní ochranné závěsy by měly být dostatečně husté, aby nepropouštěly příliš mnoho slunečního záření. Ochranné závěsy mohou být odstraněny až po nanesení základní (armovací) vrstvy. Při nedodržení tohoto požadavku většinou dochází k deformacím (vyboulení, zvlnění desek) a vzniku dilatačních mezer mezi deskami, někdy dokonce k odlepování celých desek od podkladu.

Pro lepení mohou být použita pouze lepidla schválená výrobcem zateplovacího systému pro lepení desek z šedého (grafitového) polystyrenu. Při nejasnostech je třeba druh lepicího tmelu konzultovat s výrobcem systému. Grafit působí jako mírný separátor a některé levné, méně kvalitní tmely nemusí mít potřebnou přilnavost. Budou-li se důsledně dodržovat návody na použití a montáž, pak žádné problémy s přídržností lepicích malt na šedý polystyren nehrozí.

Navíc z důvodu lepší tepelně izolační schopnosti šedých fasádních desek oproti bílým deskám (a také minerální vlně) je při stejném tepelném odporu potřebná menší tloušťka tepelné izolace. Investor tak lépe využije prostor, což je výhodné především při rekonstrukcích, kde jsme z tohoto pohledu často omezováni. Zmenšuje se také šířka okenních parapetů, což přispívá k lepšímu osvětlení interiéru.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

V neposlední řadě je třeba si uvědomit vliv stavebních materiálů na životní prostředí během celé jejich doby životnosti, t.j. od okamžiku výroby až do doby likvidace resp. Z ekologického a také z ekonomického pohledu je nejvíce vhodný fasádní systém s tepelným izolantem z šedého polystyrenu. Jeho největší předností je menší spotřeba materiálu z důvodu menší potřebné tloušťky izolace při stejném tepelném odporu.

Recyklace polystyrenu

Když se řekne recyklace, určitě si vybavíte papír, sklo, plast, … Ale co takhle polystyren? Většina z nás je již navyklá automaticky třídit základní domácí odpad - papír, sklo, plast, kartony od nápojů, olej či bioodpad, ale co takový polystyren? Ano, ten polystyren, u kterého si nikdo není dostatečně jistý, do jaké popelnice vlastně patří. Pojďme si o možnostech jeho recyklace povědět víc.

Pokud nemáte možnost ve vašem městě polystyren třídit, vhoďte ho do nádoby na plast a nic tím nezkazíte. Pokud však bydlíte poblíž Českého Brodu ve Středočeském kraji nebo v Lipníku nad Bečvou a jeho okolí, máte ještě další možnost.

Polystyrenu, kterého byste se rádi zbavili, může být klidně i méně než jen malé množství, například z obalu od nové TV. Ale i pokud se polystyrenu pravidelně zbavujete ve velkém, z provozu či stavby, tak zpozorněte, tento článek je určen právě vám.

Možnosti recyklace v České republice

Polystyren se pod značkou Isover vyrábí v Českém Brodě a v Lipníku nad Bečvou. V obou závodech se však nejen vyrábí, ale oba závody také zpětně odebírají čistý expandovaný polystyren k recyklaci. Takovým postupem je možné snížit množství odpadu mířícího na skládky nebo do spaloven. Recyklací rovněž snižujeme spotřebu energií - zemního plynu, ropy, elektrické energie a tím redukujeme naši CO2 stopu. Recyklujeme standardní bílý a šedý polystyren.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Recyklát představuje čistý expandovaný polystyren (EPS) jako jsou: zbytky ze staveb, ořezy, obalové materiály (např. K dalšímu zpracování (recyklaci) mohou být využívány pouze odpady, které splňují požadavky stanovené pro vstupní suroviny. V praxi to tedy znamená, že pro naše další zpracování recyklátu je důležité, aby dodávaný recyklát byl bez nečistot, bez jakýchkoliv polepů, zbytků barev, bez dřeva, plastu, papírových etiket, kovu, zbytků jídel, tmelů, lepidel, malty pod. Další podmínkou je, aby byl polystyren bez nečistot tzn.

Nabízíme podporu stavbám v podobě dodání plastových pytlů s dodávkou EPS výrobků a následně odvoz naplněných pytlů polystyrenem na recyklaci. Naším cílem je získání většího množství recyklátu do závodů a ulehčit firmám jejich nutnost recyklace odpadů. Využijte náš servis, ulehčete si recyklaci čistého expandovaného polystyrenua šetřete přírodu.

Polystyren můžete odevzdat i do sběrného kontejneru u některého z výrobních závodů EPS. Pokud přinesete polystyren v pracovní dny v době 8-16 hod., odměníme vás praktickou látkovou nákupní taškou, kterou můžete používat znovu a znovu a znovu a znovu…

Adresy výrobních závodů:

• Značka Isover, Saint-Gobain Construction Products CZ a.s. Průmyslová 231 Český Brod
• Značka Isover, Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.

Izolace deskami z extrudovaného polystyrénu (EPS) se staly nedílnou součástí stavebního průmyslu. Od prvního uvedení EPS na trh v Německu v roce 1952 brzy uplyne 70 let. Produkt našel uplatnění v sektoru obalovém (15 %) a v množství 85 % v sektoru stavebním (první zateplení domu v roce 1959). Zatímco pro první sektor postačuje krátkodobá životnost do 2-3 let, pro stavebnictví je žádána životnost min. 25 let. Prověření stavu prvních izolací budov ukázala, že životnost delší než 50 let nebude problémem.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Některé systémy, jako např. v ČR nejčastěji používaný ETICS, jsou aplikovány s použitím různorodých materiálů, počínaje lepidly, hmoždinkami, perlinkou a konče omítkou. I když mechanická recyklace odpadního EPS je technicky a technologicky zvládnutá, je u stavebních demolic problematické vytřídění nekontaminovaného EPS.

Globální spotřeba a recyklace EPS

Světová výroba EPS dosáhla v roce 2010 zhruba 5 mil. tun, podíl Číny je zhruba 2,2 mil. tun, podíl Evropy asi 1,7 mil. tun. Evropská výroba a spotřeba EPS se v roce 2010 zvýšila o více než 10 % proti roku 2009, přičemž v letech 2008 a 2009 se, jako na jednom z mála plastů, krize neprojevila. V ČR došlo v loňském roce k rekordnímu růstu spotřeby EPS na 56 900 tun, což představuje růst 13,8 % proti roku 2009. Tohoto růstu bylo dosaženo i přes pokles aktivit ve stavebnictví. Hlavním motorem růstu spotřeby EPS byly renovace budov a jejich zateplování.

Dle sdělení Cechu pro zateplování budov vzrostl vloni počet nově zateplených budov o 8 % při ploše zateplení 16,5 milionů metrů čtverečních domovních stěn. Z hlediska aplikací EPS izolací je patrný trend ke zlepšování efektivity zateplovacích systémů, zvyšování tloušťky desky a k vyššímu podílu aplikací "šedého EPS", tj. Čisté odpady z obalových aplikací EPS jsou snadno využitelné. V některých zemích jsou samostatně shromažďovány v kontejnerech u obchodních domů, u nás jsou součástí třídění odpadů z plastů.

Hlavní problém využití odpadního EPS ze stavebních demolic spočívá v dokonalé separaci od ostatních stavebních materiálů. Podle údajů ARSM (doc. Škopán) tvořily v roce 2008 v ČR všechny typy odpadních izolačních materiálů bez azbestu relativně zanedbatelný podíl 69 tis. tun z celkového množství stavebních a demoličních odpadů ve výši 15 365 tisíc tun. V roce 1980 se v ČR spotřebovalo 3,9 tisíc tun EPS izolací ve stavebnictví. V minulém roce to již v ČR bylo 50 tisíc tun. Problematika využití izolací po skončení jejich aplikační životnosti se tak "posouvá" do dalšího období a v budoucnu se budeme muset zabývat průmyslovým způsobem separace a využití těchto odpadů.

V nejnovější studii firmy Consultic je poprvé zpracována bilance EPS odpadů z hlediska aplikací, jednotlivých zemí v Evropě a způsobů jejich využití. Za rok 2009 bylo izolováno necelých 500 tis. tun EPS odpadů - spotřeba činila 1,5 mil. tun. Recyklací a energeticky bylo využito 56,6 % odpadů, zbývající množství bylo skládkováno. V ČR vzniklo 8 tisíc tun EPS odpadů, z toho 3 tis. V druhém projektu EUMEPS - Evropské environmentální prohlášení o výrobku (EPD) byla zpracována analýza životního cyklu sedmi typů EPS izolačních desek ze staveb. Zkoumány byly rovněž varianty poměru energetického využití ke skládkování 50:50 anebo 90:10. Analýza ukázala, že energetické využití odpadního EPS (desky s objemovou hmotností 15 kg/m3 ) může být z hlediska životního cyklu výhodnější než recyklace.

Společnost EKO‑KOM se zabývá provozem systému třídění a využití odpadu. V rámci své činnosti se stará o třídění a recyklaci plastů, skla, papíru, nápojových kartonů, kovů a dalších využitelných materiálů. Sběrná síť je v současné době tvořena více než barevných nádob na tříděný odpad. Je doplněna pytlovým sběrem a dalšími způsoby sběru jako jsou sběrné dvory, sběrná střediska a výkupny.

Hodit sem můžeme například časopisy, noviny, sešity, krabice, papírové obaly , cokoliv z lepenky, nebo knihy. Obálky s fóliovými okýnky sem můžete také vhazovat, zpracovatelé si s tím umí poradit. Bublinkové obálky vhazujeme pouze bez plastového vnitřku! Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami. Do modrého kontejneru nepatří uhlový, mastný, promáčený nebo jakkoliv znečištěný papír. Tyto materiály nelze už nadále recyklovat.

Do zeleného kontejneru můžeme vhazovat jakékoliv sklo, například lahve od vína, alkoholických i nealkoholických nápojů, sklenice od kečupů, marmelád či zavařenin. Patří sem také tabulové sklo z oken a ze dveří. Do těchto nádob nepatří keramika a porcelán.

Kontejner na nápojové kartony nemusí být nutně celý oranžový, důležité je opět označení sbírané komodity oranžovou nálepkou na kontejneru. Nepatří sem „měkké“ sáčky, například od kávy a různých potravin v prášku.

Na sběrné dvory lze kromě těchto menších odpadů odvážet i další kovové odpady - trubky, roury, plechy, hrnce, vany, kola a další objemnější předměty. Do kontejnerů určených pro sběr kovů na ulici nepatří plechovky od barev, tlakové nádobky se zbytky nebezpečných látek, ani domácí spotřebiče a jiná vysloužilá zařízení složená z více materiálů. Tyto druhy odpadů se třídí na sběrných dvorech samostatně. Nepatří do nich ani těžké nebo toxické kovy, jakou jsou olovo či rtuť.

Jsme specialisté na recyklaci polystyrenových odpadů. Recyklace je dnes nezbytná a pomáhat snižovat ekologickou zátěž. Díky vhodnému způsobu ekologické likvidace, se nám daří z odpadu vyrábět surovinu, která je stejná jako by vznikla z materiálů nových. Polystyrenový odpad, zpracováváme především jako odpad z obalů od elektroniky či jiného spotřebního zboží, ořezu během zateplování.

Ke zpracování přijímáme POLYSTYREN pěnový (tzv. kuličkový - EPS) i extrudovaný (tzv. styrodur - XPS). Takto recyklovaný EPS (XPS) slouží k další výrobě polystyrenových výrobků, čímž pomáháme šetřit přírodní zdroje a životní prostředí.

Pokud máte větší množství odpadu z pěnového polystyrenu, které není možné odvézt do sběrného dvora nebo odnést do žlutého kontejneru, můžete pomocí níže uvedeného seznamu sběrných míst nalézt vhodného odběratele.

Sběrná místa

• BEWI Circular Czechia s.r.o. Sbíráme EPS: Obalový
• HIRSCH Czech Republic s.r.o. Sbíráme EPS: Obalový
• Saint-Gobain Construction Products CZ a.s./ Isover Sbíráme EPS: Obalový Stavební čistý
• ThermoWhite Moravia s.r.o. Sbíráme EPS: Obalový Stavební čistý Stavební znečištěný
• Zelená recyklace s. r. Děkujeme vám, že nám pomáháte recyklovat pěnový polystyren. Na této stránce se dozvíte základní obecné informace o třídění odpadu.

Dobrý den, na našem rodinném domě jsme vyměnili okna a rozhodli jsme se investovat do zateplení. Dům je starý 35 let a je postaven z klasických materiálů. Jakou tloušťku polystyrenu bychom měli zvolit? Uvažovat o tloušťce izolace menší než 10 cm je až na výjimky velmi neekonomické. S výhledem na příštích 10 až 15 let se jako optimální jeví 20 cm izolace, případně použití šedého polystyrenu s o 20% lepšími izolačními vlastnostmi.

Stěny z většiny běžných zdicích materiálů mají i přes svou velkou tloušťku 37,5 až 45 cm nízkou tepelněizolační schopnost. Tloušťka polystyrenu by proto měla být alespoň 10 cm, optimálně 15 cm nejlépe 20 cm. Co se týče novostaveb, v současné době se staví nízkoenergetické domy a prosazují se i tzv. pasivní domy. U těchto domů odborníci doporučují tepelnou izolaci o tloušťce 20 až 25 cm, u stěn z klasického zdicího materiálu (cihly, pórobeton) až 30 cm.

tags: #recyklace #šedého #polystyrenu

Oblíbené příspěvky:

• Odpadové hospodářství Česká Lípa
• Vliv PUR matrací na životní prostředí
• Využití obnovitelných materiálů
• Renovace odpadních stoupaček
• Příroda: Omalovánky pro tisk