Častější a silnější zemětřesení se vyskytují zejména v západních Čechách, v severovýchodní části ČR a v jižních Čechách. Mapa seismické aktivity českého území ukazuje, že i české a moravské zlomy o sobě dávají vědět.
Laboratoř geotechnického monitoringu a technické seismicity byla založena na Katedře geotechniky a podzemního stavitelství ihned po založení Fakulty stavební v roce 1997, od té doby je průběžně rozvíjena a inovována. Součástí laboratoře jsou i zařízení pro monitoring technické seismicity.
V oblasti technické seismicity pak zařízení laboratoře umožňuje provádět seismický monitoring na objektech dle ČSN 73 0040 „Zatížení stavebních objektů technickou seizmicitou a jejich odezva“, umožňuje stanovovat útlumové parametry podloží a seismické zatížení vlivem různých zdrojů seismického zatížení (doprava, stavební stroje, trhací práce apod.).
V oblasti technické seismicity pak zařízení laboratoře umožňuje:
Aktuální seismická aktivita ve střední Evropě je určována seismickou službou Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v.v.i.
Čtěte také: Referenční Stanovisko k seismicitě
Denní seismogram je průběh vertikální složky seismogramu v půlhodinových řádcích, které přibývají pod sebe a je tak přehledně vidět seismická aktivita během dne. Tyto často vyhledávané obrázky ilustrují aktuální seismickou aktivitu na seismické stanici ze současného dne a za posledních několik dní v zájmové oblasti.
Přibližně od 16. 12. 2020 pozorujeme v západních Čechách východně od obce Luby zvýšenou seismickou aktivitu.
Seizmické zatížení díla, tj. podzemní prostory, nemusí být zcela zanedbatelné. Je třeba brát v úvahu lokální a regionální seizmicitu. V České republice existuje mnoho historických důlních děl. Proto je důležitý důraz na zajištění geomechanické stability „zrekonstruovaných“, příp. báňských děl a plné zpřístupnění těchto objektů.
Pro vnější vlivy je vhodné uvažovat přísná kritéria, jelikož historické důlní prostory jsou náchylné k poškození vibracemi. Je nutné brát v potaz přirozenou lokální a vzdálenou seizmicitu a seizmicitu technickou.
Měření vibrací je zpravidla realizováno v komplexu spolu s dalšími měřeními. Pro měření vibrací jsou použity tři seizmometry SM3 v geografickém uspořádání. Data se zpracovávají v režimu off-line na interpretačním počítači, kde se poté dekódují a interpretují.
Čtěte také: Definice referenčního klimatického roku
Při měření se používají přenosné seizmické aparatury PCM3-EPC2, případně aparatura PCM3-EPC3 s vysokým krytím IP64. Nejjednodušší jednodeskový počítač PCM3864 firmy Advantech s Compact Flash kartou 512 MB je použit pro ukládání dat. Aparatura je vybavena modemem Siemens TC35 Terminal pro vzdálený přístup.
Od čtvrtka 4.12.2025 došlo k několika zemětřesením v oblasti západních Čech, která byla patrně pocítěna místními obyvateli. Maximální magnitudo 2,5 měl sobotní (6.12.2025) otřes, který nastal ve 22:26 našeho času (21:26 UTC) v hloubce 10km. Oproti otřesům, které postihly tuto oblast koncem listopadu, se ohniska víkendovývh jevů nacházejí přibližně 2km severněji pod obcí Černá.
Během současné aktivity bylo zaznamenáno 11 otřesů přesahujících magnitudo ML=2. Oproti konci listopadu, kdy zvýšená seismická aktivita začala, se ohniska zemětřesení od čtvrtka 4.12.2025 přesunula přibližně o 2,5km na sever pod obec Černá.
V roce 2025 západočeská seismická síť WEBNET zaznamenala několik významnější zemětřesných sérií. Hned v prvních dnech letošního roku došlo k seismickému roji mezi městy Klinghental (Německo) a Kraslice. Maximální magnitudo bylo 2,8. Tato oblast nebyla aktivní několik desetiletí.
První vyraznější aktivita byla u města Kraslice a Klinghental, další aktivní oblast byla u Vojtanova severně od Františkových Lázní. Poté se aktivita soustředila do oblasti kolem Nového Kostela a Lubů, kde se vyskytují otřesy v posledních dnech.
Čtěte také: O referenčních metodách měření emisí
Nejsilnější otřes nastal 24.3.2025 v 7:18 našeho času měl sílu (magnitudo) 2,4. Další výrazná aktivita se zde odehrála koncem září. Nejsilnější otřes dosáhl magnituda 2,8 a protože nastal v brzských ranních hodinách 25.9.2025 (4:16 našeho času) byl pocítěn mnoha obyvateli v regionu.
Zatímco ohniska v dubnu a září se nacházela v hloubce okolo 10 km, ohniska listopadových otřesů se odehrávala v hloubce kolem 8 km.
Česká regionální seismická síť (CRSN) je páteří seismických observací. Síť sestává z 21 širokopásmových seismologických stanic provozovaných šesti partnerskými institucemi. Data jsou přenášena v reálném čase do datových center v Praze a Brně a dále automaticky předávána do evropských a světových center.
CRSN je doplněna lokálními sítěmi:
Mobilní sada 80 stanic MOBNET je využívána při realizaci velkých mezinárodních experimentů, cílených na studium hluboké struktury tektonicky významných oblastí Evropy i ČR.
tags: #referenční #stanoviště #technická #seismická #aktivita