Klimatické podmínky oblasti Zaječí skok

10.03.2026

Obec Vyskytná nad Jihlavou se nachází v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Rozloha obce je 21,2 km². Český název je odvozen od říčky Vyskytná, což znamenalo tok, v jehož korytě se nacházejí pařezy, vývraty či kamení.

Jiřín je částí obce Vyskytná nad Jihlavou, která leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 2 km jihozápadně od Hlávkova, 4 km severozápadně od Vyskytné nad Jihlavou, 2 km severně od Ježené a 4 km východně od Zbilid. Průměrná nadmořská výška činí 585 metrů. Nejvyšší bod, Jiřín (636 m n. m.), stojí severozápadně od vsi.

Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křemešnické vrchoviny a jejího podcelku Humpolecká vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Vyskytenská pahorkatina. Jižně a východně od Jiřína protéká Jiřínský potok, západní hranici katastru tvoří Maršovský potok. Nejvyšší bod, U svatého Antonína (629 m n. m.), leží v jižní části katastru obce. Obcí protéká Jiřínský potok, který se vlévá do řeky Jihlavy, která tvoří jižní hranici katastru.

Obecná charakteristika klimatu

Základní rysy podnebí regionu určuje jeho poloha v mírně vlhkém podnebném pásu, v oblasti na přechodu mezi přímořským a pevninským podnebím s převládajícím západním prouděním vzduchu v teplém pololetí a východním prouděním v chladném pololetí. Poloha vzhledem k oceánu se nejčastěji vyjadřuje konstantou termická kontinentalita. Vliv povětrnostních, a tím i klimatických poměrů, určuje mechanismus všeobecné cirkulace atmosféry v mírném pásu, v němž Česká republika leží. V průběhu roku se na našem území převážně vyskytují vzduchové hmoty mírného pásu, doplňované vpády arktického vzduchu (hlavně v zimě) i vzduchu tropického (hlavně v létě).

Specifické meteorologické jevy

Ledoví muži (12. - 14.5.): Výrazné ochlazení vlivem vpádu velmi studeného vzduchu od severozápadu až severovýchodu, ke kterému dochází v polovině května. Ledovými nebo železnými či studenými muži jsou Pankrác, Servác a Bonifác, jejichž svátek připadá na dny 12., 13. a 14.
Psí dny (přelom července a srpna): Období veder v červenci a srpnu, traduje se od starověku, u starých Řeků a Římanů byla vlna výskytu veder dávána do souvislosti s východem hvězdy Sírius, nazývané též Psí hvězda, ze souhvězdí Velkého psa (Canis Major), v její blízkosti se slunce nachází právě v období od 22.7. - do 23.8., tropické léto roku 1983 vyvrcholilo 27.7.
Babí léto: Přibližně v období od 25. 9. do 20.10.
Mikulášské oteplení: Od konce listopadu do 10. 12.
Medardovské deště: od 8.6. (pro srážky)

Teplotní charakteristiky

Pro území je charakteristické dlouhé a teplé léto, průměrný počet letních dnů se pohybuje v rozmezí 40-50 dní, v červenci dosahuje průměrná teplota 6 - 7 °C, na jihozápadě až 8 °C. Přechodné období bývá poměrně krátké, s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Průměrná teplota v dubnu se pohybuje mezi 17 - 18 °C, v říjnu je to o 10 °C méně. Mírně teplá až mírná zima trvá také krátce, ledových dnů bývá za rok v průměru do 40, počet dnů mrazových kolísá v rozmezí 110 - 160. Průměrná lednová teplota nebývá nižší než -3 °C, na jihozápadě nižší než -2 °C.

Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima

Srážkové poměry

V průměru spadne za rok 621 mm vody při kolísání roční sumy od 338 mm do 938 mm na čtvereční metr. Rozdělení srážek během roku není rovnoměrné, měsíce chladné poloviny roku jsou sušší, v teplé části roku je dostatek vláhy. Největší měsíční úhrn se vyskytuje nejčastěji v červenci (31 %), méně často v červnu (20 %), srpnu (19 %), září (12 %) a květnu (11 %), ojediněle v dubnu (4 %). Nejnižší měsíční úhrn se objevuje v únoru (20 %), prosinci (19 %) a lednu (17 %). Denní maximální srážkový úhrn o hodnotě 82 mm byl naměřen 26.

V průměru spadnou srážky ve 148 dnech roku, přičemž vydatnost větší než 1,0 mm má pouze 100 dní a vydatnost 10,0 mm a více připadá na 17 dní. Absolutně nejdelší srážková perioda byla zaznamenána v období od 18. listopadu do 12. prosince 1894 (tedy 25 dní) a nejdelší bezesrážková perioda (sucho) byla v období od 10. únor do 14.

Podle naměřených údajů spadne 7,4 % ročních srážek ve formě tuhé a 10,4 % jako srážky smížené. Výskyt těchto tuhých a smíšených srážek je omezen na období od října do května, kdy je možno zaznamenat jak sněžení, tak výskyt sněhové pokrývky. Průměrně padá sníh ve 37 dnech v roce při maximu v lednu (9 dní). Sněhová pokrývka se tvoří průměrně v 54 dnech roku (maximum za sledované období 1946-47 až 1967-77 je 110 dní). Množství sněhových srážek z celkového ročního úhrnu srážek se zvyšuje s nadmořskou výškou. Ve výškách 200-400 m n.m. tvoří sněhové srážky přes 10% celoročních srážek, ve výškách 400-600 m n.m. již 23%.

Čtěte také: Klíč k udržitelné budoucnosti

Čtěte také: Soukromá letadla: ekologická zátěž

tags: #klimatické #podmínky #Zaječí #skok