Recyklace textilu ve Finsku a Evropské unii

Evropská unie směřuje k přijetí směrnic platných v zemích EU, což se promítne i do legislativy členských států.

Legislativa EU a obalové odpady

Od 31.12. 1994 platí v EU směrnice 94/62/EC o obalech a obalových odpadech, která je politickým kompromisem kladoucím větší důraz na volný obchod než na ochranu životního prostředí.

EU přijetím této směrnice promarnila šanci být vpředu v ochraně životního prostředí, nicméně kromě Řecka ji všechny státy zohlednily ve svých zákonech.

Ve směrnici je požadavek na minimálně 50% látkové nebo energetické zhodnocení obalů. Ten bude v roce 2000 překročen, 25% látkové recyklace bude dosaženo, ale 15% recyklační kvóty u všech obalových materiálů se dosáhnout nepodaří.

Největší množství obalů sbírá Rakousko (80 kg/obyv) a Německo (73 kg/obyv). Náklady na systémy sběru činní ve Francii 100 DM/t, v Rakousku 580 DM/t a v Německu 690 DM/t.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Národní přístupy k recyklaci a odpadovému hospodářství

Dánsko

V polovině 80. let mělo Dánsko velké problémy v odpadovém hospodářství (OH). Produkce odpadu na obyvatele patřila k nejvyšším v Evropě.

Dánsko reagovalo přijetím zevrubné politiky hospodaření s odpadem. Plánované řízení OH bylo zahájeno v r. 1985, přičemž první etapa (mapování) trvala od 1985-1987 a druhá etapa (plánování) trvala do r. 1992.

V rámci této politiky v OH byla zavedena daň z odpadu s diferenciací mezi skládkami (195 DKR) a spalovnami s výrobou tepla a spalovnami s kogenerací tepla a elektřiny (spálení 160 DKR). Daň byla uzákoněna v únoru 1986 a platná je od 1.1. 1987, součástí plánu bylo recyklovat 54% všech odpadů v roce 1996.

Předpisem o obalech na nápoje z roku 1989 jsou zakázány plechovky na nápoje a jsou požadovány povinné vratné lahve pro domácí výrobu piva a sycených nealkoholických nápojů.

V roce 1995 se odhadovalo, že v Dánsku cirkuluje na 400 miliónu vratných pivních a minerálních lahví, každá láhev se znovupoužije asi 35 krát. Dánsko zavedlo také daň na plastikové a papírové tašky (dle materiálu a váhy) v samoobsluhách.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Dánsko bylo předvoláno před Evropský soudní dvůr zeměmi, které považovaly dánskou legislativu za překážku obchodu. Soud toto hledisko v r.

Švédsko

V květnu 1993 uzákonili ve Švédsku zákon o ekocyklech, kde je stanoveno, že producenti obalů jsou odpovědni za obaly i po jejich použití a nesou finanční odpovědnost za sběr a organizaci ukončení životnosti výrobků.

• 65% recyklovaných plastů
• 90% recyklovaných hliníkových plechovek a PET lahví
• 70% recyklované oceli a skla
• 40% recyklovaného papíru a kartónu.

K tomu aby Švédsko tento cíl splnilo má zavedenu zálohu 0,6 SEK na hliníkové plechovky zákonem pro recyklaci hliníkových plechovek z roku 1982, a zákon o nápojových obalech z roku 1991, jímž je zakázán prodej PET lahví, které nejsou zapojeny do zálohovaného vratného systému, nebo nejsou recyklovány. Záloha na PET lahve je od 1 do 4 SEK. Na etiketě musí být od roku 1994 vyznačena výše zálohy.

Také ve Švédsku existuje dohoda mezi výrobci z července 1990 o nepoužívání PVC.

Švédská vláda chápe politiku ekologického cyklu jako ústřední prostředek ke zlepšení ochrany přírodních zdrojů a ke snížení vlivu výrobního sektoru na ŽP. Vychází z principu znečišťovatel platí a tak nepotřebné obaly (PET), ale i vybité baterie, zářivky, staré televize, rádia, PC, NO, chemikálie, teploměry a staré léky je povinný prodejce odebrat a postarat se o jejich recyklaci.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Dále musí být dosažena určená recyklační míra u hliníkových plechovek, ocelových plechovek, skleněných lahví a PET obalů. Pokud není dosažena, bude zaveden na daný druh obalu zálohový systém. Proto je přijata dobrovolná dohoda o recyklačním poplatku na plechovky a PET obaly.

Švýcarsko

Ve Švýcarsku byla zavedena povinná záloha 0,2 CHF na vratné lahve obsahu do 60 cl a 0,5 CHF na větší lahve. Od 1.11. 1991 je ve Švýcarsku zakázána výroba PVC lahví a zakázána výroba nerecyklovatelných nádob.

Německo

V Německu je zaveden nařízením o předcházení vzniku a o využití odpadu z obalů ze dne 21.8. 1998 integrovaný systém sběru odpadu, který je označen zeleným bodem.

Německý zákon o předcházení vzniku a o využití odpadu z obalů požaduje 72% zastoupení znovupoužitelných objemových obalů (a 20% pro nepasterizované mléko ve vratných obalech nebo sáčkových obalech z polyethylenu). Pokud klesne podíl znovupoužitelných obalů pod 72% (resp. 20%) bude zavedena povinná záloha 0,5 DEM nebo 1 DEM (dle objemu) na nápojové obaly, obaly od mycích a čistících přípravků a dispersních barev.

Když vstoupilo v Německu v r. 1991 v platnost nařízení o obalech poklesla spotřeba prodejních obalů na obyvatele z 94,7 na 82.3 kg v r. 1998, tj o 13%. Uložené povinnosti zpětného odběru a zhodnocení měly za následek podstatné snížení objemu nevratných obalů.

V letech 1991-1997 tak v SRN poklesla spotřeba nevratných obalů o více jak 1,3 mil. Do 30.3. Přebaly je možno v Německu vracet v prodejnách.

Evropská komise vede se SRN řízení od roku 1994. EU se nelíbí paušální kvóty tržních podílů pro opakovaně použitelné obaly.

Maďarsko

V Maďarsku je obalová legislativa zatím v plenkách. Maďarsko se stejně jako ČR snaží o vstup do EU. Proto v Maďarsku zavedli daň za tunu vyrobeného obalového materiálu pokud jej není 12,5-30%, od roku 1997 25-45% recyklováno.

Finsko

Finsko požaduje po výrobcích 82% znovupoužití váhy všeho použitého balení a recyklovat 42% obalů a dalších 19% obalů recyklovat od r. 2001.

Zálohový systém na limo, pivo a alkohol je ve Finsku podpořen daní na nevratné obaly. Daň je ve výši 4 FIM/l pro nevratné obaly na pivo, 3 FIM/l pro nevratné obaly na nealko nápoje sycené oxidem uhličitým.

Pokud je nádoba zálohována ve výši 0,5-1,5 FIM, je splněn koef. návratnosti (75% 1rok, 85% 2rok, 90% 3rok, 95% 4rok) a nádoba je vratná tam, kde se prodává, daň je snížena na 1 FIM/l.

V roce 1996 se rozběhl ve Finsku systém sběru nápojových plechovek.

Další země

Ve Španělsku, Rakousku, Belgii, Francii, Lucembursku a Irsku jsou zavedeny integrované systémy sběru odpadu označené zeleným bodem, každý s vlastními specifickými obalovými zákony a dekrety.

V Turecku byly ustanoveny kvóty a vratné systémy pro plastové, železné a skleněné obaly na nápoje (14.3.1991). Zákon o ochraně životního prostředí schválený 9.8.1983 podporuje vratné obaly.

Recyklace textilu v České republice

Česko nerecykluje dostatečně a platí za to pokuty. Firmy by se i proto měly podle vládních plánů nově podílet na recyklaci textilu.

Změny už cítíme. Oslovují nás velké značky z fast-fashion a hledají možnosti, jak navázat spolupráci. Dostatečná kapacita na recyklaci není jen v České republice, ale celé Evropě.

Budeme se dostávat k poměrně kvalitním materiálům, což je určitě výhodou. A je to hlavně výhodou ve vztahu k finálnímu výrobku, který bude mít větší cenovou hodnotu, větší čistotu materiálu a rozsáhlejší škálu vlastností. Před osmi lety jsme začínali na 16 korunách za kilo směsného materiálu, dnes jsme na 1,50 koruny.

Česká republika je v Evropské unii jednou z posledních zemí, která nemá ještě založenou organizaci výrobců s rozšířenou odpovědností. V roce 2025 máme velký problém, že municipality nemají v rozpočtech peníze na sbírání odpadu, které bylo dobrovolné a teď je povinné.

Třídící firmy měly svůj byznys postavený na prodeji obnošeného zboží směrem do Afriky nebo jižní Ameriky. Ale Evropa jasně řekla, že jde o surovinu a do těchto částí světa už ji vyvážet nechce. Přemýšlí se o tom, že bude muset být systém celoevropsky určitou dobu finančně podporovaný.

Textilka Retex

V září Retex spustil do ostrého provozu výrobní linku, která zpracuje starý textil do technických materiálů s unikátními vlastnostmi. Mohou nahradit polystyren, polyuretanové pěny i minerální vaty. Je možné je použít ve stavebnictví jako izolační materiály, ve vlacích, automobilech jako koberce a odhlučení motoru nebo letadlech.

Umí zadržet vodu v krajině, kdy se dají obohatit o hnojiva. Používají se i jako tramvajové pásy nebo součást zelených střech.

V současnosti tvoří 50 procent, máme deset až 15 zákazníků s obratem okolo 10 a více milionů korun. Když jsem před osmi lety přicházel do firmy, bylo to 80 procent. Moje vize je ale snižovat závislost na jednom a ještě nestabilním sektoru, který je navíc pod politickým tlakem.

Harmonizované značení obalů a sběrných nádob

Společné výzkumné centrum Evropské komise (JRC) představilo technický podklad k harmonizovanému značení obalů a sběrných nádob na tříděný odpad, který vychází z požadavků nového nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR). Dokument představuje podklad pro budoucí prováděcí "delegovaný akt" a současně se snaží přinést některé odpovědi na řadu nejasností z textu nařízení PPWR, které se stále častěji objevují v odborné i veřejné debatě.

Smyslem navrhovaného centrálního evropského řešení má být sjednocení informace uvedené na obalech napříč Evropskou unií a tím cestou nových povinností z nařízení zjednodušit orientaci spotřebitelů při třídění obalů. Taková je představa Evropské komise.

Značení sběrných nádob ve členských zemích naštěstí na tento centralizovaný systém pouze navazuje. Komise by neměla měnit samotné sběrné systémy v členských zemích.

Značení na obalech má zajistit sjednocení používání stanovených symbolů, aniž by jakkoli měnil stávající národní systémy sběru, či barevné rozlišení kontejnerů.

Nařízení PPWR ukládá, aby každý obal uváděný na trh v Evropské unii nesl centrálně harmonizovaný štítek, který identifikuje materiál obalu (ne barvu kontejneru). Tento štítek má mít stejnou podobu ve všech členských státech. Deklarovaným smyslem tohoto řešení je zjednodušit orientaci spotřebitelů.

Z pohledu výrobců zároveň jednotné značení znamená možnost používat jeden obalový design pro celý evropský trh, což omezuje administrativní i výrobní náklady.

Z pohledu svozových firem a AOS bude nutné správně nastavit označení nádob piktogramy. Označování sběrných nádob stanovenými piktogramy je pouze doplněním značení obalů.

Evropská unie zde uplatňuje jednoduchý princip: pokud je obal označen určitým symbolem, měla by být stejným symbolem označena i sběrná nádoba, do které má být obal odložen.

Klíčové je zdůraznit, že Evropská unie harmonizuje informace pro spotřebitele, nikoli samotnou sběrnou infrastrukturu.

Pro Českou republiku návrh znamená zachování stávajícího barevného systému třídění. Nově na něm pouze přibude jednotný evropský piktogram/piktogramy odpovídající materiálům, které se do něj sbírají. Pokud je do jedné nádoby ukládáno více druhů obalů, má být označena jejich piktogramy.

Na základě technického návrhu JRC nyní Evropská komise připraví návrh delegovaného aktu. Podle PPWR má být přijat nejpozději do 12. srpna 2026 a harmonizované značení by mělo být zavedeno do 12. srpna 2028, případně do 30 měsíců od přijetí aktu.

Spotřeba plastů a odpadové hospodářství ve Švýcarsku

Zatímco výroba plastů v ČR je zaměřena na produkci prakticky všech komoditních plastů, konkrétně na PE, PP, PVC, PS a na syntetické elastomery typu SBR a PB, orientuje se Švýcarsko v chemickém průmyslu, včetně plastů, na produkci specialit.

Ve spotřebě plastů na hlavu překračuje ČR jak spotřebu ve Švýcarsku, tak v EU. Švýcarsko dominuje Evropě v prakticky nulovém skládkování odpadních plastů.

Ve Strategii pro cirkulární ekonomiku plastů, schválené EK v lednu 2018, je však prioritní důraz položen na recyklace.

tags: #recyklace #textilu #Finsko

Oblíbené příspěvky:

• Velkoobchod s odpady v Karolince
• Hospodaření s odpady v Sadově
• Průvodce výběrem odpadkového koše 2x15l
• Inovativní přístup k odpadu
• Spojení vzdělávání, výzkumu a praxe