Recyklace výpočetní techniky ve Švýcarsku a v České republice

Ve společnosti Logitech usilovně pracujeme na snížení dopadu našich produktů na životní prostředí. Elektronický odpad je jedním z nejrychleji rostoucích toků odpadu. Místní partneři zabývající se recyklací a střediska pro sběr elektronického odpadu ve vaší oblasti pomohou zajistit recyklaci vašich starých produktů. Ujistěte se, že vaše stará zařízení neskončí v koši.

Oddělte baterie a obal od samotného zařízení. Pomocí těchto odkazů vyhledejte nejbližší místo pro odevzdání nebo recyklační středisko. Chcete opravit zařízení Logitech, abyste zabránili recyklaci? Autorizovaní recyklátoři se na nás mohou obrátit s jakýmikoli dotazy týkajícími se recyklačního programu Logitech. Spotřebitelé mohou nyní odevzdat zařízení po skončení životnosti některých značek* v nejbližší prodejně Staples a získat kupón na slevu 25 %, který lze použít na nákup nového zařízení Logitech.

Ve spolupráci se společností World Vision daruje společnost Logitech vrácený produkt v rozbaleném obalu. Je-li potvrzeno, že je tento produkt funkční, může být znovu použit ve vzdělávacích institucích v USA. Pokud vy a nakoupíte na naší webové stránce, můžete poslat zpět zařízení podobné značky libovolné značky k bezplatné recyklaci - jedno za druhé. Je to snadné, zdarma a je to lepší pro naši planetu.

Chceme snížit množství odpadu a prodloužit životnost zařízení, součástí a materiálů. Náš program sběru a recyklace, který je součástí plánu služeb Select, pomáhá zákazníkům recyklovat stará videozařízení bez logistických potíží. Spotřebitelé mohou nyní odevzdat libovolnou myš, klávesnici, náhlavní soupravu nebo webovou kameru libovolné značky v jejich nejbližším obchodě Best Buy a získat kupón na slevu 20 %, který lze použít na nákup nového zařízení Logitech nebo Logitech G vč. Společnost Logitech uzavřela partnerství se společností Bin-e na pilotním projektu nově vyvinutého pilotního projektu pro zpětné získávání elektronického odpadu řízeného umělou inteligencí v Central Market v Hongkongu.

Každý produkt Logitech používá speciální označení, které zvyšuje povědomí a usnadňuje recyklaci. Průběžně inovujeme, abychom zlepšili efektivitu našich produktů, balení a spotřebu baterií.

Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj

Recyklace obalového skla v České republice

Důvodem je jeho snadná recyklace a opětovné použití ve výrobě obalu. Sklo je navíc materiálem, který oproti plastickým hmotám (PET) zatěžuje životní prostředí mnohonásobně méně. Nejedná se přitom jen o nápoje, ale také kompoty, mléčné výrobky a další komodity zboží.

Společnost Vetropack Moravia Glass patří mezi přední výrobce obalového skla u nás a díky tomu, že kyjovská sklárna je součástí nadnárodní skupiny Vetropack (sídlo vedení společnosti je ve Švýcarsku), výrobní závody sídlí ve Švýcarsku, Rakousku, ČR, v Chorvatsku a na Slovensku (akvizice továrny v Nemšové), patří tomuto uskupení i významná část evropského trhu. Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících vztah výroby a ekologie , je bezesporu švýcarské pojetí základní filozofie vztahu k okolnímu prostředí.

Česká republika má požadavky na recyklaci skla definovány zákonem 477/2001 Sb., kde jsou stanoveny optimální kvóty a časový harmonogram pro jejich naplnění průmyslem obalového skla. Legislativní rámec je však v každé zemi, kde se nacházejí výrobní kapacity na obalové sklo, odlišný. Avšak v řadě případů již nejsou stanovena pevná pravidla a mechanizmy, jak tohoto efektu dosáhnout.

S obalem totiž přichází do styku celá řada subjektů, včetně konečného spotřebitele výrobku. Již od počátku vstupu švýcarské společnosti VETROPACK do kyjovské sklárny byla otázce recyklace skleněných obalů věnována mimořádná pozornost. Jeden z prvních společných projektů, který byl v roce 1992 otevřen, nesl symbolický název "Vybudování systému recyklace v České republice". Švýcarsko se stalo vzorem, protože si jako země udržuje první místo v procentuálním vyjádření objemu recyklace skla, a bylo tedy odkud čerpat náměty a zkušenosti.

Přestože k dobudování komplexního systému je ještě dlouhá a trnitá cesta, dosáhl podnik na obalové sklo v Kyjově výrazného pokroku. V roce 1994 samotná kyjovská sklárna nakoupila v České republice a zpracovala 18228 tun skleněných střepů (jak se říká použitým skleněným obalům) a v roce 2002 to již bylo přes 70 000 tun skleněných střepů. Tyto údaje dokreslují v Evropě známý fakt, že recyklace obalových materiálů, jejich opětovné použití ve výrobním procesu, a tím výrazně šetrný přístup k přírodním nenahraditelným zdrojům, je jedním z největších úspěchů moderní ekologické ekonomie.

Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí

Ne všechny obalové materiály mají totiž takovou výhodu jako sklo, že je lze recyklovat stoprocentně. Přitom je třeba mít na zřeteli, že právě u skla tento fakt platí stoprocentně. To znamená, že ze sestřepovaných skleněných lahví a konzervových sklenic i po nesčetném opakovaném vstupu do výrobního procesu ve formě druhotné suroviny lze vyrábět výrobky se stejnými užitnými vlastnostmi včetně zdravotní nezávadnosti. Jak ukázaly analýzy, které se zabývaly hodnocením tzv. životního cyklu různých obalů, je sklo evidentně šetrnější k životnímu prostředí .

V České republice však zatím používání alternativních obalů způsobuje nárůst objemu komunálního odpadu , volně odhozených obalů, ale i narážení na bariéru nedostatečných zpracovatelských kapacit. Dosažení cíle sklářského obalového průmyslu, tzn. přiblížit se v úrovni recyklace obalového skla v kvantitě, ale i kvalitě vyspělým evropským státům, vyžaduje celou řadu ne zrovna jednoduchých kroků.

Akciová společnost Vetropack Moravia Glass a. s. ve spolupráci s druhým výrobcem obalového skla připravila projekt, který by akceptoval zákonné podmínky zadané Ministerstvem životního prostředí České republiky a skutečně vytvořil půdu pro postupné naplňování výše definovaných kroků a Českou republiku přiblížil evropským leadrům v ekologické problematice. Tento projekt byl však ministerstvem životního prostředí ( MŽP ) zamítnut a byl zvolen model, o jehož efektivnosti se dá přinejmenším pochybovat.

Výsledky a zkušenosti z uplynulého roku ukazují, že postup zákonodárců v této oblasti nebyl nejšťastnější. Tento fakt vychází z práce parlamentu, který ve snaze zajistit kompatibilitu s právem Evropské unie přijal zákon č.477/2001 Sb., o obalech, který v podmínkách České republiky aplikoval právní zakotvení Evropského společenství (Směrnici 94/62/ES). Recyklační kvóta EU pro rok 2006 je u skla minimálně 60 %, zákon o obalech určuje již pro rok 2005 kvótu 80 %, recyklační kvóta EU u plastů činí 20 %, zatímco český zákon o obalech určuje pro rok 2005 pouhých 15 %.

Stručně shrnuto - stávající zákon o obalech se v dané podobě ukázal jako nedokonalá právní norma a její praktická aplikace více než obtížná. Toto hodnocení není hodnocením jednoho z podnikatelských subjektů, ale shrnuje poznatky nového vedení ministerstva životního prostředí , jejího legislativního odboru a odboru odpadů tak, jak je definuje důvodová zpráva ke zpracované novele zákona o obalech. Je třeba zmínit, že sklářský obalový průmysl byl vyzván, aby se k připravované novelizaci zákona o obalech vyjádřil, a jeho připomínky byly většinou přijaty. Také se dá předpokládat aktivní účast na připravované velké novele zákona o obalech v příštím roce.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů

Sklářský obalový průmysl i po neúspěšném pokusu nesložil ruce do klína. Aktivně se rozpracovává projekt sdruženého plnění povinností dle zákona o obalech s cílem konečně v České republice aplikovat poznatky a zkušenosti zemí, kde jsou výsledky ekologické politiky zřetelné. Za tímto účelem byla založena společnost ASRO CZ a. s., která jednak umožní plnit požadavky novelizovaného zákona o obalech a dále pak nabídne toto variabilní možnost i ostatním subjektům dotčeným tímto zákonem.

"Výroba skleněného obalu má několik fází," říká Miloš Kostýlek, vedoucí techniky ve Vetropack Moravia Glass a. s. "Skleněné střepy hrají klíčovou úlohu jako vstupní surovina pro výrobu nového obalového skla, ať už se jedná o sklo bílé nebo barevné. Zjednodušeně řečeno, čím více kvalitně přetříděného skleněného odpadu , tím menší je spotřeba základních surovin. Větší podíl skleněných střepů v surovinách snižuje spotřebu energie i opotřebování tavicí vany, a tím příznivě ovlivňuje vliv sklářské výroby na životní prostředí . Moderní recyklační linka je poměrně rozsáhlou investicí a v případě závodu v Kyjově si projekt vyžádal v několika etapách přibližně 60 milionů Kč. Nyní ale můžeme říci, že disponujeme jednou z nejmodernějších technologií v oboru a adekvátním strojovým parkem.

Problematickou oblastí je však nákup dostatečného množství skleněného odpadu (obalové sklo má jiné složení než sklo tabulové). V současné době dosahuje podíl střepů na výrobě nového skleněného obalu u barevného skla 50 %, u skla bílého 20 %. Ve světě existují i sklárny, které prakticky nepoužívají jinou vstupní výrobní surovinu, než právě tříděné střepy. Když je jich nedostatek, přicházejí na řadu sklářský písek, soda a další komponenty. Celý technologický úsek třídění je pod dohledem lidí i výpočetní techniky. Než se skleněné střepy dostanou zpět do sklářské vany k přetavení, musí odpad projít několika fázemi.

Sběr a recyklace elektroodpadu v Česku

Na trh přichází stále více elektrických zařízení, a tak se sběr elektroodpadu jen v kolektivním systému Asekol za 20 let zdesetinásobil. Nicméně společnosti Asekol se daří plnit sběrovou kvótu ve výši 65 % sesbíraných vysloužilých spotřebičů vůči nově uvedeným zařízením na trh. Lidé svědomitě třídí zejména větší spotřebiče, menší občas skončí ve směsném odpadu. „V rámci Evropy patříme mezi lepší státy,“ říká obchodní ředitel společnosti Daniel Šafář v podcastu Trendy v udržitelnosti, který přináší ve spolupráci s e15 projekt [ta] Udržitelnost.

V účtenkách za elektrospotřebiče se už dvě dekády objevuje recyklační příspěvek. Důvodem je evropská legislativa, která přenesla zodpovědnost za sběr a recyklaci vysloužilých zařízení na jejich výrobce. Ti tak začali zakládat takzvané kolektivní systémy, kdy se více výrobců spojilo a založili společnost, která za ně plní všechny zákonné povinnosti. V Česku byl jedním z prvních právě Asekol.

„Mnoho lidí si myslí, že nás financuje stát. My se však musíme ufinancovat sami. Hospodaříme s recyklačním příspěvkem. Z něj platíme výrobu sběrných nádob, logistiku, následnou recyklaci, a samozřejmě reporting vůči státním orgánům,“ vysvětluje obchodní ředitel společnosti Asekol Daniel Šafář. S tím, jak se lidé obklopují stále větším množstvím elektrospotřebičů, roste i sběr a recyklace. Asekol v prvním roce svého působení sesbíral necelých šest tisíc tun elektroodpadu, loni to bylo skoro 70 tisíc tun. Kolektivních systémů přitom funguje několik vedle sebe. Původně vznikly podle skupin elektrozařízení. Asekol byl specialistou na spotřební elektroniku, tedy televize, audio, video a další. Konkurenční systémy byly založeny pro velké bílé přístroje jako pračky, myčky, ledničky nebo pro světelné zdroje a svítidla.

Přístup Čechů k třídění elektroodpadu do velké míry souvisí s velikostí elektrozařízení. Čím je ale přístroj menší, tím je z pohledu spotřebitele jednodušší a obhajitelnější hodit jej do směsného odpadu. Vysloužilou myčku či pračku zpravidla odvezou do sběrného dvoru. „Celkově ale Češi třídí velmi dobře, chtěl bych je pochválit,“ říká Šafář s tím, že v rámci Evropy se naše země řadí k těm úspěšnějším.

Plní ji jen některé kolektivní systémy a Asekol mezi ně s úrovní 65,5 procenta patří. Je tomu tak přesto, že Česko sice postupně zvyšuje míru sběru elektroodpadu, ale ještě v roce 2023 se mu podle dostupných čísel ministerstva životního prostředí nepodařilo naplnit požadovanou kvótu 65 procent.

Obecně platí požadavek ekologické likvidace. Zpracování vysloužilých zařízení je přitom zisková záležitost třeba v případě IT techniky, tedy počítačů či telefonů, naopak chladící zařízení, televizory či světelné zdroje představují náklad. Příjmy ze získaných surovin jsou tak podle Šafáře jen doplňkem financování. Typicky je tomu tak proto, že je z nich třeba odstraňovat nebezpečné látky.

Systém přenesené zodpovědnosti, kdy výrobce odpovídá za likvidaci vysloužilého zařízení a zákazník ji platí v ceně nového produktu, se u elektrických spotřebičů osvědčil natolik, že Evropská unie plánuje jeho rozšíření i do dalších oblastí. První na řadě je podle Šafáře textil, pro nějž by měla nová pravidla recyklace a sběru platit od roku 2027. Do budoucna pak může přibýt nábytek a další zboží.

Vývoj v jednotlivých evropských zemích je přitom různě rychlý. „Například Francie je hodně aktivní, takže tam mají kolektivní systémy sběru jak na textil, tak na nábytek,“ přibližuje Šafář. Některé jsou v předstihu, jiné čekají na evropskou legislativu.

Německo jde zase pro změnu svou cestou ve sběru elektroodpadu, pro nějž má jiný systém než zbytek Evropy. Základem je centrální orgán, které vše koordinuje a společnosti jako Asekol jsou poradci výrobců, ale nezajišťují provozní část.

tags: #recyklace #výpočetní #techniky #Švýcarsko

Oblíbené příspěvky:

• Franke EasySort 600: Třídění odpadu
• Biomasa a její zpracování: Podrobný přehled
• Problémy s emisemi u Golfu 5
• Postupy pro skládkování v ČR
• Jak naložit se starou sklokeramickou deskou