V každé domácnosti vznikají biologicky rozložitelné odpady, které je potřeba třídit, protože jsou zdrojem organických látek a živin, a ty se mají vracet do půdy. Třídění bioodpadů je důležité jednak z důvodu využití látek, které obsahují, a dále také kvůli snižování množství směsného komunálního odpadu, což je zásadní z hlediska ochrany životního prostředí.
Obce povinně celoročně třídí biologicky rozložitelné odpady od roku 2016. V obcích je na základě platné legislativy v současné době umožněno občanům odevzdávat bioodpady do speciálních nádob nebo minimálně do sběrného dvora. Do hnědých popelnic a kontejnerů tak mají z domácností mířit nejen biologicky rozložitelné odpady ze zahrad, ale také rostlinné zbytky z přípravy potravin (slupky, ovoce a zelenina, kterou již nelze konzumovat). Každého nevytříděného rostlinného odpadu z přípravy pokrmů v domácnostech je škoda.
Tyto odpady mají vyšší obsah vody, a proto jsou důležitou součástí zakládky při zpracování bioodpadů v kompostárně, kde se vyrábí kompost, který je důležitým hnojivem. Důležitá je také spolupráce v regionu, která zajistí uzavření cyklu návratu živin a organické hmoty do půdy. Obec by v rámci nastavení systému měla komunikovat s kompostárnou a se zemědělci v regionu. Potřebné je také zapojení škol a ekologická výchova.
Kompost navrací organickou hmotu do půdy. Kompostem se doplňují živiny pro výživu rostlin. Zvýšením podílu organické hmoty v půdě dochází ke snížení negativních jevů jako je eroze a utužení půd. Při aplikaci kompostu se ukládá uhlík do půdy, která pak plní funkci „uhlíkové banky“.
Dochází k větší schopnosti půdy absorbovat vodu a tuto udržet i v suchém období, a to déle než u půdy, kde kompost aplikován nebyl. Toto je významné zejména ve vztahu k vývoji počasí, kdy sucho ovlivňuje pěstování polních plodin. V současné době zažíváme na většině území České republiky další etapu sucha. Tato situace je velice nepříznivá z hlediska množství vody, které je zadrženo ve všech přírodních ekosystémech a také dopadů na pěstování zemědělských plodin (půdní sucho, větrná eroze).
Čtěte také: Civilizace a devastace přírody
Proto naše zemědělské půdy zadržují cca o 40 % vody méně, než je jejich optimální kapacita. Zadržování vody v půdě je ovlivněno různými faktory, ale jedním z nejdůležitějších je právě množství organické hmoty v půdě, která chybí. Přitom platí, že zemědělská půda může zadržet větší množství vody (pokud je udržována v optimálním stavu) než půda lesní.
Třeba ve škole můžete zorganizovat exkurzi na kompostárnu a ukázat studentům, jak celý proces kompostování probíhá. Jak můžete s tříděním bioodpadů pomoci?
V České republice je cca 530 kompostáren, v dostatečném počtu jsou zastoupené ve všech krajích. Během mezinárodního týdne kompostování bude probíhat akce „Nakopej si pytel“. Zapojené kompostárny v rámci akce vyhradí několik tun kompostu, který si lidé budou moci sami nakopat do pytle a odvézt.
Podle odborníků mohou být kaly z čistíren odpadních vod (ČOV) hodnotným hnojivem, které vrací do půdy živiny a organickou hmotu. Současně je ale třeba zabránit případnému přenosu škodlivých látek nebo patogenů na zemědělskou půdu či plodiny. Proto je nutné kaly stabilizovat a hygienizovat, například kompostováním, a pečlivě u nich sledovat zejména obsah těžkých kovů a patogenních mikroorganismů.
Probíhají projekty zaměřené na výzkum a vývoj technologie zpracování odvodněných kalů z komunálních čistíren odpadních vod do podoby materiálu využitelného jako substrát pro pěstování rostlin. Díky podrobné chemické analýze kalů z komunálních ČOV bylo zjištěno, že surové nekompostované kaly není vhodné jako příměs do substrátů používat. Proto byly vyvinuty laboratorní kompostéry pro kompostování kalů s dalšími organickými materiály.
Čtěte také: Znečištění ovzduší a zdraví
Za účelem testování substrátů v praktickém provozu byla navázána spolupráce se Školním lesním podnikem Mendelovy univerzity ve Křtinách. Díky tomu bylo možné pěstební substráty otestovat na sazenicích listnatých a jehličnatých stromů, které jsou nejčastěji využívány při výsadbách v lesích. Společnost nyní přepracovává kaly na rekultivační materiály, díky projektu by ale mohla spektrum činností rozšířit také na přeměnu kalů na hnojivé substráty pro pěstování rostlin na lesní nebo zemědělské půdě či je využívat jako biologicky oživitelnou vrstvu při rekultivaci oblastí zasažených antropogenní činností.
Hygienizované kaly tvoří zhruba poloviny u hmotnosti celkové sušiny vyvinutého substrátu. „Z výzkumu vyplynulo, že substráty vyrobené specifickou metodou kompostování mohou účinně nahradit tradiční substráty s vysokým podílem vzácné rašeliny a průmyslová hnojiva, jejichž používání se míjí s principy cirkulární ekonomiky. Přeměna kalů na substráty tak nabízí šetrnou a dlouhodobě udržitelnou alternativu pro zemědělství a lesnictví.
Kornatec obrovský (Phlebiopsis gigantea) je přirozeně se vyskytující saprofytická houba, způsobující hnilobu dřeva. Rozklad kmenů a kořenů: Smíchejte přípravek s vodou, aby vznikla hustá suspenze. Čelo kmene nařízněte (pilou, sekerou) nebo vrtačkou vyvrtejte otvory v horní části kmene po celé ploše. Naplňte každý otvor předem připravenou suspenzí.
Kompostování: Obsah balení rozdrťte v rukou a smíchejte s 10 litry vody. Kompost skládejte ve vrstvách 20-30 cm. Každá vrstva by měla být dobře navlhčena vodou, poté aplikujte přípravek: 1-2 litry na vrstvu. Doba rozkladu dřeva závisí na povětrnostních podmínkách, typu a průměru kmene a způsobu aplikace přípravku. Skladujte v originálních uzavřených obalech. Poškozené obaly mohou způsobit infekci nebo zničení mycelia. Po otevření ihned spotřebujte.
Čtěte také: Více o hrozbě pro Diablo
tags: #kompost #a #kompostování #referát