Reflexe ekologického záškoláctví: Případ Grety Thunbergové

06.03.2026

Šestnáctiletá dívka s Aspergerovým syndromem je navržena na Nobelovu cenu míru, vystoupila na zasedání OSN, získala řadu ocenění, uznání významných světových osobností a dostala se na titulní strany prestižních časopisů, jako je například Time. Jak se ale o Gretě dozvěděli lidé v jejím rodném Švédsku? Zmapovali a analyzovali jsme pro vás mediální výstupy ve švédských médiích, které ukazují, kdo, kdy a jak informoval o činech švédské aktivistky.

Počátky zájmu médií o Gretu Thunbergovou

Na přelomu srpna a září 2018 zaplavily svět snímky copaté dívky s nepřítomným výrazem, která každý den usedala před budovou švédského parlamentu, kde protestovala proti tomu, že politici nedostatečně řeší otázku klimatické změny a ochrany životního prostředí. Svůj protest nazvala doslova „školní stávkou za klima“ a hodlala před parlamentem sedět každý den až do parlamentních voleb, celkem tři týdny. Bylo pondělí 20. srpna a Greta právě zahájila svůj protest. Příspěvek se okamžitě začal virálně šířit a už odpoledne přišel se zprávou o protestující Gretě první velký celostátní deník Aftonbladet. 21. srpna už o Gretě psaly všechny velké deníky a servery, vznikaly videoreportáže a zprávu začaly přebírat zahraniční agentury a média.

Rodinné zázemí a medializace

Nebylo to ale poprvé, kdy se jméno Grety Thunbergové objevilo v médiích.

Vystoupení ze stínu slavných rodičů

Gretina matka Malena Ernmanová je slavná operní pěvkyně s mimořádným rozsahem, otec Svante Thunberg herec, producent a manažer. Oba dva se již několik let angažují ve veřejných diskuzích na téma klimatických změn, ale třeba i v otázce uprchlické krize. Malena Ernmanová již dříve často hovořila o své rodinné situaci i o změnách, které její rodinu přinutily ke změně životního stylu tak, aby co nejméně přispívala ke klimatickým změnám. Mezi taková veřejná oznámení například patřilo i to, že na základě rozhodnutí starší dcery Grety přestávají využívat leteckou dopravu nebo jíst maso. Oba rodiče se také začali aktivně zapojovat do veřejných debat ohledně ekologických otázek.

Zdravotní stav Grety a rodinný boj za klima

V květnu 2015 Ernmanová poprvé promluvila o zdravotním stavu svých dcer. V rozhovoru pro bulvární deník Expressen vypověděla, jak se její starší dcera Greta po zhlédnutí filmu o klimatických změnách v roce 2014 zhroutila, přestala jíst, věnovat se všemu, co má ráda, a mluvila pouze o ohrožení, o kterém se veřejně nemluví. Malena Ernmanová tehdy oznámila, že dceři byl diagnostikován Aspergerův syndrom a vysokofunkční autismus. Později byla stejná diagnóza stanovena i druhorozené Beatě.

Čtěte také: Ekologické Protesty: Reflexe

V dubnu 2018 přinesl deník Svenska Dagbladet článek o chystané knize rodiny Ernman/Thunberg, jejímiž spoluautorkami jsou i obě dcery a která popisuje život Maleny Ernmanové, její rodiny, způsobu, jakým bojují s klimatickými změnami, a otázce ochrany životního prostředí se věnuje i na obecné úrovni. Článek nese název „Gretin zdravotní stav stál na začátku našeho boje za klima“ a vedle matky se v něm vyjadřuje i samotná Greta.

První výrazné prohlášení Grety

Sama za sebe Greta poprvé výrazně promluvila v květnu 2018, kdy se zúčastnila soutěže deníku Svenska Dagbladet o nejlepší komentář či úvahu k otázce klimatu pro mladé čtenáře od 13 do 19 let. Redakce vyzývala ke komentářům ohledně klimatu, návrhům, co můžeme udělat, abychom omezili dopady na životní prostředí, ale i k otázkám na politiky a dospělé čtenáře. Se svým článkem „Víme - a teď s tím něco můžeme udělat“ se Greta umístila na druhém místě, když zapojila všechny náměty. V textu rozebírá své obavy z klimatických změn, ptá se, proč politici lžou, a vyzývá čtenáře k akci, neboť zodpovědnost leží pouze v jejich rukou.

Vliv švédské společnosti a rodiny

Její článek vyvolal jistou vlnu reakcí a mimo jiné zasáhl i ekologického aktivistu Bo Thoréna, který se řadu let snažil v mládeži vyvolat zájem o otázku klimatické změny. Pro švédský rozhlas Thorén uvedl, že po přečtení článku Gretu a další účastníky soutěže kontaktoval s myšlenkou na organizaci školní stávky za klima v období před parlamentními volbami, která se Gretě líbila. Byla však jediná, kdo skutečně začal protestovat.

Samozřejmě je otázkou, do jaké míry za Gretou a jejím vlivem stojí pouze čistá dětská duše toužící po (bezpečné) budoucnosti pro sebe i celou svou generaci a nakolik v pozadí tahají za nitky Gretini rodiče, kteří jsou v různých diskuzích skutečně zběhlí a mimo jiné se účastnili všech zásadních debat ohledně ekologie, které ve Švédsku v posledních letech probíhaly. Není úplně bez zajímavosti, že pouhé čtyři dny po zahájení protestu před švédským parlamentem vyšla ona avizovaná kniha o klimatických změnách a jak jim čelit z pera Maleny Ernmanové a jejích dcer s názvem Scény ze srdce. Vydání bylo samozřejmě doplněno mohutnou PR kampaní včetně článku v celostátním deníku Svenska Dagbladet z 24. srpna 2018, tedy ze dne, kdy se zpráva o copaté aktivistce šířila světovými médii. Gretina matka jakoukoliv souvislost odmítá, dceřino záškoláctví podle svých i dceřiných slov neschvalovala, nicméně rozhodnutí nechala pouze na Gretě, protože chápala, za co a proč bojuje.

Pro pochopení „fenoménu Greta“ je však nutné pomyslet i na situaci ve Švédsku, kde se ekologické otázky skutečně řeší od osmdesátých let. I skutečnost, že lidé naslouchají dětem a mládeži, je poněkud odlišná od zbytku Evropy. Děti se ve Švédsku učí utvářet si vlastní názor a ovládají práci s dostupnými informacemi. Jejich názorům a potřebám je od mala věnována pozornost. Proto je také možné, že školou povinná dívka usedne místo do školní lavice na chodník před parlament a lidé ji budou podporovat, místo aby v první řadě odsoudili rodiče, že nezařídili, aby dítě bylo ve škole a nevymýšlelo si hlouposti.

Čtěte také: Životní prostředí a výletní lodě

Čtěte také: České supermarkety a bio

tags: #reflex #ekologickeho #zaskolactvi